Vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem: Podmínky a důsledky

Stav nebezpečí je mimořádné opatření, které může hejtman kraje vyhlásit v případě závažného ohrožení. V tomto článku se podíváme na podmínky, za kterých může být stav nebezpečí vyhlášen, na jeho trvání a na pravomoci, které v takové situaci hejtman získává.

Podmínky pro vyhlášení stavu nebezpečí

Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část.

Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena.

Trvání stavu nebezpečí

Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu, pokud vláda nerozhodne jinak.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Pravomoci hejtmana v době stavu nebezpečí

Při platném stavu nebezpečí získává vedení kraje zvláštní pravomoci jako například ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo možnost poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace. Kraj může například bezodkladně provádět stavební práce a terénní úpravy v případě, že je třeba zmírnit nebo odvrátit ohrožení, a zakazovat vstup, pobyt a pohyb lidí na vymezeném místě nebo území. Umožňuje také například nasazení vojáků nebo zrychlené zadávání veřejných zakázek.

Zveřejňování rozhodnutí

Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen.

Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Příklad vyhlášení stavu nebezpečí v Hustopečích nad Bečvou

V okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku začal v pátek v poledne platit stav nebezpečí. Vyhlásil ho olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) kvůli šíření toxického benzenu po únorové havárii cisteren. Stav nebezpečí umožní rychlejší sanaci zamořené půdy a vody. Nařízení platí do 27. dubna, vyplývá z rozhodnutí na úřední desce.

Okleštěk upozornil, že podle krizového zákona je za placení likvidace následků podobných havárii odpovědný ten, kdo stav nebezpečí či nouze vyhlásí.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Hladík ve čtvrtek řekl, že situace na místě havárie se zhoršuje a je potřeba jednat v řádu hodin, ne dnů, týdnů nebo měsíců. Podle ministra Hladíka se situace zhoršuje, v oblasti je první studna zasažená benzenem. Proto jsou nutná další opatření, mezi které patří například omezení vstupu do oblasti a ochrana zdrojů pitné vody.

Okleštěk dnes novinářům řekl, že v okolí nehody už operují policejní hlídky, které dohlíží na dodržování zákazu vstupu do zasažené oblasti. Vyhlášení stavu nebezpečí podle hejtmana umožní rychlejší zdávání zakázek na likvidaci škod.

Povinnosti právnických a fyzických osob

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů.

Povinnost poskytnout věcný prostředek při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana.

Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. Fyzická osoba je povinna zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

Finanční zabezpečení krizových opatření

Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků.

Náhrada škody

Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl.

Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.

tags: #hejtmani #vyhlášení #stavu #ohrožení #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně umístit odpad Geberit?
• Sběrná místa plechovek Luhačovice
• Citrusové slupky a kompost
• Ochrana vodních toků v ČR
• Společenské dohody o přírodě