Historie třídění odpadu v Prostějově a Konici

Plasty, sklo barevné či bílé, papír, vysloužilá elektronika, kuchyňské spotřebiče, nábytek či bytové doplňky - to vše patří do tříděného odpadu. Co vhodit do kterého kontejneru či kam odvézt staré haraburdí ale dobře vědí v Konici. Místní mají k dispozici hned několik kontejnerů, do kterých vzorně třídí a naplno využívají také sběrný dvůr, který ve městě funguje od roku 2010.

Za pořádkumilovné občany si město Konice dokonce vysloužilo za rok 2013 třetí příčku ve třídění odpadu ze soutěže vyhlášené obalovou společností EKO-KOM a.s. Starosta Konice František Novák uvedl, že kontejnery neustále doplňují a sběrná místa lidé najdou i v místních částech města, Čuníně, Ladíně, Křemenci, Runářově či Nové Dědině.

Problémy s tříděním v Prostějově

Problémy s tříděním má ale Prostějov. Kontrolorka odpadového hospodářství a úklidu města Prostějov Ilona Kovaříková uvedla: „U nás mají lidé s tříděním stále problém. Lidé si prostory u kontejnerů nejspíš, myslím, že často z pouhé lenosti, pletou se skladištěm."

V Prostějově je přesně 177 míst, kde mohou lidé vytřídit odpad, a to včetně malých sběrných míst například před paneláky. Přestože tun vytříděného odpadu bylo v roce 2013 více než v tom předešlém a komunálního o pár tun méně, situace není ideální. Pracovník společnosti A. S. A. uvedl: „V Konici by si to lidé tolik nedovolili, jde o menší město a lidé se více znají.

Pavel Jahelka, který bydlí na prostějovském Sídlišti Svobody, říká: „Kolikrát chodím kolem kontejnerů a vidím, že si u nich lidi odkládají sedačky, televize, oblečení, zkrátka vše, co se jim nehodí. Myslím, že už by se lidé mohli naučit, že u kontejnerů není skládka."

Čtěte také: Přečtěte si o historii hnutí výchovy v přírodě

Snaha o zlepšení situace v Prostějově

Statutární město Prostějov pokračuje v modernizaci a rozšiřování systému odpadového hospodářství. V měsíci červnu došlo k několika významným změnám v oblasti třídění a sběru odpadu. Město Prostějov se brzy stane sídlem jedinečné kulturní instituce.

Město může navýšit poplatek až do výše 1000 korun. Letos stál Prostějovany poplatek za komunální odpad 492 korun. Zaplatit museli nejpozději do 30. června. Náměstek Pospíšil slíbil, že se v prostějovských ulicích objeví ještě víc nádob na bioodpad.

„U nás na sídlišti vidím některé lidi sypat sklo a vhazovat kartony do kontejnerů na směsný komunální odpad. Přitom kontejnery na tříděný odpad jsou nedaleko," popsal Pospíšil. Do nádob na tříděný odpad patří sklo, papír a plasty. Větve, tráva, starý textil, pneumatiky, oleje a barvy končí ve sběrných dvorech. Železo, měď či hliník putují do sběren surovin.

„V popelnicích by měla v podstatě zůstat jen trocha odpadu z domácnosti, který se nedá vhodit do jiných, k tomu určených nádob," shrnula jednatelka A.S.A.

Barevné dny

Jedná se o Road Show pro veřejnost, která je součástí druhého roku kampaně na třídění odpadu. Zatímco v loňském roce Barevné dny navštívily od dubna do října celkem 58 českých a moravským měst a obcí, včetně Brna a Prahy, letos počítáme s 60 zastávkami v městech a obcích po celé České republice.

Čtěte také: James Cook a Havaj

Barevné dny budou probíhat v návaznosti na krajské komunikační kampaně za podpory místních úřadů v parcích nebo na náměstích v období duben až říjen. Jejich hlavním zaměřením je výchova dětí a dospělých ke třídění odpadů. Součástí Barevných dnů je pojízdná výstava Tonda Obal na cestách, která s úspěchem navštívila již stovky základních škol po celé České republice a oslovila cca 550 000 dětí.

Tonda Obal je postavička (maskot), která provází děti světem třídění a recyklace odpadů. Součástí programu je výklad lektora, hra „třídění odpadů“, panely ukazující koloběhy odpadů (od vzniku až po recyklaci) a vzorky materiálů vyrobených recyklací odpadů. Na akcích mu pomáhají další tři kamarádi - Petka Peťka, Pepa Střep i Krabice Kája - zástupci jednotlivých druhů tříděného odpadu.

V podobě maskotů tak dětem i dospělým pomáhají projít na akcích světem třídění odpadů zábavnou formou. Letos se lidé mohou těšit na aktrakce již oblíbené z minulého roku jako Maxi domino, házení na desku, skákání v pytlích, jízdu na koloběžkách nebo horolezeckou stěnu, ale připraveny byly i novinky, které jistě zaujmou i dospělé návštěvníky. Budou se moci vrátit do světa pohádek jako Popelky nebo do světa automobilového závodníka na Barevné autodráze.

Co se děje s vytříděným odpadem?

Každý z nás ročně vyprodukuje průměrně 150 - 200 kg odpadů. Z toho kolem 30 kg papírových odpadů, 25 kg plastových odpadů, 15 kg skleněných odpadů, 5kg kovových odpadů a asi 1,4 kg odpadů použitých nápojových kartonů.

Dotřiďování

Veškerý svezený odpad z nádob na tříděný sběr se musí následně dotřídit na dotřiďovacích linkách. Je to jednak z důvodu oddělení nečistot a nežádoucích příměsí, ale zejména proto, aby se oddělily jednotlivé frakce, které se zpracovávají různými technologickými postupy.

Čtěte také: Šumava: Příroda a historie v jednom

Recyklace jednotlivých materiálů

• Papír: Vytříděný papír se zpracovává v papírnách, kde se po rozvláknění přidává do směsi na výrobu papíru. Papír je možné takto recyklovat asi pětkrát až sedmkrát, protože každou recyklací se zkracuje papírové vlákno. Výrobky z recyklovaného papíru: novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír apod.
• Plasty: Každý druh plastů se zpracovává jinou technologií, protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se nejčastěji vyrábějí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků, nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na odpady. Pěnový polystyren slouží znovu k výrobě polystyrenu nebo jako součást speciálních cihel s dobrými izolačními vlastnostmi.
• Sklo: Vytříděné sklo se vyčistí, rozdrtí a přidá do vstupní směsi k výrobě nového skla. Nejčastěji se takto vyrábí láhve na minerálky a pivo a jiné skleněné výrobky.
• Nápojové kartony: Je možné recyklovat dvěma způsoby: V papírnách - kvalitní papír tvoří většinu tohoto obalu, takže je možné ho zpracovávat podobně jako starý papír. Zbytky hliníku a polyethylenu lze využít přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody či dále zpracovat na palety apod. Na speciální lince - nápojové kartony se rozdrtí a drť se za tepla lisuje do desek, které je možné použít např. jako stavební izolace. Taková linka funguje také v ČR.

Společnost EKO-KOM

EKO-KOM, a. s. je autorizovaná obalová společnost, která zajišťuje sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích. Vychází přitom ze dvou zákonných povinností:

1. Výrobci, dovozci, plniči, prodejci obalů a baleného zboží mají dle zákona o obalech povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Prostřednictvím systému EKO-KOM tak spolufinancují náklady obcí na tříděný sběr komunálních odpadů spojený s obalovou složkou.
2. Obce a města mají dle zákona o odpadech povinnost třídit a využívat komunální odpad. Součástí vytříděných složek komunálního odpadu jsou také použité spotřebitelské obaly, které jsou předávány dále k využití a recyklaci.

Tzv. „Systém Zeleného bodu“ vychází z obdobných modelů, které jsou provozovány v evropských zemích, kde tyto systémy tvoří integrovanou součást nakládání s komunálním odpadem. Kromě zajištění zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů systém EKO-KOM provozuje řadu doprovodných činností: informační, konzultační, výzkumnou a vzdělávací.

Značka ZELENÝ BOD, která je umístěná na obalech, je mezinárodní symbol, který informuje o tom, že za obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující sběr, třídění a využití obalů. Na území České republiky je touto organizací EKO-KOM, a. s.

tags: #historie #třídění #odpadu #Prostějov

Oblíbené příspěvky:

• Termíny svozu objemného odpadu
• Ekosystém Austrálie
• Reakce ČR na ekonomické výzvy
• Orientace v přírodě pomocí úhlů
• Nezapomenutelné dobrodružství