Hlášení autorizovaného měření emisí kotelny: Postup a požadavky


26.03.2026

Tento článek se zabývá problematikou hlášení autorizovaného měření emisí kotelny v kontextu české legislativy. Ministerstvo životního prostředí stanovuje podmínky a požadavky pro vydání rozhodnutí o autorizaci a seznam metod a postupů, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 205 ze dne 23. června 2009 o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší stanoví:

  • Obecné emisní limity znečišťujících látek a jejich stanovených skupin.
  • Rozsah a způsob měření emisí znečišťujících látek u stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocování.
  • Zjišťování množství znečišťujících látek výpočtem, postup výpočtu a emisní faktory.
  • Měření účinnosti spalování u malých spalovacích zdrojů včetně množství a rozsahu vypouštěných látek.
  • Přípustná tmavost kouře a způsob jejího zjišťování.
  • Podmínky a požadavky pro vydání rozhodnutí o autorizaci podle zákona a seznam metod a postupů, u kterých je podle § 15 odst. 3 písm. f) zákona vyžadována akreditace.
  • Náležitosti žádosti o povolení a závazné stanovisko podle § 17 zákona.
  • Náležitosti, forma a postup vedení provozní evidence zdrojů a zpracování souhrnné provozní evidence zdrojů a jejího ohlašování.
  • Náležitosti, forma a postup zpracování provozního řádu.
  • Náležitosti, forma a postup při hlášení havárií na zdrojích.

Obecné emisní limity

Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené skupiny jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Měření emisí

Měřením se zjišťují emise znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, pro něž má daný zdroj stanoveny emisní limity, a dále v případech stanovených v § 12. Měření emisí znečišťujících látek se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku tak, aby výsledky měření byly porovnatelné s hodnotami emisních limitů.

Od měření emisí znečišťujících látek lze upustit a emise zjišťovat výpočtem v případech, kdy:

Čtěte také: Vzor Hlášení SKS

  • nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování ovzduší, nebo
  • zdroj je provozován jako záložní a není v kalendářním roce provozován více než 300 hodin; toto ustanovení se nevztahuje na jednorázové měření emisí znečišťujících látek podle § 5 odst. 2 písm. a) a na spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, na spalovny odpadů a na zařízení schválená pro spoluspalování odpadů.

Jednorázové měření emisí

Jednorázové měření emisí znečišťujících látek se provádí manuálními metodami se samostatnými odběry dílčích vzorků, nebo přístroji konstruovanými pro kontinuální měření; v rámci jednorázového měření se za jednotlivé měření považuje odběr dílčího vzorku a jeho vyhodnocení. Jednorázové měření se u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů provádí tak, aby byly stanoveny emise každého zdroje:

  • po uvedení zdroje do zkušebního nebo trvalého provozu,
  • po každé záměně paliva nebo suroviny, pokud tato změna není schválena v provozním řádu,
  • po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, který by mohl vést ke změně emisí, a to nejpozději do tří měsíců od vzniku některé ze skutečností uvedených pod písmeny a) až c) nebo ve lhůtě stanovené orgánem ochrany ovzduší v povolení podle § 17 zákona nebo podle zákona o integrované prevenci.

Provedení jednorázového měření

Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí:

  • nejméně tři jednotlivá měření u zdrojů s neměnnými provozními podmínkami,
  • nejméně šest jednotlivých měření u zdrojů s proměnlivými provozními podmínkami, nebo
  • technickými podmínkami provozu a emisními koncentracemi znečišťujících látek určený počet jednotlivých na sebe navazujících měření u zdrojů s periodickým, přerušovaným, šaržovitým způsobem výroby tak, aby měření postihlo celý časový interval cyklu nebo šarže.

Minimální doba jednorázového měření podle § 5 odst. 2, s výjimkou zdrojů uvedených v odstavcích 4 a 7, je:

  • šest hodin u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů při jmenovitém výkonu zdroje, nebo
  • u zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při jmenovitém výkonu zdroje.

Vyhodnocení jednorázového měření

Výsledky jednorázového měření se zpracují tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity. Emisní limit se považuje za dodržený, pokud průměr jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky za celé jednorázové měření vypočítaný podle odstavců 3 až 5 je menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota koncentrace znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 % emisního limitu. Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaj o hmotnostní koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku a měrné výrobní emisi a podmínky jejich platnosti pro jednotlivé měřené zařízení nebo technologický proces.

Kontinuální měření

Kontinuální měření se provádí u zvláště velkých a velkých zdrojů v těch případech, kdy se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a u nichž je překračován hmotnostní tok vybraných znečišťujících látek podle ... ze dne 25.

Čtěte také: Komunální odpad Teplice

Provozní evidence

Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů vedou průběžně evidenci o provozu zdrojů, a to včetně dokladů umožňujících prokázat správnost těchto údajů. V provozní evidenci se zaznamenávají stálé a proměnné údaje podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů zpracovávají souhrnnou provozní evidenci a předávají ji za uplynulý kalendářní rok příslušným orgánům ochrany ovzduší prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Seznam údajů souhrnné provozní evidence je uveden v bodech 1. až 5. přílohy č. 7 k této vyhlášce.

Provozovatelé zdrojů podle § 11 odst. 2 zákona zpracovávají provozní řád v rozsahu uvedeném v příloze č. 8 k této vyhlášce.

Příklady emisních limitů

Níže uvedená tabulka uvádí příklady obecných emisních limitů pro vybrané znečišťující látky:

Látka/Skupina látek Emisní limit (mg/m3) - I. Emisní limit (mg/m3) - II.
Tuhé znečišťující látky (skupina) ≤ 250 (pro zdroje ≤ 2500) / 150 (pro zdroje > 2500) ≤ 50 (pro zdroje ≤ 500) / 100 (pro zdroje > 500)
Oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý 2000 (pro zdroje > 10000) / 250 (pro zdroje ≤ 10000) 1800 (pro zdroje > 1800) / 600 (pro zdroje ≤ 1800)
Oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý 1000 (pro zdroje > 10000) / 500 (pro zdroje ≤ 10000) 1800 (pro zdroje > 1800) / 500 (pro zdroje ≤ 1800)
Oxid uhelnatý 5000 (pro zdroje > 5000) / 800 (pro zdroje ≤ 5000) 5000 (pro zdroje > 5000) / 800 (pro zdroje ≤ 5000)

Čtěte také: Termíny pro podávání hlášení o odpadech

tags: #hlášení #autorizovaného #měření #emisí #kotelny #postup

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]