Ptačí říše oplývá obrovskou rozmanitostí barev, tvarů a velikostí, díky barevnému kódu však snadno naleznete správnou cestu k určení neznámého druhu. Každá barva označuje jednu skupinu typově podobných ptačích druhů. Popisky v obrázcích pak upozorňují na nejdůležitější určovací znaky.
Za pozornost však stojí také popis hlasového projevu každého ptáka a další přínosné informace v textu, které se týkají obvyklého způsobu jeho chování při vyhledávání potravy a během hnízdění. Příspěvek zpravidla zahrnuje český a latinský název, identifikační prvky (velikost, hlas, potravu, výskyt), co největší barevné fotografie s popisky a zajímavost.
Atlas má příjemný rozměr a ač kvůli praktičnosti neoplývá stranami, využit je na maximum a nabízí celou škálu praktických informací. Ptáci Do kapsy jsou ideální dárek pro milovníky přírody! Křídový papír, kvalitní barevné fotografie a přehledná charakteristika jednotlivých druhů plus někdy ještě nějaké ta informace navíc.
V případě této knihy naleznete na zadní straně praktické měřítko pro kvalitnější odhad velikosti pozorovaného ptáčka a tím také jeho snazší rozlišení. Vnitnřní strana zadní obálky představuje sedmero vajec běžných ptáků Evropy, velikostní porovnání několika druhů a také představení názvosloví ptačí stavby těla.
Přední klopa slouží jako pomůcka pro rychlé vyhledávání v knize, nabízí totiž obsah včetně barevných záložek šesti ptačích skupin:
Čtěte také: Divoká prasata: Hlasové projevy
Ačkoliv se jedná o částečně tažný druh (s některými jedinci se u nás setkáme i v zimě), tak nemůžeme opomenout našeho nejmenšího ptáka. Název králíček dostal od žluté, u samců až oranžové barvy na temeni hlavy, která připomíná královskou korunu. Na to ostatně upozorňuje i jeho latinský název, který by se dal volně přeložit jako „malý král“.
Jak už tomu u pěvců bývá, i na tento druh nás upozorní především jeho hlas, složený z hodně vysokých tónů. Pro některé lidi je tak jeho zpěv obtížně slyšitelný. Svou přítomnost králíček ohlašuje krátkým tří- nebo čtyřslabičným rychlým písknutím. Samotný zpěv se skládá z rychlého sledu stoupajících a klesajících tónů, které jsou zakončené trylkem.
Je vázán na jehličnaté stromy, především smrky. Na tahu se s ním však můžeme setkat kdekoliv. Dokonce i ve městech, kde často zimuje.
Pro mnohé z nás je vlaštovka tím opravdovým poslem jara. Její jméno, dle jedné z teorií, nás upozorňuje právě na hlasový projev, který sestává z takřka nekonečného rychlého štěbetání a švitoření s občasným přerušením v podobě ostrého chřeštění. Právě proto už staří Řekové považovali vlaštovku za upovídaného ptáka. Zpívá v letu nebo při posedu blízko hnízda.
S vlaštovkou se u nás můžeme setkat od začátku dubna až do září. Typické je vytváření velkých podzimních hejn, která nocují hromadně v rákosinách.
Čtěte také: Průvodce ptačími hlasy
Nejmenší evropská sovička, velikostně podobná například špačkovi, patří nejen u nás mezi zvlášť chráněné druhy. Tato nejmenší evropská sovička měří pouhých 16 cm a rozpětí křídel má 34 - 38 cm. V porovnání s tělem má poměrně malou hlavu, která je stejně jako záda a letky pokryta tmavěhnědým peřím se světlými skvrnami. Na břiše a krku převažuje bílá. Je známá svým pocukávání ocasem pokud jí někdo vyruší.
Tuto sovu lze najít v převážně horských jehličnatých a smíšených lesích severní a střední Evropy a v Alpách. Jako ostatně většina sov, patří i kulíšek nejmenší k nočním ptákům. Nejaktivnější je v podvečer. Nejlépe ho lze poznat podle jeho volání, které se podobá spíše jiným ptákům než sově. Často ho můžeme slyšet v době, kdy si hájí svůj revír. Při této činnosti je kulíšek poměrně agresivní. Nezalekne se žádného soka, ani člověka.
Kulíšek si staví svá hnízda v dutinách starých stromů. Často používá i stará hnízda šplhavců (datlů, žlun či strakapoudů). Samička snáší koncem dubna či začátkem května 5 - 6 vajíček. V období, kdy samička sedí na vajíčkách, obstarává sameček sobě i samičce potravu - to trvá zhruba 28 dní. Kulíšek nejmenší je silně ohrožený, zvláště chráněný druh.
Orla bělohlavého poznáte nejen podle výrazně bílé hlavy. Má také nebezpečné drápy a skoro dvoumetrové rozpětí křídel. Pozorovatelé v oblastech, kde žije, se shodují, že si jej nespletete s jiným ptákem.
Navzdory tomu, že má orel bělohlavý pověst obávaného lovce, dává často přednost vyhledávání mršin. Někdy dokonce krade kořist jiným dravcům. Orli bělohlaví, s délkou těla až jeden metr, mají spáry, kterými dokážou protrhnout kůži i rybí šupiny. Jsou tedy bezpochyby silnými dravci. „Uloví spoustu ryb,“ říká Ngová, „a rádi chytají také kachny.“ Lov živých zvířat je však často jenom záložní plán. „Jeho preferovaný způsob získávání potravy je hledání těl mrtvých zvířat,“ vysvětluje Ngová.
Čtěte také: Článek o hlasech přírody
Pokud máte rádi přírodu, můžete se zapojit do různých aktivit spojených s pozorováním a ochranou ptactva. Česká společnost ornitologická (ČSO) nabízí řadu projektů a akcí, do kterých se můžete zapojit.
Přírodovědné vycházky: Organizace Calla obnovuje oblíbené přírodovědné vycházky. I městské parky totiž skrývají spoustu přírodních zajímavostí. Její součástí bude představení projektu květnatých pásů nebo ukázka odchytu a kroužkování ptáků.
Kroužkování ptáků: Akce Acrocephalus trvá 10 dní a za její histoiii ji absolvovala řada dětí, z nichž se následně stali ornitologové nebo přírodovědci.
Sledování čapích hnízd: Průběh hnízdění čápů bílých sleduje Česká společnost ornitologická za pomoci mnoha dobrovolníků již od roku 2014. V letošním roce bude hodně lidí trávit dovolenou v Česku. Ornitologové proto vyzývají všechny, kteří se budou pohybovat krajinou, aby si všímali čapích hnízd.
Pro lepší porozumění odborným textům o přírodě a ptactvu je užitečné znát některé základní pojmy. Zde je několik z nich:
tags: #hlasy #přírody #latinsky #názvy