Zaměstnávání osob zdravotně postižených (dále „OZP“) je velkým problémem každé rozvinuté ekonomiky. Vedle přímých společenských nákladů na jejich podporu a obživu se jedná také o snahu o jejich začlenění do společnosti. Tato skutečnost je aktuální pro velký počet osob. A je-li kvalita řetězu závislá na pevnosti jeho nejslabšího článku, lze i kvalitu společnosti posuzovat podle kvality péče o tyto osoby.
Článek analyzuje současný stav legislativy v problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), kterých je v naší společnosti asi 8 %. Text se dotýká jejich sociálního postavení ve vztahu k průměrným příjmům, průměrné výši starobního důchodu a průměrné mzdě/platu. Sumarizuje rozlišení zaměstnávání OZP podle intenzity a rozsahu jejich zdravotního postižení. Dále vysvětluje i povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti se zaměstnáváním osob zdravotně postižených. Na několika příkladech text přibližuje praktický výpočet tohoto povinného počtu, výpočtu náhradního plnění za zaměstnávání OZP a odvodu do státního rozpočtu za chybějící zákonnou kvótu zaměstnávání OZP.
Finanční Podpora a Sociální Postavení OZP
Podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí (dále „MPSV“) bylo v České republice vyplaceno v roce 2018 na dávkách pro osoby se zdravotním postižením 44,7181 mld. Kč, v roce 2019 to bylo již 48,1593 mld. Kč. Pro doplnění mohu uvést, že k prosinci 2019 bylo v České republice celkem 419 tisíc invalidních důchodců se zařazením v I. až III. stupni invalidity, ke stejnému měsíci 2018 jich bylo registrováno 421,5 tisíc. Vyplaceno jim bylo 3,7695 mld. Kč, zatímco menšímu počtu v prosinci 2019 bylo vyplaceno 4,1452 mld. Kč na invalidních důchodech. Průměrný invalidní důchod se zvýšil z 9 550 Kč/měsíc na 9 893 Kč/měsíc v roce 2019.
V roce 2018 činil průměrný starobní důchod 13 228 Kč/měsíc, průměrný invalidní důchod tak byl o 27,80 % nižší. V roce 2019 byl průměrně vyplácený starobní důchod ve výši 13 909 Kč/měsíc, tedy průměrný invalidní důchod byl menší o 28,87 %. Průměrná mzda v České republice za první tři kvartály dosáhla 33 429 Kč a v prosinci 2019 pravděpodobně dosáhla výše 34 500 Kč (přesná data nejsou dosud k dispozici). Což znamená, že průměrný starobní důchod po dlouhé době dosáhl hranice 40 % průměrné mzdy. Průměrný invalidní důchod byl v roce 2018 na 28 % průměrné mzdy, v roce 2019 již na 28,68 %.
V posledních několika letech zažíváme období nízké nezaměstnanosti pod úrovní 4 %, a v posledním období dokonce i nižší (celorepublikově cca 2,2 %). Zmíněná míra nezaměstnanosti pod 4 % bývá v makroekonomické literatuře označována za přirozenou míru nezaměstnanosti v rozvinutých ekonomikách. Od října 2012 se začala uplatňovat jiná metodika výpočtu nezaměstnanosti a od ledna 2013 se již vykazuje jen po novu. Původně se jednalo o registrovanou nezaměstnanost, tedy jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nově se jedná o všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. I podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je nový ukazatel, podíl nezaměstnaných osob, s původním ukazatelem nesrovnatelný. Ekonomice se v současnosti daří, což poskytuje prostor pro větší solidárnost.
Čtěte také: Taxi Liberec: Aktuální Změny
Pro úplnost je možno uvést, že koncem srpna 2019 byl spuštěn internetový provoz jednotného portálového řešení. Portál MPSV a Integrovaný portál MPSV byl nahrazen jednotným portálovým řešením práce a sociálních věcí s přístupem i na stránky úřadu práce (ÚP).
Kdo Jsou Osoby Zdravotně Znevýhodněné (OZZ)?
Jako osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ) bude uznán občan, který má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jeho schopnost být nebo zůstat pracovně začleněný, vykonávat dosavadní povolání nebo využívat dosavadní kvalifikaci či získat novou, je podstatně omezena. Příčinou tohoto omezení je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění. Kritéria jsou uvedena v právních předpisech (zejména v ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 136/2014 Sb.
Tento paragraf definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Kategorie osob OZZ existovala již v minulosti a byla původně s účinností od 1. 1. 2012 zrušena zákonem č. 367/2011 Sb., podle kterého bylo stanoveno, že platnost původního rozhodnutí je nejpozději do 31. 12. 2014. Podle přechodných ustanovení zákona o zaměstnanosti však původní rozhodnutí o OZZ vydaná Úřadem práce ČR do 31. 12. 2011 platí po celou dobu, po kterou byla vydána. OZZ jsou tedy specifickou skupinou OZP, nejsou invalidní, ale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.
Na osoby, které již byly nebo budou uznány invalidními v I., II., nebo III. stupni podle zákona o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb. v novele č. 191/2018 Sb.), se automaticky pohlíží jako na OZP. To platí i pro osoby, kterým ČSSZ invalidní důchod nevyplácí z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění. Dle ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění získá osoba I. stupeň invalidity, u níž poklesla pracovní schopnost minimálně o 35 %, nejvýše však do 49 %. II. stupeň invalidity zahrnuje pokles pracovní schopnosti od 50 % do 69 %, III. stupeň pak od 70 % výše.
Uznání invalidity nebo statusu OZZ neznamená, že se osoba automaticky stane držitelem průkazu OZP přiznávaného dle ustanovení § 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (průkazy TP, ZTP, ZTP/P). Podle odst. 3) uvedeného paragrafu průkaz TP (těžké zdravotní postižení) náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé (§ 8) na pomoci jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost). Průkaz ZTP (zvlášť těžké zdravotní postižení) náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (ustanovení odst.
Čtěte také: Pražské Hlavní nádraží a taxi
Podle ustanovení odst. 5) § 34 zákona č. 329/2011 Sb. průkaz ZTP/P (osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce) náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4.
Legislativa a Povinnosti Zaměstnavatelů
Již téměř šestnáct let (od 1. 8. 2004) je v účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále „ZOZ“) v novele zákona č. 206/2017 Sb. s účinností od 29. 7. 2017 a č. 327/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018. Samostatné ochraně OZP je věnována jeho celá část třetí od ustanovení § 67 dále.
Zaměstnavatelé, kteří v roce 2018 zaměstnávali v průměru více než 25 zaměstnanců (s výjimkou příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), měly povinnost zaměstnávat OZP. Tuto povinnost mohou splnit nejen jejich zaměstnáváním, ale také odběrem výrobků nebo služeb od takzvaných chráněných dílen, případně odvést patřičnou finanční částku do státního rozpočtu. Nesplnění povinnosti vypočítat plnění, vyplnit příslušný tiskopis a včas odvést povinnou částku do státního rozpočtu je považováno za porušení zákona s výraznou pokutou.
Za nezaměstnávání zdravotně postižených osob může být vyměřena pokuta až do výše 1 mil. Kč (dle ustanovení § 139 a § 140), za neplnění oznamovacích povinností (např. nepodání předepsaného tiskopisu) až do výše 100 tis. Kč. Kontrola zaměstnávání OZP a náhradního plnění náleží příslušným úřadům práce a inspektorátům práce.
Při výpočtu povinnosti zaměstnání OZP se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců (PPPZ). Pro výpočet je důležitý poměr mezi počtem odpracovaných hodin ku ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Naopak se nezapočítává proplacená řádná dovolená, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, otcovská poporodní péče, doba dlouhodobého ošetřovného, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky v nemoci od ČSSZ. Podrobný postup výpočtu PPPZ je uveden v části čtvrté vyhlášky č. 518/2004 Sb., prováděcí vyhlášky zákona o zaměstnanosti.
Čtěte také: Brněnské MHD Stanoviště C10
Dle ustanovení § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále ZOZ), je zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinen zaměstnat nejméně 4 % osob se zdravotním postižením (OZP). Pokud nedojde k zaměstnání této kvóty zaměstnanců OZP, zaměstnavatel tuto povinnost může splnit podle novely ZOZ s účinností od 1. 10. 2017 odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců OZP nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům. Další možností je odebírání výrobků nebo služeb od OZP, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se u nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou (zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání) nebo vnitřním předpisem (bez snižování mzdy) zaměstnavatel zajišťuje fond pracovní doby podle počtu pracovních dnů v kalendářním roce. Kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis musí doložit při kontrole (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce). Rok 2019 měl 251 pracovních dnů, resp. 261 pracovních dnů s placenými svátky.
Příklady Výpočtů
Příklad 1: Pokud by např. zaměstnanci odpracovali 400 591 hodin při osmihodinové pracovní době za rok 2019, měl by zaměstnavatel povinnost zaměstnávat 7,97 OZP. Výpočet: (400 591/2008) x 4 % = 7,9799 (viz § 14 vyhl.
Náhradní Plnění
Jak bylo uvedeno výše, povinnost zaměstnávat vypočtenou kvótu OZP může zaměstnavatel splnit též odebíráním výrobků, služeb nebo realizováním zakázek od firem, které zaměstnávají více než 50 % OZP a uzavřely s úřadem práce (ÚP) dohodu o uznání na chráněném trhu práce (dohoda se uzavírá na tři roky, může být ÚP vypovězena, ale také prodloužena na neurčito). Od roku 2018 totiž musí mít dodavatelé status „zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Tuto skutečnost může zaměstnavatel snadno zjistit například na internetu, a to v Katalogu poskytovatelů náhradního plnění na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV zpřístupnilo evidenci náhradního plnění také odběratelům. Ti si mohou požádat o přístup vyplněním formuláře Žádost odběratele o zpřístupnění přehledu dokladů. Oprávnění přístupu přidělí odběrateli ÚP ČR. Poté je uživatel přesměrován na tabulku s přehledem dokladů odběratele pro přidělené IČO. Podrobněji ZDE.
Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. kvartál sledovaného roku. Pro rok 2019 činil 33 429 Kč. Podle ustanovení § 81 odst. 3) ZOZ mohou specifikovaní zaměstnavatelé a OSVČ podle ustanovení § 81 odst. 2) písm. b) pro splnění povinnosti povinného podílu zaměstnávání alespoň 4 % zaměstnanců se ZP z celkového přepočteného počtu zaměstnanců poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. kvartál předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se ZP zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.
Příklad 2: Zaměstnavatel odebral výrobky nebo služby od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, za příslušné čtvrtletí v částce 823 691 Kč. Tato částka může být i pro rok 2019 v maximální výši 28 násobku průměrné mzdy, tedy 936 012 Kč. Částku ve výši 823 691 Kč lze tedy uznat v plné výši. Částka se vydělí sedminásobkem průměrné mzdy, tedy částkou 234 003 Kč. Podíl 3, 52 (823 691/234 003) je stavem, který si může zaměstnavatel započítat jako zaměstnávání OZP. Jen na okraj lze poznamenat, že plná uznatelná částka ve výši 936 012 Kč odpovídá přesně podílu 4,00 dle ustanovení § 81 odst.
Podle ustanovení § 18 odst. 2) vyhlášky č. 518/2004 Sb. si může zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat OZP jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních kvartálech potvrzen jako nejvyšší. Kalendářním kvartálem pro tyto účely je kalendářní kvartál předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek. Odběratel si musí pro správný zápočet náhradního plnění odběrem výrobků nebo služeb vyexpedovat data od jednotlivých dodavatelů, provést výpočet a porovnat u každého dodavatele v evidenci kvartální přepočtený počet OZP zvlášť.
Příklad 3: Odběratel z našeho příkladu odebíral po celý kalendářní rok od konkrétního dodavatele. Naposled ve IV. kalendářním kvartálu roku 2019. V evidenci náhradního plnění u tohoto dodavatele je nutno vygenerovat čtyři kalendářní kvartály předcházející kvartálu, ve kterém se uskutečnil poslední odběr. Dodavatel měl tyto výsledky: 3. Q 2019 (3,05 OZP), 2. Q 2019 (3,16 OZP), 1. Q 2019 (1,98 OZP) a 4. Zaměstnavatel si nezapočítá vypočtených 3,52 OZP z příkladu 2, ale jen 3,43 OZP.
Příklad 4: Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v prvním stupni invalidity a po část roku zaměstnance ve třetím stupni invalidity. Zaměstnanec v I. stupni v roce 2018 odpracoval 1648 hodin a zaměstnanec ve 3. stupni invalidity 1202 hodin (násobí se třikrát).
Odvod do Státního Rozpočtu
Příklad 5: Je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Zaměstnavatel může zvolit způsob plnění povinného podílu odvodem do státního rozpočtu v plném, nebo částečném odpočtu. Výše tohoto odvodu činí ročně za každého pracovníka se ZP, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 2,5 násobku průměrné mzdy za I. až III. kvartál kalendářního roku, za který se tato povinnost zjišťuje. Zbývá tedy podíl za 1,93 zaměstnance.
Zaměstnavatel musí dle ustanovení § 83 ZOZ do 15. února kalendářního roku písemně oznámit ÚP plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, nemusí do státního rozpočtu odvádět nic. Případné „přeplnění“ však propadá. Do dalšího kalendářního roku podle stávající legislativy převádět nelze. Oznámení ÚP se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebíráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí. Oznámení se doporučuje zasílat i v případě, kdy došlo k poklesu počtu přepočtených zaměstnanců pod 25 (zaměstnavatel se vyhne upomínkám, případně kontrole příslušných úřadů).
Novela zákona o zaměstnanosti přinesla od roku 2018 další změny v náhradním plnění. Mimo dodavatelů náhradního plnění, kteří musí být uznáni ÚP jako „zaměstnavatelé na chráněném trhu práce“, se...
Postoje Zaměstnavatelů k Zaměstnávání OZP
Většina zaměstnavatelů v Česku by uvítala možnost samostatně rozhodovat o zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) bez zákonné povinnosti. Současný systém ukládá firmám s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat minimálně 4 % OZP. Navzdory legislativním opatřením zůstává míra zaměstnanosti OZP v Česku nízká a jejich integrace do běžného pracovního trhu problematická. Firmy často uvádějí jako hlavní překážku náklady na úpravy pracoviště a nedostatek vhodných uchazečů. Na druhé straně, obavy z bezpečnostních rizik nebo nižší pracovní výkonnosti nejsou pro většinu zaměstnavatelů zásadním problémem.
V rámci projektu Technologické agentury ČR, realizovaného analytickým ústavem STEM a společností TREXIMA, vznikl interaktivní nástroj, který zájemcům přiblíží postoje jednotlivých zaměstnavatelů k zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Podle průzkumu až 62 % zaměstnavatelů hodnotí podmínky pro zapojení osob se zdravotním postižením jako špatné. Situace se mírně liší podle toho, zda se jedná o pracovní místa v mzdové sféře (soukromý sektor) nebo platové sféře (veřejný sektor). V mzdové sféře označilo podmínky za nepříznivé 64 % zaměstnavatelů, což naznačuje větší obtíže při integraci těchto pracovníků do soukromých firem. V platové sféře, která zahrnuje zaměstnání ve státní správě a veřejných institucích, je situace hodnocena o něco lépe, avšak stále ji jako špatnou vnímá 57 % zaměstnavatelů. Tento rozdíl může vyplývat z odlišné povahy pracovních prostředí. Ve veřejné sféře bývají podmínky standardizované a je zde často větší podpora pro pracovníky se specifickými potřebami, zatímco v soukromém sektoru mohou být větší bariéry způsobené například tlakem na výkon.
„Celkově tento stav poukazuje na to, že v obou sektorech stále existují značné překážky, které komplikují zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a vyžadují komplexní změny - jak na úrovni legislativy, tak praxe na pracovištích.“, říká Kateřina Broža, analytička STEM.
Podle zaměstnavatelů největší překážkou pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsou fyzické úpravy pracoviště, které často vyžadují značné finanční náklady. Až 39 % zaměstnavatelů považuje právě tuto oblast za klíčovou bariéru. Tyto úpravy mohou zahrnovat bezbariérové přístupy, speciální pracovní vybavení, ergonomické úpravy nebo technickou asistenci, což pro firmy znamená dodatečné investice.
Na druhou stranu se ukazuje, že zaměstnavatelé nevnímají zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako bezpečnostní problém na pracovišti. Pouze 10 % z nich vnímá možné ohrožení bezpečnosti na pracovišti jako překážku jejich zaměstnávání. To naznačuje, že obavy ze zvýšené úrazovosti či snížené schopnosti reagovat v krizových situacích nejsou pro většinu firem zásadním problémem.
V současnosti platí, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) v minimálním podílu 4 % z celkového počtu pracovníků, nebo si tuto povinnost mohou kompenzovat tzv. náhradním plněním (odběrem výrobků či služeb od chráněných dílen) nebo finančním odvodem do státního rozpočtu.
Podle průzkumů by však většina zaměstnavatelů (65 %) preferovala, aby zaměstnávání OZP bylo dobrovolné, tedy aby stát tento závazek zrušil a nechal rozhodnutí pouze na jejich vůli. Pohled na věc je opět lehce výraznější ve mzdové sféře (68 %).
„Pokud firmy nezaměstnávají osoby se zdravotním postižením, nejčastějším důvodem je podle nich povaha jejich činnosti (39 %). Zaměstnavatelé se často domnívají, že jejich pracovní prostředí či požadované dovednosti nejsou pro tyto pracovníky vhodné, a proto pro ně nevidí uplatnění ve svých provozech.“, říká analytik TREXIMY a jeden z autorů průzkumu, Jan Šulák. Tento přístup vede k tomu, že značná část zaměstnavatelů namísto přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením volí náhradní plnění - tedy nákup výrobků nebo služeb od firem, které zaměstnávají alespoň 50 % pracovníků se zdravotním postižením.
V soukromém sektoru využívá náhradní plnění víc jak polovina firem, zatímco ve veřejném sektoru je to o něco méně. „Náhradní plnění je sice legální a běžně využívaný způsob, jak splnit zákonnou povinnost, ale jeho skutečný přínos pro osoby se zdravotním postižením zůstává sporný. Kritici upozorňují, že tento systém nevede ke skutečné integraci OZP na běžném trhu práce, ale spíše k jejich izolaci v chráněných dílnách či firmách zaměřených primárně na zaměstnávání OZP.“, doplňuje Kateřina Broža, analytička STEM.
Dávky a Služby pro OZP
Pro občany se zdravotním postižením jsou určeny různé druhy dávek a služeb, které mají přispět ke kompenzaci jejich znevýhodnění. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají. Žádost o poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby (osoba, která má nárok na dávku), a to na tiskopisech předepsaných MPSV.
Pracovní Rehabilitace
Úřady práce nabízejí pomoc při hledání vhodného zaměstnání osobám zdravotně znevýhodněným prostřednictvím speciálních koordinátorů. Pracovní rehabilitace (PR) představuje kompletní systém aktivit, jehož cílem je usnadnit vstup osob se zdravotním postižením na otevřený trh práce. PR pomáhá získat a udržet osobám se zdravotním postižením vhodné zaměstnání. Osoba se zdravotním postižením v I., II. a III.
Klient z řad široké veřejnosti (klient mimo ÚP, např. Publikováno: 8. 3.
Rozdíl Mezi OZP a OZZ
Osobou se zdravotním postižením (OZP) je dle ustanovení § 67 zákona o zaměstnanosti fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní ve třetím, druhém nebo prvním stupni nebo zdravotně znevýhodněnou (OZZ). S termínem osoba zdravotně postižená se lze setkat ještě u průkazů osob zdravotně postižených. Název vypadá podobně, ale posudková hlediska nejsou totožná. Průkazy OZP se posuzují podle jiného zákona.
Osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ) jsou tedy specifickou skupinou osob se zdravotním postižením, nejsou invalidní, ale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění. Na osoby, které již byly nebo budou uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, se automaticky pohlíží jako na osoby se zdravotním postižením (OZP). To platí i pro osoby, kterým ČSSZ invalidní důchod nevyplácí z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění. Tito lidé tedy o status OZZ nežádají, protože mají z titulu své invalidity status OZP uznaný. Účel je obdobný - podpora zaměstnávání a uplatnění osob se sníženou pracovní schopností na trhu práce.
Status OZZ se prokazuje buď rozhodnutím (s vyznačením nabytí právní moci), nebo posudkem, které na žádost občana vydá příslušné oddělení IPZS. Status OZP se prokazuje buď posudkem o invaliditě, nebo potvrzením vydaným příslušnou OSSZ.
Přehled Výše Důchodů a Mzdy
Následující tabulka shrnuje výši průměrných důchodů a průměrné mzdy v letech 2018 a 2019, jak je uvedeno v článku:
| Ukazatel | 2018 | 2019 |
|---|---|---|
| Průměrný starobní důchod (Kč/měsíc) | 13 228 | 13 909 |
| Průměrný invalidní důchod (Kč/měsíc) | 9 550 | 9 893 |
| Průměrná mzda (Kč) | 33 429 (za I-III kvartál) | 34 500 (odhad) |
| Invalidní důchod vs. Starobní důchod | o 27,80 % nižší | o 28,87 % nižší |
| Invalidní důchod vs. Průměrná mzda |
