Hlemýžď zahradní: Význam v přírodě a jeho role v ekosystému

Možná ho znáte ze zahrady nebo parku - pomalu se pohybuje, nese si na zádech spirálovitou ulitu a zanechává za sebou slizkou stopu. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je náš nejznámější druh, patří mezi bezobratlé živočichy a u nás patří k největším volně žijícím suchozemským plžům.

Výskyt a stanoviště

Areál hlemýždě zahradního zahrnuje zejména střední a jihovýchodní Evropu, na západě sahá na území Francie a Anglie a na severu k pobřeží jižního Baltu. Na našem území se hlemýžď zahradní vyskytuje dosti hojně v teplejších nižších oblastech. Chybí v horských pásmech pohraničních hor, pokud se tam nevyskytuje synantropně.

Hlemýžď zahradní obývá zejména otevřená, spíše vlhká stanoviště, převážně s vápnitým podložím, lesní biotopy, zahrady, kulturní plochy, travnaté a křovinaté biotopy převážně v nížinách. Běžně se vyskytuje zejména na teplejších stanovištích. Obývá světlé háje a křoviště, hlavně v nižších teplých polohách. Častý je i v plochách kulturních.

Jak vypadá hlemýžď

Nemá žádné kosti - celé tělo je měkké, a proto je chráněné tvrdou vápnitou ulitou. Na rozdíl od slimáka má žlutohnědou, pravotočivou ulitu s tmavými proužky, která ho chrání. Ulita roste spolu s hlemýžděm a nikdy ji neodkládá. U dospělého jedince může dosáhnout průměru až 5 centimetrů a má 4-5 závitů.

Na hlavové části má hlemýžď dva páry tykadel, přičemž na delším páru jsou umístěné oči a na kratším má orgány hmatu a čichu. Na hlavě má dva páry tykadel - na delších má oči, na kratších má čichové a hmatové receptory. Hlemýžď vidí velmi slabě - rozezná jen světlo a tmu.

Čtěte také: Článek o hlemýždi a invazních druzích

V ústním otvoru je radula, jakási škrabka, kterou strouhá potravu. Pohyb zajišťuje svalnatá noha vylučující sliz. Pohybuje se díky velké svalnaté noze, která vylučuje sliz. Ten mu umožňuje klouzat po různých površích bez poranění a také zanechává stopu.

Život a chování

Hlemýžď je skvěle přizpůsobený životu v proměnlivých podmínkách. Naopak v zimě se zahrabe do půdy a přezimuje - opět uzavřený v ulitě - s velmi zpomaleným metabolismem. Kromě mechanické ochrany těla slouží ulita jako ochrana před sluncem a umožňuje hlemýžďům přečkat období sucha tak, že se zazátkují. Dělají to tak, že si ze slin a vápna vytvoří v ústí ulity víčko, které zamezí úniku vlhkosti.

Hlemýždi jsou hermafroditi - to znamená, že mají zároveň samčí i samičí pohlavní orgány. Přesto je pro ně páření důležité, protože nemohou oplodnit vajíčka vlastními spermiemi. Ke spáření ale potřebují partnera, s nímž si vzájemně vymění spermie. Páření může trvat i několik hodin a je doprovázeno zvláštním rituálem: hlemýždi si vpichují tzv. šípy lásky.

Potrava

Hlemýžď je býložravec. Živí se hlavně listy, stonky, květy a ovocem, které „oškrabává“ pomocí speciálního nástroje zvaného radula - jde o jazyk pokrytý tisíci mikroskopických zoubků. Potravu „strouhá“ hlemýžď radulou, živí se velmi drobnými živočichy nebo rostlinami. Díky tomu, že radula funguje jako škrabka, dokáží z kamenů, půdy, kůry nebo zdiva seškrábat sinice, řasy, lišejníky a mechy a proměnit je v humus.

Denně zkonzumují tolik potravy, kolik sami váží. Požírá také hnijící ovoce a zeleninu, která spadne na zem, čímž se podílí na očistě zahrady. Živí se listy a květinami různých druhů bylin. Výjimečně si pochutnají i na salátech, a to ještě v případě, kdy nemá žádnou jinou potravu, nepatří však k významným škůdcům.

Čtěte také: Kompostování v regionu

Hlemýžď a jeho význam v přírodě

Hlemýžď hraje důležitou roli v přírodě. Hlemýžď zahradní není na zahradě žádný velký škůdce, naopak může být i užitečný. Pomáhá rozkládat rostlinný materiál, vrací živiny do půdy a slouží jako potrava pro ježky, ptáky nebo obojživelníky.

Hlemýždi zpracovávají různé rostlinné zbytky, čímž zahradu obohacují o humus. Jsou součástí jídelníčku některých ptáků nebo žab, které je konzumují i s ulitou.

Ohrožení a ochrana

Hlavní příčinou ohrožení tohoto druhu by mohl být nadměrný necitlivý sběr jedinců v souvislosti s jeho zpracováním ke konzumaci. Lze předpokládat, že přiměřeným a dobře organizovaným sběrem nemohou být přírodní populace hlemýždě zahradního u nás ohroženy. Při vydávání povolení ke sběru jsou z tohoto důvodu v posledních letech doporučovány na našem území omezující podmínky.

Jedná se o absolutní zákaz sběru v NP, NPR, NPP, PR (vyplývá ze zákona), v PP je žádoucí sběr výslovně zakázat. V CHKO povolovat sběr pouze ve 4., případně ve 3. zóně, a to především v nižších polohách, které jsou intenzivně obhospodařovány, a při dodržení dalších podmínek.

Jak se zbavit hlemýžďů na zahradě

Pokud vám hlemýžď na zahradě z nějakého důvodu zkrátka vadí, není to stále důvod k tomu mu ubližovat a zabíjet ho. Jestliže se tak tedy stane, stačí hlemýždě jednoduše posbírat a odnést jinam, kde vám nebude vadit, třeba na louku za domem. Vzhledem k rychlosti jeho pohybu je hodně malá šance, že se vrátí zpět. Nalákejte na zahradu jeho přirozené nepřátele, jako jsou hlavně ježci a ptáci, kde především straky, vrány, sojky nebo špačci hlemýžděm nepohrdnou.

Čtěte také: Vytvořte si kvalitní kompost

Jestliže najdete na zahradě prázdné ulity od hlemýždě, neničte je. Jiní živočichové, například včely samotářky si v nich hledají nové domovy. Nejlépe, pokud jsou ulity umístěné v bezpečí, někde v polostínu, třeba pod okrasnými keři.

Zajímavosti o hlemýždi zahradním

• Krev hlemýždě má modrou barvu.
• Ulita hlemýždě je většinou pravotočivá.
• Hlemýžď zahradní dokáže vyvinout nejvyšší rychlost 6 metrů za hodinu.
• Hlemýždi potřebují k životu vzdušný kyslík.

Hlemýždí sliz v kosmetice a medicíně

Spotřebitelé po celém světě utrácejí za kosmetické výrobky obsahující hlemýždí hlen hodně peněz. Používání hlemýždího slizu pro zářivou pleť a dobré zdraví však sahá dál než k trendu sociálních médií. Hlemýždí sliz používali na pleť proti lokálním zánětům již staří Řekové. V osmdesátých letech 20. století si chilští chovatelé hlemýžďů všimli, že při manipulaci s hlemýždi pro francouzský potravinářský trh mají jemnější ruce a že se jim rychleji hojí řezné rány.

Podle Joshuy Zeichnera, dermatologa z nemocnice Mount Sinai, produkuje hlemýžď zahradní, druh, který vědci nejvíce zkoumají pro péči o pleť, sliz, který je propagován jako hydratační, plný antioxidantů a schopný stimulovat tvorbu nového kolagenu, což může snížit známky stárnutí. Vědci také zkoumají, jak lze hlemýždí sekrety využít i mimo péči o pleť. Existují důkazy, že hlemýždí hlen může pomoci při hojení ran a léčbě popálenin. Hlemýždí hlen má také antibakteriální a protiplísňové vlastnosti.

tags: #hlemyzd #zahradni #vyznam #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Boj proti znečištění ovzduší
• Ekotoxický odpad – nové nařízení
• Zpracování odpadu v Kamenných Žehrovicích
• Návod na mýdlový sliz
• Prodej kompostu v Olomouci