Jak efektivně a esteticky obehnat kompost na zahradě

Přemýšleli jste už někdy, jak zakompostovat spadané listy, aniž byste ublížili estetice okolního prostředí? Podzimní listí vypadá na stromech krásně. Už ovšem ne tolik, když opadá a vítr jej rozfouká po zahradě.

Možnosti kompostování

Nejjednodušším řešením je nechat listy odstranit profesionální společností. Další možností je kompost. Pokud se rozhodnete vytvořit kompost, přemýšlejte, jak jej zaintegrovat do zahrady.

Určitě si musíte rozmyslet, jestli chcete komposter plastový nebo dřevěný. Oba mají své výhody a nevýhody. Dřevěný bude skvěle ladit se zahradou, plastový je lehce přemístitelný, pokud se vám nebude ze začátku líbit tam, kde je. Také se lépe namontuje. Nekvalitní plastové kontejnery ale bývají křehké. Když už, berte od osvědčeného výrobce a pevnější. Mohutnější. Dřevěné jsou jednoznačně lepší.

Gabionové zdi jako dekorativní kompost

Pokud postavíte gabionovou zeď na místě, které není vystaveno dešti, je možné k vyplnění zdi kreativně využít spadané listy tak, že jimi proložíme vrstvy kůry. Tento typ výplně je relativně malý, je proto doporučeno použít Flexo či Perfo pásku k přiblížení největších ok panelu. Výhodou gabionových zdí vyrobených z panelů Zenturo je možnost snadné modifikace. Kdykoliv vás přestane jedna výplň bavit, můžete použít jinou.

Proč kompostovat?

Možná máte přeplněnou popelnici. Možná domovního odpadu z kuchyně je prostě moc. Nemáte kam dávat posekanou trávu ze zahrady nebo dvora. Zcela určitě budete méně zaplňovat popelnice. Nebude se vám vršit nepořádek někde na hromadě s plevely nebo „kupě na spálení“. Do kompostu můžete dát i drobné větvičky, které během 12 měsíců pěkně uzrají a rostliny z nich poté získají výživu. Získáte přirozenou výživu pro svoji zahradu, takže odpadne část investic do hnojiv.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Jak na správné kompostování

Buďme realisti. Vzdušnit, přehazovat, kontrolovat vlhkost. Špatně udržovaný kompost může zapáchat, lákat hmyz nebo hlodavce, a může celou vaši roční práci znehodnotit. Asi nejčastější a nejobávanější je strach, že bude zapáchat a lákat hmyz.

Je též třeba odstranit další lákavé věci, jako například spadaná jablka a to platí i pro kompost. Pokud je na něj navážíte, zakryjte je například posekanou trávou, která při tlení nepříjemně zapáchá. Určitě je ale lepší jablka na kompost nedávat vůbec, jelikož se z tlejících jablek uvolňují spóry plísní.

Komunitní kompostování

Když někam položíte nádobu a řeknete „pohleďte, komunitní kompostér,“ lidi ji začnou s oblibou plnit. Desítky lidí deně = hodně odpadu. A každý další pytel odpadků váš kompostovací proces vrátí na bod nula. Kompost v kompostéru je jen tak starý, jak je starý poslední bio-odpadek, který do něj vhodíte.

Kompostér musíte v jednu chvíli přestat plnit a odpadky začít házet jinam. Ideálně do druhého (třetího, pátého) kompostéru, nebo lépe kompostovací kóje. Nehledě na to, že ho někdy musíte „někam“ vyprázdnit, uzavřít kompostovací cyklus, ale o tom později.

Komunitní bio-odpad je převážně odpad z kuchyně, tedy brutálně převlhčený a prakticky pouze dusíkatý (to co rádo plesniví a hnije - šlupky, odkrojky, zbytky) a postrádá tedy uhlíkatou složku (to co vyrovnává vlhkost, dodává cukry a vytváří svou strukturou komůrky pro kyslík nutný ke kompostování - papír, piliny, dřevo).

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Problém by částečně řešilo, kdyby každý, kdo do kompostéru hodí odpadek, přihodil i adekvátní množství pilin. Cedule nefungují a jiný způsob jak k tomu lidi vychovat jsem nenašel. Lidi jsou vůbec celkově pitomá zvířátka. Na ceduli si to nepřečtou. Do kompostéru nepatří vařená jídla (rohodně ne ve větším množství než toho správného odpadu). Skořápky se mají drtit na malé kousky (celé jsou hnusné na pohled, nerozloží se, řežou). Do kompostéru nepatří bioplastové sáčky, kelímky, nic (nerozloží se, obsahují chemii, překáží, jsou tam hnusné a k ničemu). Je potřeba přidávat papír a piliny.

Jednoduše proto, že když už ty lidi ke kompostéru s pytlem bioodpadu dorazili, tak ho prostě někam hodit musí. Mějte hnědou, nebo obyč popelnici jako plán B.

Jak by to mělo vypadat dnes

• Pořiďte kompostér s několika kójemi. Tři je minimum. Pro panelákové SVJčko si dovedu představit klidně 8 kubíkových kójí někde za barákem (ne každý ho použije). Jedna rodina na zahradě hravě sama zaplní tři kóje, ale tam se hází i odpad ze zahrady.
• Mějte kompostér blízko popelnic, kam lidi hodí odpad, když bude kompostér plný. Ideálně k němu prostě mít hnědou popelnici, která pomůže dorovnat výkyvy, když je odpadu hodně.
• Sežeňte kompostáře, který alespoň jednou týdně kompostu pár hodin pověnuje. Ideálně jako placenou brigádu, ať je na to smlouva a ne jen dobré slovo. Lidi z komunity mají tendenci nedělat věci dobře ať už za to může neznalost, neiniciativnost, hloupost či lenost. Někdo to bude muset řešit a taky celou věc organizovat (vyvěšovat cedulky).
• Pořiďte budku na nářadí. Budete potřebovat vidle, lopatu, rukavice, pracovní oblečení na převlečení, kyblíky/kalfasy a ideálně i prosévačku, nebo aspoň prohazovačku. Nechcete mít výsledný substrát plný dřevěných kartáčků a celých skořápek od vajíček - v tom byste nic pěstovat nechtěli.
• Uzavřete celou kompostovací smyčku. Najděte místo, kam se bude prosetý kompost ukládat a co se s ním bude dít. Bude se pytlovat a lidi si ho budou moci odnést místo kupování kompostu? Nebo vedle kompostéru vznikne komunitní zahrada a zapliní se jím vyvýšené záhony? Nebo se přihrne ke stromům a keřům podél domu na přilepšenou? Vždy musí ale jít o dobře vyzrálý kompost.
• Přizvěte na pomoc žížaly. Umístění žížaly hnojní do kompostéru několikanásobně zrychlylo proces kompostování. Plná kubíková nádrž je pro ně dobrým útočištěm i na zimu i do parného léta. Pokud mohou mezi kójemi prolézat, a pokud nepropadnou mezi oky prosévačky, nemusíte prakticky řešit nic navíc. Snad jen se občas ujistit, že je kompost aspoň trochu vlhký. Sud s vodou pod okapem je kamarád (na hladině musí plavat pár prken proti utonutí živočichů, víme).
• Kompostér ochraňte před hlodavci. Tuto zkušenost nemám, ale je prý je dobré kompostér obehnat uvnitř a ze spodu (ideálně až pod podlahou, viz další bod) králičím pletivem, aby se zamezilo přístupu hlodavcům.
• Doporučuju na dně kompostéru nechat rovnou celistvou, hladkou prkennou podlahu ať se vám od spodu dobře nabírá lopatou. Není nic horšího, než když se vám lopata při nabírání o něco zasekává.
• Kompostér musí mít střechu. Není dobré, když kompostér na slunci totálně vyschne. Nebo když se vám z kompostu stane po průtrži mračen slizká břečka, nebo když zapadne sněhem a vy nevíte, který je ten, který se má zrovna používat. Počítejte s počasím.

Napište a namalujte na ceduli recept na skvělý kompost: části čerstvého ovoce a zeleniny, zbytky čajů, kávová sedlina s papírem a pilinami.

Kompost a ochrana proti škůdcům

Již jsme zmínili, že chemická ochrana je známa velmi dlouho a tento fakt je doslovný. Již naše babičky totiž měly své postupy a i my je můžeme vyzkoušet. Používaly například voňavé mýdlo (mýdlový roztok), vylévaly lógr z kávy na záhony a okolo stromků, používaly prý i lidské vlasy.

V každém případě ale byly používány takové prostředky, které měly za cíl znepříjemnit zvěři příjemnou vůni dřevin a jiných rostlin v zahradě. Babičky též používaly ochranu zvukovou například v podobě větrných zvonkoher. Ultrazvukový odpuzovač bude pro změnu rušit i hlodavce a kuny či lišky, čili drobné škůdce. Zvonkohru si snadno vyrobíme sami, za ultrazvukový odpuzovač zaplatíme několik set korun.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Co s odpadem ze zahrady?

Z každé zahradnické práce, úklidu nebo přesazování zbude nějaký odpad, který do klasické popelnice nepatří. Kam s ním? Jednoduše si najděte to správné místo v odlehlejší části zahrady a postavte si tam kompostér nebo založte kompost. Záleží na vašich představách a hlavně na velikosti pozemku. Každopádně platí, že by kompost neměl obtěžovat vaše nebo sousedovo bydlení.

Založit si ho můžete kdykoli během pěstební sezony, nejlépe se k tomu ale hodí podzim, kdy je nejvíce bioodpadu ze zahrady. A když nechcete nevzhlednou hromadu? Pak stačí udělat pevné stěny a nechat kolem dostatek místa, aby byl kompost dobře přístupný. Založit byste ho měli na polostinném místě chráněném před ostrými slunečními paprsky - jinak by se uvnitř příliš přehříval - a také před větrem, aby rychle nevysychal.

Pomocí kolíků si vytyčte půdorys, pak vykopejte půdu do hloubky asi 15 až 20 cm a tuto plochu vysypte drenáží. Dobře se k tomu hodí menší kamínky, kačírek nebo hrubý písek. Kompost můžete obehnat latěmi. Dospod pak rozložte větší kousky odpadu (štěpky z větví nebo proutí), aby mohl kompost dobře větrat. Postupně přidávejte další vrstvy smíšeného odpadu. Každou je vhodné prosypat vrstvou močoviny a poprášit troškou vápna, případně můžete použít i speciální biologický urychlovač kompostu. Ten obsahuje směs bakteriálních kultur a enzymů, které zrychlí zrání směsi při zachování živin.

Než začnete přidávat na kompost další zahradní odpad, dejte navrch tenčí vrstvu zeminy a vrstvu slámy, suchého listí nebo posečené trávy. A pokud je kompost suchý, občas ho prolijte vodou. Za vydatných dešťů ho naopak zakryjte. Velké přemokření by mohlo způsobit hnilobu.

Plastové kompostéry

Pro menší zahrady, kde není dostatek místa, se vyplatí pořídit si bytelný plastový kompostér. Je přenosný, lze ho jednoduše složit a neruší celkový vzhled zahrady. Jednotlivé modely mají většinou provzdušňovací otvory, boční dvířka pro snadné odebírání uzrálého kompostu a také otočné ventily pro větrání a regulaci vzduchu v kompostéru.

Malý přenosný kompostér vám pomůže zbavit se zbytků z kuchyně, třeba slupek ze zeleniny a ovoce, zbytků kávy a čaje nebo skořápek. Celý proces má dvě výhody: nezaplníte tolik odpadkový koš a pak popelnici, navíc si v takzvaném vermikompostéru „vyrobíte“ úrodnou zeminu pro pokojovky.

Vermikompostéry se většinou skládají ze tří na sebe přiléhajících částí, ve dně dvou horních jsou otvory. Do horní se dávají zbytky, v prostřední je násada kalifornských nebo hnojních žížal a dolů propadá humus a odkapává tekuté hnojivo, tzv. žížalí čaj. Násadu žížal si můžete pořídit na internetu, ceny se pohybují zhruba od 80 do 260 Kč.

Alternativy ke kompostování

Ve větších městech jsou otevřeny sběrné dvory, kde vám většinou zdarma vaše odpadky vezmou. Nebo si pořiďte speciální hnědé popelnice z polyetylenu na bioodpad, které umožňují redukci náplně až o 30 %, a navíc eliminují zápach. Některá města nabízejí možnost pronájmu popelnic a za poplatek také pravidelný odvoz.

Další alternativou jsou komunitní zahrady. Domluvte se se sousedy a založte spolek, který bude spravovat společnou zahradu. Řada měst to již podporuje, je tudíž možné využít i veřejné prostranství. Někde vám městské úřady na činnost dokonce přispějí.

Boj se slimáky

Mírné zimy následované vlhkými a chladnými jary jsou pro slimáky a plzáky požehnáním. V zahrádkářských příručkách a v různých článcích na webu najdete množství rad a tipů, jak uchránit úrodu před plži. Mnohé z nich nejsou příliš spolehlivé (jehličí, bylinky). Některé jsou pro zahradu vyloženě škodlivé (solení). U jiných je otázkou, zda-li na každého zneškodněného jedince nepřitáhnou další dva ze širokého okolí (pivní pasti).

Zkoušel jsem obsypávat záhony pilinami a popelem, což prý má být pro slimáky nepřekonatelná překážka. Nefungovalo to. Jakmile tyto materiály navlhnou, slimáci je snadno přelezou. Nemusí ani pršet. Pelyněk prý plže odpuzuje. Mně ho ale ožírají stejně jako saláty.

V posledních letech se roztrhl pytel s indickými běžci - slimákožravými kachnami. Kachnám je třeba postavit přístřešek, oplotit výběh, zajistit vodu a hlavně je celý rok něčím krmit (slimáci jim nestačí a v zimě žádní nejsou). Indičtí běžci přitom snesou asi jen polovinu vajec co běžná slepice. A masa na nich moc nenaroste, neboť se jedná o lehké plemeno.

Výhodnější se mi proto zdá chov plemene khaki campbell, které slimáky také požírá a má snůšku srovnatelnou se slepicemi, nebo chov kachny pižmové, která má masa více než běžci a z níž je výborná pečínka.

Potýkáte-li se právě teď na své zahradě se slimáky, mám jeden osvědčený, nekomplikovaný a ihned použitelný tip. Nemusíte nic kupovat, budovat, nemusíte na zahradu nic dovážet zvenčí. Využijte energie svých vlastních svalů a začněte plže sbírat.

Plže sbírám do kýble s vodou s chirurgickými rukavicemi na rukou. Sliz se totiž velice špatně smývá. Pokud vám to připadá drastické, můžete je vynášet živé někam mimo zahradu. Vězte ale, že plzák španělský dokáže za noc zdolat vzdálenost padesáti metrů. Nebo je zkuste shromažďovat na kompost, jak ve své knížce Zdravá zahrada doporučuje Hela Vlašínová. Slimáci patří v ekologickém členění mezi rozkladače a preferují tudíž odumřelé rostlinné zbytky před živými rostlinami. Takže by kompost neměli opouštět, když je to pro ně prostřený stůl.

Plži jsou aktivní zejména v noci. Sbírám je proto za soumraku, když začínají vylézat z úkrytů, někdy i za tmy s baterkou v ruce nebo ráno za rozednění, když jsou na úprku před sluncem.

PS: A raději moc nemulčujte. Protože tím vytváříte vlhké a stinné prostředí, v němž si plži libují.

tags: #co #obehnat #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a aplikace Novodur oblouků pro odpady
• Zjistěte více o dvojitých HT odbočkách
• Přírodní Mongolsko
• Studie prof. Hampla o testosteronu
• Různé metody kompostování