Ochrana dřeva v dřevostavbách se nezdá být velmi důležitá, pokud jsou umístěny v třídě použití 1 nebo 2 podle ČSN EN 335. Je však vhodná zejména u dřevěných prvků, které jsou umístěné v blízkosti základové desky nebo jsou těžce vyměnitelné. Z většiny opakujících se vad, jako jsou poruchy vodoinstalace, zatékání střechou, fasádou, nevhodná výška terénu v okolí základové desky nebo následkem tornáda, vyplývá, že je nutné provádět ochranu alespoň základového prahu. Nejlépe je chránit dřevo do třídy použití 4 podle ČSN EN 335, což je možné pouze tlakovou impregnací.
Ochrana dřeva v dřevostavbách je většinou prováděna pouze u krovových konstrukcí. U ostatních částí stavby se s ochranou často nesetkáváme. Na základě vad, které se v dřevostavbách vyskytují, je nejčastějším případem napadení a degradace základového prahu dřevostavby. Přímý požadavek na nutnost chemické ochrany není v normách deklarován. Problematika životnosti a třídy použití je řešena v ČSN EN 460. Pouze u tříd trvanlivosti 4 a 5, v třídě použití 1 a 2 podle ČSN EN 335 je požadavek na chemickou ochranu.
Způsobů ochrany základového prahu je více, jednou z možností je použití trvanlivějšího dřeva. Přirozená trvanlivost proti dřevokazným houbám u našich jehličnatých dřevin podle ČSN EN 350 se pohybuje mezi 3-4 u borovice a modřínu a 4 u smrku na škále od 1 do 5, kde 1 znamená velmi trvanlivé a 5 netrvanlivé (3 - středně trvanlivé, 4 - slabě trvanlivé). Bělová část je u všech dřevin netrvanlivá a musela by být vymanipulovaná. Z našich dřevin je možné použití dubu, kde jádro je označeno jako 2-4 - trvanlivé - slabě trvanlivé. Vliv bude mít pravděpodobně také lokalita, z které daná dřevina pochází. Běl je netrvanlivá. Dub původem z ČR nemůžeme správně použít pro nosné konstrukce bez dalších pevnostních zkoušek. V současné době nemáme v ČR normu pro vizuální třídění konstrukčního listnatého dřeva přiřazenou k ČSN EN 1912.
Možností ochrany je více, např. ochrana dřeva hmotami původně přímo neurčenými pro aplikaci na ochranu dřeva, například izolační antikorozní a antiabrazivní nátěr na bázi modifikovaných asfaltů. Při modifikované urychlené zkoušce podle ČSN P ENV 807 provedené v ČVUT UCEEB fungoval nátěr dlouhodobě i při aplikaci na buku jako nejméně trvanlivé dřevině, a to nejlépe na vzorcích tlakově impregnovaných měďnatým přípravkem s následným nátěrem. Na daném nátěru byla provedena i zkouška styku s pitnou vodou. Také je možné použití například flexibilní modifikované polymerní hydroizolační hmoty (FPD), která se používá pro izolace koupelen nebo pro izolace z vnější strany stavby u základové desky. Při aplikaci na základovou desku ji lze nanést i na dřevo základového prahu.
Další možností je tlaková impregnace dřeva přípravky na bázi mědi do třídy použití 4, tedy kontaktu se zemí a sladkou vodou. Dřevo je nutné před impregnací opracovat, případné řezy alespoň zatřít. Tlaková impregnace u jehličnatých dřevin neproimpregnuje například profil 60×120 mm v celém průřezu, ale jen do hloubky několika mm. V případě, že dřevo obsahuje i běl, tak v řádech desítek mm. Vzhledem k možnému navlhnutí dřeva je tato metoda asi nejvýhodnější, protože nemění mechanické vlastnosti, dřevo není uzavřeno další vrstvou a lze ho vysoušet v případě zatečení zabudované ve stavbě mikrovlnným vysoušením. Dřevo v blízkosti základové desky bývá velmi vlhké, v případě havárie dosahuje vlhkosti až 90 %. Ve většině případů je nutné ho mikrovlnně vysušit, anebo již napadené vyměnit.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Základní otázkou je požadavek zákazníka na údržbu, vzhled po více letech a konečné náklady. Použití nátěrů celých fasád se nejeví z hlediska údržby jako vhodné. Jakákoliv údržba dřevěné fasády celého domu je poměrně náročná. Při použití tenkovrstvých lazur můžeme počkat, až lazura „spráší“, a provést nový nátěr až po degradaci stávajícího. Možností je samozřejmě i například při použití sibiřského modřínu nechat fasádu bez ošetření.
V případě povrchové úpravy pochozích teras je situace složitější. Jakákoliv vrstva nátěrové hmoty nebo systému zalije při více vrstvách drážky, jejich vybroušení je v podstatě technicky nereálné. Z tohoto důvodu se jeví jako nejvýhodnější použít nátěr olejem, který by měl být 1-2krát ročně obnovován. Je možné i použití kvalitnější olejové nebo syntetické nátěrové hmoty, která bude mít delší životnost, ale nastane problém při úpravě povrchu broušením.
Na změny situace na trhu a problematiku exportu je vhodné reagovat i použitím jiných dřevin než například sibiřského modřínu s vhodnou povrchovou úpravou. Jednou z možností je použití například borovice a tlakové impregnace vodorozpustnými přípravky na bázi mědi a následně tlakovou impregnací horkým olejem s pigmentem s více odstíny. Takto upravené dřevo je možné použít pro fasády, pochozí terasy, ale také jako střešní krytinu. Jde o tlakovou impregnaci měďnatým přípravkem, který zajistí biocidní ochranu do třídy použití 3. Dřevo, i když má velký obsah vody, je možné následně impregnovat opět tlakovou impregnací horkým olejem v několika odstínech. Při této impregnaci dojde k snížení obsahu vody ve dřevě a částečnému proimpregnování povrchu.
Zkouška podle EN 927-5 měla výsledek 19 g/m3, požadavek je minimálně 30 g/m3 pro nátěrové hmoty tvořící vrstvu. Zde je vidět, že vrstva oleje je hydrofobizační, vlhkost nemůže pronikat do ošetřeného dřeva. Tento způsob ochrany dřeva je možné vyhodnotit jako vhodný pro nestálorozměrné výrobky, zejména fasády. Zkušenosti ze severských zemí ukazují, že povrch s barevným pigmentem samozřejmě v průběhu let také sprašuje, ale ochrana zůstává. Kdykoliv je možné provést přetření například válečkem bez broušení pro sjednocení barevnosti povrchu.
Při použití dřeva ve stavbách je vhodné nejen zajištění konstrukční ochrany, ale tam, kde to není možné a dřevo je běžně používané, například na základové prahy dřevostaveb, přistoupit i k jejich chemické ochraně. Pro ochranu základových prahů z netrvanlivého jehličnatého nebo listnatého dřeva, třída trvanlivosti 3-4 podle ČSN EN 350, je nejlepší ochranou patrně tlaková impregnace měďnatými přípravky do třídy použití 4. V případě ochrany dřevěných fasád a venkovních teras souvisí požadavek na vzhled s náročností a frekvencí údržby. Pokud chceme lepší vzhled, co nejdelší životnost s minimální údržbou, je patrně v současné době nejvýhodnější kombinace tlakové impregnace měďnatými přípravky a následná tlaková aplikace barevného oleje. Tento způsob nám dává menší možnost výběru odstínů.
Čtěte také: Pravidla pro skladování dřeva
Podle stupně ohrožení dřeva rozlišujeme následující třídy:
Pro správnou ochranu dřeva je důležité vybrat chemický přípravek s vhodnými vlastnostmi:
Pro ochranu dřeva lze použít různé nátěrové hmoty, například:
Při renovaci starých nátěrů je důležité nejprve odstranit staré vrstvy a poté dřevo napustit impregnačním základem a následně aplikovat lazuru nebo lak.
| Třída ohrožení | Popis | Vlhkost dřeva | Riziko napadení | Doporučená ochrana |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Dřevo pod střechou, chráněno před povětrností | Max. 20% | Možné napadení hmyzem | Impregnace (Ip) |
| 2 | Dřevo pod střechou, občasné zvýšení vlhkosti | Občas nad 20% | Houby, plísně, hmyz | Impregnace (Fb, B, P, Ip) |
| 3 | Dřevo nezakryto, beze styku se zemí | Často nad 20% | Houby, plísně, hmyz | Impregnace (Fb, B, P, Ip) |
| 4 | Dřevo ve styku s vodou a zemí | Trvale nad 20% | Vysoké riziko houby, hmyz | Tlaková impregnace |
Čtěte také: Nový život pro dřevěný odpad
tags: #hloubková #penetrace #dřeva #třída #ohrožení #3