Hlubinné úložiště jaderného odpadu ve světě a lokality v České republice

Hlubinné úložiště jaderného odpadu je v současnosti celosvětově diskutovaným tématem. Vláda a příslušné úřady preferují výstavbu hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné palivo.

Situace v České republice

Vláda do konce tohoto desetiletí vybere místo, kde vyroste hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Samotná výstavba úložiště je v plánu na období let 2040 až 2050. Předpokládá to návrh Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odeslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Tento dokument reaguje na změny, ke kterým došlo od poslední aktualizace Koncepce v letech 2017 a 2019. „Na přípravě nové Koncepce se podíleli nejen zástupci MPO a Správy úložišť radioaktivních odpadů, ale i přední odborníci z řady dalších institucí, tak abychom předložili vládě co nejkvalitnější dokument.

Autoři koncepce v úvodu návrhu upozorňují, že problém s vyhořelým palivem poroste vzhledem k plánovanému rozvoji jaderné energetiky v Česku. Polostátní ČEZ chce do roku 2050 v souladu se státní energetickou koncepcí postavit až čtyři velké 1050megawattové reaktory korejského typu APR1000 a k tomu zhruba šest 470megawattových bloků britského typu Rolls-Royce SMR. Co se stovkami tun vyhořelého jaderného paliva? Stará koncepce z roku 2002 uváděla, že bude stačit zahájení provozu úložiště v roce 2065. Jenže před třemi lety Evropská komisi ve své taxonomii stanovila podmínku, že stavba dalších jaderných bloků bude možná jen v případě, že hlubinné úložiště v příslušné zemi bude hotové do roku 2050.

Podle koncepce předkládané ministerstvem průmyslu a obchodu má výběr lokality pro umístění úložiště proběhnout do roku 2030. Vedle nejlepší lokality bude určena také záložní lokalita. Celá třicátá léta padnou na získání potřebných povolení a podrobný průzkum zvoleného území. Některá uvedená data působí z dnešního pohledu úsměvně. Například provoz úložiště je naplánován do roku 2167, tedy do doby, kdy už bude jaderná energetika nejspíš zastaralou technologií a další radioaktivní odpad ze štěpení uranu v Česku už nebude vznikat.

Financování a náklady

Otázku financování výstavby a provozu úložiště řeší atomový zákon. Vlastník jaderných elektráren Dukovany a Temelín, tedy ČEZ, odvádí poplatek z vyrobené elektřiny. SÚRAO zajišťuje správu poplatků na jaderném účtu, na kterém ke konci roku 2024 bylo přes 43,5 miliardy korun. Podle aktuálního odhadu, který uvedli autoři koncepce, vyjde příprava stavby hlubinného úložiště na zhruba 23 miliard korun a samotná výstavba na 33 miliard korun. Provoz hlubinného úložiště po roce 2050 vychází na zhruba 1,7 miliardy korun ročně (v cenách roku 2024).

Čtěte také: Lokality pro hlubinné úložiště

V samém závěru koncepce zmiňují její autoři možné alternativy. Poměrně nadějně se ve světě vyvíjejí úvahy o odkládání vyhořeného jaderného paliva do hlubokých vrtů; to vychází zhruba dvakrát levněji a realizace se navíc rychlejší.

Výběr lokalit v ČR

Vláda na základě doporučení Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrala na konci roku 2020 čtyři možné lokality, kterými jsou Březový potok na Horažďovicku, Horka mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u elektrárny Temelín.

Dosud se v souvislosti s hlubinným úložištěm v ČR uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.

SÚRAO potvrdilo, že lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritérií bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu.

Kritika postupu a odpor obcí

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků. Platforma uvádí, že MPO by mělo zřídit oponentní tým mezinárodních vědců a expertů, který by přezkoumal a zrevidoval, jak se vybírá lokalita pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR, a to například z hlediska metodiky a postupu. Učinit by tak mělo ještě před předložením finálního návrhu na snížení počtu uvažovaných lokalit na vládu.

Čtěte také: Zkušenosti s hlubinným ukládáním

Obce již ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů žalují povolení Ministerstva životního prostředí. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Obce jsou rozhodnuty bránit se soudně proti stanovení průzkumných území pro geologické práce, ty z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína tak již učinily.

Úložiště, v němž by měly být trvale na tisíce let v hloubce půl kilometru pod zemí uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Stavět se má 15 let s tím, že stavba má být zahájena v roce 2050 a náklady na vybudování a provoz mají dosáhnout zhruba 111 miliard korun. V roce 2030 je plánováno zahájení stavby podzemní laboratoře. Nyní se vyhořelé, vysoce radioaktivní palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

V roce 2025 chce mít vláda jediné finální místo pro hlubinné úložiště jaderného odpadu a doufejme, že to nebude lokalita „Březový potok“.

Požadavky na lokalitu

Místo pro takové jaderné zařízení musí splňovat řadu požadavků: rozsáhlý masiv horniny neporušený prasklinami a štěrbinami, kde je vyloučeno zemětřesení a který zabezpečí odvod tepla. Musí zaručit stabilitu po celou dobu, kdy radioaktivní odpad bude nebezpečný. Musí také vyloučit průniky podzemní vody do úložiště, protože postupná koroze by příliš brzy poškodila kontejnery s odpadem. Ty ale tak jako tak jednou selžou, a pokud by do úložiště proudila voda, mohla by vynést radioaktivní a toxické látky na povrch nebo kontaminovat zdroje pitné vody.

Dopady výstavby

A že to bude stavba gigantických rozměrů je nad slunce jasné. V Pačejově se buduje peronizace železniční tratě, akce na necelé dva roky za cca miliardu korun. Úložiště jaderného odpadu bude stavební akce na patnáct let s rozpočtem přes sto miliard. Jen malý příklad zveřejněný SÚRAO zde uvádí, že bude potřeba vyrubat 6 735 282 m3 hornin, 5 000 000 m3 se bude nákladními auty převážet do vytěženého lomu do Hejné a 200 000 m3 do lomů v Lažanech Defurových. Počet jízd nákladních aut s rubaninou pak plánují na 841 910. To vůbec nevypadá na stavbu, která neovlivní život lidí.

Čtěte také: Komunální odpad a hlubinné ukládání

Vedle dotčených obcí z lokalit Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku, Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku, které byly proti své vůli zařazeny do výběru místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů a proto brání své oprávněné zájmy i soudní cestou, hatí plány státu další překážka. Klíčovou součástí geologických prací, bez nichž nelze získat potřebná data, měly být hluboké vrty. Takřka rok trvající výběrové řízení na dodavatele prací ale Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musela zrušit a začala připravovat nové.

Ministrovi podřízená Správa úložišť radioaktivních odpadů se chystá navzdory nesouhlasu a žalobám tří desítek obcí zahájit geologické průzkumné práce ve čtyřech lokalitách. Přitom starostkám a starostům ohrožených obcí chybí zákonné možnosti hájit oprávněné zájmy svých občanů.

Situace ve světě a projekt ONKALO ve Finsku

Se stavbou trvalého úložiště v podzemí příliš nepokročily ani jiné evropské státy. Výjimkou je Finsko, které má od loňského srpna v testovacím režimu již stavebně dokončené hlubinné úložiště ONKALO. Nachází se hned vedle známé jaderné elektrárny Olkiluoto.

Hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo neexistuje ve zkolaudovaném provozu nikde na světě, první se zatím jen testuje ve zkušebním provozu ve Finsku, kde plánují první kontejnery s jaderným radioaktivním odpadem zavážet nejdříve v roce 2025.

Výstavba výzkumné laboratoře ONKALO začala již v roce 2004, stavební povolení pro hlubinné úložiště obdržela POSIVA v roce 2015, uložení prvního odpadu se předpokládá do roku 2025. Úložiště se nachází v metamorfovaných krystalinických horninách skandinávského štítu. V úložišti se neskladuje, ale opravdu ukládá. Podobně jako v sousedním Švédsku i ve Finsku bude použit tzv. KBS-3 systém. Jednalo se o kamennou suť a štěrk. Velice málo, zahlédnete pouze stavby připomínající menší průmyslový areál. Existuje samozřejmě EIA, která je nutnou součástí každé podobné stavby. Kdo zde může své odpady ukládat? Pouze finské firmy - Posiva, která je vlastněna společností TVO a Fortum. Jak vychází ekonomika provozu?

tags: #hlubinné #úložiště #jaderného #odpadu #ve #světě

Oblíbené příspěvky:

• Příklady nevratných procesů
• Využití drátěných košů na odpadky
• Jak funguje systém zálohování v ČR
• Literatura a medialita
• Postupy odvodnění v českých lesích