Vláda předkládá poslancům a poslankyním novelu zákona, která vyhlašuje Národní park Křivoklátsko. Vláda tím vyšla vstříc desetitisícům lidí spojených pod iniciativou Hnutí DUHA, kteří již řadu let požadují více místa v české krajině pro ochranu divoké přírody. Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) tím podniká další krok k naplnění vládního programového prohlášení, ale i k naplnění globálních závazků České republiky, které mají omezit rozpad biodiverzity.
Potřebu vyhlášení národního parku je zapotřebí vnímat v kontextu globální krize biodiverzity. Přispět k zastavení rozpadu biodiverzity se Česká republika zavázala spolu s ostatními státy Organizace spojených národů v mezinárodní Úmluvě o biologické rozmanitosti.
Národní park Křivoklátsko
Křivoklátsko s kaňonem Berounky, skálami, suťovisky, stepi a lesy patří mezi klenoty českého přírodního dědictví. Je zde největší vnitrostátní převážně přirozený lesní komplex s 1250 hektary lesů o věku 161-200 let. Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů rostlin, 84 druhů dřevin, 155 druhů ptáků a desítky ohrožených druhů. Vyhlášení národního parku bude klíčovým krokem k náležité ochraně zdejší nádherné přírody.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny
Poslanci včera večer otevřeli druhé kolo diskuse o vládní novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění a zpřesňuje pravidla péče o všechny naše národní parky. Jednání však po několika vystoupeních přerušili. Poslanecká sněmovna měla dnes v prvním čtení projednat dlouho očekávanou a velmi potřebnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, na kterou se však kvůli obstrukcím hnutí ANO a SPD nedostalo. Novela zákona o ochraně přírody obsahuje mimo jiné zásadní zlepšení ochrany zeleně ve městech a v krajině, zajištění ochrany opylovačů a vyhlášení národního parku Křivoklátsko.
Novela nepřináší jen pátý český národní park, ale i návrh vedoucí k výrazné politizaci Rad všech národních parků. V nich se dosud návrhy projednávaly mezi starosty obcí, vědci a odborníky tak, aby Rada jako celek docházela ke společnému postoji. Teprve při projednávání Vládou ČR byla k návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny připojena i část, která měla původně být poslanecké sněmovně předložena jako novela zákona o požární ochraně. Tento návrh je nesystémový - zavádí prvky protipožární ochrany pouze v národních parcích, přitom zvyšující se nebezpečí požárů se týká všech lesů.
Čtěte také: Přečtěte si o historii hnutí výchovy v přírodě
„Ministr Petr Hladík posouvá zákon o ochraně přírody a krajiny do poslanecké sněmovny právě včas. Řadu sporných míst včetně k přírodě šetrnému způsobu protipožární ochrany nebo způsobu hlasování rad, který nepovede k jejich politizaci, v něm ještě musí poslanci a poslankyně doladit. „Přírodní hodnoty Křivoklátska patří mezi nejcennější v celé republice a je nesporné, že si zaslouží důslednou ochranu. O vyhlášení národního parku se diskutuje už desítky let.
Novela ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jde dobrým směrem, žádá si ale důležitá doplnění i odstranění některých vážných hrozeb pro cennou krajinu našich národních parků. Upozornil na to poslanec Michal Kučera (TOP 09). Shrnul také podstatu problému: "Jedná se o to, zda ve druhém kole, které tady v současné sněmovně zažíváme (první kolo byl senátní návrh zákona o Šumavě, kdy to ti developeři prohráli), zvítězí developeři anebo ochrana přírody a krajiny. Jinými slovy, zda budeme mít na Šumavě lunapark a golfové hřiště a nějaká wellness centra, anebo zda tam budeme chránit divokou přírodu. Návrh zatím nezaručuje, že skutečně ochrání divokou přírodu v národních parcích. Umožňuje také rozprodej veřejných pozemků v zastavěných a zastavitelných územích obcí a následné spekulace s nimi. Stát se tak připravuje o klíčový nástroj, jak regulovat výstavbu v národních parcích.
Stěžejní pozměňovací návrhy, které mohou nedostatky vládní předlohy napravit, předkládá poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL). Naopak poslanec Jan Zahradník (ODS) předložil změny, které popírají samotný smysl existence národních parků. Navrhuje například, aby byl vyškrtnut základní cíl národních parků, jímž je zajistit nerušený průběh přírodních dějů. Bizarní návrh předkládá poslanec Petr Bendl (ODS), který chce zrušit předkupní právo státu k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách.
Posláním národních parků je podle vládní novely zajistit nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažující rozloze. Ze zákona ovšem není jasné, kdy bude toto území pro divočinu vyčleněno, zda do deseti let nebo třeba až v příštím století. Návrh poslance Jiřího Junka proto obsahuje lhůty, do kdy se tak má v každém NP stát, aby jejich zákonné poslání nebylo jen prázdnou deklarací. Dále Junkův pozměňovací návrh obsahuje pojistku pro ochranu již dnes přísně chráněných nejcennějších míst národních parků. Uvádí totiž minimální rozlohu přírodní zóny pro každý národní park přímo v textu zákona, aby v budoucnu nemohla tato vzácná území svůj ochranný režim ztratit. Poslanec Jiří Junek navrhl také zcela zamezit rozprodeji veřejných pozemků v národních parcích.
Vládní novela také navrhuje v lesích mimo přírodní a přírodě blízkou zónu velmi nejasná pravidla, která umožňují i velkoplošné kácení lesů pod záminkou „boje“ s kůrovcem, a to i v perspektivních oblastech, jež mohou být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu.
Čtěte také: Ekologické zemědělství v České republice
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. uvedl: “Kde jinde už bychom měli chránit divokou přírodu a přírodní procesy, když ne v národních parcích? Alternativou je na ochranu divočiny rezignovat. To by ale bylo s ohledem na hodnoty, které představuje, velmi krátkozraké a nezodpovědné. Věda a zkušenosti z celého světa i z hustě osídlených oblastí Evropy jednoznačně prokazují, že divoká příroda je tou nejcennější dlouhodobou hodnotou. "Tvrzení, že si nemůžeme dovolit takové nemateriální hodnoty zachovat ani na několika setinách rozlohy našeho státu, je absurdní. Mimo jiné také zcela opomíjí potřeby a požadavky miliónů našich občanů, kteří o ně stojí a mnohokrát to již dali politikům najevo. Politickou vůli by neměly tvořit jen peníze a krátkodobé zájmy.
Mgr. Ondřej Vítek dodává: “Jedno vím jistě. Od národních parků očekávám, že co nejvíce ochrání přírodu před lidskou činností a tím ji dělají přitažlivou a zajímavou. Krajina a příroda národních parků má být jedinečná, má nám předvádět, co dokáže sama se sebou. My lidé pak do této krajiny máme co nejméně zasahovat a jen se s pokorou a tiše dívat a vnímat. Zároveň také vím, jak nechci, aby národní park vypadal. Nemá to být kulturní krajina plná sportovišť, rekreačních objektů, zábavních center.
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. dodává: "Lesy v národních parcích nepotřebují neustálou lidskou péči, existovaly zde desetitisíce let před lesnictvím, a proto je třeba jim ponechat prostor pro samovolný vývoj. O lesích nemůžeme uvažovat v měřítku let ani svých krátkých lidských životů. Proto by v národních parcích neměl vůbec platit lesní zákon, který popisuje jen krátkodobé cíle ekonomického významu lesa. Národní parky by se také neměly stát největšími staveništi republiky, jak o tom bohužel hovoří nejnovější údaje ČSÚ.
MVDr. Kateřina Volfová říká: "Novela jasně říká, že národní parky jsou tu proto, aby chránily divokou přírodu a nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažujícím území. To je určitě dobře. Nerozumím ale, proč neříká do kdy, a zároveň umožňuje příštím ministrům, aby místa ponechaná divočině dokonce zmenšovali. Také je správné, že novela omezuje možnosti rozprodávat veřejné pozemky v národních parcích. Nechápu ale, proč by mělo být i nadále možné rozprodávat pozemky v zastavitelných územích obcí. Národní park by tam prodejem svých pozemků ztratil hlavní nástroj kontroly další zástavby.
Podle současné úpravy je možnost ustanovení lesního zákona o zásazích proti škůdcům použít v lesích na celém území národního parku pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Součástí souhlasu jsou i podmínky provádění zásahů, které minimalizují negativní dopady zásahu (například těžby kůrovcem napadených stromů). Nový návrh ochranu zeslabuje - resp. omezuje na zónu přírodní a přírodě blízkou. V zóně soustředěné péče o přírodu naopak vyžaduje zasahování proti škůdcům podle lesního zákona platného v hospodářských lesích. Části této zóny mají ovšem v budoucnu přejít do zón přírodě blízkých nebo přírodních, proto by péče o ně neměla být svázaná lesním zákonem. To by neznamenalo, že se v zónách soustředěné péče o přírodu proti kůrovci nezasahuje.
Čtěte také: Ekologická hnutí v ČR
„ANO a SPD blokují nejen sporné, ale i velmi potřebné změny zákonů. Dobře vědí, že je nutné obnovit pestré lesy, zlepšit funkce krajiny a i vzhledem k mezinárodním závazkům lépe chránit přírodu. Ale být proti vládě vždy a ve všem je pro ně důležitější než zdraví našich lesů a krajiny. „S ministrem Výborným se shodnu, že několikahodinové předčítání opozice o tom, jak to bylo s lesy v osmnáctém století nebo kolik pralesů jsme vykáceli, do sněmovny nepatří.
Reakce ředitelů národních parků
Razantní útok skupiny poslanců na dosavadní model ochrany nejvzácnějších přírodních oblastí v zemi přiměl ředitele čtyř českých národních parků k nebývalému kroku. Sepsali osmistránkový otevřený dopis všem zákonodárcům, v němž podrobně popisují, co by přijetí většiny pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody a krajiny znamenalo. Součástí dopisu je i příloha se seznamem všech 45 návrhů, přičemž u 23 z nich je v kolonce „dopady na národní parky“ červeně uvedeno „negativní“.„Národní parky v ohrožení,“ píše se mimo jiné v dopise, který podepsali Robin Böhnisch, ředitel Správy Krkonošského národního parku a předseda Asociace národních parků ČR, Pavel Müller, ředitel Správy národního parku Podyjí, Pavel Hubený, ředitel Správy národního parku Šumava a Petr Kříž, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko.
„Projednáváte ve 2. „Kdyby Parlament nakonec schválil podané návrhy poslanců ODS, byl by to doslova masakr národních parků a dalších chráněných oblastí,“ tvrdí Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA.
Návrat před rok 1952
Ředitelé národních parků si všímají například jednoho z pozměňovacích návrhů poslance Jana Bureše (ODS). „Použití neznámé terminologie, tápání v termínech odborníkům známým i protichůdné požadavky v jednotlivých částech pozměňovacího návrhu dávají tušit, že jeho skutečný autor nedisponuje poznatky o biologických procesech, ekologii lesa, z ochranářské praxe ani praktické aplikace environmentálního práva,“ píše se bez servítků v dopise zákonodárcům.
A ve stejně ostrém duchu se pokračuje: „Pozměňovací návrh snoubí zahrádkářské představy o národním parku s představami developera. Například jeho dopad na lesy národních parků nevrací ochranu přírody před rok 1989, jak už jeho někteří kritici připomínají, ale dokonce před rok 1952. V tom roce vyhlášené velké přírodní rezervace v Krkonoších totiž požívaly větší ochrany, než jakou by jim přiznal tento pozměňovací návrh.“
Ředitelé konstatují, že aplikací tohoto návrhu by byly lesy národních parků prakticky převedeny na lesy hospodářské - a to včetně pralesů. „Jako náplast na jejich zničení zakazuje pozměňovací návrh poslance Jana Bureše do národních parků vstup lýkožroutům a dřevokazným houbám,“ uvedli ředitelé, podle nichž pozměňovací návrhy rovněž omezují správám parku jejich už tak malou kompetenci regulovat overturismus, otevírají cestu k živelnému zastavování národních parků nebo kácení v nejvzácnějších lokalitách.
„Pro člověka je velmi těžké si připustit, že příroda se bez jeho zásahů obejde. A přitom je to zcela zřejmé. Zatímco prvenství slepice nebo vejce může být předmětem nekonečné disputace, o tom, že lesy tu byly dávno před lesníky, nikdo nepochybuje,“ píše se v dopise. „Ukázalo se a ukazuje se, že je často nejrychlejší, nejefektivnější a také nejlevnější prostě nedělat nic.“
Ředitelé si všímají rovněž pozměňovacího návrhu Petra Bendla (ODS), o němž uvádějí, že s trochou nadsázky by se dal nazvat „nad 1 000 metrů nad mořem zákon neplatí“. Pozměňovací návrh by podle nich zbavil správy národních parků možnosti regulovat automobilovou dopravu v nejcennějších částech území včetně například arkto-alpínské tundry v hřebenových partiích Krkonoš.
„V těchto nejcennějších lokalitách by umožnil chemický posyp cest, skladování pohonných hmot a chemikálií, rozdělávání ohňů, létání s drony, stánkový prodej, volné používání pesticidů, šíření nepůvodních druhů organismů atd.,“ varují zástupci národních parků.
Ochrana před požáry
Ředitelé podrobně popisují dopady pozměňovacích návrhů Karla Krejzy (ODS), který chce v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo. Jenže takovým způsobem, že by to mělo devastační dopad na vzácnou přírodu. Podle jeho návrhu by parky například musely vytěžit suché stromy z 200 metrů širokého pásu kolem všech staveb, aby jich na každém hektaru nebylo více než 90 metrů krychlových.
„Zásahy, které předpokládají uvedené pozměňovací návrhy, by došlo k nemalému poškození přítomného lesního porostu (odstranit mrtvé dřevo znamená se k němu dostat skrze živé stromy), přirozeného zmlazení lesa, opoždění obnovy lesních porostů. Pominout nelze ani hledisko značného poškození přírodních krás a krajinného rázu,“ píšou ředitelé.
Jak připomíná Hnutí DUHA, jiný návrh poslance Krejzy „požaduje, aby na každých třech kilometrech lesních cest byla nádrž s vodou na případné hašení, což je těžko realizovatelné a nesmírně drahé“. Ředitelé připomínají, že lesy v národních parcích nejsou hořlavější než jiné lesy.
„Úroveň požární prevence na území národního parku České Švýcarsko je dnes, po zpracování zkušeností z požáru v roce 2022, na úrovni, která je zcela nesrovnatelná s požární prevencí v hospodářských lesích v České republice. Před požárem národní park naplňoval požadavky na požární prevenci stanovené zákonem, dnes prevence veškeré zákonné požadavky zdaleka přesahuje,“ píše se v otevřeném dopise.
Varují i před případnými mezinárodními důsledky, pokud budou pozměňovací návrhy přijaty. Anebo před dopady, pokud by správy národních parků musely znovu projednat všechny základní dokumenty včetně zonace chráněného území nebo zásad péče, jak předpokládá jeden z návrhů. Většina parků je má totiž poměrně nedávno schválené a jsou na ně navázány další prováděcí dokumenty, jako jsou lesní hospodářský či vědecký výzkum. Představovalo by to milionové škody.
Spokojená veřejnost
Poslanci ODS odmítají, že by chtěli likvidovat národní parky. Tvrdí, že jim jde o „zpřesnění“ platné legislativy nebo o posílení práv samospráv v národních parcích, což třeba poslanec Bureš zdůvodňuje také nesouhlasem obcí na Křivoklátsku s vyhlášením nového národního parku.
„V národních parcích a zejména v Krkonošském národním parku dochází k velkému množství sporů s trvale žijícími občany a obyvateli obcí na jeho území. Obyvatelé jsou na základě extenzivního výkladu práva Správou národního parku omezováni v pohybu v okolí svých nemovitostí, k příjezdu k nim, dokonce v návštěvách svých příbuzných,“ uvedl v jednom z pozměňovacích návrhů poslanec Bendl.
Ředitelé ale připomínají reprezentativní průzkum veřejného mínění z přelomu let 2022 a 2023 v Krkonošském národním parku, v němž návštěvníci parku ocenili práci Správy KRNAP průměrnou známkou 1,8 a místní obyvatelé dokonce známkou 1,7.
Stanovisko Hnutí DUHA
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA, k tomu řekl:“ANO a SPD blokují nejen sporné, ale i velmi potřebné změny zákonů. Dobře vědí, že je nutné obnovit pestré lesy, zlepšit funkce krajiny a i vzhledem k mezinárodním závazkům lépe chránit přírodu. Ale být proti vládě vždy a ve všem je pro ně důležitější než zdraví našich lesů a krajiny.
Jan Skalík, vedoucí kampaně Divočina na beton, Hnutí DUHA, řekl:“S ministrem Výborným se shodnu, že několikahodinové předčítání opozice o tom, jak to bylo s lesy v osmnáctém století nebo kolik pralesů jsme vykáceli, do sněmovny nepatří.
tags: #hnuti #duha #zákon #o #ochraně #přírody
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]