Hodnocení projektů aktivní podpory ohrožených živočichů a rostlin v České republice

S akcemi na záchranu zbytkových populací nejohroženějších druhů rostlin se v České republice můžeme setkat už několik desítek let. Například záchrana všivce statného Pedicularis exaltata v NPR Porážky v Bílých Karpatech, záchranné kultivace ohrožených druhů vodních a mokřadních rostlin v BÚ AV ČR v Třeboni a celá řada dalších méně či více zdokumentovaných „zahrádkářských“ aktivit spojených s posilováním populací a cíleným managementem.

Začátkem 90. let minulého století byl pak koncept záchranných programů jakožto specifických opatření na podporu konkrétních ohrožených druhů zakotven do legislativy v podobě § 52 zákona č. 114/1992 Sb.

Jako první byl pro rostliny schválen záchranný program pro matiznu bahenní (r. 2000), následoval ZP pro rdest dlouholistý (od r. 2003), ZP pro hořec jarní (od r. 2008, ukončen r. 2012), ZP pro hvozdík písečný český (od r. 2008) a ZP pro hořeček mnohotvarý český (od r. 2011). Zároveň byly ve stejné době postupně publikovány i metodické dokumenty jako osnova záchranných programů, kritéria výběru druhů pro ZP a seznam kandidátů, vybraných na základě těchto kritérií.

Výběr druhů, vhodných pro tvorbu záchranných programů, je jedním z důležitých a často diskutovaných aspektů. Ohrožených druhů je velké množství (např. v aktuálním červeném seznamu rostlin (Grulich 2012) je zahrnuto 1720 taxonů, což představuje více než polovinu původních druhů české flóry; mezi ty nejohroženější - kategorie C1 - patří 471 taxonů), ale je jasné, že ne všechny tyto druhy jsou vhodnými adepty na záchranný program. Řada těchto druhů byla u nás vzácná odjakživa a jejich situace se nijak dramaticky nemění (např. druhy alpínského bezlesí), jiné druhy zase ubyly velmi rapidně, ale těžko jim budeme nějak cíleně pomáhat (vzácné ruderální druhy a plevele extenzivně obhospodařovaných polí).

Rovněž asi nemá smysl investovat úsilí a finance do záchrany druhů, které jsou sice u nás na pokraji vyhynutí, ale v řadě dalších zemí jsou zcela běžné.

Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy

Kritéria pro výběr druhů do záchranných programů

Pro hodnocení, zda je druh vhodným adeptem pro ZP či nikoli slouží výběrová kritéria. Tato kritéria vznikala na AOPK ČR postupně, nejprve odděleně pro rostliny a živočichy. Východiskem byly zahraniční přístupy a metodická doporučení (např. Machado 1997, IUCN 1998) a v rámci odborných pracovních skupin byla vypracována jejich konkrétní podoba, která zohledňuje specifika České republiky.

Je však otázka, jak s těmito kritérii naložit - dávat druhům plusové body za splnění příslušných kritérií a podle výsledku sestavit žebříček nejžhavějších kandidátů? Nebo spíše vyřazovat postupně druhy, které daná kritéria nesplňují?

Právě na shromáždění velkého množství údajů o těch nejohroženějších druzích se zaměřil projekt Priority druhové ochrany cévnatých rostlin (dále Pridruh), který probíhal v letech 2006-2011 ve spolupráci BÚ AVČR, AOPK ČR a Sdružení Sagittaria. V rámci projektu se pro všechny kriticky ohrožené druhy (kategorie C1 staršího červeného seznamu, Procházka 2001) získávaly informace o jejich biologii, ekologii, stanovištních nárocích, areálech rozšíření, ohrožení v ostatních evropských zemích a historickém a současném rozšíření v České republice. Na základě těchto dat pak bylo možné provést hodnocení vhodnosti druhů pro ZP podle výše jmenovaných kritérií.

Hodnocení se provádělo pro všechny druhy cévnatých rostlin uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.

Při hodnocení se nám mnohem více osvědčil „vyřazovací“ způsob, takže z rozsáhlého souboru 481 taxonů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. byly vyřazeny:

Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky

1. Druhy, které nejsou v ČR aktuálně ohroženy, tj. druhy, které jsou zařazeny v kategoriích červeného seznamu (Grulich 2012) CR t, b; EN t a/nebo mají aktuálně (po r. 2000) více než 40 čtverců síťového mapování (podle Nálezové databáze AOPK ČR).
2. Druhy, které jsou prokazatelně ohroženy i v dalších částech areálu rozšíření resp. Druh v ČR není na okraji areálu (historicky nebyl na okraji areálu).
3. Druhy, které jsou v Evropě relativně málo ohrožené - druhy s malým areálem rozšíření ohrožené v max. 30 % počtu zemí svého výskytu, druhy se středním a velkým areálem ohrožené v max. 50 % počtu zemí svého výskytu.
4. Dále jsme vyřadili druhy na okraji areálu, u nichž evropské ohrožení není větší než 50 %.

Vzhledem k tomu, že projekt Pridruh byl zaměřen na kriticky ohrožené druhy rostlin červeného seznamu a ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. je ještě řada taxonů, které mají podle červeného seznamu nižší kategorii ohrožení, zbývalo nám v souboru stále velké množství druhů, které jsme nemohli vyřadit kvůli chybějícím informacím.

Výsledky hodnocení

Výsledkem tohoto vyřazovacího klání bylo 50 druhů, které splňují všechna kritéria a jsou tedy potenciálně vhodnými kandidáty na záchranný program. Výsledkem je 12 vhodných kandidátů pro ZP: zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia), pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), lýkovec vonný (Daphne cneorum), hořečky (Gentianella amarella subsp. amarella, G. campestris subsp. baltica, G. lutescens, G. obtusifolia subsp. sturmiana), mečík bahenní (Gladiolus palustris), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), vstavač bahenní (Orchis palustris), snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis).

Dalších 12 druhů pak bylo zařazeno do skupiny „nedostatečně známé druhy“: zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum), prasetník lysý (Hypochoeris glabra), pobřežnice jednokvětá (Littorella uniflora), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), rozchodník huňatý (Sedum villosum), šášiny (Schoenus ferrugineus, S. nigricans), starček oranžový (Tephroseris aurantiaca), lněnky (Thesium dollineri, T. ebracteatum, T. rostratum), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), pro které by se měly realizovat výzkumné studie, aby druhy mohly být přeřazeny buď do skupiny kandidátů, nebo vyřazených druhů.

Posledním sítem jsou praktické záležitosti jako možnosti financování přípravy nových ZP a jejich realizace a také, zda pro přípravu a realizaci ZP existují pro daný druh odborní partneři.

Je zajímavé porovnat aktuální výběr kandidátů na ZP se seznamem, který byl sestaven na AOPK ČR v roce 2002 na základě diskuzí s odborníky při tvorbě metodických pokynů. Překryv je značný - v r. 2002 bylo navrženo cca 100 potenciálně vhodných druhů a 33 z nich se vyskytuje i v našem výběru padesáti druhů, které nebyly na základě kritérií vyřazeny. Do užšího výběru se pak rovněž dostaly z větší části stejné taxony.

Čtěte také: Indikátory ovzduší

Na druhou stranu např. druhy rdest dlouholistý, hvozdík písečný český i hořec jarní, pro které se realizuje (resp. realizoval) ZP, v našem výběru nejsou - zřejmě kvůli tomu, že se jejich populace podařilo stabilizovat.

Představený systém hodnocení má samozřejmě své nedostatky. Údaje, ze kterých vychází, nemusí být zcela spolehlivé a pro řadu druhů požadované informace stále chybí. Míra subjektivního posouzení situace daných druhů je zvláště ve finálním kroku velká.

Použitá literatura

• Bilz M., Kell S. P., Maxted N. & Landsdown R. V. (2011): European Red List of Vascular Plants.
• Grulich V.
• IUCN (1998): Guidelines for Re-introductions. Prepared by IUCN/SSC Re-introductions Specialist Group. IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK.
• Machado A. (1997): Guidelines for Action Plans for Animal Species. Planning Animal Species Recovery. Council of Europe, Strasbourg.
• Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000).
• Schnittler M. & Günther K.-F. (1999): Central European vascular plants requiring priority conservation measures - an analysis from national Red Lists and distribution maps.

tags: #hodnoceni #projektu #aktivni #podpory #ohrozenych #zivocichu

Oblíbené příspěvky:

• Význam stanoviště řídícího létání
• Papua-Nová Guinea: tradice a modernita
• Problém sbírání odpadků u partnera
• Jak na likvidaci TOI TOI
• Učebnice o ochraně přírody