Tento článek se zabývá definicí hodnoty přípustné úrovně znečištění v kontextu české legislativy, konkrétně zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo životního prostředí stanovuje parametry a meze znečištění na základě tohoto zákona.
Hodnoty přípustné úrovně znečištění jsou definovány v několika klíčových dokumentech:
Tato vyhláška byla notifikována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Pro účely zákona o ochraně ovzduší jsou důležité následující definice:
Zjišťování úrovně znečišťování se provádí několika způsoby:
Čtěte také: Normy pro Emise Vibrací
Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky.
Minimální doba jednorázového měření je stanovena pro různé typy stacionárních zdrojů a způsobů výroby. U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW se měření provádí při stabilních provozních podmínkách a při reprezentativní a rovnoměrné zátěži.
Specifické emisní limity jsou stanoveny pro různé typy stacionárních zdrojů. Pokud stacionární zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení provozu, stanoví krajský úřad v povolení provozu rovněž způsob, podmínky a intervaly jednorázového měření emisí této znečišťující látky.
Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaje o:
Hodnoty koncentrací PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů se stanoví jako součty hodnot hmotnostních koncentrací jednotlivých PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů vynásobených koeficienty ekvivalentů toxicity.
Čtěte také: Česká energetika a OZE
Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Hodnota 95 % intervalu spolehlivosti jednotlivého naměřeného výsledku nesmí na úrovni specifického emisního limitu překročit stanovené procentní podíly specifického emisního limitu pro různé znečišťující látky.
Níže je uvedena tabulka specifických emisních limitů pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014.
| Palivo | SO2 (mg/m3) | NOx (mg/m3) | TZL (mg/m3) | CO (mg/m3) |
|---|---|---|---|---|
| Pevné palivo obecně | 4001) | 3003),4) | 307) | 250 |
| Biomasa podle § 2 písm. g) | 250 | 2003),4) | 257) | 250 |
| Zemní plyn | 2001) | 2003),4) | 207) | 250 |
1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003.
3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx.
7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003.
Čtěte také: Vývoj emisí CO2 v ČR
tags: #hodnota #přípustné #úrovně #znečištění #definice