Hodnota Přípustné Úrovně Znečištění: Definice a Legislativa v České Republice


22.11.2025

Tento článek se zabývá definicí hodnoty přípustné úrovně znečištění v kontextu české legislativy, konkrétně zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo životního prostředí stanovuje parametry a meze znečištění na základě tohoto zákona.

Legislativní Rámec

Hodnoty přípustné úrovně znečištění jsou definovány v několika klíčových dokumentech:

  • Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (např. 155/2014 Sb., 406/2015 Sb., 171/2016 Sb., 452/2017 Sb., 190/2018 Sb., 216/2019 Sb., 265/2022 Sb.).
  • Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Tato vyhláška byla notifikována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Klíčové Definice

Pro účely zákona o ochraně ovzduší jsou důležité následující definice:

  • Plynový olej: Jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva uvedené pod kódy kombinované nomenklatury.
  • Těžký topný olej: Jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva a plynového oleje uvedené pod kódy kombinované nomenklatury.
  • Oxidy dusíku (NOx): Oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý.

Měření a Zjišťování Znečištění

Zjišťování úrovně znečišťování se provádí několika způsoby:

Čtěte také: Normy pro Emise Vibrací

  • Jednorázové měření emisí.
  • Kontinuální měření emisí.
  • Výpočet (v případech stanovených krajským úřadem).

Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky.

Minimální doba jednorázového měření je stanovena pro různé typy stacionárních zdrojů a způsobů výroby. U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW se měření provádí při stabilních provozních podmínkách a při reprezentativní a rovnoměrné zátěži.

Specifické Emisní Limity

Specifické emisní limity jsou stanoveny pro různé typy stacionárních zdrojů. Pokud stacionární zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení provozu, stanoví krajský úřad v povolení provozu rovněž způsob, podmínky a intervaly jednorázového měření emisí této znečišťující látky.

Vyhodnocení Měření

Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaje o:

  • Hmotnostní koncentraci znečišťující látky.
  • Jejím hmotnostním toku.
  • Měrné výrobní emisi.
  • Specifikaci provozních a stavových podmínek.

Hodnoty koncentrací PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů se stanoví jako součty hodnot hmotnostních koncentrací jednotlivých PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů vynásobených koeficienty ekvivalentů toxicity.

Čtěte také: Česká energetika a OZE

Kontinuální Měření

Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Hodnota 95 % intervalu spolehlivosti jednotlivého naměřeného výsledku nesmí na úrovni specifického emisního limitu překročit stanovené procentní podíly specifického emisního limitu pro různé znečišťující látky.

Tabulka Specifických Emisních Limitů pro Spalovací Stacionární Zdroje

Níže je uvedena tabulka specifických emisních limitů pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014.

PalivoSO2 (mg/m3)NOx (mg/m3)TZL (mg/m3)CO (mg/m3)
Pevné palivo obecně4001)3003),4)307)250
Biomasa podle § 2 písm. g)2502003),4)257)250
Zemní plyn2001)2003),4)207)250

1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003.

3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx.

7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003.

Čtěte také: Vývoj emisí CO2 v ČR

tags: #hodnota #přípustné #úrovně #znečištění #definice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]