Znečištění životního prostředí v Hongkongu: Výzvy a příležitosti

Hongkong, kdysi nazývaný jedním z nejkrásnějších měst světa, čelí v současnosti vážným environmentálním výzvám. Překotná industrializace v deltě Perlové řeky přinesla i ekologické dopady na životní prostředí.

Hongkong je již tradičně zastánce ekologického přístupu a nyní i okolní provincie a města v deltě Perlové řeky začínají s velkou intenzitou řešit ekologické aspekty života včetně znečištění půdy, vody a ovzduší. Hongkong svoji cestu šetrného přístupu k přírodě dokazuje nejen proklamacemi a přijatými strategiemi, ale konkrétními činy. Příkladem je v roce 2016 uvedení do provozu soběstačné a největší spalovny městských kalů na světě T-Park a na to navazující zařízení k organickému zpracování odpadu, které bude zprovozněno letos a druhá fáze v roce 2018.

Otázka „zelených technologií“ se dostává do popředí i v kontinentální Číně. Podle přijaté koncepce „Made in China 2025“ chce Čína posílit své místo v oblasti „zelené a inteligentní“ výroby energie. Tlak je na výrobu elektromobilů nebo nových úložišť energie. Čína je největší světový investor do obnovitelných zdrojů, který do sektoru v roce 2015 investoval 102,9 mld.

Environmentální strategie a plány Hongkongu

V posledních několika letech se otázka udržitelné budoucnosti dostává stále více do popředí vládní agendy, což se projevuje i v alokaci zdrojů pro řešení environmentálních problémů spojených zejména s odpadním hospodářstvím, znečištěním vzduchu a vody. Vláda současně podporuje i hledání řešení nových, například skrze finanční podporu projektům výzkumu a vývoje zelených technologií v rámci Fondu pro inovace a technologie (Innovation and Technology Fund). Hongkongský Akční klimatický plán 2050 (Climate Action Plan 2050) se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti dekarbonizace společnosti - 1) čistá výroba energie, 2) energetická účinnost a zelené budovy, 3) zelená doprava a 4) odpadové hospodářství.

Součástí je však i otázka adaptability na klimatické změny a výkyvy počasí, což v praxi znamená zejména prevenci záplav v souvislosti s tropickými bouřemi a vzedmutou hladinou moře. Strategie nakládání s vodními zdroji (Total Water Management Strategy) je hlavním dokumentem popisujícím stav vodohospodářství v Hongkongu. Strategie zahrnuje tři klíčové iniciativy - podporu uvědomělého nakládání s vodními zdroji, řízení ztrát vody a lepší využití užitkové vody. Podobně jako ve většině rozvinutých zemí je ztráta vody ve vodovodní distribuční síti přetrvávajícím problémem.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Faktory, jako je vysoký tlak způsobený kopcovitou topografií města, stísněné městské prostředí a velký počet podzemních inženýrských sítí, představují výzvy pro udržení vysoce spolehlivé a udržitelné vodovodní sítě. Hongkong se přitom zcela pochopitelně odvrací od prostého udržování fyzických vodovodních infrastruktur a snaží se o zavedení technologických řešení pro sběr dat a monitorování stavu vodovodních sítí - Water Intelligent Network. V únoru 2021 město zveřejnilo strategii nakládání s odpadem (Waste Blueprint 2035), ve které představuje konkrétní opatření do roku 2035, která mají přispět k uhlíkové neutralitě Hongkongu nejpozději v roce 2050.

Odpadové hospodářství a recyklace

Asi 60 % komunálního odpadu (tedy přibližně 6700 kg denně) je potravinový odpad. Vzhledem k nedostatku a ceně nemovitostí v Hongkongu není zavážení cenné půdy a její případná kontaminace odpadem dlouhodobě udržitelným a akceptovatelným řešením. Hongkong proto plánuje zpracovat městský odpad z potravin k výrobě obnovitelné energie pomocí technologií využívajících anaerobní digesci. Předběžný návrh zahrnuje stavbu 5-6 regionálních velkokapacitních center s celkovou kapacitou recyklace asi 1300 až 1500 kg za den. Od září 2020 je v běhu program na recyklaci odpadního papíru.

V rámci pilotního projektu se nyní místní vláda snaží o zavedení automatů na vracení lahví. Další výzvou bude, jak dále zpracovat takto nasbíraný odpad. Relativně benevolentní legislativní rámec však zatím nijak netlačil na vyšší standardy v recyklaci odpadu, či užití zelených technologií pro zvýšení efektivity. Země chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální, což s sebou nepochybně přinese zvýšený tlak na zlepšení odpadní a vodohospodářské infrastruktury. Poptávka bude zejména po komplexních řešeních.

Příležitosti pro české firmy

Hongkong jako tradiční centrum výstavnictví a financí s vyspělým podnikatelským prostředím, je branou obchodu do kontinentální Číny. I v případě zelených technologických řešení je Hongkong zcela závislý na dovozu. Hlavní příležitosti lze spatřovat zejména v oblastech čištění vodních zdrojů, odpadového hospodářství, recyklace a kontroly znečištění ovzduší.

Proto je logickou volbou českých firem prezentovat pravidelně své výrobky na výstavě ECO Expo Asia v Hongkongu, kterého se ve dnech 26.-29. Na ECO Expo se představilo 320 firem z 19 zemí, národní stánky měla Česká republika, Finsko, Nizozemsko, Švýcarsko s Rakouskem, Itálie, Kanada, Japonsko, Korea a poprvé i Skotsko. Několik evropských firem se představilo v European Pavilion a pochopitelně velkou část expozice obsadily čínské firmy a provincie. České firmy měly dále příležitost představit se v samostatném semináři „Progressive Environmental Technologies and Products from the Czech Republic“, kterého se dne 28. října zúčastnily čtyři desítky odborníků, zejména z Hongkongu a Číny.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Příležitostí, kde předvést své technologie či potkat důležité zúčastněné strany, je zejména každoročně pořádaný veletrh Eco Expo Asia podporovaný HK vládou. O něco novější akcí je privátně organizovaný Re-Think Hong Kong, který je diskuzní platformou prezentující nejinovativnější a nejperspektivnější zelená řešení spíše než prodejním veletrhem.

Účast českých firem na ECO Expo Asia

Českou expozici tvořily dva stánky, kdy jeden společně financovaly české firmy a další získal Generální konzulát ČR zdarma jako ocenění dlouholeté spolupráce s organizátory veletrhu. Osobně se zúčastnily české firmy Smart Heating Technology s.r.o. vyrábějící technologie na výrobu elektřiny a tepla spalováním biomasy, dále United Green Power s.r.o. dovážející do regionu ekologické čisticí prostředky na sklo, BAC Asia - singapurská pobočka české firmy dodávající ekologické odmašťovače pro průmyslové využití a dekontaminaci a v druhé části veletrhu se připojila i firma Silvaplana SE, která dodává protipovodňové systémy. Dále českou expozici navštívila firma Operátor ICT a.s., jejímž zřizovatelem je Hlavní město Praha.

Na stánku Generálního konzulátu ČR v Hongkongu byly představeny katalogy firem VAPO, Gumotex, Hydra, Solbien, Czech Water Technology, Regionálního centra pro pokrokové technologie při Palackého univerzitě a Asociace pro zahraniční investice (AFI). Další příležitostí pro navázání kontaktů byla společenská akce v souvislosti s podpisem memoranda mezi Korea Environmental Industry Association s partnerskou Hong Kong Environmental Industry Association. Zájem o problematiku ekologie v deltě Perlové řeky roste, což dokládají desítky obchodních jednání, které české firmy vedly s partnery z Hongkongu, ale i z provincie Guangdong a jednotlivých měst Shenzen, Foshan, Guangzhou.

Další skupinu tvořily zájemci o spolupráci z Indie, Tchaj-wanu, Koreje, S. Arábie nebo afrického Tunisu. Jedna z českých firem zahájila během veletrhu jednání o transferu technologií.

Klíčoví aktéři v sektoru zelených technologií

• Environment Bureau
• Environmental Protection Department
• Business Environment Council
• Environmental Contractors Management Association

Čína a její environmentální dopad ve světě

I tak by se dalo shrnout počínání Čínské lidové republiky za jejími hranicemi. Při stavbách elektráren nebo při těžbě minerálů vzácných kovů se firmy neohlížejí na místní environmentální zákony, naopak přispívají k ničení životního prostředí. Takové případy hlásí africké i evropské země.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

„Srbsko nic z čínských projektů nedostalo. Naopak nám odebírají čistý vzduch, čistou vodu a pracovní místa.“ Většina z čínských projektů je spojena s nedodržováním místních environmentálních pravidel. Čínská právnička Čang Ťing-ťing, která dlouhodobě žije mimo zemi, se proto domnívá, že firmy dělají za hranicemi to, co si dříve dovolovaly i doma, když se nemusely na životní prostředí příliš ohlížet. Se změnou politiky Pekingu se ale musely podřídit přísnějším pravidlům. Za hranicemi na ně ale nikdo tak silný tlak nevyvíjí.

Na tom, že se z Číny stala továrna světa, která po téměř celém světě rozváží levné výrobky, má vliv ale i Západ, který využil ekonomického otevírání země v 80. letech minulého století. Tehdy do země přesunul část své výroby a problém se znečišťováním prostředí z výroby a továren přesunul jinam. S rozvážením zboží, po kterém je díky nízké ceně poptávka po celém světě, roste ale znečištění globálně.

Značnou zodpovědnost za část emisí produkovaných v Číně proto nesou i západní země.

tags: #hong #kong #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Životní dílo Ivana Holoubka
• Malířství biedermeieru
• Příklady ekologických strategií z ČR
• Měkké plasty a recyklace v ČR
• Co je lepší pro vaši zahradu?