V dnešní době, kdy se klade stále větší důraz na ochranu životního prostředí a udržitelnost, nabývá na významu recyklace drahých kovů, včetně stříbra. Těžba drahých kovů patří k nejvíce devastujícím typům těžby v přírodě. Používáním recyklovaných kovů můžeme negativní dopady těžby omezit.
Efektivní recyklace elektroodpadu hraje z hlediska dlouhodobé udržitelnosti významnou roli. Na principu tzv. urban miningu a recyklaci elektroodpadu již dnes vznikají nové byznysové příležitosti. Nejnovější technologie recyklace elektroodpadu nás posouvají na cestě k dosažení cirkulární ekonomiky. Zpracování odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) nabírá v posledních letech značného rozsahu. Jeho rozvoj začal u nás po letech 1997 a 1998.
Stříbro můžeme rozdělit do pěti skupin. Odkud získat stříbro k recyklaci? Samozřejmě z použitých výrobků. Jakmile se zbaví kov příměsí, roztaví se a znovu se použije na výrobu nových předmětů. Recyklované kovy se distribuují do různých odvětví. V tabulce níže si můžete udělat lepší představu o tom, jak velké množství materiálu míří do šperkařského průmyslu.
Na území České republiky dopadne přibližně 800-1340 kWh sluneční energie na metr čtvereční, které proměňují na šetrnou energii fotovoltaické panely (dále FV). Prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, který odráží ekologický aspekt zodpovědnosti nakládání s nerostnými surovinami a téměř neovlivňuje životní prostředí, a při jehož provozu nevznikají žádné emise nebo škodlivé látky. Na straně druhé nabývá na důležitosti proces recyklace vysloužilých FV panelů, o kterém je zveřejněno nedostačující množství informací.
V následujících několika letech vyprší životnost prvních vyrobených solárních panelů v České republice. Jaká bude ekonomická bilance jejich recyklace? Zaplatí získané stříbro recyklaci vysloužilých fotovoltaických panelů? Převládající teoretické analýzy a studie interpretují názor, že recyklaci zaplatí získané stříbro, popřípadě další obsažené cenné suroviny, a proto je nesmyslné tvořit výraznější rezervu pro jejich ekologické odstranění. Většina těchto premis se zakládá na odhadech či laboratorních výzkumech pocházejících z čistě akademických propočtů.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Výraznému množství solárních panelů určených pro recyklaci tak budeme čelit od roku 2020. V České republice se poli výzkumu recyklace solárního odpadu začala mezi prvními věnovat společnost AQUATEST a.s., člen skupiny PURUM KRAFT, již od roku 2009. V té době se jednalo už o 150-200 tun mechanicky poškozených panelů, ať již přírodními vlivy, špatnou manipulací při montáži, nebo poškozením panelu při výrobě. Vlastním výzkumem vznikly analýzy a technologie zpracování jednotlivých typů odpadů od polámaných křemíkových destiček, přes destičky zatavené do plastu (EVA), až po kompletní FV panely, včetně hliníkových rámů.
Pro první recyklaci byla využita kombinace mechanických a chemických postupů. Typické postupy lze ilustrovat na zpracování odpadních křemíkových destiček, které jsou tvořeny 88 % křemíkem, 10 % hliníkem a 2 % stříbra. Chemickým postupem se získalo ryzí stříbro a křemík o čistotě 99,9 % byl používán jako surovina na legování hliníku. V letech 2009-2015 se zpracovalo na 300 tun solárních odpadů, ať již se jednalo o křemíkové destičky zatavené v EVA folii či destičky, včetně nalepených sběrných drátků. Vytěženo bylo na 1 000 kg stříbra a výstupem byly také mokré frakce skla znečištěné křemíkem a jemnou drtí plastů. Využití těchto odpadů bylo testováno, ale nebyla pro ně nalezena ekonomická varianta.
Od roku 2015 směrnice EU 2012/19/EU ukládá povinnost zajistit při zpracování solárních panelů 70 % recyklaci a 80 % využití. Pouze zbylých 20 % lze odstranit uložením na skládku. Pro splnění nových požadavků byla společností AQUATEST a.s. vyvinuta jedinečná technologie mechanické separace skla. Ekonomiku recyklace je tak možné ukázat na reálných číslech z provozu unikátní recyklační linky. Sklo tvoří 70-80 % hmotnosti FV panelu a výtěžnost činí 90 %. Zbylá procenta hmotnosti jsou tvořena hliníkem a stříbrem, jejichž recyklační účinnost je 99 % a měď, které se zpětně vytěží na 90 %. Dále plasty, které se nerecyklují kvůli emisi halogenů a křemík, který se také nerecykluje kvůli své ceně okolo 40 Kč/kg. Těmito parametry je naplněn recyklační požadavek a od roku 2015 bylo doposud zpracováno dalších více než 300 tun FV panelů.
Doposud jsme zpracovali přes 600 tun solárního odpadu a jediným ekonomicky významným výstupem zůstává stříbro. Využití skla zaplatí náklady dopravy do skláren, směs plastů s obsahem fluoru je možné zpracovávat ve specializovaných zařízeních, a cena křemíku je ve skutečnosti stokrát nižší, než je uváděno v teoretických rozborech, kde se počítá s jeho vstupní cenou při čistotě 99,999 %. Významným nákladem je také logistika, nebo skladování odpadů, které se řeší pro malá množství.
Náklady na mechanické operace jsou kolem 5 Kč za kilogram, náklady na chemické loužení a rafinaci stříbra 10 Kč za kilogram. Výsledná bilance tedy dramaticky záleží na vstupním obsahu stříbra. „Obecně z našich zkušeností vyplývá, že do obsahu stříbra 0,08 % na vstupní váhu panelu se chemické malotonážní zpracování nevyplatí a recyklaci je výhodné ukončit po mechanické separaci skla a hliníkových rámů,“ uvádí společnost AQUATEST a.s. Při obsahu stříbra 0,08-0,13 % je výsledná ekonomika zpracování v kladné nule, při vyšším obsahu stříbra je možné dostat se do kladné bilance. Dle našich zkušeností většina panelů vyrobená do roku 2010 tuto podmínku splňuje, ale musíme brát na vědomí výrazný pokles této komodity na burze drahých kovů.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Celkové reálné náklady na zpracování se dnes pohybují kolem 17-23 Kč/kg, přičemž recyklační poplatek, který inkasovaly kolektivní systémy, čítá 8,50 Kč/kg. Výrobní odpady jsou dnes již prakticky nulové a množství poškozených panelů je v řádu nízkých desítek tun za rok, pro které se nevyplatí investovat do specializovaného podniku, která by zlevnila vlastní recyklaci.
Elektronický odpad, či elektroodpad (e-waste) v dnešní době představuje zásadní problém pro skládky. Zároveň je to ale cenný zdroj surovin, který trestuhodně opomíjíme. Tým Rice pod vedením Jamese Toura nabízí postup, kterým by měl být oproti stávajícím recyklacím snazší, a také méně nákladný. Využili k tomu bleskové ohřívání, při němž milisekundové výboje elektřiny, čili „blesky“ zahřejí materiál na vysokou teplotu.
V nové studii se zaměřili na problém s elektronickým odpadem. Nejprve rozemleli elektronický odpad na prášek. Do něj pak práskali elektrickými blesky, jimiž ho zahřáli až na 3 127 °C. Při takové teplotě se kovy vypaří. Vzniklé páry jsou odvedeny do „chladiče“, kde opět zkondenzují do podoby pevných kovů. Badatelé uvádějí, že bleskovou recyklací je možné vytěžit z elektronického odpadu přes 60 procent zlata a přes 80 procent stříbra, palladia a rhodia. Stejný postup rovněž odstraní toxické těžké kovy, jako je chrom, arsen, kadmium, rtuť nebo olovo. Ty by jinak kontaminovaly skládku.
Pro úspěch bleskové recyklace elektronického odpadu je zásadní, že jde o energeticky úsporný proces, který je možné provozovat v průmyslovém měřítku. Zpracování jedné tuny tohoto materiálu bleskovou recyklací spotřebuje cca 939 kWh.
Podle odborníků existují dva způsoby:
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Zlato, stříbro a platina při procesu recyklace neztrácejí své chemické nebo fyzikální vlastnosti a jsou stejně kvalitní jako jejich nerecyklované varianty. Navíc to znamená, že je můžeme recyklovat nekonečně mockrát.
Těžba stříbra výrazně ovlivňuje životní prostředí. Způsobuje erozi a kontaminuje spodní vodu vysokou hladinou rtuti a kyanidu. Protože je stříbro relativně levné na výrobu, bývá těžké přesvědčit horníky k využívání udržitelnějších procesů.
Recyklované stříbro je stejně kvalitní jako vytěžené. 100%. Při opětovném zpracování kov neztrácí na své čistotě. Pořád má stejnou kvalitu.
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. jsou jedinou firmou v ČR, která má v Cenových a dodacích podmínkách stanoven pevný den pro výpočet výkupní ceny drahých kovů. Z elektrických a elektronických výrobků, kalů, stěrů, popelů, odpadů z fotografického průmyslu, odpadů z fyz.-chem. úprav odpadů, slitků a z jiných odpadů s obsahem drahých kovů. Pro přijetí odpadů do zařízení k využití je rozhodující obsah zájmových kovů, který se u různých dodavatelů výrazně odlišuje podle používaných technologií a místa vzniku odpadu. V dohodnutých případech lze převzít odpad o nižším obsahu kovu jako odpad k likvidaci za úplatu.
Nabízí výkup za hotové přímo na divizi Drahé kovy v Kovohutích Příbram. Možnost i zaslání poštou a platba převodem na účet. Slitek dodaný v neporušeném obalu s atestem Puncovního úřadu podmínkou.
Safina nabízí individuální služby, inovativní metody hodnocení a vysoce profesionální přístup k rafinačním službám. Díky našemu nejmodernějšímu rafinačnímu zařízení a pokročilým technikám můžeme zajistit nejvyšší čistotu kovů získaných z široké škály materiálů. Náš zkušený tým odborníků úzce spolupracuje s každým zákazníkem, aby porozuměl jeho jedinečným potřebám. Od počátečního vyhodnocení až po konečné zpracování využíváme nejmodernější technologie a přísné standardy kontroly kvality, abychom zaručili nejvyšší úroveň čistoty a kvality našich rafinovaných kovů.
tags: #recyklace #stříbra #z #odpadu