Obec Horky nad Jizerou se rozkládá v malebné středočeské krajině, jak sám název napovídá, v blízkosti řeky Jizery, přibližně 7 km severně od Benátek nad Jizerou a 10 km jižně od Mladé Boleslavi.
Obec Horky nad Jizerou, ležící severně od Benátek nad Jizerou, se pyšní impozantní siluetou renesančně-barokního zámku a kostela sv. Mikuláše. Budova zámku stojí na místě starodávné dřevěné tvrze, která střežila významný brod přes Jizeru. Kolem tvrze vznikla osada, která od roku 1346 nesla název Horka. Tvrz byla dominantou horeckého (dříve brodeckého) panství.
Držitelů panství byla celá řada, nejvýznamnějším mezníkem byla doba pobělohorská, kdy bylo panství zkonfiskováno Kaplířům ze Sulevic pro jejich účast v protihabsburské vzpouře. Prodáno bylo pánům z Klarsteina, šlechticům ze Saské Lužice, kteří zde vládli přes sto let. Poslední z nich, hrabě František Mikuláš Hartmann z Klarsteina, nechal postavit kostel sv. Mikuláše. Stranou zájmu hraběte Hartmanna nezůstal ani zámek. Z původního renesančního zámečku zůstala jen čtyřboká kamenná věž. Přestavěno bylo celé severojižní křídlo a nově vystavěno křídlo západní. Barokní přestavbou tak vzniklo výstavní sídlo, které od té doby svůj vnější vzhled výrazně neměnilo.
Mezi majiteli byla celá řada významných osobností, např. nejvyšší maršál Království českého, rytíř řádu Malta, přednosta Královské společnosti nauk v Čechách a další. Díky pozemkové reformě a dalším okolnostem zámek, horecký velkostatek a polnosti přešly v roce 1933 z vlastnictví hraběte Josefa Nostitz-Rieneck do majetku Josefa Hégra, ředitele pražské exportní společnosti. Zlom nastal za druhé světové války, kdy zámek užívala německá armáda, poté Rudá armáda a po jejím odchodu byl zámek rodině Hégrů vyvlastněn. Od té doby byla na zámku zřízena zemědělská škola (1951). K navrácení majetku rodině Hégrů došlo v roce 1995. Zámek a další přidružené stavby jsou však i nadále užívány Středním odborném učilištěm ve vlastnictví Středočeského kraje.
Zámek v Horkách nad Jizerou tvoří spolu s kostelem svatého Mikuláše velmi působivý soubor staveb, umocněný dominantní polohou na výrazné ostrožně nad údolím řeky Jizery. Nejstarší a historicky nejhodnotnější částí stavby je pozdně gotická věž, vystavěná na konci 15. století. Počátkem 16. století byl zámek postaven na místě bývalé vodní tvrze ze 14. století. Po vyvlastnění zámku roku 1948 bylo v jeho prostorách zřízeno zemědělské učiliště a potřebám školství budova slouží do dnešních dnů.
Čtěte také: Zázraky Přírody - Horký Led
První zpráva o kostele nad brodem přes Jizeru pochází z roku 1357. Kostel však již tehdy stával na horeckém břehu Jizery a dá se předpokládat, že zprvu dřevěná stavba byla farním kostelem pro blízké okolí. Vyvýšené místo nad řekou skýtalo vhodnou polohu pro obě dominanty - tvrz a kostel, v jejichž blízkosti se postupně rozrůstala po obou stranách Jizery poddanská ves. Až do 18. století byl kostel sv. Mikuláše farním kostelem pro blízké okolí.
Současný kostel sv. Mikuláše v Horkách nad Jizerou je výsledkem velkolepého záměru, podle něhož byla mezi lety 1723 - 1738 provedena na původním místě, s využitím některých zachovalých, starších částí staveb, prakticky nová stavba zámku a kostela. Stavbu v letech 1723 - 1725 prováděl mladoboleslavský stavitel italského původu Mikuláš Rossi. Samotná obdélná jednolodní stavba v čele s hranolovou dvoupatrovou věží zakončenou barokní cibulí působí majestátně. Presbytář je dvouboký, na jihu s přístavkem sakristie v přízemí a oratoří v patře. Západní průčelí je členěno pilastry se středním velkým oknem. Loď se zděnou kruchtou je zaklenuta dvěma poli hladké křížové klenby, presbytář valenou klenbou. Interiér měl výzdobu převážně barokní se sochami sv. Šebestiána a sv. Mikuláše v nikách po straně a reliéfy z dílny Matyáše Brauna, předního vrcholně barokního sochaře. Dnešní kostel sv. Mikuláše vyrostl na základech starší gotické stavby, která byla již zchátralá a i přesto se ve věži se zachovala část gotické klenby. Kostel je vybaven třemi oltáři od M. Brauna.
Kolem kostela se nacházel v letech minulých starý hřbitov. A barokní přízemní objekt - kostnice , který je vnější západní stěnou vsazen do původní hřbitovní zdi. Kostnice je čtvercového půdorysu s nízkou stanovou střechou krytou bobrovkami. U západní stěny ve vnitřním prostoru je provedena mladší kamenná vestavba tzv. Kostel sv. Mikuláše společně s objektem kostnice a okolní bývalé pohřebiště je v současnosti, jako součást areálu kostela sv.
Kaple Narození Páně se nachází u paty schodiště vedoucího k zámku a kostelu sv. Mikuláše. Jedná se o pozdně barokní kapli, která byla v roce 1762 postavena díky úsilí zdejšího faráře František Rüppela. Kaple má dispozičně charakter románské rotundy s apsidou. Vršek věžičky je ozdoben korunou. Traduje se, že farář František Rüppel usiloval o výstavbu této kaple údajně proto, že nechtěl chodit každý den do schodů od fary ke kostelu. Fara se nacházela pod zámeckým vrchem. V interiéru najdeme oltářní obraz Narození Páně z 1. poloviny 19. století.
Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na hlavní spojnici mezi Horkami nad Jizerou a Hrušovem. Umístění díla skýtá při dobré viditelnosti úžasné výhledy na Vrátenskou horu a Kokořínsko. Barokní socha je osazena na jednoduchém hranolovém podstavci s kazetou s nápisem na čelní a zadní straně. Zachycuje postavu světce, který se sklání k andílkovi s křížem.
Čtěte také: Výzkumné projekty Tomáše Horkého
V posledních třiceti letech začíná poutnictví opět ožívat. Lidé se dobrovolně vzdávají svého komfortu a několik týdnů putují pěšky, na kole, na koni nebo jinak, po obnovených poutních stezkách. Nejznámější evropskou poutní stezkou je Svatojakubská cesta, Camino de Santiago, jejíž trasy se dnes větví po celém evropském kontinentu. Každý rok eviduje Poutnická kancelář v Santiagu de Compostela přibližně 200 000 poutníků.
Během středověku se vytvořil určitý systém cest, který protkal celou Evropu. Tyto trasy se postupně formují až vyústí v Santiagu. Velká část z nich se sbíhá ve španělském městečku Puente la Reina, kde se napojují na francouzskou trasu. Podél cest brzy začaly vznikat nové osady, špitály, ubytovny, mosty, kláštery a kostely, často zasvěcené sv. Jakubu.
Žitavská Svatojakubská cesta, která vede z polského Gniezna přes Görlitz na německo-polských hranicích do Prahy, je nejstarší Svatojakubskou cestou u nás. Český úsek této trasy Hrádek nad Nisou - Praha měří 147 km. Byla vyznačena v květnu 2008 a vychází ze staré poutní a obchodní trasy, po které měl v roce 995 český biskup Vojtěch přinést křesťanství do Polska.
Horky nad Jizerou leží na této poutní trase a občas zavítá do obce poutník vyhledávajíc krátký odpočinek. Jako upomínku pro poutníky procházející přes katastr obce, nechala obec vytvořit poutní razítko.
Žitavská jižní část Svatojakubské cesty je pro přehlednost rozfázována do sedmi etap, které je poutní schopen překonat bez výraznějších obtíží. Poutník si samozřejmě může naplánovat trasu dle svého.
Čtěte také: Obec Horky nad Jizerou
6. etapa: 35 km, nejdelší etapa na klidné turistické cestě podél Jizery. Obce: Vinec, Krnsko, Zámostí, Podhrušov, Horky nad Jizerou, Zdětín, zřícenina hradu Dražice, Benátky nad Jizerou, Kačov, Předměřice nad Jizerou, Sojovice, poustevna Sv. Maří Magdalény.
V okolí obce Horky nad Jizerou se nachází řada možností ubytování, od chat a chalup až po penziony a apartmány. Můžete si vybrat ubytování v klidné přírodě nebo v blízkosti zajímavých turistických cílů.
| Typ ubytování | Lokalita | Popis |
|---|---|---|
| Chata | Niměřice, Loučeň, Lhota | Různé chaty v klidných lokalitách, často v blízkosti lesa nebo jezera. |
| Chalupa | Studce, Vrátno, Velký Újezd | Chalupy s moderními prvky ve starém vesnickém stylu, ideální pro odpočinek. |
| Apartmán | Ledce, U Labe | Plně vybavené apartmány v rodinných domech nebo přímo na břehu Labe. |
| Penzion | Loučeň, Kersko | Penziony v lesnaté krajině, ideální pro aktivní trávení volného času. |
| Glamping | Sobětuchy, Kersko | Netradiční ubytování v přírodě, v blízkosti lesa a řeky Jizery. |
tags: #Horky #nad #Jizerou #příroda #zajímavosti