Odborníci z oboru probírají budoucnost plastů. Budou řešením celostátní zákazy, nebo jsou cestou vpřed inovativní metody recyklace? Plasty jsou velmi často středem pozornosti a často se o nich mluví na sociálních sítích i v tradičních médiích jako o globálním problému. Na první pohled se dokonce může zdát, že jsou nevyřešitelným problémem.
Jednou z obav, kterou společnost má, je ta, že čelíme globálním problémům a přesto se nás mnoho sil snaží přimět chápat je moc zjednodušeně. Plasty se hromadí v oceánech a celkově v životním prostředí a to způsobuje velké škody. Je to spojené i s uhlíkovou stopou a cílem snížit emise. Plasty v tom hrají velkou roli a myslím, že je vážný důvod k obavám.
Lidé bývají trochu skeptičtí ohledně uměle vytvořených věcí. Skutečnost, že existuje materiál, který se stovky tisíc let nerozloží, je logická obava. Odhozený plast zůstane stovky let a není přirozené, aby se materiál takhle choval. Když vyhodíte zbytek jídla, nakonec se rozloží. Chvilku to zabere, ale stane se to. S plasty se ale nic takového nestane, což může působit nepřirozeně.
Pro většinu aplikací nemáme dobrou alternativu plastu. Plast není těžký. S plasty budeme samozřejmě žít až do konce našeho života, ale cílem je minimalizovali jejich množství a vyrábět jen některé druhy plastů, které lze lehce recyklovat. Ukázalo se, že kdyby byly plasty nahrazeny tradičními materiály, např. sklem, papírem atd., byla by 3,5x vyšší hmotnost i vyšší energetické požadavky.
Je důležité vědět, že i po využití produktu hodnota obsažených molekul zůstává a že životní cyklus materiálu pokračuje dál. Potřebujeme cirkulární ekonomiku - v podnikání, ve městech, v domácnostech, abychom byli schopni plasty využívat více cirkulárně. Plasty lze vyrábět tak, aby se daly recyklovat nebo z recyklátu, což je skvělé pro snížení naší uhlíkové stopy. Mohou být vyrobeny tak, aby byly znovu naplnitelné, opakovaně použitelné atd. Musíme se zlepšit v nakládání s tím, co máme. Tento materiál u nás zůstane, ale nemůžeme nad ním ztratit kontrolu, nechat ho mizet ve volné přírodě, kde se nerozloží.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
V zásadě máme 2 druhy plastů, termoplasty a reaktoplasty. Většina obalových materiálů jsou termoplasty, které mohou být při zvýšených teplotách znovu roztaveny. Na tom je založen první druh recyklace - tzv. mechanická či materiálová recyklace, kdy se materiál pouze znovu roztaví a peletizuje. Pelety se poté přepracují tradičními metodami. Je to nejjednodušší způsob.
Skládky jsou snadným řešení. Necháváme to jako odkaz našim budoucím generacím. Musíme je radikálně eliminovat. Spalování je lepší než skládka, ale není to ten nejlepší způsob. Nejlepším způsobem by bylo minimalizovat množství, protože dokážeme bez plastu žít, což vidíme i teď během epidemie. Nahradit plast papírem nebo sklem. Něčím, co se dá znovu použít.
S rostoucí produkcí PET (polyethylentereftalát) obalů narůstají problémy s hromadícími se použitými obaly, a to především PET lahvemi. Většina netříděných odpadních PET obalů se však v současnosti likviduje spalováním. V Ústavu chemických procesů AV ČR byla vyvinuta unikátní technologie zpracování odpadního PET materiálu na produkty, které jsou použitelné k opětovné výrobě tohoto polymeru. Jde o chemickou depolymeraci, v níž se ke štěpení PET materiálů na jednotlivé složky využívá mikrovlnná energie (MW). Získané složky, tj. kyselina tereftalová a ethylenglykol se opět vracejí do procesu polykondenzací.
Princip depolymerace polyethylentereftalátu na kyselinu tereftalovou a ethylenglykol použitím mikrovln spočívá v selektivním štěpení esterové vazby na kyselinovou a alkoholickou část. Zkoncentruje-li se však mikrovlnná energie do jednoho místa s takovou intenzitou, že dojde k nastartování štěpícího procesu, čímž vzroste teplota štěpící reakce, esterová vazba polymeru se postupně štěpí na kyselinu tereftalovou a ethylenglykol. Poněvadž jde o silné polární látky a tedy velmi účinné absorbéry mikrovln, nastane další intenzivní štěpení a exponenciální vzrůst teploty, v důsledku čehož prudce naroste rychlost depolymerace. Vzrůst teploty je tak intenzivní, že se musí reakční směs chladit.
Existuje několik metod recyklace PET, každá s vlastními výhodami a nevýhodami:
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
| Metoda | Vstupní Surovina | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|
| Zvlákňování | Čistý, roztříděný PET | Využití PET pro textilní výrobky | Jednorázové, nevratné využití |
| Spalování | Znečištěný PET | Využití tepla k energetickým účelům | Možnost vzniku toxických látek |
| Bottle-to-Bottle | Velmi čistý PET | Uzavřený cyklus, výroba nových lahví | Náročné na čistotu suroviny, možné snížení kvality |
| Mikrovlnná Depolymerace | Znečištěný PET, bez třídění barev | Mírné podmínky, vysoká čistota produktu, téměř bezodpadová | Ekonomické zhodnocení zatím pro poloprovoz |
Pěnový polystyren (EPS) je 100% recyklovatelný materiál. V Evropě se ročně spotřebuje kolem 2,2 milionu tun EPS a odhadem se vytvoří přes 500 tisíc tun odpadního polystyrenu za rok. Hlavním důvodem k recyklaci polystyrenu je ovšem snaha omezit množství plastového odpadu a šetřit neobnovitelné zdroje. Ve stavebnictví se pěnový polystyren uplatňuje hlavně jako tepelná izolace.
Pěnový polystyren, ať už z obalů nebo staveb, je potřeba oddělit od ostatních odpadů. Obalový polystyren spadá do kategorie plastů, ovšem ne všechny žluté kontejnery jsou na něj uzpůsobeny (zejména z hlediska objemu). Možnosti jsou tři - žlutý kontejner, sběrný dvůr, nebo zpětný odběr u prodejce. Stavební polystyren zásadně nevhazujeme do žlutých kontejnerů určených pro obaly. Ujistěte se, že jsou čisté (bez přimíchané suti, malty, lepidla atd.).
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
tags: #recyklace #PET #pomocí #mikrovln #princip