Horní Bříza: Životní Prostředí a Agenda Městského Úřadu po Sametové Revoluci

Listopad ´89 v těchto dnech znovu ožívá v naší společnosti v souvislosti s jeho 30. výročí. Pamětníkům se vrací pozdní podzim toho roku. Vzpomínají, co dělali, kde byli, jak jim listopadové události přepisovaly osobní a pracovní životy. Později narozeným nabízí příležitost seznámit se prostřednictvím osobní i kolektivní paměti s tím, jak jsme před 30 lety v naší vlasti znovu nabyli svobody a demokracie. Nabízí se nám mnoho obrazů o listopadu ´89. Ale přesné pojmenování toho, co se 17. listopadu a po něm odehrálo, se nám, politikům i politologům nachází nesnadno.

Vám, kteří se zajímáte o místní historii, nabízím též jeden z těchto obrazů. Je o Horní Bříze v roce 1990. Obraz tvoří výběr zajímavostí z dostupných archivních materiálů a vzpomínek, popisuje chronologii společenskopolitických událostí a dění, kterými žila Horní Bříza před 30 lety bezprostředně po Sametové revoluci. V kompozici obrazu jsem se ale snažil také zachytit a připomenout osoby, které zde v tomto roce nejen do komunální politiky vstupovaly, ale ji také tvořily. V té době nebyla H. Bříza ještě městem, byla obcí. Měla 3692 obyvatel, 577 obytných domů. Peněžní příjmy obecního rozpočtu činily v roce 1990 kolem 4.330 000 Kčs, výdaje 2.880 000 Kčs. Prosím, zde vám jej předkládám k nahlédnutí.

Vývoj po 17. listopadu 1989 v Horní Bříze

Vývoj po 17. listopadu až do konce roku 1989 byl zde v Horní Bříze daleko poklidnější než v Praze, Bratislavě či jiných větších městech republiky. Občanské fórum bylo ustaveno nejprve ve zdejších Západočeských keramických závodech, a sice zanedlouho poté, co v Praze. Jeho předními aktivisty byli Ing. Václav Osvald, Ing. Zdeněk Fogl a Otta Sýkora. Zpočátku bylo OF v provozech závodu v obtížné situaci, protože do něho vstoupili i jednotlivci, kteří neměli důvěru velké části pracujících.

Podnikové OF zorganizovalo proto v závodním klubu setkání s pracujícími podniku, na kterém prezentovali jeho aktivisté své názory a požadavky na budoucí politický a hospodářský vývoj. V průběhu prosince byla v ZKZ Horní Bříza ukončena činnost základní organizace Komunistické strany Československa, byly zrušeny Lidové milice a vyslovena důvěra stávajícímu řediteli Ing. Jaroslavu Širokému, CSc., který tak mohl pokračovat v řízení tohoto státního podniku.

Politické události v obci se daly do pohybu až se začátkem nového roku 1990, když se zde v lednu zformoval aktiv Občanského fóra. V jeho vedení pracovali - Ing. J. Pešek, Ing. P. Kupka, M. Zelenka, členy byli - Ing. P. Kepka, Ing. Vl. Procházka, F. Monhart, J. Bárta, J. Vynáhlovský, P. Faber a Z. Kupková. Hornobřízští aktivisté OF si ustavili pracovní skupiny: pro životní prostředí a pro tisk, rozhlas a propagaci. Veřejně zahájili svoji činnost svoláním společného setkání s občany dne 10. ledna 1990 do nově zbudovaného areálu výcvikového střediska Svazarmu u starého hřiště. Na tomto mítinku byli občané seznámeni se záměry místního OF.

Čtěte také: Jak probíhá svoz velkoobjemového odpadu v Horní Libchavě?

Společné závěry k budoucímu rozvoji obce

S těmi, které budou předloženy na připravované schůzce aktivistů OF se zástupci Místního národního výboru v Horní Bříze. Tento pracovní aktiv proběhl 19. ledna 1990 a byly na něm přijaty následující společné závěry k budoucímu rozvoji obce:

• Ekologie: Přehodnotit starý a vypracovat nový ekologický program obce do roku 2000 a ustanovit ekologickou komisi dohlížející na jeho plnění. Urychlit výstavbu nové splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. Přizvat do H. Břízy pracovníky Krajské hygienické stanice v Plzni ke kontrole, měření a posouzení zdravotních dopadů emisí ze zkušební výroby ochranných nátěrů rovných střech družstva REKO. (Firma zahájila svoji zkušební činnost v 2. polovině roku 1989 v objektech bývalé cihelny v Horní Bříze). Požadavek vzešel z podpisové akce občanů k ukončení této výroby. Petice upozorňovala na přítomnost nepříjemných pachových látek v ovzduší obce.
• Doprava: Řešit neúnosnou situaci s čekáním účastníků silničního provozu na chráněném železničním přejezdu Na továrně. Zrušit nástupní místa a zastávky ČSAD u bytovek Na továrně přeložením na rozšiřované autobusové nádraží na křižovatku ulic Tovární a Na Kaolince.
• Služby a obchod: Dokončit výstavbu nového zdravotního střediska s lékárnou a zahájit výstavbu Domu služeb s restaurací a salonkem II. cenové skupiny. Rozšířit prodejní plochu samoobsluhy přístavbou k ulici U Husa. Spolu s tím řešit rozšíření sortimentu zboží samoobsluhy.
• Školství: Upřednostnit ze strany dodavatele Pozemních staveb Plzeň dokončení učebního pavilonu nově budované základní školy před dokončováním a předáváním bytových jednotek v sídlišti tak, aby v něm mohla být zahájena výuka 1. 9. 1990. Přijat návrh, aby škola přijala čestný název Masarykova škola a ten byl umístěn nad hlavním vchodem školy. Stanoven harmonogram předávání dalších rozestavěných pavilonů školy: pavilon nové školní družiny, kuchyně a jídelny - 1. 9. 1991 pavilon tělocvičny s 25 m plaveckým bazénem a rekonstruovaná stávající škola - 1. 9. 1992.

Lednová schůzka OF (23. 1. 1990) přehodnocovala zastoupení obce v poslaneckém sboru ONV Plzeň-sever. Na přelomu února a března 1990 se dostávají do dynamického pohybu personální změny ve vedení obce. Pod tlakem požadavku zdejšího OF, aby jen maximálně 35 % poslanců MNV bylo z řad KSČ, odstoupila na mimořádné schůzi rady 28. února 1990 většina jejích členů. 5. března 1990 na řádně plánované schůzi rady MNV byla tato rezignace oznámena zástupcům místního OF.

13. března 1990 svolalo OF Horní Bříza, opět do výcvikového střediska branců Svazarmu, další z mítinků s občany. Programem mítinku byly: registrace místního OF, rekonstrukce rady MNV, plnění programu OF a vystoupení poslance Federálního shromáždění MVDr. Ládra. 26. března 1990 se konalo plenární zasedání MNV, které vzalo na vědomí oznámenou rezignaci 14 poslanců k danému datu. Na témže plénu byli dle nově platných zákonů kooptováni poslanci M. Frantová, I. Horská, Ing. P. Kupka, Ing. J. Pešek, Ing. Vl. Procházka a J. Walter, ml.

Plénum se dále zabývalo novým složením rady MNV. Potvrdilo ve funkci stávajícího předsedu MNV Milana Vodičku (KSČ), který funkci vykonával od r. 1983. Zvolilo místopředsedou MNV Ing. J. Peška (OF) a jmenovalo tajemnicí I. Horskou (OF). Dalšími členy rady byli zvoleni M. Frantová (nezávislí), J. Hora (ČSS), E. Hrabáková (OF), A. Hubková (nezávislí), Ing. P. Kupka (OF), M. Smržová (OF) a J. Walter, ml. (KSČ).

Plénum odvolalo všechny členy komisí a zvolilo nové. Předsedy jednotlivých komisí se stali: finanční - Ing. P. Kupka, výstavby, dopravy a VLHZ - J. Hora, obchodu a služeb - A. Hubková, školské a kulturní - E. Hrabáková, sociální a zdravotní - M. Smržová, ochrany a veřejného pořádku - J. Klár, bytové - M. Frantová, vyřizování přestupků - Ing. J. Pešek, péče o rodinu a dítě, vyřizování záležitostí občanů cikánské národnosti - F. Monhart, ochrany životního prostředí a ekologické - Vl. Skolek, branné - J. Pechát, sboru pro občanské záležitosti - E. Hrabáková, výboru lidové kontroly - Ing. Vl. Procházka.

Čtěte také: Odpad Levin Horni

K 2. dubnu zahajuje činnost tato nově zvolená rada MNV a do funkce tajemnice MNV nastupuje namísto p. D. Jandové, p. I. Horská. 5. května 1990 se na starém hřišti konala z iniciativy OF místní Oslava osvobození Západočeského kraje americkou armádou za účasti Military Car Clubu Plzeň, skupin Taxmeni, Trnovanka a Primáti a s večerním táborákem.

Volby v roce 1990

Ve dnech 8. 6. - 9. 6. 1990 se uskutečnily v naší republice volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a České národní rady. V našem kraji kandidovalo 23 politických stran, hnutí a koalic. V Horní Bříze přišlo k těmto svobodným volbám 97,07 % zapsaných voličů. Ti zde svými hlasy určili pořadí volebních subjektů. První tři měly následující volební zisky: Občanské fórum (49,1 %), Komunistická strana Československa (17 %) a Strana zelených (9,45 %).

Prohlubující se nezájem občanů o činnost národního výboru vyvrcholil na plenárním zasedání MNV, svolaném na 18. června 1990 do areálu Svazarmu. Na něj se dostavilo 50 občanů, z toho pouze 17 přítomných poslanců. Z důvodů tak nízkého počtu poslanců bylo zasedání rozpuštěno, neboť nebylo usnášení schopné.

V září 1990 se obrátily společně Rada MNV a Rada OF v Horní Bříze na místní občany s anketou k zjištění názorů na budoucí obsazení představenstva obce, na její sociální, ekologický, kulturní a sportovní rozvoj, na rozvoj služeb. S výsledky ankety byl seznámen sněm OF v Horní Bříze 25. září. Sněm schválil své navržené kandidáty pro podzimní komunální volby.

7. listopadu 1990 projednalo plénum MNV průběh blížících se listopadových komunálních voleb. Veřejnost byla informována o způsobu provedení svobodných voleb včetně změn v názvech budoucích orgánů a institucí místní samosprávy. Došlo totiž k návratu k předválečným pojmům a názvům jako: obecní úřad, starosta obce, obecní rada, obecní zastupitelstvo, atd., apod.

Čtěte také: Odpadové hospodářství Horní Jelení

Předvolební program koalice OF, ČSS, ČSL a SZ

15. listopadu bylo svoláno Předvolební shromáždění vytvořené volební koalice pro tyto volby, a to: Občanského fóra, Československé socialistické strany, Československé strany lidové a Strany zelených. Tato čtyřkoalice na něm seznámila veřejnost se svým volebním programem na období let 1991 - 1994:

1. Podporovat politickou aktivitu občanů, rozvoj spolkové a zájmové činnosti v rámci platné legislativy.
2. Pokračovat ve výstavbě veřejně prospěšných objektů (zdravotní středisko, obchodní dům s kavárnou a restaurací, spořitelna, pošta, rozšíření samoobsluhy, dokončení školského areálu, apod.)
3. Podpořit rozvoj služeb a obchodu formou soukromého podnikání, pro začínající podnikatele vytvářet úlevu a podporu v rámci možností místní samosprávy
4. Založit široký ekologický program, vyžadovat od všech výrobních organizací a služeb předkládání vlastních ekologických programů, vytvořit systém spolupráce a kontroly
5. Příjmy obce nezakládat jen na místních poplatcích a daních od obyvatelstva, ale především na příjmech z vlastní podnikatelské činnosti a od roku 1993 na daních z obratu od místních podnikatelů a průmyslu. Poplatky, vybírané od občanů, snižovat na nejnižší možnou úroveň, diferencovaně
6. Podporovat rozvoj kultury, školství a sportovního vyžití. Obnovit místní tradice a zvyky, zvýšit úlohu Závodního klubu ZKZ v rozvoji kultury obce, vybudovat stálé kino a spolkový dům
7. Rozvíjet sociální program vytvořením pracovních příležitostí pro místní občany, péči o staré občany, podporu mladých a získávání volných bytů (i formou pronájmů)
8. Řešit bezpečnost občanů zřízením místní policie
9. Zabývat se trvale problémem Romů na základě rovnoprávnosti ve všech sférách života společnosti

Voleb do obecního zastupitelstva se 24. listopadu 1990 zúčastnilo 65 % voličů, kteří zvolili 21 členné zastupitelstvo obce. Vítězná koalice OF, ČSS, ČSL a SZ obdržela 89,7 % hlasů - v přepočtu pak 19 zastupitelů, KSČ 10,2 % hlasů a 2 křesla v zastupitelstvu.

Voliči odevzdali nejvíce hlasů těmto třem kandidátům: Ing. Vladimíru Procházkovi (OF) - 1080 hlasů, Emilii Hrabákové (OF) - 1045 hlasů a Františku Monhartovi (OF) - 977 hlasů. Dále byli zvoleni v pořadí podle zisku obdržených hlasů: Ing. M. Dlouhý (OF), M. Vodička (KSČ), A. Hubková (OF), J. Vynáhlovský (OF), P. Šváb (SZ), Ing. J. Pešek (OF), J. Zíka (ČSL), V. Skolek (OF), Ing. M. Brašnová (OF), L. Janouškovcová (ČSL). J. Hora (ČSS), Z. Dolejš (KSČ), M. Zelenka (OF), Ing. P. Kupka (OF), J. Šleis (OF), Ing. J. Vlasák, CSc. (OF), V. Kožíšek (OF), V. Pelikán (ČSS).

Na uzavřených jednáních koalice byla následně probírána nominace kandidáta na funkci starosty obce. Po několika kolovém a komplikovaném posuzování byl vybrán a s návrhem kandidatury na pozici starosty souhlasil p. František Monhart.

Ustanovující zasedání obecního zastupitelstva

6. prosince 1990 byla na ustavujícím zasedání nově zvoleného obecního zastupitelstva zvolena 5 členná obecního rada ve složení: František Monhart - starosta, Ing. Vladimír Procházka - místostarosta, Jiří Hora, Milan Vodička a Jan Zíka - členové rady. (Fr. Monhart se narodil 22. 1. 1935 v Mirošově, okres Rokycany. Před zvolením do funkce pracoval jako zubní technik, 25 let na obvodním zdravotním středisku v Horní Bříze, za úkol si vzal péči o ozdravění životního prostředí v naší obci.) Ve funkci tajemnice byla potvrzena Ivana Horská.

Do funkcí předsedů jednotlivých komisí byli zvoleni: kontrolní - J. Vynáhlovský, finanční - Ing. P. Kupka, stavební a ochrany životního prostředí - J. Hora, přestupková a ochrany veřejného pořádku - J. Šleis, kulturní a sportovní - M. Zelenka, bytová - v kompetenci rady, SPOZ - E. Hrabáková.

Vítězem voleb v obci se stala čtyřkoalice. Nejsilnější politický mandát získalo od voličů OF a stalo se tak vedoucí politickou silou v obci. Druhé místo přisoudili voliči KSČ. Tuto stranu po listopadových událostech opustila řada členů, zpravidla pod tlakem nových informací ve sdělovacích prostředcích o politických procesech a popravách v padesátých letech, jiní „převlékli kabát“, aby neztratili své pracovní místo nebo funkci, další sledovali hlavně svůj osobní prospěch. Třetí pozici si vydobyla začínající, a tudíž nepočetná Strana zelených, o které toho v té době nebylo mnoho známo. Čtvrté místo Československá strana socialistická rovněž s nepočetným zastoupením členů. Páté Československá strana lidová, jejíž místní organizace byla v Horní Bříze založena 29. 3. 1990 a proto byla také nepočetná.

Národní fronta, která zastřešovala činnost masových organizací v minulých letech, byla zrušena k 11. červnu 1990. Některé organizace změnily svůj název. Po mnoha letech zákazu činnosti začal v obci opět pracovat Junák.

V roce 1990 vedle politických stran rozvíjely svoji činnost v Horní Bříze tyto organizace: Český svaz žen, Český svaz zahrádkářů, Český svaz požárníků, Sdružení technických sporů, Junák, Pionýrská organizace, Český červený kříž, Tělovýchovná jednota ZKZ. Ve své činnosti pokračoval Závodní klub ZKZ. Mezi jeho nejaktivnější složky patřily: folklorní soubor Úsměv a Úsměváček, loutkářský soubor Radost, ženský pěvecký sbor, kroužky šachový, letecko-modelářský, fotografický, filmový a filatelistický.

Struktura obyvatelstva v Horní Bříze

Celkový počet obyvatel za posledních deset let mírně poklesl (o 31), i přesto že migrační přírůstek kromě roku 2003 byl vždy kladný. Pokles počtu obyvatel způsobuje každoroční záporný přirozený přírůstek, umírá totiž více obyvatel než se narodí.

Podíl dětí ve věku 0 - 14 let činil 16,7%, což představuje s městy Kralovice, Hartmanice, a Nepomuk pátý nejvyšší podíl uvedené věkové skupiny mezi městy. Věková skupina 65letí a starší tvoří 14,9% veškerého obyvatelstva. V obci se nachází domov důchodců, jehož obyvatelé zvyšují podíl uvedené věkové skupiny, přesto index stáří dosáhl v roce 2005 hodnoty 89,3. Míru úmrtnosti (18,3) v roce 2005 vykázalo město třetí nejvyšší, ale ani v předchozích deseti letech nebyla nikterak příznivá a pohybovala se mezi 13,6 až 18,4 zemřelými na 1 000 obyvatel.

Vývoj bytové výstavby v letech 2000 až 2005 stagnoval. Za uvedené období se dokončilo ve městě 29 bytů, z toho 18 v rodinných domech. Krajské hodnoty se pohybovaly mezi 3,06 až 3,7.

Přestože je Horní Bříza město s průmyslovou tradicí působí zde jen tři menší firmy, jedna se zabývá výrobou sportovních oděvů a zbývající dvě společnosti výrobou keramických dlaždic a žáruvzdorných keramických výrobků. Největší firmou byl do roku 2000 závod na výrobu keramických dlaždic „Keramika Horná Bříza“. Spojením cca 15 podniků v ČR zabývajících se výrobou keramických dlaždic a obkladaček vznikla akciová společnost Lasselsberger Plzeň, která sice navázala na slavné tradice, ale v současnosti dochází k útlumu výroby a k propouštění zaměstnanců. Poloha a dobré spojení ke krajskému městu zvyšuje vyjížďku obyvatel za prací. Podle výsledků SLDB2001 vyjíždí z obce polovina pracujícího obyvatelstva.

Dostupnost ke krajskému městu nepřímo ovlivňuje nízkou intenzitu podnikatelské aktivity, kterou město v roce 2005 vykázalo třetí nejnižší (172,3). V registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2005 evidováno 774 ekonomických subjektů, z toho bylo 688 fyzických osob a 27 obchodních společností. Míra registrované nezaměstnanosti dosahuje v porovnání s ostatními městy průměrných hodnot, v roce 2005 činila 6,99%. Na jedno volné pracovní místo připadalo 22,4 uchazečů o práci. Ze 157 uchazečů o práci bylo 86 žen.

tags: #horni #briza #mestsky #urad #zivotni #prostredi

Oblíbené příspěvky:

• Fascinující svět plazů
• Povolené dezinfekce v ekologickém zemědělství
• Měření emisí Micra K13
• Materiály pro výrobu košů
• Rozměry kovových odpadkových košů