Hospodářský a ekologický význam travních porostů

Travní porosty jsou podstatnou součástí životního prostředí už jenom proto, že zaujímají 25 - 40 % výměry zemědělské půdy a například v ČR 12 % výměry státu. Zemědělství vždy bylo a je součástí péče o krajinu. Za současné situace, kdy není potřeba všechny porosty využívat ke krmení, ale je nutné udržet úrodnost půdy a kulturní krajinu, je třeba volit jiné způsoby pro zachování funkcí travních porostů. Na péči o krajinu a podpoře méně příznivých oblastí se účastní i stát. Smyslem této podpory je udržet krajinu v podhůří a na horách v kultivovaném stavu a ocenit za tuto činnost zemědělce, zatravnit nebo zalesnit ornou půdu tam, kde je to vhodné, a snížit tak podíl zornění, navrátit skot do krajiny a udržet půdní úrodnost.

Podpora a dotace pro travní porosty

V začátku tohoto roku nabylo účinnosti další vládní nařízení k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny, méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Tak, jak se dotační politika vyvíjí, s odkazem na přizpůsobení k EU, tak často se mění podpůrné programy a zejména se komplikují a znepřehledňují žádosti o podporu. Existují různé programy podpory, například:

• Pomoc méně příznivým oblastem: Dotovány jsou travní porosty v horších agroekologických podmínkách nebo v oblastech s ekologickým omezením.
• Podpora zatravnění: Pozemky musí splňovat alespoň jedno z kritérií svažitosti, mocnosti půdního profilu nebo polohy v méně příznivých oblastech. Nově zatravněný pozemek se musí obhospodařovat minimálně dalších pět let.
• Program údržby travních porostů pastvou hospodářských zvířat: Dotace se vyplácejí na skutečně užívaný travní porost v rozsahu zvolené aktuální denní intenzity pasených zvířat.

Hospodářský význam travních porostů

Trvalé travní porosty mají být všude tam, kde nejsou pro ornou půdu vhodné podmínky. Louky, pastviny a dočasné travní porosty poskytují kvalitní objemnou píci pro skot, ovce, koně a kozy, ale i jiné drobné domácí zvířectvo. Hospodářský ekonomický význam travních porostů roste s půdou s vyšším produkčním potenciálem. Efektivně vyrábět nelze bez určité intenzity pěstování. Aby se ale ekonomický hospodářský význam těchto porostů mohl projevit, je nutné dodržet zásady kvality krmiva. Každý travní porost je odrazem stanoviště, porost se přizpůsobí danému stanovišti, pokud jej vysokou dodatkovou energií nedonutíme změnit strukturu, produkci a kvalitu. To je ovšem rentabilní pouze v lepších půdně ekologických podmínkách.

Mimoprodukční funkce travních porostů

Pokud nevyjadřujeme mimoprodukční funkce travních porostů finančně, ekonomicky, pak to ještě neznamená, že by také neměly svůj národohospodářský význam. Dobře zapojený a ošetřovaný porost má velkou schopnost využívat látky rozpuštěné v půdním roztoku. Působí tak jako přirozený filtr srážkových vod obsahujících poměrně velké množství různých látek. V porovnání s jinými zemědělskými kulturami travní porosty podstatně snižují nebezpečí promývání živin a škodlivých látek do hlubších vrstev půdního profilu, popř. vyplavování těchto látek do podzemních vod.

Ochrana vody

Travní porosty mají ve vodním hospodářství význam jednak kvalitativní (čistící a biofiltrační-chrání prameniště a vodní toky) a jednak kvantitativní (retenční a akumulační schopnost, evapotranspirace, vyrovnání odtokových extrémů aj.). Dobře zapojený a ošetřovaný porost má velkou schopnost využívat látky (živiny) rozpuštěné v půdním roztoku. Působí tak (hlavně v období vegetace) jako přirozený filtr srážkových vod obsahujících poměrně velké množství různých látek. Ve srovnání s jinými zemědělskými kulturami travní porosty podstatně snižují nebezpečí promývání živin a škodlivých látek (zejména dusičnanů) do hlubších vrstev půdního profilu, popř. vyplavování těchto látek do podzemních vod. V neposlední řadě také svými retenčními schopnostmi omezují povrchový odtok (smyv) škodlivých látek do vodních zdrojů a zamezují tak jejich eutrofizaci. Zvláště dobře se tyto schopnosti uplatňují v blízkosti zdrojů pitné vody v jejich ochranných pásmech.K povrchovému odtoku (smyvu) dochází tehdy, když úhrn srážkové vody přesáhne zasakovací schopnost půdy. O intenzitě a průběhu vsakování vody rozhoduje zvláště půdní druh a typ svou zrnitostí, strukturou, propustností a obsahem humusu. Neutužené, strukturní a humózní půdy travních porostů mají proto vysokou infiltrační schopnost. Zejména na svažitých pozemcích zvyšují udržované travní porosty retenční schopnosti půdy při přívalových a dlouhotrvajících deštích. Travní biomasa snižuje kinetickou energii dopadajících kapek, tím snižuje jejich účinek na půdní částice na povrchu a zamezuje vzniku málo propustné půdní vrstvy (půdní membrány). Nadzemní biomasa zachytí na svém povrchu velké množství vody, snižuje tak rychlost povrchového odtoku a přispívá k jeho omezení. Zachycením vody prodlužuje časový interval možnosti infiltrace (zasáknutí) srážkové vody pod půdní povrch. Pod zapojený, hustý drn prosákne 15-35 % dešťových srážek.Retenční a infiltrační schopnosti jsou ovlivňovány obhospodařováním travních porostů. Na porostech, na nichž dochází k akumulaci velkého množství odumřelé travní hmoty (zejména na neobhospodařovaných porostech), se může projevit opačný jev - vrstva polozetlelého materiálu brání průniku vody do půdy a povrchový odtok se zvyšuje. Přiměřené obhospodařování travního porostu však retenci i infiltraci srážkové vody zvyšuje a tím také zajišťuje lepší dosažitelnost a využití vody pro rostliny.

Čtěte také: Hospodářský dvůr Fryšták odpad

Ochrana půdy

Základní význam je v omezení až zabránění erozi půd. Při dlouhotrvajících, popř. přívalových deštích dochází na svažitých pozemcích u většiny zemědělských kultur k velkému povrchovému odtoku srážkové vody, která rozrušuje a odnáší půdní částice. Tak dochází k erozi půdy projevující se vznikem erozních rýh, v některých případech je odplavena půda v celém svém profilu až na nezvětralé podloží (matečnou horninu). Půdní částice jsou unášeny do spodních částí svahu, popř. jsou spláchnuty do povrchových vodních toků, kde způsobují zanášení koryt a znečištění vody. Ročně tak může být nenávratně odplaveno i více než 10 t půdy z hektaru. Travní porosty při dobrém zapojení omezují téměř plně odnos půdních částic a omezují smývání látek (např. hnojiv) do vodních toků. Uplatňuje se přitom zejména schopnost rostlinného pokryvu snížit kinetickou energii dešťových kapek dopadajících na zemský povrch. Ve srovnání s okopaninami nebo kukuřicí je u travních porostů tato schopnost dvojnásobná. Děje se tak už při hmotnosti sušiny nadzemní hmoty 0,2 t/ha. Dále mají trvalé travní porosty schopnost chránit půdu svou hustě rozvinutou kořenovou soustavou, která se uplatní zejména po odstranění nadzemní hmoty při sečích.V současné době přibyla travním porostům další, spíše strategická funkce, a to funkce „konzervační“ při ochraně a zachování úrodnosti orné půdy. Zde se uplatňuje zejména schopnost travních porostů udržovat dobré chemické a fyzikální vlastnosti půdy, zejména její strukturu a obsah humusových látek. Při dobrém ošetřování také zabraňují rozšiřování plevelných rostlin. Při opětovném převedení travního porostu na ornou půdu je zapotřebí méně energie a finančních prostředku než u zaplevelené půdy (včetně náletových porostů).

Uchování četnosti druhů

Travní porosty mají zásadní význam pro zachování biodiverzity, zejména výskytu vzácných a ohrožených druhů organismů. Ekosystémy travních porostů jsou nesmírně bohatá společenstva rostlin, živočichů a ostatních organismů. Jedním z ochranářských úkolů dnešní doby je záchrana dosud existujících polopřirozených travních porostů a jejich vysoké biodiverzity vhodným ošetřováním tak, aby se zabránilo dalšímu mizení ohrožených druhů. Mnohé z těchto druhů (např. rostliny z čeledi vstavačovitých - Orchideaceae, ale i jiných) potřebují k svému životu zcela specifické podmínky - nesnášejí minerální hnojení, vícenásobné sečení, ale naopak ani úhorový systém obhospodařování, jelikož mají malou adaptabilitu a konkurenční schopnost. Na dosud zachovalých stanovištích je proto nutný diferencovaný přístup k jejich obhospodařování, např. posunutí termínu sečí až do období po uzrání semen ohrožených druhů rostlin.

Rekreace, turistika, sport

Zemědělství a lesnictví má rozhodující podíl v péči o krajinu, určuje její ráz, ale také změny. Nesečené a nespásané travní porosty ráz krajiny viditelně mění. Absence obhospodařování ohrožuje existenci druhů a společenstev, rozšiřují se původní plevele, např. šťovíky, ale i nepůvodní (invazní) druhy - např. bolševník velkolepý. Snižuje se tak nejen malebnost krajiny, ale i její atraktivnost z hlediska rekreačního využití.Na venkově žije asi čtvrtina populace našeho státu a další významná část zde tráví svůj volný čas. Příroda pomáhá formovat estetické cítění a určuje vztah člověka k ní. Plošně zaujímá travní biom ( travní porosty + trávníky) 16 % výměry státu, ale v podhorských a horských oblastech tvoří až 37 % krajiny. To má také velký vliv na cítění a jednání lidí. Obhospodařované travní porosty pomáhají vytvořit pestrou obytnou kulturní krajinu, druhově bohatou, geneticky rozmanitou a s možností růstu a vývoje pro všechny živé organismy. Umocňují turistické zážitky a podporují aktivity agroturistiky a jezdectví.

Trvalé travní porosty v EU a ČR

Podle rozhodnutí Komise EU č. 2000/115 představují trvalé travní porosty (TTP) plochy zemědělské půdy netvořící součást osevního postupu a jsou trvale, tedy nejméně pět let, využívané k pastvě nebo k výrobě objemných krmiv, jako jsou seno a siláž. Zachování a udržování TTP v přirozeném a kulturním stavu je jednou z priorit společné zemědělské politiky i členských států EU. Z hlediska tvorby krajiny, ochrany životního prostředí a krajiny a dalších faktorů se obvykle zdůrazňuje jejich pestré a jedinečné složení, protierozní účinky, schopnost zadržovat vodu a další. Současně však bývají charakteristické obtížnou dostupností (vysoká svažitost), speciálními režimy hospodaření (chráněné oblasti) nebo málo úrodnými půdami.

Výměra TTP v jednotlivých státech unie je ovlivněna přírodními a výrobními podmínkami, zaměřením zemědělské produkce, tradicí, početními stavy přežvýkavců, politickou a ekonomickou podporou a dalšími faktory. Podíl TTP v ČR činící 23 % je osmým nejnižším z EU-27 a o 15,3 % nižší než v EU-15 a o 3,5 % nižší než v EU-12. Přes orientační charakter tohoto ukazatele je zřejmé, že by se měla výměra TTP v ČR zvýšit. Mezi důvody patří udržování krajiny v přirozeném a kulturním stavu, snížení dopadů zvyšující se četnosti výskytu přívalových srážek, respektive nebezpečí vodní a větrné eroze, udržení zaměstnanosti, produkce kvalitního zástavu k výkrmu a hovězího masa, možnosti exportu a další.

Čtěte také: Ekologický a hospodářský význam lesa

Vývoj výměry TTP v ČR a odhad výnosů a produkce sena podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) uvádí tabulka níže. Je z ní patrné, že v období 1990 až 2010 se zvýšila výměra TTP přibližně o 230 tis. hektarů, že odhad výnosů sena z hektaru kolísal mezi 4,4 a 2,7 t/ha v letech 1990 a 2000 a že výroba sena z plochy TTP kolísá mezi 2,5 a 3 mil. t/ha. Při obsahu sušiny v seně 85 % jde o produkci přibližně 2,3 až 3,7 tuny sušiny z hektaru TTP. Ve srovnání s většinou literárních údajů mluvíme o zřetelně nižší produkci.

Stavy skotu, ovcí, koz a koní, které v roce 1990 dosahovaly přibližně 4 mil. kusů, se do roku 2010 snížily přibližně na 1,6 mil. kusů. Z grafu 2 je zřejmé, že zatímco se v tomto období výměra TTP zvýšila o 33 %, stavy přežvýkavců a koní, kteří píci z trvalých luk a pastvin spotřebovávají, se snížily o 60 %. Přes rozdílnou spotřebu píce z TTP jednotlivými kategoriemi skotu je patrné, že se možnost využívání TTP chovem přežvýkavců v uplynulých dvaceti letech výrazně zhoršila.

Z hlediska sklizně a dalšího užití lze TTP využívat k výživě zvířat, k výrobě energie a „k likvidaci“. Využívání TTP ke krmení předpokládá jejich spotřebu v čerstvém (pastva) nebo konzervovaném stavu (seno, travní senáže a siláže) zvířaty. Tradičním, ekologickým a vzhledem ke schopnosti zhodnotit hrubou vlákninu přirozeným a hlavním způsobem využívání TTP je chov přežvýkavců. Kompostování a mulčování je nutno považovat za náhradní a spíš výjimečný způsob využívání. Tento způsob se uplatňuje především při nedostatku zvířat ke konzumaci pastevních porostů v příslušných státech a regionech. Kromě nešetrného nakládání s cennou surovinou je hlavním nedostatkem tohoto postupu neplnění některých neprodukčních funkcí, jako jsou například podpora rozvoje venkova, zajištění pracovních příležitostí a další.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

tags: #hospodářský #a #ekologický #význam #travních #porostů

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti barvy Dulux EasyCare Kouzlo přírody
• Výběr správného koše
• Tuláci: Program
• Znečištění ovzduší Břeclav
• Řešení problémů benzínových motorů