Les je definován zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) jako „lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa“ (§ 2 pásm. b) lesního zákona), přičemž funkcemi lesa rozumí "přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční."
Lesy jsou i přes mnohasetleté ovlivňování člověkem nejzachovalejší složkou přírody a krajiny, i proto je na ně zaměřena značná pozornost ochrany přírody. Pokud se nacházejí v přírodě blízkém stavu, potřebují ke své existenci minimální dodatkové energetické vnosy, a to i v lesích obhospodařovaných v poměrně dlouhých časových intervalech.
Les plní ve společnosti mnoho různých mimoprodukčních či veřejně prospěšných funkcí. Z nich však mají bezprostřední, zcela konkrétní a podstatný význam pro veřejnost zejména funkce rekreační, šířeji zdravotně hygienické.
Definice lesa podle lesního zákona ovšem potřebám ochrany lesa jako významného krajinného prvku podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhovuje jen částečně. Les jako významný krajinný prvek je třeba chápat jako lesní ekosystém, který v krajině plní řadu ekologicko-stabilizačních funkcí, resp. ekosystémových služeb.
Ekologie bývá definována jako věda, která se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Ekologie tedy zahrnuje popis a interpretaci vzájemného ovlivňování organismů a rovněž popis toho, jak se vzájemně ovlivňují prostředí a organismy (tento popis probíhá zpravidla na úrovni populací, či společenstev).
Čtěte také: Ekologický význam srnce
Jeho neoddělitelnou funkční součástí je ekosystém lesních půd. Takový les je tvořený především porostem dřevin s vyvinutým stromovým patrem, ve kterém je však důležité zastoupení jak dalších rostlinných, tak živočišných druhů a jejich společenstev, a to těsné vazbě na ekologické podmínky stanoviště.
V současné době je zhruba 25 % lesů součástí zvláště chráněných území a v souvislosti s vytvářením soustavy Natura 2000 se během následujících šesti let jejich rozsah ještě poněkud zvýší. Intenzita ochrany přírody je zde však velmi různorodá.
Posláním zvláště chráněných území, zejména národních parků, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací je uchování přírodních hodnot, a to v případě lesa znamená jejich uchování v přírodě blízkém stavu, postupné vyloučení intenzivních způsobů hospodaření a nahrazení porostů silně hospodářsky ovlivněných porosty přírodě blízkými.
Biodiverzita je rozmanitost žijících organismů na Zemi, rostlin, živočichů a mikroorganismů, které obývají Zemi, organismů v biosféře. Les je velmi aktivním hráčem při našem současném boji s klimatickou změnou. Čím více lesů vysadíme, tím lépe si při něm povedeme.
Současný stav lesů v České republice nelze díky mnoha faktorům považovat za optimální. Nejvýznamnější problémy, které snižují ekologickou stabilitu lesů, přírodní hodnoty včetně druhové rozmanitosti a nakonec i jejich dlouhodobou produkční schopnost, mají původ především ve značném zjednodušení druhové skladby zavedením smrkových a borových monokultur v minulých stoletích a jejich vysokým zastoupením do současnosti.
Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá
Klíčová je různorodost prostředí i druhů v lese. A to z mnoha důvodů. Například komplementární využívání zdrojů a prostoru, vázané na různou architekturu kořenového systému a koruny (např. jedle a buk) omezuje konkurenci. Různé druhy stromů v různém věku reagují různě na sucho, silný vítr, těžkých sníh atd. (jev se nazývá asynchronní odpověď na fluktuace a disturbance), což má stabilizační efekt na úrovni ekosystému.
Přes velký plošný podíl lesů na rozloze státu se podíl dřevoprodukční funkce na tvorbě HDP pohybuje jen okolo 0,7 %. Význam lesa pro společnost tedy nemůže primárně spočívat jenom v produkci dřeva, přes-tože se jedná o významný obnovitelný zdroj ekologicky šetrného materiálu.
Ze současného poznání u nás i v okolních státech s podobnými přírodními podmínkami a zkušenostmi při hospodaření v lesích vyplývá, že produkce dřeva i ostatních materiálně-ekonomických funkcí lesa lze dosahovat přístupy, které budou respektovat polyfunkčnost lesa jako klíčového ekosystému naší krajiny.
Záměrné pěstování lesa, vyvolané sílící poptávkou po dřevě v době nástupu průmyslové revoluce, vedlo při nedostatečných ekologických znalostech k masovému zakládání jehličnatých, převážně smrkových a borových monokultur, nahrazujících porosty s převahou buku a dubu.
Sběr lesních plodin (nedřevní produkce lesa) je obecně považován za rekreační aktivitu, i když má v ČR rovněž nezanedbatelný ekonomický přínos. Ovlivňuje do značné míry také kvantitu a strukturu návštěvnosti lesa.
Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě
Podle výsledků šetření se v ČR podílí 2/3 obyvatel a 4/5 domácností na sběru lesních plodin! Houby jsou sbírány ve více než 70 % domácností ČR v průměru za roky 1994 a 1995. Z bobulovin je nejvíce sbírána borůvka (téměř 50 % domácností), malina (necelých 30 %), ostružina (20 %), méně již brusinka (7 %) - jedná se nejen o sběr pro zpracování a využití v domácnosti či pro prodej, ale rovněž o malá množství přímo na místě konzumovaná.
Srovnejme průměrný roční objem sběru hlavních lesních plodin (2,7 mld. Kč) s objemem hrubého domácího produktu (8,6 mld. Kč), vytvořeným v lesním hospodářství (na bázi produkce dřeva) v r. 1997.
Tabulka 1: Počet návštěv lesa v ČR
| Jednotka | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Průměr |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Na 1 obyvatele | 25,3 | 22,4 | 17,3 | 23,4 | 19,4 | 21,6 |
| Na 1 ha lesa | 105,7 | 93,4 | 72,0 | 97,4 | 80,7 | 89,8 |
Les je velmi aktivním hráčem při našem současném boji s klimatickou změnou. Les je velmi aktivním hráčem při našem současném boji s klimatickou změnou. Čím více lesů vysadíme, tím lépe si při něm povedeme.
Dřevní hmota je nedílnou součástí říčních systémů v zalesněných povodích, kde v korytech a nivách vodních toků ovlivňuje celou řadu biologických i abiotických procesů. S rozvojem potřeby ochrany přírody a krajiny jsou kladeny požadavky na ekosystémový přístup při úpravě a managementu vodních toků. S tím je spojeno umožnění výskytu dřevní hmoty ve vodním toku jako přirozené součásti ekosystému.
Součástí lesů je i významný podíl biocenter územního systému ekologické stability krajiny. Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
tags: #význam #lesa #environmentální #ekologický #hospodářský