Výskyt dřevomorky a ochrana dřeva

Použití přírodních materiálů při stavbách je nejen tradiční, ale v poslední době i velmi oblíbené. Zdravý životní styl tyto materiály pro jejich vlastnosti upřednostňuje. K nejčastěji vyžadovaným a esteticky vynikajícím prvkům patří dřevo. Právě proto, že se jedná o přírodní materiál, je potřeba dřevo náležitě ošetřit, jinak bude ohroženo výskytem dřevokazných hub.

Dřevokazná houba není jediným nepřítelem dřeva. V domácnostech, na zahradách i ve volné přírodě můžeme často vidět dřevo napadené dřevokaznými houbami hmyzem či plísněmi. Dřevokazné houby se vyskytují tam, kde je zvýšená vlhkost. Venkovní dřevo nebo přímý styk s vodou nebo vlhkou zeminou vytvářejí ideální podmínky pro vznik a růst dřevokazných hub. Často je možno vidět dřevokazné houby na trámech pod střechami, kde nebyla provedena dostatečná izolace nebo byla narušena.

Ne všechny dřevokazné houby patří k obtížným škůdcům. Například jedlé dřevokazné houby v přírodě bývají často vyhledávány. Jedná se o léčivé dřevokazné houby, které jsou i záměrně pěstovány. K těmto houbám patří například dřevokazná hlíva ústřičná. Ta je oblíbená nejen jako léčivka, ale i jako součást různých pokrmů, protože obsahuje velké množství bílkovin. Mnozí lidé ji používají jako náhradu masa a sami ji pěstují. Pěstování dřevokazných hub není nijak složité, stačí se rozhodnout pro správný druh jedlé dřevokazné houby. Sadba bývá bez problémů k sehnání.

Dřevokazné houby rostoucí na stromech lze nalézt prakticky všude. Běžné dřeviny nejsou vůči dřevokazným houbám odolné, jedinou výjimkou je dub. Velmi často najdeme dřevokazné houby na bříze. Napadají i ovocné stromy v sadech. Dřevokazné houby na ovocných stromech mohou být příčinou neprospívání stromu a jeho pozdějšího zániku. I zde je vhodná prevence postřikem, sanace dřevokazné houby by mohla znamenat zničení hostitele. Výskyt dřevokazné houby na jabloni může ohrozit celý sad.

Zpozorovali jste některou z dřevokazných hub na dřevě stavby nebo stromu a nejste si jisti, o jaký druh se jedná? Můžete použít atlas dřevokazných hub nebo si vyhledat odpovídající obrázek na internetu. Poté se můžete věnovat ošetření zasaženého dřeva. Nejčastější dřevokaznou houbou je dřevomorka, popřípadě outkovka. Hnědou hnilobu dřeva a jeho rozpad má na svědomí koniofora sklepní, čechratka sklepní, troudnatec růžový, trámovka plotní nebo pornatka, která ničí především jehličnany.

Čtěte také: Jak pěstovat tibetskou houbu doma?

Nejzávažnější dřevokazné houby

Nejzávažnějším zástupcem této kategorie je bezesporu Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans). Jak už sám název napovídá, výskyt tohoto druhu v domě je skutečnou morovou ranou. Tento tichý nepřítel je dosti nenáročný na podmínky a stačí mu k vývoji relativně malá vlhkost dřeva okolo 20-30%, nízké teploty do cca 30°C, malý pohyb vzduchu a malá nebo žádná přístupnost světla.

Nejprve se dřevo pokrývá bělavými vlákny (mycelium) vatovitého povrchu. Později se mohou vytvořit typické plodnice červenohnědé barvy, nepravidelného tvaru a bílé na okrajích. Plodnice produkují velké množství výtrusů a tak proces vývoje neustále pokračuje. Napadení, se při pro dřevomorku vhodných podmínkách, šíří velmi rychle. Dřevo napadené touto houbou mění barvu do skořicové až hnědé, tak jako všechny celuloidní houby (živí se celulozou), vytváří typickou kostkovitou mozaiku a nakonec se úplně rozpadá. Působí rozsáhlé škody.

Ke svému vývoji potřebuje Koniofora sklepní (Coniphora putenaua - Popraška sklepní) vyšší vlhkost dřeva než Dřevomorka - nad 40%, a většinou se vyskytuje tam, kde zatéká a dřevo je v kontaktu s vlhkým nebo mokrým zdivem. Ponejvíce ve sklepech, chlévech nebo v kůlnách, kde mohou být i vyšší teploty. Plodnice vytváří dosti vzácně (podobně bílé okraje, ale není zde taková síla a tuhost), a proto se kolikrát na její výskyt přichází pozdě.

Trámovka plotní (Gleophyllum sepiarium) se vyskytuje zejména na stavebním smrkovém dřevě ve venkovních podmínkách. Plodnice připomínají "choroš", střídají se zde barevné pruhy hnědé, hnědočervené až do oranžova, jak plodnice narůstá. Plodnice je tuhá, na povrchu chlupatá a hrbolatá.

Jak se bránit?

Jestliže se ve vašem okolí objeví dřevokazné houby, snažte se o jejich likvidaci. Opatrně odstraňte napadená místa, uzavřete je do obalu a zničení svěřte specialistům. Pokud nebude dodržen postup a bezpečnostní opatření, hrozí roznesení hub do okolí. Nikdy nepalte dřevo sami, mohly by se rozšířit spory a napadení by se opakovalo. Udržovat dřevo v suchu by bylo nejjednodušším způsobem ochrany. To však nelze vždy zaručit. Proto nastupuje ochrana chemická. Obyčejná barva na dřevo či krycí lak neochrání dřevo dostatečně. Tento materiál přirozeně pracuje a tím narušuje celistvost barvy. Prasklinami pak dovnitř vnikají škůdci.

Čtěte také: Problémy s odpadem

Levnějším způsobem prevence napadení dřeva dřevomorkou je máčení, nátěr nebo postřik dřeva chemickým prostředkem. Stačí dřevo důkladně opakovaně ošetřit některým z chemických fungicidních přípravků např. Bochemitem QB, Lignofixem E profi, Adolitem BAQ, Boronitem Q, nebo použít starý dobrý, dnes již nepáchnoucí přípravek Karbolineum. K postřiku můžeme použít například zahradní postřikovač. Na stavby a rekonstrukce se vyplatí koupit dřevo tvrdé, do kterého se dřevomorka pustí obtížně. Nejkvalitnější jsou dub a akát, nejhorší je smrk těžený v nížině. Ten má dřevo řídké a pro dřevomorku a další houby představuje vyloženě pochoutku. Lepší je borovice a ještě vhodnější modřín, tedy dřeviny s vysokým obsahem pryskyřice v jádru, které už houbě tolik nechutnají.

Ideální volbou je impregnace speciálními prostředky. Ty se nanášejí nátěrem, který můžete provádět sami nebo tuto práci svěřit specialistům. Základem je důkladné pročtení návodu. Zde se dozvíte, jaké ochranné pomůcky si máte připravit, jak nátěr naředit a jakým způsobem nanášet. Preventivní nátěry se obvykle nanášejí za teplot od 5 do 30 stupňů Celsia. Pak je nátěr stejnoměrný a jeho povrch celistvý. Většinou se provádí jedna nebo dvě aplikace. Na impregnaci je po zaschnutí možno nanést obvyklý krycí nátěr nebo lazuru. Další nátěr je nutný tam, kde je dřevo vystaveno povětrnostním vlivům. Životnost impregnace může být podle podmínek až 10 let. Během této doby jsou nutné pravidelné kontroly, přibližně po dvou letech.

Při sanaci dřeva napadeného dřevokaznými houbami nejdříve odstraňte napadenou část, dokud nezbyde jen zdravé dřevo. Povrch očistěte a odmastěte a postupujte dále podle návodu na přípravku pro ošetření dřeva a ochranu před dřevokaznými houbami. Pokud by se však jednalo o nosné prvky stavby nebo její konstrukci, je nutná spolupráce s odborníky, popřípadě posouzení statikem.

Mikrovlnným zářením lze tyto houby úplně zničit, ale je potřeba zároveň vytvořit podmínky, aby se napadení neopakovalo. Musí se odstranit příčina zavlhnutí, zajistit odvětrání, místo pečlivě očistit a ošetřit chemickými přípravky. Mikrovlnnou technologií dokážeme prozářit a likvidovat houby, vysušovat zdivo až do hloubky 0,7m. Obdobně se postupuje při odstraňování různých plísní na vlhkém zdivu.

Chyby a omyly při boji s dřevomorkou

RNDr. Jaroslav Klán, významný český mykolog specializující se na toxikologii hub, je rovněž soudním znalcem v oboru stavebnictví - dřevokazné houby v budovách. Proto tvrdí, že nejhorší, ale bohužel nejobvyklejší chybou chalupářů a chatařů je, že se snaží likvidovat tuto dřevokaznou houbu amatérsky, aniž by se poradili s odborníkem.„Zdá se to neuvěřitelné, ale nejčastěji ji lidé likvidují postřikem Savem. Domnívají se, že jediným správným způsobem likvidace dřevomorky je odstranění jejích plodnic. Když tedy objeví plodnici dřevomorky, ten známý hnědožlutý koláč s bílým okrajem, vyhodí ho a místo, kde jej našli, důkladně postříkají Savem. Což je úplný nesmysl - vlastní plodnice dřevomorky je z hlediska rozkladu dřeva zcela neškodná a je dokonce jedlá.

Čtěte také: Recenze produktu proti plísním

Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) se totiž ve dřevě šíří hlavně vegetativně, rozrůstáním mycelia. Používá k tomu také rizomorfy, transportní provazce, jimiž přivádí vodu, a dokáže se tak rozšířit až na vzdálenost mnoha metrů, třeba i do sousedova objektu! I když tedy odstraníme a zničíme plodnici, houba ve dřevu roste vesele dál.“

Velmi častou chybou chalupářů je, že ke stavbě a rekonstrukcím svých chalup používají nedostatečně vyschlé dřevo. Truhlářská vlhkost dřeva se pohybuje kolem 12 %, dřevěné prvky zdravých krovů mívají podle ročního období 13-16 % vody. Dřevomorka potřebuje vlhkost alespoň 18 %, pak teprve začíná růst a může se projevit její destrukční aktivita. Také je dobré mít na paměti, že když vlhkost dřeva překročí určitou výši, v případě dřevomorky více než 30 %, aktivita houby stagnuje. Ale v té chvíli zase nastupují jiné rozkladné houby, například stejně nebezpečná koniofora sklepní.

Naprosto zbytečné problémy s dřevomorkou si ovšem chalupáři způsobují řadou chyb při samotné stavbě. Například nerespektují důležité pravidlo, že dřevo se nikdy nesmí přímo dotýkat zdiva, i tzv. pozednice v patní části krovu musí být tedy podložena lepenkou. Někteří amatérští stavebníci ale ještě před tím, než trám zabudují do kapsy zdiva, celou část dřeva, která přijde do zdi, obalí igelitem! Vůbec tak nerespektují hlavní zásadu, že dřevo jako hygroskopický materiál musí dýchat. To platí především při stavbě podlah. Podlaha starých chalup musí být položena na chemicky ošetřených hranolech-polštářích, které stojí na nenasákavých materiálech (škvára, štěrk, liapor), nebo podlahu přímo tzv. vyneseme a pod ní ponecháme odvětrávaný vzduchový prostor, což je dnes technicky jednoduše řešitelné.

Mnoho chalupářů s dřevomorkou bojuje roky a stále se jí nemohou zbavit, přestože zkoušejí všechno možné. „Žádná metoda není stoprocentní, kromě té, že zboříme nebo zapálíme chalupu,“ usmívá se Jaroslav Klán. „Zaručené není ani odsekávání či odřezávání napadených částí trámů a jejich nahrazení novým dřevem. Snadno se totiž můžeme zmýlit v odhadu, kam až houba uvnitř dřeva pronikla. To může zjistit jen odborník na základě mikroskopické či kultivační analýzy. Rozhodně bychom to však dřevomorce neměli usnadňovat. Například někteří chalupáři před odjezdem z chalupy ještě vytřou podlahu a důkladně uzavřou okna a dveře. Zcela zbytečně tak vytvářejí v chalupě vlhké prostředí, které růst houby stimuluje. Nebo na zimu zakryjí okna a vchod do sklepa polystyrenem! Určitě je lepší dát do okna mříž a nechat okno pootevřené, než je zabednit. Úplným neštěstím jsou všechny moderní tmely a polyuretanové pěny bránící větrání,“ varuje odborník.

Spolehlivě odhalit napadení dřevomorkou vůbec bývá obtížné. Ne každá houba, která se objeví na dřevě v objektu, je totiž dřevomorka. „Existuje 20-25 druhů domovních (bytových) dřevokazných hub,“ vysvětluje odborník. „Nejnebezpečnější z nich je sice dřevomorka vzhledem k rychlosti rozkladu dřeva, ale dílo zkázy odvedou i ostatní druhy. Obecně vzato, indikátorem napadení houbou je zbarvení dřeva. Když zdravé, původně světle žluté, nažloutlé dřevo začne postupně tmavnout, je už určitě významně napadené. Řídit se barevnou škálou je pro laika vhodnější, než aby po domě pátral po plodnicích dřevomorky. Zmíněný barevný koláč najde opravdu jen zřídka.“

Doporučené způsoby likvidace dřevomorky

Lze je shrnout do několika bodů, sanačních zákroků, které musí být prováděny chronologicky:

1. Identifikujeme druh houby spolu se zjištěním její vitality (může jít o dávné, stoleté napadení a houba již není živá).
2. Zjistíme plošný rozsah poškození i stupeň rozkladu dřevní hmoty.
3. Napadené dřevo odstraníme ze stavby a spálíme.
4. Ověříme si rovněž, zda není houba rozšířená ve zdivu, ve spárách mezi cihlami, v násypu atp.
5. Zdivo, násypy, hliněnou podlahu ošetříme tepelně, např. propan- butanovým plamenem, je-li to možné z bezpečnostního hlediska.
6. Chemicky ošetříme všechny plochy, kde byl zaznamenán výskyt dřevokazné houby. V případě velkého napadení přistoupíme vedle povrchového ošetření i k hloubkové ochraně (injektáže - infuze).
7. Nové dřevěné prvky montujeme dobře impregnované a zajistíme, aby se dřevo nedotýkalo navlhlého zdiva, a kolem dřeva umožníme pohyb vzduchu. Pokud to je finančně možné, volíme suché dřevo kvalitních dřevin s větším podílem jádrové části.
8. Pokud si na sanační práce objednáme odbornou firmu, v pracovní smlouvě požadujeme delší záruční dobu, než je zákonná, například 5-6 let. Časté recidivy hnědé hniloby způsobené dřevomorkou a dalšími houbami jsou důsledkem drobných opomenutí pracovníků firmy či jejich nekvalitní práce a hniloba, často přirovnávaná k rakovině, se znovu objeví do 2-3 let.
9. K některým novým metodám likvidace houby, jako jsou použití mikrovlnného záření či tepelné ošetření dřeva, se stavíme opatrně. Stoprocentně účinná je likvidace dřevomorky nebo červotoče ve vzácné starožitné komodě gama zářením.

Jiným mýtem je, že napadené dřevo se nemá spalovat na otevřeném ohni, protože spory dřevomorky se s dýmem rozletují do vzduchu. „To je další nesmysl. Napadené dřevo bez obav spalte venku. Stejně tak není pravda, že houba prorůstá betonem či dokonce kovem. Mycelium, thalorhizy, pronikají pouze nekvalitní, porézní maltou či rozpadávajícími se cihlami,“ uzavírá Jaroslav Klán.

Všem těmto komplikacím a obtížím je možno předejít použitím vhodných přípravků, které zaručují spolehlivou ochranu dřeva na profesionální úrovni.

Co je nejdůležitější?

Na závěr si znovu připomeňme, že nejdůležitější prevencí napadení dřevomorkou je nevytvářet jí podmínky k růstu. To znamená udržovat ve všech prostorách maximálně možné suché a vzdušné prostředí a při stavebních pracích používat kvalitní, proschlé dřevo a v neposlední řadě nedělat výše zmíněné technologické chyby. Je tedy nutné zajistit, aby do objektu nevnikala dešťová voda (např. ucpanými okapovými svody), i vzlínající půdní vlhkost, kdy pomůže klasické odvedení vody drenáží, případně infúzní clony zdiva atp.

tags: #houba #drevomorka #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Účinkování V. Polívky v Zázracích přírody
• Aktivní pěna vs. životní prostředí
• Obecní odpadové hospodářství
• Kontejnery na tříděný odpad
• Produkce odpadu a její dopady v Evropě