Třídění odpadu je jedním z nejdůležitějších prvků moderního odpadového hospodářství. Umožňuje efektivní zpracování a opětovné využití surovin, což má velký význam pro ochranu životního prostředí. Češi patří v oblasti třídění odpadu mezi jedničky. I tak u nás ale panuje spousta mýtů a fám, kterým pořád věříme, i když se nezakládají na pravdě. Třídění odpadu je velmi aktuální téma. Lidé v Česku třídí velmi dobře, patříme v tomto ohledu k nejlepším na světě a k tomuto ekologickému kroku se odhodlává stále více lidí. Ne však každý ví, kde začít.
Hlavním problémem je vyhazovaní odpadků do nesprávné barvy popelnice či kontejneru. Proto si připomeneme základní barvy kontejnerů na třídění, a co by se do nich mělo vhazovat:
Nově od tohoto roku můžeme vkládat kovový odpad také do žlutých sběrných nádob. Hlavně tam, kde nejsou k dispozici šedé nádoby. Na tomto rozšíření a zjednodušeném systému třídění kovových obalů se dohodly profesní svazy svozových a třídicích firem.
Je pravda, že žlutou popelnici na plast má téměř každá domácnost, tudíž lidé nemusí například s plechovkami od nápojů chodit daleko. Přitom se třídění kovových obalů do žlutých kontejnerů zkoušelo již několik let v některých částech republiky a ukázalo se, že to má velmi dobré výsledky. Podle aktuálních čísel z Ministerstva životního prostředí ČR se u nás aktuálně recykluje 71,4 % všech kovových obalů. To je krásné číslo i na celou Evropskou unii. Kovy jsou velmi dobře recyklovatelné a v ČR jde v současné době do recyklace plných 99 % z vytříděných kovových obalů.
Každý z nás pravděpodobně někdy něco rekonstruoval a právě tehdy vzniká méně standardní odpad než ten, který běžně produkujeme a který v ČR třídí 73 % obyvatel (např. plasty, sklo, papír atd.).
Čtěte také: Hromadný odvoz odpadu: Co je třeba vědět?
Jedná se o odpad, který vzhledem k jeho velikosti a objemnosti nelze odkládat do běžně dostupných nádob na odpad - ať už jde o kontejner na směsný, či tříděný odpad. Do této kategorie odpadů spadá např. starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, kuchyňské linky, objemný elektroodpad a drobný odpad ze staveb. Jsou ale odpady, které není vhodné odkládat do velkoobjemových kontejnerů. odpad, který lze vytřídit do kontejnerů na tříděný odpad, a již zmíněný stavební odpad.
Právě pro takový druh odpadu bývají v obcích zřízeny sběrné dvory, někde provozuje jeden více obcí společně. Pak už stačí velkoobjemový odpad naložit na vozík nebo do auta, zabezpečit ho a hezky pěkně ho tam odvézt. Je vhodné se předem informovat, jaký druh odpadu daný sběrný dvůr přijímá a za jakých podmínek. V obcích či městských částech probíhají také tzv. mobilní sběry. V tomto případě můžeme v určitý předem stanovený den a po vymezený časový úsek vyvézt nahromaděný odpad na místo k tomu určené, kde obvykle bývá přistaven tzv. velkoobjemový kontejner. Někdy se ale může stát, že potřebujeme odvézt větší množství velkoobjemového odpadu ihned. V tom případě je nejlepší objednat si přistavení velkoobjemového kontejneru u specializované firmy.
Kontejnery pro velkoobjemový odpad bývají zpravidla vyrobeny z robustní ocelové konstrukce. Po obvodu jsou většinou vybaveny držáky k uchycení plachty, která odpad zajistí při převozu. Objem takového kontejneru se může lišit, zpravidla se však pohybuje od 3 m³ až do 40 m³.
Putování odpadu se po vhození do kontejneru různí v závislosti na materiálu. Cesty plastu a papíru se v prvních krocích shodují. Vytříděný odpad putuje na pásové linky k dotřídění. Z papírového odpadu jsou nejprve vytříděny výrobky z recyklátů, které jsou dále použity pro směs nižší kvality. Následně se papír máčí ve vlažné vodě, z rozmáčené směsi jsou odstraněny prvky z jiných materiálů jako například svorky z časopisů.
Plast, například plastové láhve, se během recyklace nejprve očistí, další proces probíhá v závislosti na druhu plastu. Zvlášť jsou tříděny PET láhve, duté obaly z pevných plastů a polystyren. Méně kvalitní plasty se rozdrtí na malé vločky a pečlivým propráním je následně recyklát zbaven neplastových příměsí. Recyklovaný plast se používá zejména ve stavebnictví při výrobě izolací kabelů, koryt či krytek nebo jako náhrada stavebních betonových prvků, jako jsou například zatravňovací dlaždice, protihlukové stěny či plotovky. Více možností existuje u výrobků z kvalitnějších plastů, jakými jsou PET láhve či kelímky od jogurtů. Z rozemletých a rozdrcených láhví je možné vyrábět nové.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Trochu jinak je to se sklem, které se nejprve skladuje a na třídicí linku je sváženo, až když se ho nashromáždí větší množství. Sklo je separováno na bílé a barevné, následně je zbaveno nečistot a doplňků, jako jsou například špunty a etikety z láhví. Recyklace skla probíhá poměrně jednoduše, po roztřídění a očištění je rozdrceno na střepy, ty jsou pak znovu předány jako materiál do výroby.
Nápojové kartóny, které jsou vyrobeny z více složek, tedy krabice typu C/PAP, jsou rozebrány na „prvočinitele“. Nejsnazší je recyklace papírové části, kterou je možné provést i mimo specializované linky. Papírová vlákna používaná v kartónech jsou navíc obzvláště kvalitní a mezi zpracovateli žádaná.
Dalším speciálním případem je bioodpad. Sváží se do profesionálních kompostáren, kde se nadrtí, provzdušní a nechá několik měsíců uležet. Dále se z něj míchají různé zahrádkářské substráty či hnojiva.
Zatímco většina odpadu se recykluje tak, že původní výrobek je rozdrcen, rozmočen či rozemlet, u textilu je to jinak. Jeho recyklace se spíše drží přístupu „reuse“, tedy opětovného využití. Sebraný textil tak míří na charitu, případně je prodán do second-handu, většinou v jiné zemi. Rozemlety na vlákna jsou pouze ty oděvy a látky, které již nejsou vhodné pro další použití.
Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citrony) jsou snadno náchylné k plesnivění a proto by se neměly používat ve větším množství ke kompostování. Citrusové plody se převážně ošetřují fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Vaječné skořápky působí vysokým obsahem vápníku proti okyselování kompostu. Kávová sedlina a vyluhovaný čaj jsou oblíbenou potravou pro žížaly. Obsahují důležité živiny, jakými jsou draslík a hořčík. Ideální potravou pro žížaly jsou také zbytky z cibule a pažitka.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Popel ze dřeva je výborným materiálem. Dodá do kompostu značné množství živin, zejména draslíku a vápníku. Jehličí a mech se rozkládají pomalu, proto bychom je měli promíchat s jinými materiály. Fekálie ze suchých WC lze v zásadě kompostovat. Z hygienických důvodů by to nemělo být v malé hromadě. K usmrcení původců chorob, vajíček škrkavek aj. Podestýlka pro kočky - na obalu musí být výslovně uvedeno, že tato podestýlka je vhodná ke kompostování. Startery kompostování nejsou pro zdar kompostování vlastně potřebné, neboť mikroorganismy sami osídlí kompost. Kompostování listů jírovce je základem ochrany těchto stromů proti obávané klíněnce.
Hnůj bychom měli kompostovat, pokud není dobře zetlelý. Kompostováním převádíme obsažené látky do přijatelné formy. Trus drůbeže obsahuje více živin než hnůj velkých zvířat. Říká se také, že je „ostřejší“‘. Posekaná tráva je při kompostování problémem. Na kompost nedáváme samotnou posekanou trávu ve vyšší vrstvě než 2 cm. Silnější vrstva se velmi rychle slehne a slepí a pak se do ní nedostane vzduch. Piliny bychom měli používat pouze v tenkých vrstvách a promíchat s materiálem bohatým na dusík. Dále je třeba dbát na dostatečné zavlažování. Čerstvé piliny mohou brzdit růst kulturních rostlin. Zbytky po řezu tújí lze kompostovat v malém množství.
Svoz jednotlivých složek odpadu v obci Loučná nad Desnou:
tags: #hromadny #odpad #co #do #nej #patří