Komunální odpad na lodi: Legislativa v České republice

Účelem zákona ze dne 28. (1) je chránit povrchové a podzemní vody a stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám a vztahy fyzických a právnických osob k využívání těchto vod.

Při provádění staveb nebo jejich změn je stavebník povinen zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací. Není-li kanalizace k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku srážkových vod.

Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána.

Zákaz plavby se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, obecní policie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům.

Povolení k nakládání s vodami

Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti na časově omezenou dobu. V povolení se stanoví účel, rozsah, povinnosti a podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb. Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona.

Měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí je povinen oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření.

Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele. Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného, nebo nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami po dobu delší než 2 roky.

K těžbě písku, štěrku, bahna, valounů apod. je třeba povolení. Povolení se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku v souvislosti s jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže.

Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení. Vodoprávní úřad uloží v povolení povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody.

Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje do informačního systému veřejné správy a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství.

Identifikaci výpustí, ke kterým je vydáno povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouštění důlních vod do vod povrchových v množství přesahujícím v kalendářním roce 6000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, provádí správce povodí.

V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl. Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty. Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů.

Pro potřeby vodní bilance je ten, kdo je povinen vést vodní bilanci. Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy.

V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Cílů ochrany vod je třeba dosáhnout do 22. Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod.

Účelem zákona ze dne 1. (1) je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi. Odpadem není například:

• mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou
• látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny
• věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem nebyla výroba nebo získání této věci, ale je vedlejším produktem

V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad. Původcem odpadu je osoba, při jejíž činnosti odpad vzniká. Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu. Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č. 4.

Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem. Žadatel připojí k žádosti vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu a závazné stanovisko krajské hygienické stanice.

Využitím odpadu je činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane být odpadem. Odstraněním odpadu je činnost, která není využitím odpadů. Zařízením je zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu.

Potravinovým odpadem jsou potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu.

Odpady se předávají přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst. 2. Na jednotky požární ochrany a právnické a podnikající fyzické osoby, které jsou jinými právními předpisy určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti podle tohoto zákona.

Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu. Vlastník pozemku nemusí splnit povinnost uloženou podle odstavce 5 písm. a), pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena.

Původce odpadu je povinen prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. c) v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje, a stavebního a demoličního odpadu, které sám nezpracuje, mít jejich předání podle § 13 odst. 1 písm.

Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovité věci. Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů o původci odpadu a o odpadu předávaných podle odstavce 2 písm. b), obsahové náležitosti základního popisu odpadu podle odstavce 2 písm. c) a postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady při odstraňování stavby.

Provozovatel zařízení má od okamžiku převzetí odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 17 odst. 1 písm. (2) Provozovatel zařízení ke skladování odpadu před využitím, úpravě před využitím nebo k využití odpadu a osoba, která předává odpad do jeho zařízení, mohou uzavřít písemnou smlouvu, že odpad zůstává ve vlastnictví této osoby. Tento odpad musí být při nakládání v zařízení identifikovatelný a musí s ním být nakládáno odděleně.

Provozovatel zařízení je povinen provozovat zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu v souladu s povolením podle § 21 odst. Provozovatel zařízení je povinen před ukončením provozu zařízení nebo v případě zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 nebo 2 do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu předat odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady.

Pokud provozovatel zařízení nesplní povinnost podle odstavce 2, má povinnost předat odpady do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle provozovatele zařízení také vlastník nemovité věci, která byla zařízením určeným pro nakládání s odpady, a kde jsou odpady soustředěny. Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob zaznamenání údajů podle odstavce 1 písm. b), rozsah údajů předávaných podle odstavce 1 písm. c), rozsah a způsob oznamování podle odstavce 1 písm. d) a náležitosti provozního deníku zařízení podle typu zařízení podle odstavce 1 písm.

Provozovatel zařízení je při převzetí kovového odpadu stanoveného vyhláškou ministerstva povinen zaznamenat kromě údajů podle § 17 odst. 1 písm. b) bodu 1 rovněž pravdivé údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, vést průběžnou evidenci těchto údajů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let od převzetí odpadu; za účelem splnění této povinnosti je provozovatel zařízení oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkaz totožnosti této fyzické osoby.

Původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, nesmí odpad podle odstavce 1 předávat do mobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpadu; provozovatel takového zařízení nesmí odpad podle odstavce 1 převzít. Pokud provozovatel zařízení přebírá odpad, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla nebo pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je povinen zaznamenat jako údaje o odpadu podle § 17 odst. 1 písm.

Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností. Škola předá do 15. Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Povolení provozu zařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let. S výjimkou mobilních zařízení je účastníkem řízení o vydání povolení provozu zařízení též obec, na jejímž území má být zařízení podle § 21 odst. Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice.

Provozovatel zařízení, s výjimkou provozovatele mobilního zařízení, je povinen provést revizi povolení provozu zařízení, včetně provozního řádu, z hlediska jeho aktuálnosti a úplnosti a předložit krajskému úřadu zprávu o provedené revizi povolení provozu zařízení ke schválení, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení, jeho poslední změny nebo rozhodnutí o schválení poslední zprávy o revizi. V případě, že zprávu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nepředloží, povolení provozu zařízení uplynutím této lhůty zaniká.

Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1, a provozovatel nepodal žádost o změnu povolení provozu zařízení současně se zprávou o revizi, popřípadě tato žádost není úplná, vyzve krajský úřad provozovatele zařízení k doplnění předložené zprávy o revizi, podání žádosti o změnu povolení provozu zařízení, popřípadě k předložení návrhu upraveného provozního řádu nebo k doplnění žádosti o změnu povolení provozu zařízení. Krajský úřad dále zruší povolení provozu zařízení, pokud po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. Práva a povinnosti z povolení provozu zařízení přechází.

Produkce odpadu v České republice

Češi produkují stále více odpadu. V roce 2024 vyprodukovali 40,2 milionu tun odpadu, jedná se tak o 6 % nárůst. Z pohledu komunálních odpadů obyvatel pak došlo dokonce k 9 % nárůstu na 5,9 milionu tun. Podle Petra Havelky z České asociace oběhového hospodářství hrají zásadní roli v těchto číslech především loňské povodně, ale i růst ekonomiky. Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí pak upozornil také na zpřísňující se legislativu a nárůst podílu separace a třídění komunálního odpadu. Legislativa tento podíl nadále zvyšuje. Z celkové produkce odpadu tvořily v roce 2024 největší část stavební a demoliční suť, zemina nebo zbytky ze spalování, jde o 57 procent celé produkce odpadů, uvedl Český statistický úřad.

“Česká republika řešila v tom období významné problémy s povodněmi a odpad, který vznikl právě z povodní, se začíná ukazovat v evidencích. Havelka také upozorňuje, že růst množství odpadu standardně koreluje s ekonomickým růstem a bohatstvím společnosti. Podle Pavla Drahovzala ze Svazu měst a obcí se na růstu čísel výrazně podílí také zpřesňování evidence a přísnější legislativa. Část odpadu, která se dříve do statistik vůbec nedostala, je dnes vykazována. “Buď můžete mít domácí kompostování, to vám do evidence odpadu nevstupuje. A nebo můžete mít zaevidováno, že jste prostě v rámci obecního systému vytřídili více bioodpadů. A tím pádem vám narůstá celkové číslo objemu komunálních odpadů,” upozornil Drahovzal s tím, že nárůst směsného odpadu v rámci komunálního je meziročně pouze 2-3 %, tedy spíš stagnace.

Právě u něho dochází v systému k růstu v souvislosti s legislativou. Povinnost obcí separovat a třídit až 60 % komunálního odpadu vychází ze zákona z roku 2020, hranice 60 % začala platit letos. V roce 2030 pak mají obce třídit 65 % odpadů a v roce 2035 dokonce 70 % odpadů. Podle Havelky Česko zatím zákonné cíle plní, další zvyšování ale bude stále náročnější. “Takže to samo o sobě nutí ty obce více tu infrastrukturu rozšiřovat, více motivovat občany, aby třídili, a samozřejmě i zapisovat třeba odpady, které dosud nebyly evidované, tak je zapisovat minimálně do struktury tříděných odpadů, ať už jsou to teď řeknu třeba nápojové kartóny, můžou tam přibývat i na základě posledních informací, že se bude zavádět povinné zálohování PET lahví. Některé obce tak zavedly i třídění plechovek,” uvedl Drahovzal.

Upozorňuje však, že rozšiřování komodit a sběru přináší obcím i vyšší náklady. Nejvíce pak u textilu, jehož sběr je pro obce od letoška povinný. Náklady však na rozdíl od například plastu nesou zcela obce. “Teď nám to ovlivňuje textil. Když na něj není dostatek koncovek. Skladovat to taky donekonečna nelze a protože je to tříděná složka komunálního odpadu, tak by neměl přicházet na skládku. Nicméně okolnosti trhu vás nutí buďto textil skladovat za draho, nebo to předávat k energetickému využití odpadu a tím pádem se vám i navyšuje cena za zpracování vytříděného textilu. To je vidět i na cenách kontejnerů za textil, které za rok výrazně narostly. O rostoucích nákladech na chod celého systému vypovídají statistiky EKOKOMu, na které v minulosti upozornil Svaz měst a obcí.

Dle společnosti EKOKOM byly v roce 2024 průměrné náklady na obyvatele 1 675 korun, zatímco v roce 2006 platily obce ČR v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 korun za jednoho občana. Konstantní výrazný růst je vidět hlavně v posledních 6 letech a byl podpořen také výraznou inflací.

Způsoby nakládání s odpady

Odpad je využíván různě, ukazují statistiky ČSÚ. Z pohledu nakládání s odpady převažovala v roce 2024 recyklace materiálu, která se na celkovém nakládání podílela 53,1 %. Následovalo zasypávání (využití odpadu k terénním úpravám) s 24,4 % a skládkování s 14,7 %. Tzv. energetické využití odpadu tvořilo 4,4 % a kompostování 3,1 %.

Podnikatel a milovník dračích lodí Ivo Skřenek vidí v odpadcích příležitost pro byznys, na kterém vydělá a ještě přispěje k omezení skládek. Jeho společnost Energy financial group provozuje bioplynovou stanici, která jako první v Česku zpracovává kromě rostlin či hnoje také zbytky jídel a prošlé potraviny na plyn pro vaření a ohřev vody. Stanice v přestavěném areálu bývalé sklárny v Rapotíně u Šumperka vyrábí z metanu elektřinu a teplo pro místní sídliště, ale část upravuje, aby mohl jít do běžných plynovodů. Plyn z biologického odpadu v hnědých popelnicích tak může sloužit kdekoli po celé zemi.

Nárůst produkce odpadu a rostoucí náklady na jeho zpracování vyžadují efektivní legislativu a motivaci k třídění a recyklaci. Podnikatelské aktivity zaměřené na využití odpadu jako zdroje energie představují inovativní řešení pro trvale udržitelné hospodářství.

tags: #komunální #odpad #na #lodi #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Třídění Odpadu ve Stolanech
• Změny v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší
• Emise CO2 a hnojení půdy
• Environmentální management podle ČSN EN ISO 14043
• Ekologická stabilita