Bezprostřední ohrožení lidského zdraví: Definice a právní aspekty v České republice

Poskytnutí první pomoci má etický rozměr, ale je důležité mít povědomí o platné legislativě. Právo upravuje, kdy je povinností pomoc poskytnout, a další aspekty.

Právní úprava

V současnosti je platná následující právní úprava:

• Trestný čin Neposkytnutí pomoci podle §150 trestního zákoníku (trestní sazba až 2 léta) spáchá ten, „kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné známky poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného“.
• Trestný čin Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle §151 trestního zákoníku (trestní sazba až 5 let nebo zákaz činnosti) „spáchá řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného“.

V běžném životě není povinnost poskytnout první pomoc absolutní. Ze zákona jsme povinni poskytnout pomoc jen při přímém ohrožení života nemocného, nebo při vážné nemoci nebo úrazu. Jako řidiči účastnící se dopravní nehody jsme ovšem povinni poskytnout první pomoc vždy. Trestné je už samo neposkytnutí, bez ohledu na to, zda postižený (nebo účastník nehody) skutečně nějakou pomoc potřeboval.

Obavy z právních problémů

Obava z „právních problémů“ po poskytnutí první pomoci je - při dodržení zásady „rozumné přiměřenosti“ - zbytečná. Čím vážnější je stav, tím více si můžeme - a vlastně i musíme - dovolit. Pokud se zjevně pokoušíme zachránit život, není co ztratit a rozhodně nám to nikdo nemůže (právně ani morálně) vyčítat. Problémy by snad mohly hrozit pouze v případě poskytování „první pomoci“ násilím nebo proti vůli postiženého. Jinými slovy - o co aktivněji bychom měli zasáhnout tehdy, pokud je postižený zjevně ohrožený na životě (silně krvácí, nedýchá, je v bezvědomí apod.), o to více „zpátky“ je dobře držet se v situaci, kdy nic z toho zjevně nehrozí a postižený jasně deklaruje, že si naši pomoc nepřeje.

Aby mohla vzniknout trestní odpovědnost, vždy platí, že ten, kdo by měl být odpovědný, musí svým jednáním:

Čtěte také: Bezprostřední ohrožení: Průvodce

1. naplnit skutkovou podstatu tr. činu,
2. a navíc následek zavinit, tj. úmyslně (nebo i neúmyslně, ale i z laického pohledu zjevně škodlivě) jednat tak, že právě proto k následku došlo.

Pomineme-li úmyslné ublížení, i nedbalostní čin vyžaduje, aby viník buď věděl, že může následek způsobit, ale nedbal toho, anebo sice nevěděl, ale vědět měl a mohl. Zachránci tedy sice nelze zaručit úplnou beztrestnost v případě, že se při poskytování první pomoci dopustí chyby, tato chyba by ale musela být jasně poškozuící, a navíc i laikovi zřejmá. V zásadě se dá říci, že pokud na jedné straně nezůstaneme lhostejní, a na druhé straně postupujeme s dobrou vůlí a „s rozumem“, je velmi obtížné představit si jakýkoliv druh právní odpovědnosti v souvislosti s poskytnutím první pomoci.

Kdy lze při poskytování pomoci překročit zákon?

Při poskytování první pomoci se můžeme dostat do situace, kdy je nutné postupovat ne zcela v souladu se zákony či předpisy, případně kdy může při poskytnutí pomoci vzniknout škoda na cizím majetku. Zákon na tyto situace pamatuje institutem tzv. „krajní nouze“ (§28 trestního zákoníku, § 2906 a § 2907 občanského zákoníku). V zásadě platí, že pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu (případně poruší zákony či jiné předpisy) v míře, která není nepřiměřená možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká.

V praxi to tedy znamená, že pokud je pro poskytnutí první pomoci vážně zraněnému nutné např. rozstřihnout část oděvu, rozbít okénko auta, vykopnout dveře kanceláře, kde je uložené AED apod., zachránce za tuto škodu neodpovídá. Pokud např. pro transport postiženého do nemocnice použije vlastní automobil, protože záchranná služba není z jakéhokoliv důvodu k dispozici nebo je vytížená jinými pacienty, má právo i na náhradu nákladů, které takto vzniknou (provozní náklady, vyčištění auta apod.). Jiná věc samozřejmě je, zda v praxi zachránce takové náklady uplatní.

Závažnost hrozícího následku ovšem musí být zjevně vyšší než způsobená škoda. Nelze tedy takto obhájit například porušování dopravních předpisů během jízdy do nemocnice s nemocným, který má „odřené koleno“, trpí průjmovým onemocněním, teplotou, má klíště apod.

První pomoc proti vůli postiženého

V praxi se někdy setkáme se situací, kdy my sami máme pocit, že by bylo namístě poskytnout první pomoc, ale postižený si naši pomoc nepřeje (a přitom není ve stavu, který zjevně kompromituje jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti - například poúrazový šok, závažná intoxikace omamnou látkou, psychické onemocnění včetně probíhajícího pokusu o sebevraždu apod.). Pokud není ohrožení skutečně bezprostřední a zřejmé (např. velké tepenné krvácení), první pomoc nelze poskytovat proti jasně projevené vůli poškozeného.

Čtěte také: Odpad a strava: dopad na zdraví

Co je považováno za obecné ohrožení?

Trestný čin „obecné ohrožení“ je upraven v trestním zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., dále jen TZ) v hlavě sedmé pod názvem "trestné činy obecně nebezpečné". Tyto typy trestných činů jsou určeny k ochraně lidského života, zdraví a majetku.

Trestní zákoník definuje v § 272 obecné ohrožení jako „vydání lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného nebezpečného jednání. Obecného ohrožení se také dopustí osoba, která by toto obecné nebezpečí zvýšila nebo ztížila jeho odvrácení nebo zmírnění“ (objektivní stránka tč).

Výše popsané způsoby jednání jsou alternativní, což znamená, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačí naplnění pouze jednoho znaku ze základní skutkové podstaty popsané v § 272 TZ.

Charakteristické prvky obecného ohrožení

Obecné ohrožení se vyznačuje několika charakteristickými prvky. Již z definice v trestním zákoníku vyplývá, že při obecném ohrožení není ohrožena pouze jedna osoba, ale musí se jednat o více osob, které jsou konkrétně a bezprostředně ohroženy (na životě, zdraví či je ohrožen jejich majetek).

Zákon nám nestanovuje nejnižší počet ohrožených osob. Tento počet vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, který nejnižší počet osob ustanovil na sedm. Nejvyšší soud ve své judikatuře také upozorňuje, že v případech obecného ohrožení není rozhodující, že výsledný větší počet ohrožených osob se do stavu obecného nebezpečí dostával jednáním pachatele v krátkém časovém intervalu postupně, a nikoliv najednou ve stejném okamžiku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2013, sp.zn. K tomu, abychom mohli označit obecné ohrožení jako úmyslný trestný čin, nikoliv jako obecné ohrožení z nedbalosti (viz níže), je nutná přítomnost pachatelova jednání a nastalý účinek z něj, tedy tzv. kauzální nexus.

Čtěte také: Změny v trestním zákoníku

V definici obecného ohrožení se nadále hovoří o „škodě velkého rozsahu“ (§130 TZ) v rámci újmy na cizím majetku (nikoliv pachatelův majetek), kdy se právě škodou velkého rozsahu rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč.

Obecné ohrožení z nedbalosti

§ 273 trestního zákoníku popisuje též obecné ohrožení z nedbalosti. Má-li soud v těchto případech posoudit, zda byl čin spáchán z nedbalosti, musí v první řadě zjistit, zda osoba, která způsobila obecné ohrožení nezachovala potřebnou míru opatrnosti, což je kritérium nedbalosti, a to ve formě vědomé i nevědomé. (usnesení NS ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 4 Tdo 904/2017-24)

Trestní sazba za obecné ohrožení

Jaká hrozí trestní sazba za obecné ohrožení dle § 272 TZ? Ze znění uvedeného ustanovení vyplývá, že tato skutková podstata je určena k ochraně lidského života, zdraví a majetku. Zákonodárce demonstrativně vymezuje, co se považuje za obecné nebezpečí a jako příklady jsou uvedeny způsobení požáru, povodně, způsobení škodlivých účinků výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných obecně nebezpečných látek nebo sil.

Nutná obrana

Nutná obrana má své ukotvení v paragrafu 29. Pokud hrozí útok nebo je útok dlouho trvající, máte právo na sebeobranu. Zde si ale dejte pozor, protože obrana nesmí být silnější a horší než útok samotný. Existuje zde i výjimka, a to když lze oprávněně předpokládat, že útok bezprostředně nastane, není potřeba čekat, až k útoku dojde. V praxi vám tak nestačí jen ústní výhrůžku či gesta útočníka. Hlavním cílem nutné obrany je útok ukončit a odvrátit, Pokud se tak do někoho pustíte již po útoku, není to obrana, ale protiútok či odplata.

Oprávněné použití zbraně

Pokud vlastníte zbraň, můžete ji dokonce v případě sebeobrany i použít, a to podle paragrafu 32. Znovu tak připomínáme, že zbraň nesmí sloužit k útoku, ale pouze k odražení a ukončení bezprostředně hrozícího nebezpečí a už vůbec nesmí nastat situace, kdy vás někdo slovně přepadne a vy mu za to prostřelíte nohu. To by byla nepřiměřená obrana.

Jak to funguje v praxi?

Pokud přijdete třeba domů a uvidíte, že jsou doma lupiči, které ale vyplašíte. Nemůžete vytáhnout vzduchovku či pepřák a použít je na ně. Lupiči jsou totiž již na útěku a tím pádem je útok již ukončen a odražen. Podle naší legislativy by to dopadlo tak, že by lupiči dostali pouze trest odnětí svobody na maximálně dvě léta popřípadě peněžitý trest, kdežto vy byste dostal za úmyslné ublížení na zdraví bez následku smrti trest odnětí svobody až na tři roky. V případě smrti lupiče by váš trest vyrostl od deseti do osmnácti let podle brutálnosti a dalších okolností. Ve finále vy byste byl ten oloupený, který se brání, ale lupič by dostal jen pokutu a vy byste šel do vězení. Ať už použijete k sebeobraně vzduchovku, pepřák nebo klíče, je důležité si pamatovat, že obrana nesmí být silnější než útok a její hlavní cíl je odražení útoku a jeho zastavení. Pokud je útočník na útěku, nehrozí bezprostřední nebezpečí nebo jen ústně vyhrožuje, nejde o zákonem dovolenou obranu. V každém případě je vždy lepší zavolat policii, pokud je to možné, a nechat vše na ní.

tags: #hrozi #bezprostredni #ohrozeni #lidskeho #zdravi #definice

Oblíbené příspěvky:

• Jak vyčistit odpad hydroxidem sodným?
• Zdroje prachových emisí
• Tipy pro holení bez odpadu
• OchranChránění živočichové
• Podmínky reklamace NDO