Co dělat v případě bezprostředního ohrožení

Nad Evropou stále visí Damoklův meč v podobě hrozící války. Ne všichni ví, jak v takové situaci jednat. Abyste nezačali panikařit a chovat se bezhlavě, sestavili jsme článek plný rad, které vám pomohou se zorientovat.

Evakuace: Co to je a kdy se provádí?

Evakuace je souhrnem opatření pro rychlé, bezpečné a účinné přemístění osob, zvířat a majetku z objektu nebo oblasti ohrožené mimořádnou událostí do bezpečí. S evakuací se dnes nejčastěji můžeme setkat například při požárech výškových budov, nákupních center a kulturních zařízení, při nahlášení uložení výbušného systému, nebo při povodních a úniku nebezpečných látek, případně pokud se v bytech nebo objektech naleznou zbraně, výbušniny a střelivo.

Kdo nařizuje evakuaci?

Evakuaci je oprávněn nařídit velitel zásahu při záchranných pracích, zaměstnavatel pro svůj objekt, starosta obce v rámci území své obce, starosta obce s rozšířenou působností (ORP) pro svůj správní obvod ORP a hejtman kraje pro část území svého kraje.

Jak se dozvíte o evakuaci?

Pokud hrozí bezprostřední nebezpečí, dozvíme se o evakuaci například od velitele zásahu, zaměstnavatele nebo správce objektu, z místního rozhlasu, z radiovozů policie nebo hasičů.

Povinnosti občanů při evakuaci

Výzvy velitele zásahu k opuštění prostoru nebo objektu při mimořádné události jsou občané povinni uposlechnout podle ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Neuposlechnutí výzvy znamená nejenom ztěžování práce záchranných složek, ale může vést i k ohrožení zdraví a životů evakuovaných osob a záchranářů provádějících zásah. V případě, že osoba evakuaci odmítne, je povinna prokázat svoji totožnost a následně je zahájeno správní řízení o přestupku.

Čtěte také: Změny v trestním zákoníku

O způsobu provedení evakuace se dozvíte z vysílání Českého rozhlasu, České televize nebo z místního veřejného rozhlasu, popřípadě z radiovozů policie/hasičů.

• Nerozšiřovat poplašné a neověřené zprávy.
• Varovat ostatní ohrožené občany ve svém okolí.
• Netelefonovat zbytečně - telefonní síť je za mimořádných situací přetížena.
• Nepodceňovat vzniklou situaci.
• Pomáhat sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.
• Respektovat a snažit se získat informace z veřejných sdělovacích prostředků, z nařízení obce, z kabelové televize.

Typy evakuace

Nejčastějším typem je evakuace řízená a dále samovolná, kdy se evakuovaní občané o náhradní ubytování postarají vlastními silami a prostředky (např. u příbuzných nebo známých). V případě řízené, dlouhodobější evakuace jde o přemístění do evakuačních středisek, která jsou předem vytipována. To znamená do prostor pro nouzové ubytování a stravování, pro menší evakuovaná zvířata a uskladnění věcí.

V případě vyhlášení evakuace se tuto informaci dozvíte v evakuačním středisku. Pokud nevlastníte nebo z kteréhokoliv důvodu nevyužijete k evakuaci vlastní dopravní prostředek, budete evakuováni prostřednictvím k tomuto účelu zajištěné autobusové dopravy. Těmto situacím se snažíme v každém případě předcházet a vždy je naší snahou udržet rodiny a blízké pohromadě.

Co si sbalit do evakuačního zavazadla?

Evakuační zavazadlo je kufr, taška nebo batoh s věcmi, které jsou nezbytné pro přechodné opuštění domova na více než jeden den. Každá osoba by měla mít pouze jedno zavazadlo (dospělí do 25 kg, děti do 10 kg) označené jménem, případně telefonním kontaktem.

Základní trvanlivé potraviny na 2-3 dny pro každého člena domácnosti, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a především pitnou vodu. Jako evakuační zavazadlo nejlépe poslouží batoh (krosna), cestovní taška nebo kufr na kolečkách.

Čtěte také: Odpad a strava: dopad na zdraví

Při dlouhodobém opuštění domácnosti je Vaším nejdůležitějším úkolem si sbalit evakuační zavazadlo. Mimo to ale při dlouhodobé evakuaci také vypněte i hlavní uzávěr plynu a vody (v případě povodně i elektřiny) a na vchodové dveře bytu umístěte zprávu o tom, kdo, kdy a kam se evakuoval a kontakt, na kterém budete k zastižení. Toto platí zejména pro případ, kdy hodláte pobývat mimo oficiální místa určená k nouzovému ubytování evakuovaných (např.

Důležité kroky při evakuaci

• Označte obydlí zprávou o počtu evakuovaných osob a místě Vaší evakuace, která slouží orgánům krizového řízení.
• V každém případě vyvěste v okamžiku nařízení evakuace z okna nebo na kliku vstupních dveří bílou látku (ručník, prostěradlo).

Povodně: Jak se připravit a co dělat?

Základním prostředkem varování obyvatelstva před hrozícím nebezpečím je zvukový signál „všeobecná výstraha“, který je šířen prostřednictvím poplachových sirén. Na našem území se můžeme setkat se dvěma typy sirén. Prvním z nich jsou tzv. Druhým typem jsou tzv. elektronické sirény („mluvící“). Příslušná tísňová informace vždy zazní v nejbližší možné době po odeznění signálu zpravidla v obecním rozhlase, vysílají ji i radiovozy policie/hasičů nebo také zazní v televizi a rozhlase.

Pokud zazní siréna a nejedná se o tzv. zkoušku sirén (provádí se zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin), tak je nejprve nutné si uvědomit, před jakým nebezpečím nás siréna varuje. V případě, že jste si vědomi toho, že vás siréna varuje před nebezpečím povodňové vlny (u elektronických sirén je tato informace oznámena ihned po varovném signálu), tak je nutné se co nejrychleji přemístit na bezpečné místo, tj. v případě hrozící povodně na vhodné vyvýšené místo (kopec, úbočí kopce).

Prevence před povodněmi

• Nemovitost je možné postavit v dané lokalitě jen v případě, že toto území není vymezeno jako aktivní zóna záplavového území (podle § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách).
• Je důležité dbát na to, aby hladina vody nebyla uměle zvyšována různými překážkami (můstek, oplocení, kůlna či jiné zmenšení průtočného profilu).
• Mezi základní opatření patří včasné uzavření oken, dveří sklepů a přízemních budov.
• Dalším možným řešením je nákup tzv. mobilních protipovodňových bariér.

Pytle se vždy ukládají úvazky směrem od proudící vody a patou pytle k vodě a mírně šikmo ve směru proudění vody, přičemž odklon od kolmého směru je asi 10°. Maximální doporučená výška jednořadých hrází je 1,5 m.

Pokud se není možné vyhnout situaci, kdy se voda dostane dovnitř nemovitosti, je nutné učinit několik opatření. Nejprve se pokuste přemístit cenný majetek z ohroženého prostoru (např. Dalším možným řešením je tzv. řízené zaplavení sklepních prostorů, kdy je čistou vodou postupně zaplavován celý prostor pod úrovní terénu. K tomuto kroku přistupují nejčastěji majitelé starších nemovitostí bez kvalitní hydroizolace. Hlavní výhodou řízeného zaplavení je skutečnost, že je značně eliminováno množství nánosu povodňové vody a bahna, které se může při povodni do daného prostoru dostat a tím i zjednodušení situace při vysoušecích a sanačních pracích. K řízenému zaplavení se přistupuje také z důvodu podpory statiky nemovitosti (voda v podloží je tlaková voda, která působí na objekt zespoda a tlačí na stěny a na základovou desku).

Čtěte také: Ohrožení zdraví v ČR

Pokud hrozí bezprostřední ohrožení povodněmi, přeparkujte své vozidlo na bezpečnější místo (výše položené). Vozidlo postavte vždy tak, aby nepřekáželo zasahujícím složkám. Pokud nemáte automobil kam odklidit, pokuste se jej připravit na to nejhorší. Vždy z něj vypusťte všechny kapaliny, včetně paliva uvnitř nádrže. Odpojte autobaterii a umístěte ji na bezpečné místo. V případě, že byl váš vůz zasažen vodou, postupujte podle návodu uvedeného v otázce č. 8.

Když jste uvězněni v domě zaplaveném vodou

Voda zaplavila můj dům, jsem v něm uvězněn(a) a potřebuji zachránit. Pokud máte k dispozici fungující telefonní přístroj, tak volejte na tísňovou linku (150, event. 112). Operátorovi co nejlépe popište vaši situaci, tzn. Pokud si z jakéhokoliv důvodu nemůžete zavolat o pomoc prostřednictvím telefonního přístroje, snažte se dát o sobě vědět jakýmkoliv jiným způsobem (např. Pamatujte, že vždy je mnohem lepší opustit nemovitost zavčas (např. na základě vyhlášení evakuace), než nadále zůstávat v ohrožené oblasti a riskovat tím situaci, kdy budete potřebovat zachránit.

Návrat domů po povodni

Je naprosto přirozené, že se evakuovaní lidé po opadnutí vody snaží co nejrychleji vrátit do svých domovů, aby mohli své obydlí zkontrolovat a popřípadě začít s odstraňováním škod. Nejprve je však nutné počkat na rozhodnutí příslušných orgánů (povodňová komise, hejtman, starosta obce), které zhodnotí situaci a v případě, že je oblast bezpečná (např. Před samotným vstupem do domu či bytu je nutné zhodnotit vnější stav objektu, jestli nejeví známky zjevného porušení nosných konstrukcí (praskliny na zdivu, apod.). Pokud ano, je vstup do objektu možný až na základě odborného posudku statika.

Pomoc po povodni

V takovéto vážné situaci se obraťte na příslušný obecní úřad. Zde vám pomohou najít náhradní ubytování a poskytnou vám všechny potřebné informace (např.

V případě, že vás postihla povodeň nebo jiná živelní pohroma, můžete podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších přepisů, požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci. Na základě individuální potřeby je možné poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci také v případě, že nemáte (vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům) dostatek peněz na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. Tato pomoc může dosáhnout až do výše konkrétního nákladu.

O dávky mimořádné okamžité pomoci můžete požádat na příslušných pracovištích Úřadu práce ČR a to podle místa, kde jste přihlášeni k trvalému pobytu. O tyto dávky lze žádat prostřednictvím formuláře, který vám poskytnou na daném úřadě, případně si jej můžete stáhnout z webových stránek MPSV (www.portal.mpsv.cz), kde naleznete podrobnější informace z této oblasti.

Pracovní volno v souvislosti s povodněmi

V případě, že odstraňujete následky povodní na svém vlastním majetku (např. nemovitosti, automobilu apod.), jedná se o důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel vám může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě nadpracování zmeškané doby. Obdobná situace nastane, když odstraňujete škody na svém majetku, ale na základě veřejného zájmu (hygienické důvody, zřícení nemovitosti apod.). Pokud při povodních poskytujete pomoc někomu jinému (fyzické či právnické osobě) a zasahuje vám to do vaší pracovní doby, je vám zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno na dobu nezbytně nutnou (ale opět bez nároku na mzdu). Poskytování osobní pomoci je bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti (podle § 202 zákoníku práce).

V situaci, kdy si nutně potřebujete vyřídit své osobní záležitosti v souvislosti s povodněmi (např. jednání s pojišťovnou, vyřízení nových dokladů apod.), může vám zaměstnavatel poskytnout pracovní volno, ale bez náhrady mzdy.

V případě, že se vám z důvodu povodní nepodaří včas dopravit do práce (nefungující veřejná doprava, nesjízdné komunikace), tak by vám měl zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy (v případě, že individuální nebo kolektivní smlouva nestanoví jinak).

Pokud povodeň přímo zasáhla sídlo vašeho zaměstnavatele a není možné tam pracovat, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V takovémto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Z hlediska zaměstnavatele je tedy výhodnější převést své zaměstnance na jinou práci, ať již půjde o práci odbornou, nebo o likvidaci povodňových škod.

Pokud vám zaměstnavatel není schopen vyplatit mzdu v důsledku povodní a byl-li na něj podán insolventní návrh, je možné využít zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů.

Co dělat, když Vám byla předána informace o bezprostředně hrozícím nebezpečí?

Okamžitě se ukryjte. Jako úkryt stejně dobře poslouží výrobní závod, soukromý dům, obchod, budova úřadu, restaurační zařízení a pro děti škola. Nenechte děti posílat domů nebo se nesnažte je vyzvednout ze školy. Pedagogičtí pracovníci jsou instruováni, jak se o Vaše děti postarat. V případě, že se zrovna nacházíte ve vozidle, toto zaparkujte a vyhledejte úkryt v budově. Uzavřete okna, dveře a ostatní otvory. Siréna nebo jinak vyhlášený signál nebezpečí může signalizovat mimo jiné únik otravných látek, zplodin, plynů nebo radioaktivních zplodin.Uzavřením prostoru snížíte riziko ohrožení Vašeho zdraví a zamoření. Sledujte sdělovací prostředky, zapněte rádio nebo televizi, poslouchejte informace vysílané z mobilních hovorových zařízení. Informace budou vysílány v častých intervalech. Pro případ evakuace si připravte přenosný radiopřijímač a baterie. Při vyhlášení signálu katastrofa, ať již sirénou (kolísavý tón po dobu 2 minut) nebo jiným způsobem, je Vaší hlavní činností se ukrýt nebo v případě nařízené evakuace se evakuovat. Při vyhlášení signálu nebezpečí zátopové vlny, ať již sirénou (přerušovaný tón po dobu 2 minut) nebo jiným způsobem, opusťte urychleně ohrožený prostor a vystupte na nejvyšší místo v terénu. Stav hladiny řeky Ohře v případě avizovaného nebezpečí (dlouhotrvající deště, prudké tání sněhu ve výše položených oblastech v povodí Ohře) monitorují hlídky Městské policie, které by provedly včasné varování.

Kam se schovat v případě války?

Na ohrožení nás upozorní sirény. Signál bude odlišný, než jak ho známe ze zkoušek, které probíhají každou první středu v měsíci. „Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Po zaznění sirény byste měli podniknout nezbytná opatření podle typu hrozby a okamžitě vyhledat úkryt. Důležité je mít během schovávání přístup ke zprávám v televizi, rádiu nebo na internetu. To částečně zodpovídá i otázku kam se schovat. Nehledejte daleko. V případě války využijte podzemní prostory v nejbližší stavbě. Můžete využít sklep, metro nebo tunel. Podle Hasičského sboru se jedná o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany.

„Tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v době „studené války“, pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. „Mnohdy došlo mimo jiné ke změně vlastnických vztahů, u nových objektů dřívější povinnost budovat ukrytí není a zároveň stát nepřispívá na údržbu těch stávajících.

Pokud se musíte ukrýt jinde než ve vlastním domě, je třeba s sebou mít také zavazadlo s nejnutnějšími potřebami. Nezáleží na tom, zda půjde o tašku, batoh nebo kufr. Je ale důležité označit jej svým jménem.

tags: #hrozi #bezprostredni #ohrozeni #co #delat

Oblíbené příspěvky:

• Nový výzkum o mouchách v ČR
• Jarní příroda v poezii Jiřího Pištory
• Skleněné lahve a ekologie
• The Work of Naďa Vinecká in Film and Theatre
• Objevte krásy Kypru