Mít zahradu na ideálním stanovišti, kde svítí slunce, vyskytuje se mírný polostín, sem tam pofukuje slabý vánek, je snem každého zahradníka. Ale bohužel ne každý takové štěstí má, ve většině případů máme na zahradách podmínky pro rostliny spíše nevyhovující. Někdo má podmáčenou půdu, druhý celou zahradu ve stínu a další možná řeší, že má celou zahradu jak na větrné hůrce, kde neustále fouká a málokterá rostlina poryvu větru odolá.
Pokud je právě vítr na zahradě váš nepřítel a vůbec netušíte, jakými rostlinami jej osázet, máme pro vás pár tipů na druhy, kterým nějaký vítr vůbec nevadí a co více, dokonce i pokvetou. Kavyl, ale i další okrasné traviny, obecně větrná stanoviště zvládají bez větších potíží.
Možná si říkáte, proč by měl být vítr pro rostliny takový problém? Nemluvíme o nějakém tom vánku, který je naopak v horkém létě pro rostliny vítaný, ale o silném větru, který málokdy ustane a dokáže napáchat nejen na zahradě velké škody.
Vítr totiž svým prouděním rostlinám a půdě odebírá vodu a půdu rychleji vysuší. Nemáte-li vyřešenou pravidelnou závlahu v podobě automatického závlahového systému, pak je právě nedostatek vody a vysoušení půdy kolem rostlin důvod, proč daná rostlina uhyne.
Kromě toho, že si představíme konkrétní druhy rostlin, kterým vítr nevadí, je důležité podotknout, že obecně jsou na větrná stanoviště vhodné takové druhy, které mají malé a kožovité listy, jejichž povrch je kryt voskovým povlakem nebo chloupky, čímž si rostlina dokáže vodu v těle udržet. Další variantou, čím můžeme rostlinám pomoci, je ochránit je výsadbou živého plotu, který zmírní sílu větru.
Čtěte také: Stanoviště hrušně vrbolisté
Na stanoviště, kde hlavní roli hraje silný vítr, můžete vysadit následující druhy rostlin. Co se týče rodů, tak vítr dobře snášejí druhy přirozeně rostoucí na horách. Vše, co má druhový název horský či horská, bude na těchto stanovištích růst. Dále se zde daří travinám, které díky úzkým listům nevypařují tolik vody a vysušené půdy lépe zvládají.
Hrušně jako ovocný druh jsou náročnější na polohu a půdu, než jabloně. Zejména zimní odrůdy vyžaduji teplejší oblasti. Pro tyto jsou ideálními oblasti České středohoří a Jižní Morava, vyžaduji půdy záhřevné, propustné. Nesnáší půdy trvale zamokřené s vysokou hladinou spodní vody. Letní a podzimní odrůdy však můžeme s úspěchem pěstovat i ve středních polohách.
Solanka, známá také jako Slánská máslovka má původ v Českém Středohoří, kde se v první polovině 19. století začala ve velkém pěstovat a vyvážet díky své ranosti, dobré chuti a odolnosti při přepravě. Strom roste bujně, vytváří široce kulovitou korunu a je dlouhověký. Snáší i těžší půdy a vyšší polohy, ale nevyhovuje mu větrné stanoviště.
Amanliská, nebo také Špekovka, Václavka či Zelenatka dozrává a sklízí se v první polovině září. Daří se mu i ve vyšších a chladnějších polohách, nesnáší ale sucho ani větrná místa. ? ? do 600 m n. m.
Některé odrůdy hrušní jsou více či méně vhodné pro pěstování na větrných stanovištích. Důležité je zvážit jejich odolnost vůči mrazu, strupovitosti a celkovou nenáročnost.
Čtěte také: Přírodní motivy v dětské poezii
Máslovka Hardyho je klasická podzimní hrušeň výtečné chuti se zcela univerzálním využitím. Na půdu je nenáročná, nesvědčí jí sucho. Stromy bohatě každoročně plodí, češeme počátkem září, po několika dnech dozrává, přičemž barva plodů zůstává nezměněna.
Dielova máslovka Dobrá půda, teplejší před větry chráněná poloha, jsou základní předpoklady pro bohatou plodnost, špičkového ovoce. Snáší i vysoké polohy, v mládí však trpí mrazy. Tvoří úzkou, vysokou, řidší korunu, jejíž větve rozklesávají pod tíhou plodů.
Čtěte také: Chov ovcí v ekologickém zemědělství
tags: #hrusen #vhodna #na #vetrne #stanoviste #druhy