Mohrmann Průmyslová Ekologie: Udržitelnost a Minimalizace Dopadů Průmyslu na Životní Prostředí

02.11.2025

Konference Průmyslová ekologie představuje nové směry a trendy v minimalizaci dopadů průmyslových firem na životní prostředí z pohledu praxe a nové legislativy. Konference je primárně určena průmyslovým a podnikovým ekologům, technologům a majitelům středních a malých firem.

Životní prostředí bude průmysl ovlivňovat navěky. Průmyslová ekologie se usiluje o to, aby byl průmysl k životnímu prostředí co nejšetrnější. Na druhou stranu jsme si vědomi, že cesta k tomu nevede zavíráním provozů. Hlavním a stěžejním slovem je tedy UDRŽITELNOST.

Konference Průmyslová ekologie 2020 byla přesunuta na říjen 2021 z důvodu epidemie COVID-19. Témata diskusí a sdílení zkušeností zahrnovala:

Jak co nejefektivněji využít zdroje v průmyslu?
Jak co nejlépe hospodařit s vedlejšími produkty či s vodou v rámcích aktuální i připravované legislativy?
Nový odpadový balíček a jeho dopady na průmysl.
Nové legislativní změny v oblasti hospodaření s vodou.
Novinky v oblasti politiky druhotných surovin.
Nové technologie v oblasti odpadů.

Pavel Mohrmann z Průmyslová ekologie se vyjádřil ke kritice systémů PAYT, která vyšla v časopise ODPADY. Kolem nových systémů třídění se začínají šířit mýty, které dělají starostům obcí v hlavě nepořádek.

Pokud chceme více recyklovat, realizujme více moderních recyklačních linek. Materiálu pro ně vychrlí stávající sběrný systém dost a dost. Že nesplníme cíle? Stačí se jít podívat například do OZO Ostrava, kde recyklační linka vyseparuje 95 % veškerého PETu i plechu jak z tříděného, tak směsného komunálního odpadu. Separační linka v Brně umí to samé.

Čtěte také: Hnojiva a kompost: Srovnání

Připravuje se zařízení na energetické využití odpadu ZEVO Vráto, které bude tvořit integrující prvek cirkulární ekonomiky kraje. Pro jeho výstavbu byla vytipována lokalita stávající uhelné výtopny Vráto, která postupně dosluhuje. Realizace v tomto brownfieldu přispěje nepochybně ke zlepšení čistoty ovzduší v regionu, protože emisní limity na spalování odpadu jsou daleko přísnější, než jsou třeba na spalování fosilních paliv. Přispěje tím k dekarbonizaci komunitní energetiky v Budějovicích a navíc tím uvedeme principy cirkulární ekonomiky do praxe. Jižní Čechy zatím takové zařízení nemají. Navíc tady v regionu skládkujeme 58 % celkové produkce komunálních odpadů, což je mnohem více, než je už tak šílený celorepublikový průměr. Skládkování je levné, to je pravda, ale to je asi tak jediná výhoda celého tohoto dávno přežitého způsobu nakládání s odpady.

Energetika prochází rozsáhlou transformací. Musí, protože fosilní paliva už nejsou pro politiku EU žádoucí a je třeba využívat jiných zdrojů. Energetici mají představu, jak by měl vypadat stabilní systém bez uhlí. Mají plány a dostupné technologie. Bohužel je brzdí politická rozhodnutí a nad související legislativou u nás stále visí nemálo otazníků, což dělá z energetiky investičně nejisté prostředí.

Česká energetika byla výkladní skříní českého nebo také československého průmyslu. Myslím, že to byl vždycky obrovský pojem. Byli jsme velmocí a to nejenom z pohledu výrobních kapacit a zkušeností lidí, ale i z pohledu celého energetického systému, tak, jak byl vymyšlen. Jsme mistry ve využívání místních zdrojů, i toho dnes opovrhovaného hnědého nebo černého uhlí. Je nutné si uvědomit, že uhlí bylo a je stále jediným zdrojem energie ryze českým, ve kterém jsme soběstační na další desítky let. Přírodní podmínky, které tady máme, nás ale limitují ve využívání dnes moderních obnovitelných zdrojů. Nemáme zde prostě tolik slunce a větru, jako třeba u Baltu či ve Středomoří.

Čtěte také: Průmyslová revoluce a ovzduší

Čtěte také: Průmyslová ekologie a český průmysl

tags: #Mohrmann #průmyslová #ekologie