Kompost je jednoznačně v první linii zlepšování stavu půdy.
Cílem kompostování je zpětné vědomé uvedení organických zbytků do koloběhu látek v přírodě.
Komposty jsou organická hnojiva, definovaná jako směs organických látek a zeminy, oživená užitečnou půdní mikroflórou, v níž probíhají nebo proběhly humusotvorné procesy.
Kompost je stabilní a hygienizované pomalu působící organické hnojivo bez vodorozpustných forem dusíku.
Má široký poměr živin C : N, mimo základní makroprvky NPK obsahuje Ca, Mg a mikroprvky, stabilní humus, půdní mikroorganismy, zásaditě působící látky (pH 6 - 8).
Čtěte také: Více o charakteristikách ohrožení
Obsahy živin závisí na správném vedení kompostovacího procesu a na vstupních surovinách.
Výživný účinek kompostů působí několik let.
Přísun živin v kompostech je účinný.
Celé fungování přírody je založeno na procesu kompostování.
Je to způsob, jak příroda recykluje živiny obsažené v rostlinách a zvířatech a vrací je zpět do půdy, kde budou přínosem stávajícím nebo dalším rostlinám a živočichům.
Čtěte také: Charakteristika uložených odpadů
V přírodě nenajdeme žádný nežádoucí odpad.
I listí, trávu či popadané větve příroda beze zbytku zužitkuje.
Je to dokonalý přírodní koloběh.
Kompost je tedy hmota, složená z organického materiálu (odumřelé části rostlin, živočichů a jejich exkrementů), od které očekáváme, že se přemění ve veleúrodný humus.
Humusem zlepšujeme zdraví půdy, rostliny jím obohacené tak lépe prospívají a jsou odolnější před některými druhy škůdců.
Čtěte také: Příroda v Dánsku
Kompostování je proces tlení, tedy rozkladný proces za přístupu vzduchu, který vede k tvorbě úrodného humusu.
Dusík je z více než 95 % vázán v organickém základu kompostu.
V 1. roce je možné počítat s uvolněním využitelným rostlinami asi 5 %, v následujících letech 10 % a dlouhodobě ne více než 15 až 30 % v jednom roce.
Kompost vrací energii.
Energie transformovaná do půdy v organické hmotě je výjimečná tím, že není určená pro další přímé využití člověkem jako většina jiných forem transformované energie.
Je to v podstatě akumulovaná sluneční energie, která slouží jako jeden ze základních zdrojů energie pro růst rostlin.
Je v ní koncentrována i ta část energie, kterou člověk nedokáže využít (tedy v podstatě odpadní) z energie, kterou již obvykle vložil do některého jiného produktu, původně pro svou potřebu.
V průměru obsahuje kompost z biologického odpadu celkem 5-16 kg dusíku v 1 t kompostu.
V sušině je to v rozmezí 0,5 - 2,5 %.
Více než 90 % celkového množství dusíku v kompostu je vázáno v organických látkách.
Přibližně jedna až dvě třetiny celkového množství dusíku v kompostu je přítomné v huminových kyselinách.
Proto velká část dusíku přítomného v kompostu není okamžitě přístupná rostlinám, ale může být postupně mineralizována a následně rostlinami využita.
Např. organický dusík v kompostu, který pochází z rostlinných pletiv, je mnohem více odolný vůči mineralizaci než organický dusík, který pochází z živočišných tkání.
Příjem dusíku u polních plodin závisí rovněž na požadavcích rostlin na dusík a na dynamice příjmu dusíku.
Koncentrace fosforu v kompostu z biologického odpadu se standardně pohybují mezi 2,5 - 13 kg v 1 t kompostu, v sušině je to 0,25 - 2,0 %.
Kompost obohacuje půdu o fosfor pomocí přímého dodání do půdy (20-40 % fosforu je okamžitě přístupné pro plodiny).
Organický fosfor v kompostu z rostlinných materiálů je snadno rozložitelný a je uvolňován ve formě orthofosforečnanu, který je snadno přístupný pro plodiny.
Organická hmota neposkytuje pouze zdroj fosforu z mineralizace, ale rovněž může snížit kapacitu kyselých zemin fixováním fosforu.
Fosfor se v kompostu stane téměř dostupným pro plodiny v průběhu tří vegetačních období po aplikaci kompostu.
Koncentrace draslíku v kompostu se pohybuje mezi 3-13 kg na 1 t kompostu, v sušině 0,3 - 2,0 %.
Kompost ze zelených rostlin často vykazuje zvýšený obsah draslíku.
Z důvodu vysoké rozpustnosti draslíku ve vodě může docházet ke ztrátám vyluhováním, pokud je kompost vystaven dešti.
Obsah dostupného draslíku v půdě se typicky zvyšuje při aplikaci kompostu, který je vyrobený z rostlinných zbytků.
Okamžitá dostupnost draslíku pro plodiny může přesáhnout 58 % z celkového množství přítomného v kompostu, zbytek draslíku pak lehce mineralizuje.
Zejména využití fosforu může přispět k tomu, že můžeme používat méně minerálních hnojiv.
Při tomto rozkladu se uvolňuje značné množství energie.
Energetická bilance v přírodě nemůže být nevyrovnaná.
Pevné organické částice jsou odbourávány mikroorganismy, které žijí v tekutém vodním filmu.
K tomu potřebují plynný kyslík, který přijímají přes vodní film.
Cílem kompostování je zpětné uvedení organických zbytků a odpadů do koloběhu látek v přírodě.
Takový postup provádí příroda průběžně, aniž bychom tomu věnovali pozornost.
Nevzniká při něm žádný odpad.
Ten je naopak zcela zásadní pro neustále obnovované cykly tvorby biomasy.
Přírodní proces aerobního rozkladu probíhá dnes a denně nepřetržitě, celoplošně a je v podstatě řízen přírodními cykly.
Člověk svým vstupem postupně vytváří technologii řízeného, kontrolovaného procesu mikrobiálního rozkladu (KMR).
Technologie kompostování je technicky poměrně jednoduše realizovatelná, může značně podpořit zvýšení úrodnosti půdy náhradou za úbytek produkce organických hnojiv a je schopna zhodnotit podstatnou část jakýchkoliv biologických odpadů.
tags: #co #je #huminový #charakter #kompostu