Možné charakteristiky ohrožení

Konstrukce predikčních modelů navazuje na výsledky výzkumu Predikce ohrožení rodiny. Data získaná v rámci tohoto šetření byla použita pro vytvoření matematických, tzv. Skóringové modely identifikují faktory, okolnosti a charakteristiky rodiny, které jsou nejsilněji asociovány s každým z vybraných typů ohrožení dítěte.

Výstupem skóringových modelů je zároveň možnost určit pro konkrétní rodinu, na základě její charakteristiky, odpovídající míru rizika ohrožení dítěte ve srovnání s ostatními rodinami v České republice. V rámci projektu jsou aktuálně zkoumány možnosti využití predikčních modelů v praxi např. ve formě široce přístupné kalkulačky rizik pro rodiče. Výsledky skóringového modelu je možné zobrazit na číselné ose.

V případě Vašeho zájmu o další informace k projektu kontaktujte projektového manažera:

Riziko ohrožení zdraví

V roce 1990 byla v rámci hygienické služby zveřejněna “Standardní metodika pro hodnocení pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže“, podle které se pracoviště úspěšně hodnotila dlouhá léta. Kategorizace prací v původní podobě obsahovala více než desítku faktorů psychické zátěže, které na pracovníka při práci působí. V současnosti má legislativní vymezení psychické zátěže při práci užší rámec. Důvodem redukce bylo eliminovat ty ukazatele psychické zátěže, které je obtížné kvantifikovat a které mohou být ovlivněny osobnostními předpoklady člověka.

V již zrušeném nařízení vlády 523/2002 Sb., bylo riziko ohrožení zdraví v § 10 odstavec 1 e) specifikováno jako "riziko ohrožení zdraví jiných osob, které představuje činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování; náročnost práce vyplývá z možného rizika". Je třeba uvědomit si psychologický zřetel faktoru rizika ohrožení zdraví v kategorizaci prací a odlišit ho od souboru opatření, která dnes obecně nazýváme prevence rizik. Z pohledu BOZP jde o zabezpečení pracoviště a pracovníků tak, aby nemohlo dojít k újmě pracovníka. To je výsledkem technických, personálních, režimových a jiných opatření.

Čtěte také: Průvodce pro hledače pokladů

U psychické zátěže byl v původním znění kladen důraz na emoční vypětí při práci, kdy pracovník vnímá možná rizika ohrožení života či zdraví jako stresový faktor.

Míra psychického stresu při práci s možným rizikem ohrožení zdraví či života

• Stupeň 1: Riziko vzniku převážně drobných úrazů (popálení, poleptání, řezné, tržné rány), menší pravděpodobnost ohrožení jiných osob drobným úrazem. Při práci je nutná běžná opatrnost. Příklady: obsluha strojů, montážní a stavební činnosti předpokládající spolupráci více osob, práce v kuchyních.
• Stupeň 2: Zvýšené riziko poškození vlastního zdraví úrazem či ohrožení zdravotního stavu jiných lidí vlastním jednáním. Plnění pracovních úkolů předpokládá schopnost rychlého rozhodování a osobní zodpovědnost. Příklady: práce u rizikových strojů, možnost pádu těžkých břemen, jeřábníci, práce v toxických provozech.
• Stupeň 3: Velká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu popř. těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Velká pravděpodobnost ohrožení jiných osob vlastním jednáním. Plnění pracovních úkolů vyžaduje vysoké nároky na soustředěnost, pohotovost, duchapřítomnost a pečlivé dodržování bezpečnostních předpisů. Příklady: výroba výbušnin, práce s radioaktivními látkami, vysoké riziko nákazy, piloti, pracovníci jaderných elektráren, záchranáři, požárníci.

Z povahy rizik lze odvodit vhodná preventivní opatření. Prostředkem k jejich realizaci je zjištění a analýza rizik při práci, povinnost, kterou má zaměstnavatel danou zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce a zákonem č. 258/2000 SB., o ochraně veřejného zdraví. Nelze však odhadnout chování lidí, pokud dojde k rizikové situaci a dopad na psychiku, který při výkonu profese pracovník pociťuje.

Z nároků práce pak vyplývají tři okruhy, které vyžadují spolupráci s psychologem při posouzení psychických předpokladů člověka, který má danou profesi vykonávat. Cílem psychologického vyšetření je předpovědět spolehlivé a bezpečné chování. Tato vyšetření zajišťují specializovaná psychologická pracoviště a jsou běžná u policistů, řidičů z povolání, strojvůdců, záchranářů, pilotů, obsluhy jaderných elektráren a dalších. V jejich náplni je:

• Hodnocení kognitivních (poznávacích) funkcí: Kognitivní funkce zahrnují vnímání (reakční čas), pozornost, paměť, myšlení, rozhodování. Zabezpečují schopnost dobré adaptace na podmínky práce a schopnost rychlého rozhodnutí v krizové situaci.
• Hodnocení osobnostních předpokladů: Při výkonu profesí s rizikem ohrožení zdraví jsou na vlastnosti pracovníka kladeny vyšší nároky, než v běžných profesích. V testech jde hlavně o postižení schopnosti chladnokrevného a rychlého rozhodování v krizových situacích. Určité osobnostní typy nejsou pro tuto práci vhodné, ty by mělo podrobné psychologické vyšetření odhalit.

Povodňové ohrožení a riziko

Vymezené úseky vodních toků pro 2. plánovací období se nacházejí v oblastech s významným povodňovým rizikem a v roce 2019 pro ně byly zpracovány mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik.

V CDS se nejedná o záplavové území ve smyslu §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Záplavové území je území vymezené záplavovou čárou. Charakterizuje stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky (povodňové škody) v oblasti rozlivu.

Čtěte také: Klimatické změny a eroze půdy

Povodňové nebezpečí lze definovat také jako „hrozbu“ události (povodně), která vyvolá např. ztráty na lidských životech, škody na majetku, přírodě a krajině. Kvantifikace povodňového nebezpečí se provádí na základě hodnot charakteristik průběhu povodně. Na mapách nebezpečí je zobrazeno prostorové rozdělení charakteristik průběhu povodně pro scénáře nebezpečí (kulminační průtoky Q5, Q20, Q100, Q500).

Je vyjádřeno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně) a nebezpečí. Zásadní rozdíl mezi povodňovým ohrožením a povodňovým rizikem spočívá v tom, že ohrožení není vázáno na konkrétní objekty v území zasaženém rozlivem povodně s definovanou zranitelností. Ohrožení je možné vyjádřit plošně pro celý rozliv povodně bez ohledu na to, co se v něm nachází. V okamžiku, kdy ohrožení vztáhneme ke konkrétnímu objektu v rozlivovém území s definovanou zranitelností, začíná představovat povodňové riziko. V rámci metody matice rizika je povodňové ohrožení vyjádřeno jako funkce pravděpodobnosti výskytu daného povodňového scénáře a tzv. intenzity povodně.

Vymezené úseky vodních toků pro 1. plánovací období se nacházejí v oblastech s významným povodňovým rizikem a v roce 2013 pro ně byly zpracovány mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik. Je vyjádřeno nejčastěji jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího hydrologického jevu (povodně) a odpovídajících potenciálních povodňových škod. Pojem vyjadřuje syntézu účinků povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice.

Vlastnost území, kterou se projevuje jeho náchylností k poškození a škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodní, tj. v důsledku tzv. expozice. Základním podkladem pro stanovení zranitelnosti jsou informace o způsobu využití území založené především na Územně plánovací dokumentaci a další.

V některých kategoriích zranitelnosti existují objekty, kterým je třeba v rámci posuzování míry přijatelného rizika věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se především o následující objekty: objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci, objekty infrastruktury zajišťující základní funkce území, zdroje znečištění, objekty Integrovaného záchranného systému a objekty nemovitých kulturních památek.

Čtěte také: Charakteristika uložených odpadů

Pro jednotlivé kategorie zranitelnosti území je stanovena míra přijatelného rizika. U ploch v riziku je překročena míra tohoto přijatelného rizika. Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení. Pro jednotlivé kategorie zranitelnosti území je stanovena míra přijatelného rizika. U nerizikových ploch není překročena míra tohoto přijatelného rizika. Překročená hodnota ohrožení pro plochy v riziku.

Mapy povodňového rizika kombinují údaje o ohrožení s informacemi o zranitelnosti objektů v exponovaném území. Na základě zranitelnosti, tj. dostupných informací o využití území, jsou vymezeny třídy ploch, kterým jsou přiřazeny hodnoty tzv. maximálně přijatelného rizika. V mapách rizika jsou zvýrazněny ty využívané plochy, na kterých je překročen limit maximálně přijatelného rizika. Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení v uvedené barevné škále.

tags: #možné #charakteristiky #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Historie a význam Dne přírody
• Zjistěte více o bezdotykovém odpadkovém koši
• Krása hor na plátně
• Složení a solidifikace odpadů v Lodíně
• Inspirace z Matky Přírody