Hygienizace odpadu: Projekt zaměřený na zpracování bioodpadu a gastroodpadu

Dle různých studií se uvádí, že přibližně 40 až 60 % směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad. Plýtvá se tak cennými látkami, které bioodpad obsahuje. I s ohledem na zdražování poplatků za skládkování je žádoucí odstranit bio složky ze směsného odpadu a ušetřit tak peníze z obecních rozpočtů.

Co je bioodpad?

Biologicky rozložitelný odpad nebo také bioodpad zahrnuje tyto složky:

• zelený odpad (tráva, listí, větve)
• kuchyňský odpad (slupky od brambor, zbytky jídel atp.)
• odpad ze stravoven

Povinnosti obcí v oblasti bioodpadu

Obce mají povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady od roku 2015, od roku 2020 platí pak tato povinnost celoročně. Obec musí zajistit sběr minimálně biologické odpady rostlinného původu. Od roku 2020 rovněž platí povinnost sběru jedlých olejů a tuků.

„Je důležité uvést, že od roku 2023 bude nutné se na úrovni obcí zaměřit rovněž na sběr živočišných biologicky rozložitelných odpadů. Tuto záležitost bude MŽP s obcemi intenzivně řešit, aby se obecní systémy dostatečně připravily,“ upozorňuje Ondřej Charvát z Ministerstva životního prostředí. Některá města proto již odstartovala pilotní projekty sběru živočišného bioodpadu.

Příklady dobré praxe nakládání s bioodpadem

Teplice

Teplice již mnoho let nabízí hnědé popelnice na bioodpad, což se využívá zejména u rodinných domků. Za rok 2020 Teplice předaly do kompostárny celkem 3.325 tun bio odpadu.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

V sídlištní zástavbě byly tyto nádoby rovněž k dispozici, nikoliv však plošně. To se dle vzoru jiných měst neosvědčilo, protože anonymita, nezájem a malá informovanost občanů měly za následek nekvalitně vytříděný bioodpad, který koncové zařízení neakceptovalo. Nádoby na bioodpad se tedy pro panelovou zástavbu vydávají pouze na vyžádání těm, kdo mají o třídění tohoto odpadu zájem.

Pilotní projekt na sběr kuchyňského odpadu i živočišného původu

Pilotní projekt běží od 8. 4. 2021, bylo vytipováno 350 domácností v sedmi panelových domech z pěti různých katastrů, aby konečné zhodnocení projektu bylo co nejobjektivnější.

„Na rozdíl od tzv. bioodpadu je tady sbírán i odpad živočišného původu, to znamená veškeré kuchyňské zbytky jídel - tedy i tepelně upravených pokrmů, potraviny po datu spotřeby, drobné kosti - například kuřecí či rybí. Do kuchyňského odpadu, však nepatří syrové maso nebo velké kosti,“ přibližuje projekt Robin Röhrich, mluvčí města Teplice.

Zapojení občané obdrželi speciální odvětrávané košíky a rozložitelné sáčky pro sběr kuchyňského odpadu, který je tak možno třídit přímo v domácnostech. U domu jsou přistaveny speciální hnědé uzamykatelné nádoby.

„Svoz nádob je zajištěn 1x týdně. Dosud proběhlo 19 svozů, přičemž celkové množství svezeného kuchyňského odpadu činí 7.062 kg. Průměrně je tedy cca 372 kg na 1 svoz. Množství vytříděného odpadu je kolísavé - zejména v letních měsících je odpadu méně, což lze ale přisuzovat dovoleným apod.,“ přibližuje první data Robin Röhrich a dodává: „Množství SKO pro jednotlivé zapojené objekty bohužel nemáme k dispozici a z celkového množství odpadu nelze posoudit.“

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Oproti bioodpadu rostlinného původu je v případě kuchyňského odpadu, kde jsou i zbytky živočišného původu, nezbytně nutná hygienizace, která zajistí vyhubení nebezpečných zárodků a parazitů.

Pilotní projekt sběru kuchyňského odpadu bude v Teplicích probíhat do 31. 3. 2022. Prvotní hodnocení po pár měsících probíhajícího projektu však již ukazují, že kvalita vytříděného kuchyňského odpadu je velmi dobrá, což je pravděpodobně důsledek osvěty občanů. Městu se osvědčilo předávání informací a setů na třídění formou osobních jednání s občany a delegáty družstev.

Praha

Praha jako leader testování sběru bioodpadu živočišného původu. V lednu 2020 byl svoz biologicky rozložitelného odpadu zařazen do systému celoměstského odpadového hospodářství. Praha v roce 2020 odevzdala do kompostáren 5126 tun bioodpadu. Ten je zde možné svážet sezónně i jednoročně. Sezonní svozy jsou výhodnější pro zahrádkáře, celoroční častěji pro subjekty produkující bioodpad po celý rok.

V Praze probíhá projekt na testování sběru kuchyňských odpadů živočišného původu. Konkrétně se jedná o Prahu 5, 6 a 7. Podle odezvy se sběr rozšíří také do dalších městských částí. Nádoba na odpad živočišného původu je vhodná zejména do městské zástavby, kde biologicky rozložitelný odpad tvoří hlavně kuchyňské zbytky a prošlé potraviny. Případní další zájemci o testování se mohou přihlásit zde.

Šumperk

Město Šumperk například využilo možnosti místní bioplynové stanice, kde jsou bioodpady bezemisně zpracovány na elektrickou energii, teplo a biometan.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Brno

Brno navyšuje sběr bioodpadu rostlinného původu. Od konce dubna tohoto roku bylo svezeno 421 tun bioodpadu. Dosavadní průměrný vývoz tak tvoří 23 tun bioodpadu týdně.

V prvním týdnu se do Centrální kompostárny svezlo necelých 7 tun bioodpadu, v květnu průměrně 15 tun týdně a od června množství vysoce překračuje 20 tun. Poslední týden v červenci se do kompostárny dostalo rekordních téměř 30 tun.

V průměru 5 % nádob týdně obsahuje příměsi. „Proto bych znovu apeloval a zdůraznil, že hnědé popelnice mají primárně snížit podíl bioodpadu v komunálním odpadu. Jsou určeny pro kuchyňské zbytky potravin rostlinného původu. Bioodpad sbíráme proto, aby se z něho mohl vzniknut kvalitní kompost, který využijeme například v péči o zeleň města Brna,“ zdůrazňuje Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno.

Kapacita pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů v ČR

„Kapacita pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů je v ČR dostatečná a počítá s nárůstem množství tohoto odpadu. Pro přípravu hodnotného kompostu je k dispozici zhruba 500 větších kompostáren s celkovou kapacitou přes 2 miliony tun ročně. Biologicky rozložitelné odpady se dají zpracovávat rovněž v bioplynových stanicích, jejichž počet je přibližně 30,“ uvádí za Ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Potravinový odpad v ČR

V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno celkem 972 400 tisíc tun potravinového odpadu. Z toho největší podíl tvořily potravinový odpad z domácností, a to 742 700 tun (data MŽP, 2020). Dle analýzy projektu Skutečně zdravá škola se jen ve školních jídelnách ročně vyhodí 48 000 tun gastroodpadu. Třetinu tohoto odpadu tvoří odpad nevyhnutelný. Zbytek (70 %) tvoří nesnědené zbytky jídla, nevydané jídlo a další kuchyňský odpad, jehož vzniku je možné předcházet.

Co je to gastroodpad?

Jako gastroodpad se označuje biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. Gastroodpad vzniká v restauracích, jídelnách, hotelech, výrobnách pokrmů, v obchodních řetězcích, ale i v domácnostech. Tam se pro tento typ odpadu používá termín kuchyňský odpad. Kromě nedojedených jídel a nejrůznějších zbytků z jejich přípravy sem patří například i potraviny prošlé a jinak znehodnocené.

Kuchyňský odpad z domácností

Bohužel stále velké množství tohoto odpadu z domácností končí v popelnicích na směsný komunální odpad. Podle analýz tvoří bioodpad v našich popelnicích 30-40 % z celkového vyhozeného materiálu. Velká část z něj je ale bioodpad kompostovatelný. Jak bychom mohli se zbytky živočišného původu naložit lépe?

Fermentace kuchyňského odpadu

Kuchyňský odpad - ten z domácností - je možné kompostovat v komunitních kompostérech nebo jej vytřídit do hnědé popelnice na biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO). Co konkrétně můžete vhazovat do hnědé popelnice ve vaší obci, určuje svozová společnost. Pokud se rozhodnete v domácnosti zpracovávat organické zbytky, můžete využít bokashi fermentaci, díky které je možné zpracovávat i zbytky živočišného původu. Bokashi produkt pak můžete vhodit do hnědé popelnice nebo do kompostéru.

Pilotní sběr kuchyňského odpadu v Praze

Loňský podzim navázal magistrát hlavního města na projet z roku 2020 a nabídl občanům z východního okraje Prahy svoz kuchyňských zbytků. Na rozdíl od klasických hnědých biopopelnic, kam patří pouze odpad rostlinného původu, vyhazují Pražané do nových nádob zbytky rostlinného i živočišného původu, stejně jako potraviny v původním obalu (kromě skla).

Patří sem tedy například i pečivo, zbytky vařeného jídla, masné a mléčné výrobky či mastné ubrousky. Bioodpad obsahující zbytky živočišného původu musí projít hygienizačním procesem, aby se zabránilo šíření patogenů. Proto k jeho zpracování nestačí obyčejná kompostárna, ale buď kompostárna speciálně vybavená hygienizační jednotkou, anebo bioplynová stanice. Na území hlavního města Prahy se nenachází ani jedno toto zařízení, proto nyní kuchyňský bioodpad putuje do Středočeského kraje, například do bioplynové stanice v Mladé Boleslavi či v Přibyšicích u Benešova.

Možnosti zpracování gastroodpadu

Právnické osoby produkující gastroodpad (tedy restaurace, jídelny apod.) mají dle § 15, odst. 2, písm. c) zákona 541/2020 o odpadech povinnost zajistit odborné nakládání s odpadem, který původci vzniká. Tento zákon by měl zamezit tomu, aby množství gastroodpadu končilo na skládce nebo ve spalovně, a zajistit, aby bylo naopak dále využito.

Gastroodpad neboli po staru pomeje se dříve dával jako krmení hospodářským zvířatům. Je však nutné říct, že zkrmování gastroodpadu hospodářskými zvířaty je zakázáno. A rovněž se nesmí vypouštět do kanalizace.

Gastroodpad dělíme na dvě podkategorie: na zbytky čistě rostlinného původu a zbytky obsahující živočišnou složku. Ty rostlinné je možné v rámci předcházení vzniku odpadu lokálně kompostovat. Zbytky živočišného původu nebo zbytky z talířů však vyžadují hygienizaci! Ta je českou legislativou definována jako zahřátí na 70 °C po dobu 60 minut nebo 120 °C po dobu 20 minut.

Gastroodpad se třídí do zvláštních nádob, které mají dvojité dno a dobře těsnící víko. Takové nádoby se pak sváží minimálně jednou týdně (ale i častěji) do bioplynové stanice či do kompostárny s hygienizační jednotkou. Takových je ale v České republice zatím nedostatek.

Elektrické kompostéry

Elektrické kompostéry typu GreenGoodS gastroodpadem v kuchyni, školní jídelně i restauraci může pomoci elektrický kompostér. Na trhu existuje řada elektrických kompostérů, které splňují podmínky pro hygienizaci, a je tedy možné s jejich pomocí zpracovávat i gastroodpad živočišného původu a zbytky jídel od strávníků. Kompostér pracuje kontinuálně a za 24 hodin zredukuje vsádku gastroodpadu až o 90 %. Výsledkem je organické hnojivo, které obsahuje velmi koncentrované živiny, včetně solí z uvařených pokrmů. Je proto důležité jej před použitím zředit, a to v poměru až 1 : 100 (organické hnojivo : zemina).

Budoucnost kompostování gastroodpadu

Rocket neboli raketa (jak mu říkáme my) je malé kompostovací zařízení s kapacitou do 150 tun zpracovaného bioodpadu za rok. Ze zahraničních zkušeností s kompostérem typu Rocket víme o možnostech zpracování nejen rostlinného bioodpadu, ale i gastroodpadu a kompostovatelného nádobí. V těchto oblastech vidíme jeho velký potenciál.

Kompost, který v Rocketu vzniká, má vysokou kvalitu, optimální složení živin a jedná se o živou hmotu. Obsah mikroorganismů v kompostu je jednou z jeho klíčových vlastností. Jeho aplikace do půdy ji pomáhá oživovat a přispívá k celkovému zdraví půd. Zdravá půda = živá půda.

Jak probíhá hygienizace uvnitř kompostérů typu Rocket

Díky pravidelnému a častému promíchávání dostávají mikroorganismy účastnící se kompostovacího procesu potřebnou „injekci“ kyslíku a celý proces tak probíhá rychleji a intenzivněji. Vlivem metabolické aktivity mikroorganismů v počátečních fázích kompostování dochází k nárůstu teploty uvnitř kompostéru, a to až k 70-80 °C. Tyto teploty pomáhá kompostér udržovat po delší dobu, jelikož je zařízení vybaveno automatickou kontrolou teplotních cyklů, a v případě potřeby obsah zahřeje. Dosažení a udržení vyšších teplot je klíčové pro usmrcení patogenních mikroorganismů, obzvlášť pokud kompostujeme i zbytky živočišného původu.

Lokální zpracování gastroodpadu

Výhodou zpracování gastroodpadu v Rocketu je, že pracuje lokálně, a odpadá tak transport odpadu na velké vzdálenosti a náklady i emise s přepravou spojené. Výstupem je kvalitní kompost, který je po dozrávání možné opět lokálně využít, např. k obohacení půdy městské zeleně, prodávat jej či věnovat zákazníkům, kteří gastroodpad třídí (jak je tomu například ve Francii).

Naším cílem je prokázat bezpečnost zpracování tohoto typu odpadu v kompostéru Rocket a rozšířit tak možnosti lokálního zpracování gastroodpadu.

Projekty zaměřené na čištění a recyklaci vody

• Projekt „Inovace technologií na čištění a recyklaci vody“ se zabývá inovací souboru 4 stávajících výrobků ASIO TECH, které slouží k úpravě, čištění a recyklaci vod (AS-FLOT, AS-PROCHEM, AS-DEHYDRATOR, jednotka UF/RO.).
• Projekt byl zaměřen na čištění skládkových výluhů pomocí elektrochemické oxidace.
• Nová technologie NANOFLOC pracuje na principu elektrokoagulace. Použití nanočástic nulamocného železa a sloučenin šestimocného železa (železanů) pro odstranění rezistentního znečištění z odpadních vod.
• Cílem projektu SWAT bylo vyvinout technologii, která umožní sklízení řas s vysokou výtěžností a nižšími provozními náklady než mají konkurenční technologie.
• V rámci projektu byla vyvíjena technologie RAZone zajišťující vysokou kvalitu vody v recirkulačních akvakulturních systémech pro chov ryb.
• Projekt řešil problematiku separace uhlovodíků z vod pomocí membránových separací.
• Hlavním cílem projektu bylo připravit technologii úpravy a následného využívání šedých vod tj. vod ze sprch, umyvadel, praček, myček a kuchyňských výlevek, ale také z balneoprovozů.
• Projekt se zabýval vývojem kontejnerové jednotky využívající enkapsulované biomasy v prvním stupni pro oxidaci amoniakálního znečištění na dusitany a ve druhém stupni anaerobní rekombinací dusitanů a amoniakálního dusíku na plynný dusík - tzv. anammox proces.
• V rámci projektu byla vyvíjena technologie „Green Box“, která je kombinací procesů, které z odpadních tuků nejrůznějšího původu vytváří topný bio-olej.
• Vývoj technologie pro čištění průmyslových odpadních vod s vysokým organickým zatížením kombinující anaerobní procesy a membránové separace kalů pro zajištění vysoké kvality odtoku.
• Projekt se zabýval aplikací nanotechnologií pro čištění vzduchu a vody.
• V rámci projektu byla vyvíjena kontejnerová technologie OxFloc, která využívá elektrokoagulace a následné elektrooxidace pro čištění skládkových a průmyslových vod, kdy oxidanty se vytváří na elektrodách ve formě reaktivních radikálů.
• Projekt je zaměřen na studium možnosti dočišťování odtoků z aktivačních čistíren odpadních vod v nízkozatěžovaných biologických rybnících nové konstrukce.
• Projekt řešil problematiku čistění plynu z komunálních skládek, kde produkovaný bioplyn obsahuje 45% - 60% metanu a zbytek představují nečistoty jako např. kyslík a síra.
• Šlo o projekt se širokým záběrem, jehož cílem bylo poskytnout komplexní řešení pro dělení vod u zdroje. Zabýval se čištěním šedých vod na úroveň závlahové vody. Kromě toho řešil management nakládání s žlutou vodou (moč) a její využití například jako půdního kondicionéru.
• V rámci projektu je vyvíjena jednotka pro částečné odsolování vody pracující na principu elektrosorpce.
• Cílem projektu je navrhnout postup výroby tištěných senzorů pro rychlé a přesné stanovení obsahu těžkých kovů ve vodním prostředí, který bude pro uživatele současně finančně zajímavý.
• Projekt se zabývá vývojem technologií zaměřených na odstraňování amoniakálního znečištění z průmyslových odpadních vod elektrochemickými metodami, jako jsou nepřímá elektrochemická oxidace, elektrochemická alkalizace, elektrokoagulace, elektroflotace apod. v kombinaci se sorpcí, stripováním a dalšími procesy.
• Cílem projektu je návrh technologie pro biologickou produkci metanolu z metanu a jeho separaci nebo přímé využití jako organického substrátu na ČOV.
• Cílem projektu je vytvoření modulární čistírny odpadních vod pro obce do 2000 ekvivalentních obyvatel s minimálními nebo nulovými energetickými nároky.
• Projekt Bazénové vody se slanou vodou je zaměřený na management slaných vod, jejich čištění, úpravu a recyklaci.
• RAINOK - projekt "Technologie pro úpravu dešťových vod v průmyslu" řeší nalezení možností využití dešťové vody v průmyslových areálech a dále teoretický návrh technologického řešení čištění na požadovanou kvalitu vody.
• Projekt posuzuje sorpční funkce strukturovaných substrátů. Zároveň testuje jejich únosnost v reálných podmínkách propustných parkovišť.
• Cílem projektu jsou výměnné stáže doktorandů mezi pěti vědeckovýzkumnými institucemi, které jsou i příjemci grantu.
• Cílem projektu je vytvoření studie proveditelnosti pro systém centrálního čištění odpadních vod ze sídel do ca.

Legislativa

• Zákon 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. Sb.
• Zákon o krmivech 91/1996 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č.

Navržená technologie je v souladu s právními předpisy zákonem o odpadech a splňuje požadavky na zpracování gastro odpadů a jejich hygienizace pro další využití. Odpad v hygienizačním tanku bude zdržen na teplotě min. 70 až 85 ºC po dobu min. 5 hodin (se záznamem) dle nařízení ES č. 20 01 08 - biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (nadrcen na max.

tags: #hygienizace #odpadu #projekt

Oblíbené příspěvky:

• Definice a klíčové koncepty ekologie organismů
• Přečtěte si více o "Příroda Uzdravuje"
• Ubytování v Moravském krasu: Tipy
• Bezpečnostní opatření strojvedoucího
• Vše o magnolii grandifloře