Článek prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu evaluačních strategií středisek ekologické výchovy v České republice a identifikuje čtyři základní evaluační strategie a související proměnné.
Environmentální vzdělávání má přímý a každodenní dopad na děti, rodiny i školy. Environmentální vzdělávání v ČR není okrajová aktivita, ale zásadní praktická podpora škol, dětí a rodin. Pomáhá dětem trávit čas venku, posiluje jejich fyzické i duševní zdraví a učí je rozumět místu a prostředí, ve kterém žijí - krajině, přírodě i obci.
Je důležité zdůraznit, že environmentální vzdělávání v ČR zajišťuje široký okruh aktérů: Školám s ním pomáhají ekocentra, skauti, zoologické zahrady, muzea nebo střediska volného času jak samostatná, tak zřizovaná obcemi a kraji. Případné škrty v této oblasti by nezasáhly abstraktní organizace, ale konkrétní děti, rodiny a školy. Chtěli bychom proto upozornit na rizika, která výrazné omezení podpory ze strany státu přináší.
Oslabila by se podpora učitelů i dostupnost programů o přírodě pro školní třídy nebo kroužků pro děti zejména v regionech, kde jsou již teď možnosti kvalitní výuky omezené. Upozorňujeme na to, že menší dostupnost takového vzdělávání s sebou nese hrozbu snížení environmentální a přírodovědné gramotnosti dětí a mládeže. Síť středisek ekologické výchovy Pavučina každoročně osloví 570 000 dětí a dospělých, sdružuje 49 organizací ve 13 krajích a realizuje více než 13 000 vzdělávacích programů ročně - pro mateřské, základní i střední školy, pedagogy i celé rodiny.
Usnesením číslo 652 ze dne 20. července 2016 byl vládou schválen rozsáhlejší a detailnější dokument - Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2016-2025. Státní program představuje klíčovou národní strategii pro oblast EVVO i EP s vizemi, cíli a opatřeními, na nichž se vedle orgánů státní správy podílejí mj. Na základě dvou výše uvedených dokumentů, kraje v samostatné působnosti zpracovávají krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Působnost krajů a krajských úřadů ve vztahu k environmentální výchově zmiňuje také zákon č. 114/1192 Sb.
Čtěte také: Certifikace SEV Pavučina (2009)
Když zamíříme do školního prostředí, zde je environmentální výchova ukotvena v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) jako průřezové téma. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta se dotýká každého z nás, mnohdy o tom ani nemáme tušení.
Budova SEV je projektována pro Magistrát města Olomouce jako součást projektu Sluňákov, areál ekologických aktivit - výukové biocentrum v Horce nad Moravou. Areál má sloužit pro seznámení veřejnosti s přírodou a procesy v ní probíhajícími a přiblížit ekologické myšlení a úlohu člověka v přírodě. Zároveň bude vstupní branou do CHKO Litovelské Pomoraví. Areál je umístěn na Hané asi 10 km severozápadně od Olomouce v údolní nivě řeky Moravy nedaleko jejího ramena - Mlýnského potoka.
Hlavní náplní bude vzdělávání školní mládeže v jednodenních a týdenních programech ekologické výchovy. Mimoto zde budou pořádány i odborné semináře z ekologie, pedagogiky a příbuzných oblastí. Část objektu bude turisticko - informačním centrem o CHKO Litovelské Pomoraví a přírodě regionu Haná. Objekt bude umožňovat i tzv. měkkou turistiku s environmentálně - vzdělávací náplní.
Objekt střediska SEV je navržen jako energeticky úsporná stavba s využitím moderních alternativních zdrojů energie a stane se tak pro veřejnost příkladem možných úprav ve smyslu návrhů na ekologické bydlení a bude propagovat myšlenky prospěšné pro koncept trvale udržitelného rozvoje. Architektonické řešení domu je navrženo jako obydlená terénní vlna, která je plynule zapojena do okolního terénu.
Výraz navrženého objektu je výsledkem procesu hledání nové formy ekologického domu, který se zapojuje do okolní přírody, využívá sluneční energii a chrání se pomocí zemního valu před nepřízní počasí. Objekt je z poloviny jednopodlažní a z poloviny dvoupodlažní.
Čtěte také: Pavučina: Centra ekologické výchovy
Použité materiály jsou vesměs tradiční a byly voleny s ohledem na ekologickou přijatelnost. Na fasádách se uplatňují dřevo, sklo, beton a kámen v gabionech. V interiéru jsou to převážně dřevo, sklo, cihelné stěny omítané nebo režné i z nepálených cihel.
Kromě pasivních energetických prvků domu (jižní venkovní ochoz, zemní val od severu) jsou zásadní součástí objektu aktivní zařízení sloužící pro dobré energetické zapojení objektu do přírodního prostředí. Jsou to systém nuceného větrání s rekuperací sloužící i pro vytápění objektu, solární kolektory pro přípravu TUV a vytápění, zemní kolektory, plánovaná kořenová čistička odpadních vod, systém jímání užitkové vody, systém úsporného osvětlení a celkový regulační systém budovy, který bude navíc využíván, společně s ostatními zařízeními, pro výukové a ukázkové účely.
Stavebně - energetická koncepce se snaží vycházet z obecných principů trvale udržitelné výstavby. Velmi důležitou okrajovou podmínkou ovlivňující celkovou koncepci je způsob provozování budovy. Důsledkem je stavební řešení, které zkracuje otopné období na čtyři zimní měsíce, kdy se navíc budova méně využívá. Zbytková potřeba tepla je celá kryta s využitím obnovitelných zdrojů energie, v kombinaci biomasa a solární energie.
Environmentální výchova je procesem poznávání životního prostředí, utváření a rozvíjení hodnotících vztahů (postojů) a rozvíjení šetrného a odpovědného jednání. Soustředí se na pochopení vztahů a souvislostí mezi složkami životního prostředí (přírodní, kulturní nebo umělou, sociální), komplexní vyjádření vzájemné podmíněnosti živé a neživé přírody, organismů navzájem, vztahů lidské činnosti a jejích produktů a přírody, včetně poznávání nechtěných důsledků lidských přetvářecích aktivit, jež způsobují devastaci a ohrožení přirozených kvalit vody, vzduchu, půdy, flóry a fauny s následným ohrožením nejen lidského zdraví, ale i existence života na Zemi vůbec.
Vyvrcholením výchovného procesu je utváření žádoucích postojů jedince, jeho zájmových orientací a potřeb jako podnětů k jednání. Jde o náročný úkol utvářet a kultivovat hluboký citový vztah k přírodě i ke kultuře a posilovat trvalý zájem o ně.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Ekologickou gramotností se rozumí porozumění provázanosti mezi lidským jednáním a jeho širšími sociálními, ekonomickými i environmentálními důsledky. Environmentální přístup ke vzdělávání je spojen s překonáváním primitivně egocentrických názorů a preferencí hodnot a s duchovní integrací člověka do přírody a kultury.
Na rozvoji teorie a praxe environmentální výchovy se podílí nejen školy, ale i jiné instituce, například střediska ekologické výchovy, která realizují vzdělávací akce pro žáky, studenty, učitele a osvětové programy pro veřejnost.
Ochota chránit přírodu a životní prostředí úzce souvisí s osobním vztahem k prostředí. Proto environmentální výchova v první řadě vyvádí děti ven ze školy. Digitální technologie umožňují dětem přístup k informacím a datům, usnadňují jejich zpracování a vyhodnocování.
Podle výzkumu České děti venku z roku 2023 (výzkum Nadace Karel Komárek Family Foundation a analytického ústavu STEM) 34 % dětí během výuky netráví venku žádný čas. Mnohé školy a školky budují přírodní zahrady nebo zvelebují ty stávající. Zahrady jsou místo, kam se řada učitelů odváží s výukou dříve než do lesa, protože je to pro ně bezpečné, předvídatelné prostředí.
Školní stravování může být jedinečným místem propojení teorie a praxe realizace environmentální výchovy. Dnes, kdy se stále více populace potýká s obezitou, by výchova a výuka zdravých stravovacích návyků měla být ve školách jednou z priorit.
Věřím, že i díky zkušenostem učitelů z ekocenter, zapojení do různých projektů a vzdělávání školních koordinátorů EVVO se na velké části škol environmentální výchova realizuje lépe než třeba před patnácti lety.
Rádi bychom vás pozvali k účasti na Specializačním studiu environmentální výchovy, které je určeno pro všechny, kdo chtějí prohloubit své znalosti a dovednosti v oblasti ekologické výchovy a stát se školními koordinátory environmentální výchovy. Toto akreditované studium vám nabídne komplexní pohled na environmentální výchovu, propojení teorie s praxí a přístup k rozličným vzdělávacím metodám materiálům.
Studium zahájíme úvodním kurzem od 7. do 11. září 2024 v Horním Maršově v Krkonoších. První kurz vás seznámí s významem a cíli environmentální výchovy (EV) ve školním prostředí, jejím zakotvením ve školních dokumentech a rolí koordinátora EV. Budete mít příležitost setkat se s koordinátory, kteří toto studium již absolvovali, a získat od nich cenné rady a inspiraci. Provedeme vás metodami místně zakotveného učení, a ukážeme, jak tyto přístupy začlenit do každodenní praxe ve škole, chybět nebude ani exkurze do Krkonošského národního parku.
Studium je akreditováno a je určeno absolventům magisterského programu pedagogického typu nebo absolventům magisterského programu nepedagogického typu doplněného pedagogickým minimem. Tyto podmínky je nutné splnit do zahájení studia, tj.
tags: #hypoteza #naucnych #stredisek #ekologicke #vychovy #informace