Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun, jak oznámila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky.
Růst globálních emisí se podle IEA zastavil zejména díky poklesu emisí při výrobě elektřiny ve vyspělých zemích, za kterým stojí rostoucí úloha obnovitelných zdrojů, přechod od uhlí k zemnímu plynu a vyšší produkce jaderných elektráren.
Výrazný pokles emisí ve vyspělých ekonomikách v loňském roce podle IEA kompenzoval pokračující růst v jiných částech světa, za ním stály zejména asijské země, které zvyšují výrobu elektřiny z uhlí.
Emise v energetickém sektoru ve vyspělých zemích sestoupily zpět na úrovně z konce 80. let.
Celosvětové emise oxidu uhličitého (CO2) související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Celkově emise z energetiky stouply o 410 milionů tun, tedy 1,1 procenta, na 37,4 miliardy tun. Tempo růstu však zpomalilo z 1,3 procenta v předchozím roce.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Kromě nízké produkce vodních elektráren, kterou musely nahradit elektrárny na fosilní paliva, ke zvýšení emisí přispěly také oživení čínské ekonomiky a oživení v leteckém sektoru.
"Emise CO2 jsou daleko od rychlého poklesu, jak to vyžaduje splnění globálních klimatických cílů stanovených v pařížské dohodě, ale dosáhly nového rekordního maxima," uvedla IEA.
Přibližně 40 procent z loňského nárůstu, tedy asi 170 milionů tun, připadá na kroky, které byly nutné pro nahrazení ztracené výroby energie z vodních elektráren kvůli extrémnímu suchu, uvedla IEA.
IEA upozornila že přesun od uhlí k plynu pomohl zabránit emisím 95 milionů tun CO2. Bez tohoto přesunu by růst emisí byl vyšší o více než 15 procent.
Globální emise oxidu uhličitého (CO2) související s energií loni stouply o 1,7 procenta na rekordních 33,1 miliardy tun. Důvodem byla zvýšená poptávka po energii a používání uhlí, hlavně v Asii. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst emisí pak byl nejvyšší od roku 2013.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Spojené státy americké zaznamenaly největší pokles emisí CO2 ze všech zemí světa, a to přes podporu uhelného průmyslu administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Emise poklesly o 140 milionů tun, tedy o 2,9 procenta. Ještě větší pokles zaznamenali v Evropské unii: o 160 milionů tun, tedy pět procent. Poprvé v EU plynové elektrárny vyrobily více elektřiny než uhelné a větrné elektrárny ty uhelné téměř dohnaly.
Podobně rychlý pokles se odehrál i v Japonsku - o 45 milionů tun, tedy asi čtyři procenta. Jednalo se o nejrychlejší snížení emisí od roku 2009; příčinou byly především restartované jaderné reaktory, které nahradily spalování uhlí.
Ve Spojených státech emise související s energetikou klesly o 4,1 procenta. V Číně emise z energetiky vzrostly o 5,2 procenta. Poptávka po energii rostla, protože země se zotavila z omezení souvisejících s pandemií nemoci covid-19, uvedla IEA.
V USA emise CO2 stouply o 3,1 procenta. O rok dříve přitom klesly. V Číně emise vzrostly o 2,5 procenta a v Indii o 4,5 procenta. Naopak v Evropě emise klesly o 1,3 procenta a nižší byly již pátým rokem za sebou také v Japonsku.
Emise CO2 jsou primární příčinou celosvětového růstu průměrné teploty, který se země snaží zmírnit, aby se vyhnuly nejvíce devastujícím účinkům změny klimatu, uvedla agentura Reuters.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Globální poptávka po energii vzrostla loni o 2,3 procenta. To je téměř dvojnásobek průměrného růstu od roku 2010. Přispěla k tomu hlavně silná globální ekonomika a vyšší poptávka po vytápění a chlazení v některých částech světa, upozornila IEA. Čína, USA a Indie se na celkovém růstu energetické poptávky podílely téměř 70 procenty.
Celosvětová poptávka po plynu se zvýšila o 4,6 procenta, nejrychleji od roku 2010. Podpořil ji hlavně vyšší přesun k plynu od uhlí. Poptávka po energii z obnovitelných zdrojů se zvýšila o čtyři procenta, ale využití obnovitelných zdrojů by mělo expandovat mnohem rychleji, aby byly splněny dlouhodobé klimatické cíle, uvádí zpráva.
Poptávka po ropě stoupla o 1,3 procenta. Spotřeba uhlí se pak zvýšila o 0,7 procenta, protože vyšší poptávka v Asii překonala pokles ve zbývajících částech světa.
IEA upozornila že přesun od uhlí k plynu pomohl zabránit emisím 95 milionů tun CO2. Bez tohoto přesunu by růst emisí byl vyšší o více než 15 procent.
IEA ve své zprávě uvedla že celkově emise ve vyspělých ekonomikách klesly na 50leté minimum, protože poptávka po uhlí klesla zpět na úroveň, která nebyla zaznamenána od počátku 20. století.
V Evropské unii se emise z energetiky v loňském roce snížily téměř o devět procent, což způsobil zejména prudký nárůst ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů a propad ve výrobě elektřiny z uhlí a plynu.
"Musíme tvrdě pracovat, abychom zajistili, že rok 2019 zůstane v paměti jako definitivní vrchol globálních emisí, a nikoli pouze jako přestávka v růstu,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Máme k tomu potřebné energetické technologie a musíme je všechny využít,“ dodal.
tags: #iea #emise #oxidu #uhliciteho