Index ohrožení digitalizace v České republice a EU

Vyplývá to z nejaktuálnějšího vydání DI Indexu (Digital Intensity Index). Ten měří míru digitalizace mezi firmami členských států EU pomocí míry využití dvanácti různých digitálních technologií (AI, e - commerce, cloudové služby atd.).

Dlouhá cesta k evropským cílům v digitalizaci

V roce 2021 dosáhlo základní úrovně digitalizace 56 % podniků působících v Evropské Unii. Základní úroveň znamená využívání alespoň čtyř z dvanácti vybraných digitálních technologií (např. využívání jakékoli AI, podíl prodeje prostřednictvím e-commerce na celkovém obratu alespoň 1 % atd.) Základní úroveň zahrnuje podniky s nízkou, vysokou a velmi vysokou úrovní indexu digitální intenzity (DII), s výjimkou velmi nízké úrovně.

Pouze 3 % malých a středních podniků (MSP) v EU dosáhlo velmi vysoké úrovně digitalizace, zatímco 18 % dosáhlo vysoké úrovně. Většina MSP zaznamenala nízkou (34 %) nebo velmi nízkou (45 %) úroveň digitalizace.

Podle jednoho z cílů Evropské digitálního dekády by do roku 2030 mělo více než 90 % malých a středních podniků (MSP) v EU dosáhnout alespoň základní úrovně digitalizace. V roce 2021 chybělo MSP k dosažení těchto evropských ambicí 35procentních bodů. Minimálně poslední cíl je však dalece vzdálený.

Srovnání zemí EU v DI Indexu

Naopak největší podíl podniků, které dosáhly velmi vysoké úrovně DII, můžeme najít ve Finsku, Dánsku a Maltě (všechny 10 %) nebo Švédsku (9 %). Nejhůře pak dopadlo Rumunsko a Bulharsko s přibližně třemi čtvrtinami podniků vyznačujících se velmi nízkou digitální intenzitou (77 %, resp.

Čtěte také: Ekologický index poměru světla a početnosti

Česká republika a DI Index

Česká republika se pak v DI Indexu umístila na 16. místě, tedy mezi přesný evropský průměr. Stále za sebou však zanechala většinu východoevropských zemí, včetně všech zbylých států Visegrádské čtyřky. V oblasti Digitalizace a infrastruktury jsme si meziročně polepšili z 16. na 14. příčku v EU. Za postupem stojí dostupnější internet v domácnostech nebo zlepšující se úroveň digitalizace státní správy.

Česko si v pilíři digitalizace a infrastruktury Indexu prosperity a finančního zdraví meziročně polepšilo z 16. příčky na 14. v EU. Našemu umístění výrazně pomohlo to, že se zvedla dostupnost MHD v českých městech, máme ji v rámci evropské sedmadvacítky 10. nejlepší oproti loňskému 17. místu. Úspěch v porovnání s loňskem zaznamenala také úroveň digitalizace státní správy. O 3 příčky jsme se naopak propadli, když přijde na hustotu silnic, kde jsme letos obsadili 10. místo.

Podle současného Indexu představují pro Česko nejúspěšnější oblasti podobně jako v předchozích ročnících výdaje státu na sektor dopravy, průměrné výdaje na veřejnou dopravu na osobu a hustota železnic, která je u nás stále vůbec nejvyšší v EU.

Na pozicích eurounijních premiantů v digitalizaci a infrastruktuře najdeme podobně jako loni Nizozemsko, Lucembursko a Dánsko, které spojuje především dobrá dostupnost rychlého internetu a husté pokrytí dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Velký kus cesty ke kvalitnější infrastruktuře i vyššímu stupni digitalizace naopak ještě musejí ujít Rumunsko, Bulharsko a vůbec poslední Řecko, které má z celé EU nejhorší nejen dostupnost internetu v domácnostech obecně, ale také pokrytí vysokorychlostním internetem.

Digitalizace státní správy v ČR

Úroveň digitalizace české státní správy se zvyšuje. Alespoň to vyplývá z dat indexu DESI. Náš indikátor reflektuje výsledky Česka v sedmi podoblastech digitalizace. Zatímco loni jsme skončili s 487 body z celkově možných 700 až na předposledním místě v EU, letos jsme se se ziskem téměř 534 bodů posunuli o pět příček na 21. pozici v rámci sedmadvacítky. Nejvyšší úroveň digitalizace státní správy najdeme na Maltě, které šlapou na paty Estonsko a Finsko.

Čtěte také: Význam indexu podnikatelského klimatu

K posunu přispělo zejména polepšení u sledované kategorie „přístup k elektronickým zdravotním záznamům“, což spadá do agendy Ministerstva zdravotnictví, které na postupné elektronizaci zdravotnictví dlouhodobě pracuje. Podle analýzy eHealth Evropské komise však v celkovém hodnocení elektronického zdravotnictví bohužel Česko získalo pouze 51 %, což je druhé nejhorší skóre v rámci EU. U vlastního přístupu ke zdravotnickým záznamům, jako jsou výsledky vyšetření nebo jiné lékařské zprávy, tuzemsku patří skóre 0, což znamená, že digitálně se ke svým zdravotním údajům dostane méně než 19 % populace. Také další aspekty digitalizovaného zdravotnictví pokulhávají a k lepší úrovni digitalizace nepřispívají.

Za kvalitnější úrovní digitalizace ale stojí také lepší transparentnost „poskytování služeb, designu a osobních dat“. Poměrně nicneříkající kategorie v rámci DESI indexu zahrnuje míru transparentnosti průběhu služby, zapojení uživatelů do navrhování služeb a do jaké míry je transparentní, jak stát s osobními daty uživatelů nakládá. „Zde se asi nejvíce projevuje správa osobních údajů v základních registrech a s tím související možnost občanů být informováni o tom, kdo a jak s jejich osobními údaji v držení veřejné správy zacházel a případně upozornit na chyby nebo neaktuálnost,“ přibližuje Jakub Palata z DIA konkrétní kroky kupředu, ke kterým došlo v posledním roce, a dodává, že zároveň přibývá portálů a online služeb s detailním popisem průběhu služby.

Naopak nejhůře hodnocenou podoblastí zůstávají „předvyplněné formuláře“, kde má digitalizace sloužit k tomu, aby občané při podávání žádostí ideálně vyjádřili „pouze“ zájem o určitou službu a systém si dále všechna potřebná data opatřil sám pomocí propojeného datového fondu. Také podle portálu Plnění ZoPDS (Zákona o právu na digitální služby) umožňujícího komukoli nahlédnout na stav plnění povinností vyplývajících ze zákona má Česko v otázce formulářů co dohánět.

Zákon o právu na digitální služby nepředstavuje běžný zákon, ale spíše soubor pravidel, opatření, práv a povinností pro orgány veřejné moci. Ty mají pomoci s rychlejší transformací služeb veřejné správy do uživatelsky příjemnější podoby. Legislativa původně stanovovala jako pro úřady závazný termín, od kterého od nich občané mohou digitální komunikaci vyžadovat, únor 2025, ten se ale nakonec posunul o další dva roky. V červenci vláda navíc schválila, že pro některé služby by úplná digitalizace představovala nepřiměřenou zátěž, tedy že by z pohledu efektivity nebyla přínosná, protože je jejich využití velmi malé.

Co se týče povinností úřadů vyplývající ze Zákona o právu na digitální služby, posun stran digitalizace z pohledu indexu DESI podle Jakuba Palaty z DIA nastal u služeb spadajících pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně u České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce. „Hodně služeb, které jsou zde hodnoceny, je z oblasti kariéry, což zahrnuje služby související se zaměstnaností, nezaměstnaností nebo důchodem. Dále si vede dobře oblast sociální podpory, kdy lze jednoduše žádat o příspěvky v rámci služby JENDA.

Čtěte také: Sledování kvality ovzduší na Apple Watch

Ačkoli podle hodnocení došlo meziročně ke zlepšení digitálních služeb české státní správy poměrně skokově, nárůst podílu občanů, kteří by užívali služby eGovernmentu, už tak výrazný nebyl. Zatímco v minulém ročníku odpovídal 77 % občanů, kteří s veřejnou správou v uplynulých 12 měsících komunikovali přes internet, do toho letošního vzrostl pouze o půldruhého procentního bodu, a výše v pořadí jsme se tak posunuli pouze o jednu příčku.

Dostupnost internetu a platebních terminálů

Když přijde na dostupnost internetu v domácnostech, Česko dosahuje průměru. Vyhoupli jsme se z 16. na 14. příčku, když jich přibylo z 92,8 % na 94,6 %. Z dat nicméně vyplývá, že připojení často postrádá uspokojivou rychlost přenosu dat, protože vysokorychlostním internetem je pokryto méně domácností než u nás už jen v Řecku.

V Česku jsou nicméně o něco dostupnější platební terminály. Zatímco v loňském ročníku na tisícovku obyvatel připadlo podle dat Evropské centrální banky (ECB) 23,5 terminálů, v letošním se hodnota rovná 24,6. Přesto jsme v pořadí klesli o dvě příčky až na 24. pozici, a jde tak pro Česko o jeden z nejslabších indikátorů. V jiných státech totiž došlo ke znatelnějšímu zlepšení - konkrétně nás dle dat ECB předběhly Slovensko a Bulharsko.

„Balkánské země mají nyní vyšší hustotu terminálů díky nové legislativě, která vyžaduje přijímání elektronických plateb. Zavedlo ji Řecko, loni se přidalo Rumunsko a trend se přelévá dále. Podle Josefa Kunčara, ředitele divize akceptační sítě pro Česko, Maďarsko a Slovensko ve společnosti VISA, dostupnost terminálů v tuzemsku mimo jiné roste i díky programu Česko platí kartou, který podnikatelům umožňuje vyzkoušet na několik měsíců zdarma platební terminál, terminál v mobilu či platební bránu. Po uplynutí mohou zařízení vrátit bez sankcí, nebo pokračovat za tržních podmínek.

„Díky programu bylo poskytnuto bezmála 49 tisíc terminálů a více než 10 tisíc platebních bran,“ říká Kunčar. Společnost VISA sleduje, že Češi dnes čím dál častěji využívají digitální platby i na malé částky. „Tři čtvrtiny z nich platí kartou i při platbách do 50 korun, a pokud to obchodník neumožní, více než třetina zákazníků od nákupu ustoupí. Na poli bezhotovostních transakcí navíc čím dál tím více narůstá obliba přijímání plateb přes QR kódy.

„Pozorujeme to zejména u podnikatelů, kteří chtějí ušetřit za poplatky při platbě kartou nebo tam, kde chtějí mít záložní řešení pro případ výpadku,“ popisuje Holoubek z Global Payments. Česku navíc patří jedno prvenství - evropskou jedničkou jsme v placení nositelnou elektronikou: „Češi dnes již 55 % plateb provádějí telefony, hodinkami nebo prsteny.

Dostupnost MHD a náklady na ni

Výrazného posunu na lepší příčky se v unijním porovnání dočkali obyvatelé českých měst z pohledu dostupnosti městské hromadné dopravy. Vliv na to nicméně může mít také skutečnost, že u tohoto indikátoru došlo k výměně zdroje. Zatímco podle dat OSN mělo v roce 2020 v blízkosti svého bydliště zastávku MHD 90,4 % lidí žijících v českých městech, podle dat NASA už v roce 2023 podíl odpovídal 93,8 %. Z pohledu pořadí jsme se tak meziročně vyhoupli ze 17. na 10.

Přesto data naznačují, že se v některých významných městech Česka dostupnost veřejné dopravy z pohledu blízkosti zastávek nezlepšuje; ba naopak. Takový vývoj je nicméně daný zejména dynamickým rozvojem obytné zástavby, nikoli rušením zastávek, upozorňuje René Vávro z Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP): „Nové projekty vznikají jak v centrálních oblastech, tak zejména na okraji města. V těchto lokalitách často chybí dostatečná dopravní infrastruktura: ulice mají historicky nedostatečné šířky, chybí obratiště či propojovací komunikace.

Ačkoli na první dobrou data hovoří jinak, podle Vávra se ve skutečnosti v Plzni síť MHD v posledních letech rozvíjela, včetně přibývání zastávek. „Zaváděly se nové linky nebo se upravovaly ty stávající v návaznosti na výstavbu nové infrastruktury - došlo například ke kompletnímu přepracování linek 24 a 25 po zprovoznění Západního městského okruhu nebo vznikly linky 36 a 43 s doplněním nových zastávek,“ uvádí Vávro konkrétní příklady, jak se v Plzni rozšiřuje dopravní obslužnost.

Zatímco cestující veřejné dopravy v Česku může na celorepublikové úrovni těšit, že mají čím dál tím spíše nějakou zastávku MHD „hned za rohem“, úsměv jim může zamrznout na rtech, když se podívají, kolik je veřejná doprava stojí. Roční útrata průměrného Čecha za veřejnou dopravu se totiž meziročně zvedla z v přepočtu 120 eur na 140 eur, což zároveň znamenalo propad tuzemska z 3. na 4. příčku v EU. Důvody dražšího jízdného bývají jednoduché - zdražování samotného provozu.

Hlavní město Praha se pak dlouhodobě může chlubit tím, že ve srovnání velkých evropských měst nabízí nejlevnější roční předplatné na MHD, pokud vynecháme Lucemburk a Tallinn, kde cestující využívají MHD zdarma.

Investice do dopravy a železniční doprava

Přestože se stále může pochlubit nejhustší železniční sítí v EU a patří mezi státy s nejvyššími investicemi do dopravy, úroveň digitalizace veřejných služeb zaostává za unijním průměrem. Česko se v pilíři digitalizace a infrastruktury meziročně propadlo o 6 příček.

Nadprůměrně si Česko vede v investicích státu do dopravy, kde s 3,9 % HDP obsadilo druhou příčku. Pozici vylepšuje i využívání internetbankingu, se kterým operuje 80 % Čechů. V pilíři se i letos nejlépe umisťují země Beneluxu. Prvenství si drží Lucembursko s téměř univerzální dostupností internetu v domácnostech nebo vysokou hustotou platebních terminálů v přepočtu na obyvatele. Na konci žebříčku se umístily balkánské státy Rumunsko a Bulharsko.

Na podprůměrném 23. Vládní výdaje na dopravu v Česku zaujímají 3,9 % HDP. Jedná se o druhý nejvyšší podíl po Maďarsku. Pro Česko zůstává nadále silným pilířem i železniční doprava. S hodnotou 120,7 km železnic na 1 000 km2 se v tuzemsku můžeme chlubit nejhustší železniční sítí z celé EU. Příležitostí nejen pro zlepšení dopravy, ale i ekonomiky jako celku mohou být i vysokorychlostní železnice.

„Česko má pro různé železniční komponenty jako jsou vozy, brzdy, nápravy či podvozky až 12% podíl na světovém vývozu. V hustotě silniční sítě se Česko v rámci Unie umístilo na 7. místě s hodnotou 1,7 km silnic na 1 km2. Hůře si však vedeme v samotné kvalitě silnic. Tu Češi ohodnotili 3,95 body ze sedmi, a v žebříčku nám tak připadlo 6. Podprůměrné výsledky Česko vykazuje také v hustotě dobíjecích stanic pro elektrické vozy. Na 100 km silnic u nás připadá 3,7 dobíjecích míst. Například v Nizozemí přitom mají majitelé elektromobilů možnost si auto dobít u 109 stanic na 100 km.

Martin Klíma ze společnosti E.ON Drive Infrastructure však podotýká, že situace kolem dobíjecích stanic není černobílá: „Nizozemí má jeden z nejvyšších podílů elektromobilů v EU a jeho síť je tvořena převážně zastaralou AC technologií.

Slabiny v pokrytí internetem

Vysokorychlostní internet zůstává českou slabinou. Česko se v indikátorech reflektujících stav pokrytí internetem nedostává na přední příčky EU. Internet je u nás dostupný v 92,8 % domácností, meziročně tuzemsku zůstala 16. příčka. Česku se nicméně nedaří v pokrytí vysokorychlostním internetem.

Obliba internetového bankovnictví

Až 80 % Čechů využívá internetové bankovnictví. S čím dál vyšší oblibou internetového bankovnictví souhlasí také Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „V současnosti již více než tři čtvrtiny našich klientů pravidelně využívají mobilní aplikaci. Do banky v mobilu se v průměru přihlásí každý den v měsíci, přičemž si nejčastěji kontrolují zůstatek na účtu, zadávají jednorázové platby nebo nastavují limit na kartě. Klienti si použití mobilního telefonu oblíbili rovněž při placení u obchodníků.

Podle dat Evropské centrální banky mají Češi méně možností platit bezhotovostně než většina jiných národností v Unii. Na 1 000 obyvatel u nás připadá 23,5 platebních terminálů.

eGovernment a digitalizace státní správy

Přibývá Čechů, kteří záležitosti s veřejnou a státní správou řeší digitálně s pomocí služeb eGovernmentu. Jak uvádí srovnání DESI 2024 dalo šanci řešení byrokracie po internetu téměř 77 % Čechů využívajících internet. Podle Jana Hainze z Digitální a informační agentury (DIA) stojí za vyšší využívaností postupný nárůst služeb, které online vyřídit lze: „Jedná se například o rozvoj uživatelsky přívětivého Portálu občana, jehož mobilní verzi jsme letos představili.

V celkové úrovni digitalizace státní správy se Česko umisťuje jako druhé nejhorší. Zaostává v množství dat, která jsou předvyplněná v online formulářích veřejných služeb; nízké skóre má také v přístupu k elektronickým zdravotním záznamům. V cestě za efektivnější digitalizací správy ale stojí několik hlavních problémů: „Největší překážky vidíme ve svazujícím legislativním prostředí, složitosti veřejných zakázek, nebezpečí tzv.

Pomoci zlepšit úroveň digitalizace státní správy má do budoucna Zákon o právu na digitální služby; soubor opatření pro veřejné orgány, který se bude vztahovat na desítky informačních systémů jednotlivých resortů. Platit má od 1.

Otevřená data a digitalizace státu

Česká republika patří mezi nejrychleji se zlepšující země v oblasti práce s veřejnými daty. Mezinárodní hodnocení OECD i Evropské komise potvrzují, že otevřená data se v Česku posunula od formální povinnosti k praktickému nástroji digitalizace státu. V OECD OURdata Index 2025 obsadilo Česko 6. Nejsilnější stránkou je reálný dopad otevřených dat.

V evropském hodnocení Open Data Maturity Report dosáhlo Česko v kategorii Dopad (Impact) opakovaně 100 %. Data se běžně využívají v konkrétních službách, které mají přímý přínos pro občany:

• Ve zdravotnictví slouží otevřená data k hodnocení kvality perinatologické péče.
• Aplikace Zastupko.cz zvyšuje transparentnost rozhodování místních samospráv.
• Portál Ovzduší.cz propojuje meteorologická data s dopady na zdraví obyvatel.
• Služba Práce pro cizince efektivně páruje volná místa s uchazeči ze zahraničí.

Výrazný posun potvrzuje i OECD OURdata Index, kde se Česko mezi lety 2023 a 2025 zlepšilo celkově o 36 % a zařadilo se mezi tzv. skokany roku. Nejrychlejší růst zaznamenalo v oblasti přístupnosti dat a podpory jejich opětovného využití, tedy tam, kde se rozhoduje o tom, zda zveřejňovaná data skutečně někdo využívá.

Podle obou reportů je Česko dobře připraveno na rozvoj umělé inteligence. Kvalitní a strojově čitelná data jsou totiž pro AI „základní surovinou“. Evropská komise vyzdvihuje zejména český pokrok v automatizované kontrole kvality metadat.

Základy úspěchu Česka v oblasti otevřených dat byly položeny již mezi lety 2014 a 2023 odborem hlavního architekta eGovermentu na Ministerstvu vnitra, který tehdy vedl Petr Kuchař.

„V DIA se nyní zaměřujeme na dobudování „digitální dálnice“ pro bezpečné sdílení dat mezi registry. Cílem je stav, kdy občan přestane hrát roli doručovatele potřebných potvrzení mezi jednotlivými úřady a digitální služby státu budou fungovat stejně hladce jako moderní internetové bankovnictví,“ uvedl Petr Kuchař, ředitel DIA.

Hlavní meziroční posuny v datech:

• Globální úroveň: 6. místo v OECD OURdata Indexu (skóre 0,72 oproti průměru 0,53).
• Evropská špička: Pozice Trendsettera v EU s celkovým hodnocením 94 %.
• Dlouhodobý lídr v dopadu: 100% hodnocení přínosu dat pro společnost (opakovaně od roku 2022).
• Efektivita: Raketový růst v podpoře využívání dat (+66 %) a v technické přístupnosti přes API (+33 %).

Výzvy pro nadcházející období zůstávají zejména v plošném nasazení moderních rozhraní API u všech úřadů a v implementaci tzv. datových sad s vysokou hodnotou (HVDs). Nicméně nastavený trend potvrzuje, že se český datový ekosystém již technicky vyrovná i lídrům, jako je Estonsko, Francie nebo Jižní Korea.

Tabulka: Srovnání ČR v indexech digitalizace

tags: #index #ohrožení #digitalizace

Oblíbené příspěvky:

• Vliv prostředí na zdraví
• Faktory marketingového prostředí
• Profesionální dermatitida: prevence a ošetření
• Ohrožené druhy
• Dokumenty BBC o Tajuplné Přírodě