Nakládání s infekčním odpadem ve zdravotnických zařízeních

Čas od času každý potřebuje lékařskou péči, takže chápeme, že také v nemocnicích a ostatních zdravotnických a veterinárních zařízeních vzniká denně různý odpad.

Zdravotnický odpad vzniká ve zdravotnictví, veterinární péči i domácí léčbě. Zdravotnický odpad zahrnuje všechny materiály, které vznikají při poskytování zdravotní péče, v laboratořích nebo při veterinární činnosti.

Někdy je to odpad podobný komunálnímu, jindy obsahuje ostré předměty, jako jsou jehly, skalpely, pilky či kleště, a někdy jde také o materiál vysoce infekční, toxický odpad nebo dokonce radioaktivní.

Základem je důsledné třídění přímo v místě vzniku. Oddělují se odpady rizikové a nerizikové. Většina odpadu (obaly, papír, administrativní činnost) je neriziková. Rizikové (nebezpečné) tvoří přibližně 10-25 % celkového objemu, podle typu zařízení a metodiky vykazování.

Riziko odpadu ze zdravotnictví se snižuje, je-li pravidelně a důsledně prováděno jeho třídění, sběr, transport, shromažďování a likvidace.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Jednou z hlavních snah při nakládání s těmito odpady je tedy jejich třídění na místě - jinými slovy separovat odpady nebezpečné od odpadů ostatních, což mohou být odpady z administrativní činnosti, úklidové a údržbové apod.

Oddělený sběr zdravotnických odpadů není jednoduchá záležitost a měl by probíhat denně (samozřejmě v závislosti na velikosti zařízení). V nonstop provozech alespoň 1x za 24 hodin, a to za dodržení všech bezpečnostních předpisů, vyhlášek i zákonů.

Infekční odpady mohou být zdrojem tzv. nozokomiálních nákaz (nemocničních infekcí), pokud není s nimi nakládáno správně.

Systematické třídění zdravotnických odpadů se v České republice začalo výrazně rozvíjet zhruba po roce 2000, zejména v návaznosti na legislativu EU a zpřesňující metodické pokyny ministerstva zdravotnictví a životního prostředí.

Přesto se občas stává, že menší množství zdravotnického odpadu skončí ve směsném odpadu. Takové případy jsou spíše výjimečné, protože zdravotnická zařízení mají povinnost s odpady nakládat podle přísných pravidel.

Čtěte také: Legislativa infekčního odpadu

Legislativa a předpisy

Správná likvidace zdravotnického odpadu je klíčová pro ochranu veřejného zdraví i životního prostředí. Jak se s ním nakládá v České republice? Jaké druhy odpadu existují a co říká legislativa?

Co se týká legislativní oblasti, pak nakládání odpady, a to včetně odpadů ze zdravotnických a veterinárních zařízení, řeší zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a také vyhláška č. 93/2016 Katalog odpadů. Nejvíce se pak odpady ze zdravotnictví zabývá vyhláška č. 306/2012 Sb.

Pro zařazování odpadů používáme vyhlášku č. 93/2016 Katalog odpadů. Uvedené katalogové číslo odpadu zahrnuje všechny ostré předměty, které mohou poškodit pokožku, všechny věci a materiály, které jsou v úzkém vztahu k činnostem zdravotní péče a s nimiž je spojeno potencionální riziko poranění a infekce (např. Ing. zdravotnictví Ing. veterinární péče.

• A. Jakýkoliv odpad vznikající při poskytování zdravotní, veterinární péče nebo práce v laboratořích.
• B. Veškerý odpad biologického původu vznikající při poskytování zdravotní péče - krev, krevní deriváty, tkáně, orgány či sekrety. Typicky pochází z operačních sálů, patologických a mikrobiologických laboratoří nebo porodních oddělení.
• C. Nebezpečný odpad ve zdravotnictví obsahuje či může obsahovat látky ohrožující lidské zdraví nebo okolní prostředí. Patří zde infekční odpad, chemikálie s nebezpečnými vlastnostmi, cytostatika či ostré předměty.

Třídění a sběr zdravotnického odpadu

Až 75-90 % odpadu z nemocnic tvoří infekční materiál, který může obsahovat patogeny, toxické látky nebo ostré předměty.

• A) Postupy třídění v praxi - odpad se třídí přímo v místě vzniku do vhodných sběrných nádob podle druhu odpadu.
• B) Barva pytle na zdravotnický odpad - říká, jaký typ materiálu do něj patří.
• D) Povinnost označování nádob, boxů a pytlů - musí být viditelně a nesmazatelně označeny názvem druhu odpadu, jeho kategorií a katalogovým číslem podle vyhlášky č.
• D. Volba vhodných nádob na zdravotnický odpad zajišťuje hygienu, ochranu personálu a usnadňuje likvidaci.

Použité tetovací jehly a další ostré předměty musí být shromažďovány odděleně od ostatních odpadů do pevnostěnných, nepropustných a nepropíchnutelných uzavíratelných nádob (tzv. sharps boxy). Kontaminované materiály (tampony, rukavice, savé podložky apod.) se ukládají do nepropustných obalů určených pro infekční odpad.

Čtěte také: Informace o značení obalů pro infekční odpad

Přeprava zdravotnických odpadů probíhá ve speciálních obalech a nádobách podle jejich typu a rizikovosti. Používají se pevné jednorázové nádoby na ostré předměty, nepropustné pytle nebo vícevrstvé kontejnery. Důležitá je jejich mechanická odolnost, nepropustnost a jasné označení.

Nádoby a kontejnery na zdravotnický odpad - plastové, uzavíratelné, odolné vůči mechanickému poškození a prosakování. Kartonové boxy a krabice na zdravotnický odpad - jednorázové, ekologické a snadno skladovatelné. Pytle na zdravotnický odpad - barevně rozlišené, pevné, odolné proti protržení, s označením typu odpadu.

E. Každé zdravotnické zařízení musí mít určené shromažďovací místo. Musí být zajištěno předání odpadů na základě smlouvy a vedení dokumentace. Ta obsahuje např.

F. Pravidelné školení zaměstnanců snižuje riziko chyb a úrazů. Informovaný personál efektivněji třídí a manipuluje s odpadem. Součástí by měla být i znalost barevného označení a katalogových čísel.

G. Nakládání se zdravotnickým odpadem není pouze legislativní povinností, ale také projevem profesionální odpovědnosti.

Způsoby likvidace zdravotnického odpadu

Odpady vznikající ve zdravotnických zařízeních jsou sváženy speciálními firmami a předávány k další likvidaci. Některé odpady jsou určeny k dekontaminaci a poté již nejsou považovány za nebezpečné.

Část zdravotnických odpadů je určena k dekontaminaci. Nejčastěji se využívá autoklávování (parní sterilizace) nebo mikrovlnná dekontaminace.

Finální likvidace infekčních a dalších nebezpečných zdravotnických odpadů probíhá obvykle spalováním při vysokých teplotách (typicky nad 850-1100 °C podle typu zařízení). Všechny zdravotnické odpady končí ve spalovnách, kde jsou spalovány při teplotách vyšších než 1000 stupňů Celsia. V České republice existuje přes 20 speciálních zařízení ke spalování tzv.

Rostoucí produkce a rizika

Produkce zdravotnických odpadů má dlouhodobě rostoucí trend. Rok od roku je tohoto druhu odpadu více. Historicky bylo zdravotnictví významným zdrojem emisí dioxinů a rtuti (zejména spalováním bez dostatečné filtrace).

V praxi se bohužel často stává, že se odpady ze zdravotní péče zařazují do kategorie nebezpečný odpad a to i bez zjevných nebezpečných vlastností. Tím dochází v České republice ke vzniku většího množství nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, než bývá obvyklé v jiných státech Evropské unie.

Důvodem je opatrnost původců, kteří raději odpad zařadí jako nebezpečný, než aby nedošlo k názorovým rozporům a konfliktům např. s kontrolními orgány. Přitom se původci drží hesla: „Tím nic nezkazím“. Je to ale pravda? Domnívám se, že není.

Uměle tím navyšuji produkci nebezpečných odpadů, ale také finanční objem prostředků na odstranění odpadů. Legislativa stanoví, že nebezpečný odpad ze zdravotnictví 18 01 03* smí být shromažďován mimo chladící prostor max. 3 dny.

Pokud nejsou odpady chlazené a konstantně udržované v prostředí pod 8 °C, je nutno zajistit vývoz v cyklech, nejlépe pondělí - středa - pátek. Toto časové schéma se jeví u malých a středně velkých zdravotních zařízení jako optimální a to z hlediska dodržení platné legislativy, optimalizace nákladů i logistiky vývozu.

Evidence a předávání odpadů

Některé centrální nemocnice mají své zdravotní ambulance, střediska a polikliniky pod stejným IČO mimo areál, tedy v jiných částech města nebo v menších obcích. Od nich přebírají odpad do svých shromažďovacích míst v areálu nemocnice, kde vedou evidenci o tomto předání a převzetí. Odpad vykazují jako produkci na provozovnách svého IČO.

Předání odpadů mezi provozovnami jednoho subjektu (jednoho IČO) je povolené a eviduje se s využitím kódů nakládání A00 - AN3 v evidenci provozovny původce (ambulance, střediska, polikliniky) a B00 - BN3 v evidenci příjemce (centrální nemocnice).

Protože provozovatelé zdravotnických zařízení produkují odpady, musí vést stejně jako ostatní původci průběžnou evidenci. Pokud přesáhnou zákonné limity v produkci a nakládání s odpady (100 kg nebezpečných nebo 100 t ostatních odpadů), musí podávat Roční hlášení do systému ISPOP, dnes již pouze elektronicky, a to v termínu do 15. 2.

Průběžnou evidenci odpadů v mnoha případech vede za praktické lékaře oprávněná osoba, která od původců odpad přebírá k přepravě i k odstranění.

Doplňkové služby a audity

Mimo výše uvedené také nabízíme přímo ve Vaší společnosti strukturovaný audit, který svým obsahem prolíná praxi a prověření legislativní shody všech složek životního prostředí. Jsme také připraveni Vám pomoci se zavedením systému kvality (QMS) dle ČSN EN 9001:2016 a systému řízení environmentu (EMS) dle normy ČSN EN ISO 14001:2016 včetně vypracování dokumentace.

Co dělat s odpady z domácí léčby

Plastové obaly od léků či vitamínů patří do plastů (koukněte na recyklační značku), papírové krabičky a příbalové letáky do papíru a skleněné lahvičky do kontejneru na sklo. Prošlé nebo nespotřebované prášky je samozřejmě možné vhodit i do směsného odpadu.

Pokud se směsný odpad odváží do spalovny, shoří to. Pokud na skládku, bude se podílet na není kontaminaci. Ovšem zcela jiná situace nastane, když zbytky léčiv budete splachovat do WC. Léky obsahují nebezpečné chemikálie, které čističky vody nedokážou eliminovat. Tyto látky pak kontaminují vodu.

Nejčastěji se ve vodě nacházejí zbytky antibiotik, léků proti bolesti, hormonální přípravků a antidepresiv. Lékaři denně předepíší tisíce léčiv a tisíce léčiv si kupujeme sami bez předpisu. Podle údajů České lékařské komory se do lékáren ročně odevzdává v průměru kolem 500 tun nepoužitých léčiv v odhadované hodnotě zhruba 2 miliardy korun. Z celkového množství léčiv prodaných na našem trhu je to však jen pouhý zlomek! A nehovoříme jen o lécích, ale i o tzv.

Hormonální látky z antikoncepce prokazatelně způsobují feminizaci ryb. Léčiva v půdě a vodě mohou ovlivňovat chování živočichů.

tags: #infekční #oddělení #odpad #nakládání

Oblíbené příspěvky:

• Kleště na odpad: Použití
• Eko-friendly hudba z Česka a Slovenska
• Hovorové výrazy pro odpad
• Aktivity Přátel přírody v ČR
• Ekologické zemědělství a Bt