S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat. Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).
Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu). Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.
Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.
Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.
Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní. Například je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo).
Čtěte také: Legislativa třídění odpadu v ČR
Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např. Totéž platí i pro zpracování vytříděných složek ve sběrném dvoře. Sběrný dvůr má potenciál využít i dotřiďovací linku za účelem prodeje vytříděných složek a zabezpečení financí na provoz sběrného dvora.
Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu.
Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Svoz může probíhat i individuálně (velkoobjemový kontejner na bioodpad je umístěn při vstupu do sběrného dvora). Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny).
Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.
Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.
Čtěte také: Komunikační systém ochrany přírody
Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) 2 je ucelený a celostátní databázový informační systém. Obsahuje data ohlašovaná na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, v platném znění.
ISOH zahrnuje:
Původci odpadů, kteří nakládali v ohlašovacím roce s více než 600 kilogramy nebezpečného odpadu nebo s více než 100 tunami ostatního odpadu, oprávněné osoby, které v kalendářním roce nakládaly s odpady, a obchodníci, kteří v ohlašovaném roce obchodovali s odpady, mají povinnost zaslat informace o produkci a nakládání s odpady do 28.
ORP provede kontrolu všech doručených hlášení podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., přílohy č. 8 vyhlášky č. 352/2005 Sb., a přílohy č. 7 vyhlášky č. 345/2021 Sb., a zašle elektronicky soubor dat za celé ORP do datového skladu ISOH nejpozději do 30. dubna. Doručená hlášení z ORP a Magistrátu hlavního města Prahy jsou postupně importována do Informačního systému odpadového hospodářství, kde probíhá celorepubliková kontrola.
K zajištění jednotného vyhodnocování indikátorů v oblasti odpadového hospodářství za celou Českou republiku i za jednotlivé kraje slouží metodika MŽP Soustava indikátorů odpadového hospodářství. Metodika popisuje způsob sběru a výpočtu dat. Tyto metodiky dále slouží k vytváření a analýze dat pro různé ukazatele, které nacházejí využití nejen ve veřejné správě, ale také ve výzkumu a odborných publikacích věnovaných problematice životního prostředí. Mezi tyto publikace patří například Zpráva o stavu životního prostředí v České republice, Zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích ČR a Statistická ročenka životního prostředí.
Čtěte také: Mapování a inventarizace přírody
Povinnosti obcí v oblasti informování občanů. S novým zákonem o odpadech vstoupila v účinnost také nová povinnost pro obce týkající se informování občanů o odpadovém hospodářství. V § 60 odst. 4 je uvedeno, že: „Obec je povinna informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu. Nejméně jednou ročně obec zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce včetně nákladů na provoz obecního systému.“
Zákon o odpadech a jeho klíčové aspekty. Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, byl schválen v prosinci 2020 a platí od 1. 1. 2021. V zákoně jsou implementována ustanovení a cíle evropských směrnic z tzv. oběhového balíčku, kterým EU novelizovala předchozí odpadové směrnice na přechod k oběhovému hospodářství. Zákon se skládá z devíti částí, které obsahují 159 paragrafů, a příloh. Zákon o odpadech neřeší způsoby zpoplatnění obyvatel v OH. Tato problematika je upravena novelizovaným zákonem o místních poplatcích.
Definice komunálních odpadů - § 11 odst. 2 písm. a) Směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory a objemný odpad, zejména matrace a nábytek a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností; komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad. Definice vychází z evropské směrnice o odpadech. Na rozdíl od předchozí definice zahrnuje odpad od fyzických nepodnikajících osob (z domácností) a rovněž podobný odpad od podnikajících fyzických a právnických osob.
Všechny KO, které odpovídají definici, se zařazují do sk. 20 dle Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb.). Zařazování odpadů je nutné upravit v průběžné evidenci (po dohodě se svozovou firmou), tříděný sběr papíru, plastů, skla a dalších složek nelze zařazovat jako obalové odpady sk. 15.
Povinnosti obce jako původce odpadů. Podle §5 je Obec původcem a vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad podle § 59 a 60 na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec má nadále všechny povinnosti původce odpadů, které jsou uvedeny v §15 a platí pro ni i obecné povinnosti (§13). Specifické povinnosti obcí jsou stanoveny v §59 a §60: Obec je povinna přebrat veškerý KO od nepodnikajících fyzických osob.
Obecní systém odpadového hospodářství. Je definován v §59 (odst. 4,5,6) a upraven v dalších §§60-62 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Obec může nastavit obecní systém odpadového hospodářství ke splnění povinností plynoucích ze zákona (viz předchozí bod 1-3). Obec může tento systém nastavit obecně závaznou vyhláškou (OZV). Obec již nemá povinnost stanovit systém v OZV, nicméně se obecně doporučuje, aby obce i nadále používaly OZV jako u předchozí právní úpravy. V OZV podle zákona lze také nastavit pravidla pro: stavební a demoliční odpad (systém pro nepodnikající FO), movité věci v rámci předcházení vzniku odpadů, KO od podnikatelských subjektů (zapojení na základě smlouvy), výrobky s ukončenou životností (musí být místem zpětného odběru), rostlinné zbytky ke zpracování v komunitní kompostárně.
Živnostenské odpady. Obec může stanovit v obecním systému (v OZV) způsob a možnosti zapojení podnikajících fyzických a právnických osob (§59, odst. 5, písm. c)). §62, odst. 1) - Podnikající fyzické a právnické osoby mají obecnou povinnost zajistit třídění papíru, plastů, skla, kovů a biologického odpadu pro odpady vznikající činností fyzických osob v provozovně. Pokud obec nastaví možnost zapojení do obecního systému, podnikající osoby mohou dle §62, odst. 2 předávat obci produkovaný KO a odpady z obalů papíru, plastů, skla a kovů (obal. odpady se pak zařadí jako KO) do obecního systému (dle rozsahu stanoveného obcí) a to na základě smlouvy s obcí.
Školní sběr. Dle §20 může škola přebírat od žáků a studentů odpady papíru, plastů a kovů z domácností. Škola přitom není zařízením pro nakládání s odpady. Škola je vlastníkem takto sebraných odpadů, původcem podle zákona je obec. Škola má povinost předat obci 1x ročně do 15.1. údaje o množství sebraných a předaných odpadů ve výkazu (příloha č. 3, vyhl. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady).
Informační povinnosti obcí. Obec má povinnost (§60, odst. 4)) informovat nejméně 1x ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o systému nakládání s KO v obci o možnosti třídění, resp. odděleného soustřeďování využitelných složek, využití a odstranění KO, prevence a minimalizace odpadů a zveřejnit výsledky a náklady tohoto systému.
Zákaz skládkování, skládkovací poplatek, sleva pro obce. V zákoně je stanoven v §40 zákaz ukládání využitelných odpadů na skládku: Provozovatel skládky (odst. 1) nesmí od 1. ledna 2030 na skládku ukládat odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg, které překračují limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat.
Skládkovací poplatek. Je stanoven v § 103 - §115. Poplatníkem za skládkovaný KO je obec, pokud je původcem skládkovaného KO,a to bez ohledu na to, komu odpad předala a kdo jej vlastní při předání na skládku (§103). Poplatníkem je i obec, na jejímž území leží skládka. Poplatkové období je kalendářní čtvrtletí. Poplatek vyměřuje a vybírá provozovatel skládky od poplatníka. Provozovatel je rovněž plátcem poplatku. Poplatek se odvádí prostřednictvím Celní správy a jeho výnos se dělí mezi SFŽP a obce, na jejichž území leží skládka.
Sleva za ukládání KO na skládku (§157). Obce mohou uplatnit do r. 2029 při splnění zákonných podmínek na skládkovaný KO poplatek za ukládání KO, který je stanoven pro celé období ve výši 500 Kč/t. Většinově se jedná o množství skládkovaných směsných KO (200301), objemných odpadů (20 03 07), uliční smetky (20 03 02), odpady z tržišť (20 03 03).
Evidence odpadů a ohlašovací povinnost. Obec má povinnost stejně jako ostatní původci odpadů vést průběžnou evidenci odpadů (§94). Způsob, rozsah a četnost vedení záznamů je stanoven ve vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. U obcí se obvykle považuje za dostatečnou četnost měsíční záznam provedených sběrů a svozů odpadů a dalšího nakládání s nimi.
Podle §95, odst. 3 původce odpadů povinen zaslat prostřednictvím ISPOP hlášení o produkci a nakládání s odpady a to v případě, že vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů anebo s více než 100 tunami ostatních odpadů.
Rozsah ročního hlášení je...
Informační systém odpadového hospodářství ISOH 2 je ucelený celostátní databázový informační systém obsahující data ohlašovaná na základě zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) a zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí v platném znění.
ISOH zahrnuje:
Původci odpadů, kteří nakládali v ohlašovaném roce s více než 600 kilogramy nebezpečného odpadu nebo s více než 100 tunami ostatního odpadu, oprávněné osoby, které v kalendářním roce nakládaly s odpady, a obchodníci, kteří v ohlašovaném roce obchodovali s odpady, mají povinnost zaslat informace o produkci a nakládání s odpady do 28.
ORP provede kontrolu všech doručených hlášení podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 273/2021 Sb., přílohy č. 4, § 5 odst. (4) vyhlášky č. 345/2021 Sb., a přílohy č. 8 vyhlášky č. 16/2022 Sb., a prostřednictvím ISOH2 zpracuje soubor dat za celé ORP (datovou sadu) nejpozději do 30. dubna. Následně v Informačním systému odpadového hospodářství probíhá kontrola celorepublikových dat. Z finálních dat se každoročně vyhodnocují indikátory Plánu odpadového hospodářství. Jejich hlavním cílem je poskytování informací o stavu a vývoji v dané oblasti. K zajištění jednotného vyhodnocování indikátorů v oblasti odpadového hospodářství za celou Českou republiku i za jednotlivé kraje slouží metodika MŽP Soustava indikátorů odpadového hospodářství. Metodika popisuje způsob sběru a výpočtu dat. Tyto metodiky dále slouží k vytváření a analýze dat pro různé ukazatele, které nacházejí využití nejen ve veřejné správě, ale také ve výzkumu a odborných publikacích věnovaných problematice životního prostředí. Mezi tyto publikace patří například Zpráva o stavu životního prostředí v České republice, Zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích ČR a Statistická ročenka životního prostředí.
tags: #informační #systémy #pro #nakládání #s #odpady