Infrastruktura obnovitelné energie v České republice

Česká republika zintenzivňuje zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE), aby splnila své závazky v oblasti klimatických změn a energetické soběstačnosti. V kontextu moderní energetiky a udržitelného rozvoje představuje obnovitelná energie stále důležitější téma. Je považována za klíč k řešení problémů spojených s klimatickými změnami a energetickou bezpečností.

Co je to obnovitelná energie?

Je to čistá energie získaná z přírodních zdrojů, které jsou schopny se částečně nebo úplně obnovit. Patří sem především sluneční, větrné a vodní elektrárny, ale i geotermální energie a bioenergie (například z biomasy). Tyto obnovitelné zdroje energie jsou považovány za udržitelné, protože jejich využívání nevede k vyčerpání přírodních zdrojů a jsou mnohem šetrnější k životnímu prostředí ve srovnání s fosilními palivy.

Obnovitelné zdroje energie - výhody a nevýhody

Hlavní výhodou je snížení emisí skleníkových plynů a dalšího znečištění. Obnovitelné zdroje energie jsou prakticky nevyčerpatelné a snižují závislost dané země na dovozu fosilních paliv. Výroba a distribuce také podporují místní ekonomiku vznikem nových pracovních míst. Mezi nevýhody patří nepředvídatelnost. Velká část těchto zdrojů totiž závisí na počasí. Výstavba potřebných zařízení vyžaduje vyšší počáteční investici a často i větší prostor, třeba pro větrné farmy nebo solární parky.

Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie v ČR

V ČR se k výrobě energie využívají oba druhy, ale výrazně převažují neobnovitelné zdroje - uhlí, jádro a zemní plyn. Zdroje obnovitelné energie představují především vodní a větrné elektrárny, solární panely a biomasa, přičemž žebříčku popularity vévodí biomasa. Kromě dřeva a výrobků z něj sem patří také energetické plodiny, biopaliva a organická část komunálního odpadu. Udržitelné využití biomasy však vyžaduje pečlivé řízení, aby nedošlo k nadměrnému využívání těchto zdrojů.

Přehrady a vodní elektrárny

Možnosti využívání energie vody prostřednictvím velkých vodních elektráren jsou u nás již téměř vyčerpány, protože na všech větších řekách již přehrady a vodní elektrárny fungují. Mezi nejznámější patří Lipno I, Orlík, Štěchovice nebo Slapy. Kromě výroby energie tato vodní díla slouží také k regulaci vodních toků a k ochraně před povodněmi. Nabízí se prostor pro rozvoj malých vodních elektráren, jejichž význam spočívá v decentralizaci výroby energie a zvyšování energetické nezávislosti. Svůj podíl mají i přečerpávací vodní elektrárny. Naše největší PVE Dlouhé Stráně se nachází v Jeseníkách.

Čtěte také: Jindřichovice pod Smrkem: Obnovitelné zdroje

Větrné zdroje obnovitelné energie

Pro tento obnovitelný zdroj energie nemá ČR vhodnou geografickou polohu, terénní ani větrné podmínky. Bílé větrníky se stávají dominantou horských oblastí a jiných vyvýšených míst, ale celkový instalovaný výkon je v porovnání s jinými státy EU nízký. Výstavba větrných elektráren naráží nejen na administrativní a regulační překážky, ale i na lokální odpor veřejnosti z estetických či ekologických důvodů. Přesto zájem o čistou větrnou energii roste.

Solární panely pro každou střechu

V ČR je nainstalováno několik velkých solárních parků i mnoho menších fotovoltaických instalací na střechách domů, podniků a veřejných budov. Tyto systémy majitelům objektů snižují provozní náklady. V posledních letech se zvyšuje zájem o solární panely i mezi menšími podniky a obcemi, které se snaží zvýšit svou energetickou soběstačnost. Tuto cestu výroby energie podporuje prostřednictvím dotací a daňových úlev stát i EU, její další rozšíření je však podmíněno optimalizací energetické sítě tak, aby zvládla větší podíl proměnlivých zdrojů.

Aktuální cíle a metodiky

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo novou metodiku výběru oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Ta má pomoct vytipovat nejvhodnější lokality pro jejich instalaci. Ministerstvo životního prostředí ČR má jasný cíl. Chce, aby do roku 2030 obnovitelné zdroje pokryly až 32 % hrubé konečné spotřeby energie v České republice. V roce 2022 to podle mezinárodní metodiky výpočtu Eurostat - SHARES bylo 18,2 %, 23 % pod průměrem.

Metodika klade důraz na šetrné nakládání s přírodními zdroji a ochranu biodiverzity. Kritéria pro výběr lokalit jsou nastavena tak, aby nedošlo k narušení ekosystémů a chráněných oblastí. Proto z nich vylučuje chráněné krajinné oblasti nebo oblasti Natura 2000. Fotovoltaické a větrné elektrárny by tak měly být stavěny na znehodnocené půdě, jako jsou zemědělské plochy s nízkou biologickou diverzitou nebo brownfieldy. Těch máme v ČR přibližně 140 000 hektarů. Část z nich bychom tak mohli přeměnit na plochy pro solární parky a po příkladu Německa tak využít jejich energetický potenciál bez zásahu do přírody.

Výběr akceleračních zón podle metodiky využívá data o průměrné intenzitě slunečního záření, větrných podmínkách a dostupnosti biomasy. Například jihovýchodní Morava je jedním z míst s nejvyšším potenciálem pro instalaci fotovoltaiky v Česku. Průměrná roční intenzita slunečního záření v této lokalitě totiž dosahuje hodnoty 1 200 kWh/m². V případě větrné energie jsou našimi nejperspektivnějšími oblastmi Vysočina, Středočeská pahorkatina a západní Čechy.

Čtěte také: Alexander Ač: Věk nerovnováhy

Důležitým kritériem při instalaci obnovitelných zdrojů energie je také blízkost k infrastruktuře, především k přenosovým sítím. Oblasti se snadným přístupem k elektrickým sítím a silnicím totiž mohou výrazně snížit náklady na výstavbu a údržbu těchto zdrojů. Podle dat ČEPS je v České republice síť vysokého napětí dobře dostupná kolem větších měst. Jedná se tak o vhodné lokality pro malé až středně velké instalace obnovitelných zdrojů energie. Ale jen za předpokladu dostatečné přenosové kapacity.

K obnovitelným zdrojům energie přijatelným v ESG se v podmínkách České republiky řadí využití energie vody, větru, slunečního záření a biomasy v pevném, plynném (bioplyn) a tekutém (biopaliva) skupenství. Zavádění akceleračních zón pro podporu výstavy obnovitelných zdrojů energie může výrazně přispět k posílení naší regionální ekonomiky a podpoře zaměstnanosti.

Financování a investice

Zájem o investice do zelených projektů a obnovitelných zdrojů energie narůstá. Pozornost získávají zejména kvůli větší ekologické odpovědnosti firem i jednotlivců. Na základě výsledků nedávného výzkumu ČVUT je v České republice potřeba investice v oblasti obnovitelné energie do roku 2030 až zešestinásobit, aby stačily na dosažení klimatických cílů. Ačkoliv je tedy potenciál obnovitelných zdrojů v ČR veliký, současná výše investic je stále nedostatečná. V tomto ohledu by pomohlo i často diskutované urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie, jelikož Česká republika bude muset nahradit uhelnou energetiku.

Pro zabezpečení oblasti energií z pohledu ESG je potřeba: shromáždit komplexní přehled a data energetického hospodářství, zajistit obnovitelný zdroj energie, který prozatím alespoň z části pokryje spotřebu a zároveň bude produkovat co nejmenší množství emisí skleníkových plynů, shromažďovat, uchovávat a analyzovat data, k získání přehledu o plnění jednotlivých cílů a pro tvorbu nefinančních reportů. Tato naměřená data pomáhají s eliminací případného greenwashingu, a poslouží také při verifikaci reportů, díky možnosti ověření jejich pravdivosti.

Dopady a snižování emisí skleníkových plynů

Obnovitelná energie se rychle stává efektivnější a levnější a celosvětově také jednou z nejstabilnějších investičních příležitostí. V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině se potvrzuje, jak fatální může být nesoběstačnost v oblasti energií. Reakcí EU na tuto tíživou situaci je realizace plánu REPowerEU. Tato inciativa má Evropské unii napomoct šetřit energií, vyrábět čistou energii a diverzifikovat její dodávky.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Evropská komise v rámci plánu REPowerEU zdůrazňuje také následující kroky: důležitost energetických úspor budov, zlepšení infrastruktury sítě, dekarbonizace evropského průmyslu, akcelerace kapacit pro obnovitelný vodík - navýšení jeho dovozu. Nic z výše uvedeného však nepůjde bez výrazného snížení celkové spotřeby energie. Tedy maximalizaci, co se týče energetické úspory zejména v oblasti budov, které odpovídají za 30 % celkové spotřeby energie. Na základě opatření výše uvedeného plánu EU bychom mohli postupně odstranit nejméně 155 miliard m3 spotřeby fosilního plynu, což odpovídá objemu dováženému z Ruska v roce 2021.

Vyvstává otázka k zamyšlení, jak vybrat správné řešení problematiky obnovitelných energií. Přičemž v tomto případě jsme toho názoru, že nelze aplikovat jedno obecné. Každý účastník na trhu má svá specifika a liší se, je nutno tedy k tomuto přihlédnout a situaci řešit individuálně. Cestou k udržitelnosti a bezpečnosti je urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie. Pro plnění zelené dohody bude navíc potřeba postupně přejít na obnovitelné zdroje z většiny.

Legislativa a rok 2025

Rok 2025 slibuje být milníkem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), kdy se legislativa a praxe protnou s ambiciózními klimatickými cíli. Evropská unie i Česká republika zrychlují tempo na cestě k udržitelnější budoucnosti, což přinese zásadní změny nejen pro podnikatele, ale také pro obce a domácnosti. Tento rok bude nejen o nových pravidlech a technologiích, ale i o příležitostech, které mohou změnit způsob, jakým vyrábíme, sdílíme a spotřebováváme energii.

Komunitní energetika jako priorita

Legislativa se v roce 2025 zaměří na vytvoření podmínek pro energetická společenství, která umožní: sdílení elektřiny vyrobené z OZE mezi členy komunity, například mezi sousedy nebo v rámci obcí; společné financování a vlastnictví obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely nebo větrné elektrárny; využití moderních technologií pro správu a distribuci energie, včetně chytrých měřicích systémů. Tato opatření mohou výrazně podpořit lokální energetickou soběstačnost a snížit závislost na velkých energetických hráčích.

Zrychlení povolovacích procesů

Dlouhé a složité povolovací procesy byly dosud překážkou pro rozvoj OZE. V roce 2025 by mělo dojít k zásadnímu zjednodušení: vymezení prioritních oblastí pro rozvoj OZE, kde budou projekty schvalovány rychleji; zavedení standardizovaných postupů a jednotných kritérií, které urychlí procesy schvalování zejména u solárních a větrných elektráren.

Podpora technologických inovací

Legislativa se zaměří na podporu moderních technologií, které mohou zvýšit efektivitu výroby a skladování energie.

Lokální energetické zdroje na vzestupu

V roce 2025 se očekává masivní rozvoj lokálních energetických projektů. Tyto projekty umožní: zvýšení energetické soběstačnosti obcí a regionů, zejména prostřednictvím solárních elektráren, bioplynových stanic a tepláren na biomasu; lepší využití odpadů - například výrobu bioplynu z komunálních odpadů, což přinese nejen ekologický, ale i ekonomický přínos.

Rozšíření chytrých sítí a technologií

Chytré sítě (smart grids) budou hrát klíčovou roli při integraci OZE do energetického systému. Očekávají se: pokročilé systémy skladování energie, které zajistí stabilitu dodávek při výkyvech ve výrobě; digitální nástroje pro řízení spotřeby, umožňující efektivní plánování výroby a distribuce energie.

Nové příležitosti pro podniky

Podnikatelé budou mít díky novým dotačním programům šanci financovat přechod na udržitelnější zdroje energie.

Výzvy a překážky

Přestože je přechod od fosilních paliv k čistým zdrojům energie v Evropě jednou z klíčových strategií boje proti klimatickým změnám i energetické závislosti, český energetický sektor se stále potýká s řadou strukturálních a regulatorních překážek. Vedle potřeby masivních investic a nedostatečné infrastruktury bude zásadní výzvou také tlak na proměnu cenové struktury elektřiny. Ta totiž v současnosti není nastavena pro potřeby decentralizované výroby z obnovitelných zdrojů.

Evropská komise stanovila ambiciózní cíle pro rok 2030 v oblasti dekarbonizace, rozvoje obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. K plánu se zavázalo i Česko, naplnit cíle se mu ale zřejmě nepodaří. „Je málo pravděpodobné, že by se nám závazek podařilo splnit. Odhaduji, že se u nás v roce 2030 bude pokles emisí pohybovat někde kolem úrovně 45 %, zatímco podíl OZE na konečné spotřebě bude atakovat hodnotu 25 %.

Podíl fosilních paliv a obnovitelných zdrojů na výrobě energie se v Česku za poslední roky významně proměnil. Od roku 1990 Češi snížili spotřebu pevných fosilních paliv z 63 % na 33 %, současně zvýšili podíl obnovitelných zdrojů a jaderné energie, a to o 12 %. Energetický mix se tak významně mění ve prospěch obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje se pak velmi často omezují jen na fotovoltaiku. „Fotovoltaika u nás bezesporu zažívá největší boom. Zatímco v roce 2021 byla v Česku instalovaná kapacita kolem 2 200 MWp, do konce roku 2025 by měla přesáhnout hranici 5 000 MWp. Bez rozvinuté infrastruktury pro akumulaci ale představuje značnou zátěž pro stabilitu sítě.

Potenciál a možnosti ČR

Česko pak má z geografického hlediska největší potenciál v kombinaci solární a větrné energie. Výroba z fotovoltaických elektráren je nejvyšší na jaře a v létě, zatímco větrné elektrárny nejvíce vyrábí na podzim a v zimě, kdy nejvíce fouká. Nedostatečně dimenzovaná distribuční síť ovšem v některých regionech neumožňuje připojování nových zdrojů. Nepříznivá legislativa v oblasti sdílení energií navíc znevýhodňuje lokální spotřebu vyššími distribučními poplatky, což by mohlo brzdit komunitní energetiku. „Dosavadní nastavení cenové struktury elektřiny vzniklo v době centrální výroby a nedokáže reflektovat realitu, kdy se do systému zapojují tisíce malých výrobců.

Konflikt na Ukrajině, energetická krize, ale i aktuální velmi bouřlivá politika Donalda Trumpa totiž znovu otevřely otázku energetické nezávislosti. „Úplná eliminace dovozu energií sice není v dohledné době realistická, lze ale výrazně snížit závislost na externích dodavatelích právě posílením domácí výroby z obnovitelných zdrojů. V reakci na narušení celosvětového trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu realizuje Evropská komise plán REPowerEU. V rámci REPowerEU získá Česko dodatečné finanční prostředky především na posílení energetické bezpečnosti a na pomoc s energetickou transformací. Připravovaná opatření zároveň urychlí dekarbonizaci a přispějí ke snížení nákladů na energie pro české domácnosti, firmy, ale i veřejný sektor.

Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny.

Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Klíčové body pro rozvoj OZE v ČR

1. Bez strategie vše včetně legislativy stagnuje.
2. Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let.
3. Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena.
4. Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci.

tags: #infrastruktura #obnovitelné #energie #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s biologickým čističem odpadu WC
• Průvodce výběrem krmiva pro psy s vysokým obsahem odpadu
• Vítr a příroda na jaře
• Kniha, která změní váš pohled na odpad
• Vliv betonu s nízkou uhlíkovou stopou na kvalitu staveb