Inovace v likvidaci odpadu v České republice

V obchodech se na výrobcích setkáváme s nápisy jako 100% recyklovatelný obal. Realita je však odlišná. I recyklace produkuje odpad, spotřebovává energii a v některých případech může být její negativní dopad znatelnější než využití materiálu nového.

Projekt zaměřený na zpracování odpadních kalů z recyklace plastů

To může změnit projekt zaměřený na zpracování odpadních kalů z recyklace plastů. Navržené řešení udělá z dříve nebezpečného a problematického odpadu, který bylo možné pouze skládkovat, dále využitelnou surovinu. Postup umožňuje využít jak obsažený materiál, tak i energii v něm.

Na projektu se pod vedením ASIO TECH, spol. s r.o. podílí odborníci z výzkumné a aplikační sféry včetně vědce Silvestra Figally z Ústavu chemie materiálů FCH VUT. Dílčí projekt s názvem Technologie zpracování odpadních kalů z recyklace plastů spadá do projektu Národní centrum kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století (Centrum kompetence PolyEnvi21), který poskytuje Technologická agentura ČR. Za cíl si klade najít vhodné využití odpadů, které vznikají při recyklaci plastů.

Využití kalů při výrobě cihlářských výrobků

Kaly tvořící se při praní kontaminovaných plastů jsou často přehlíženým důsledkem recyklace. Vznikají jako produkt čištění technologické vody, která je po přečištění prakticky bezezbytku v procesu recyklace opětovně používána. Oddělené nečistoty tvořící odpad obsahují stále značné množství plastového podílu ve formě malých částeček, mikro a nanoplastů. O jejich dalším osudu v životním prostředí z dlouhodobého hlediska není zatím příliš známo.

Prvotní záměr byl tento plastový podíl z kalu dodatečně separovat, avšak narazil na ekonomickou neschůdnost. Plasty jsou v současnosti velmi levné a jejich složitá záchrana je nerentabilní. Kilogram běžných plastů jako PE, PS, PP a PVC stojí stejně jako točené pivo. Rentabilita je i v případě řešení recyklace na prvním místě. Bylo tedy třeba najít využití kalu ve formě, ve které vzniká, bez nutnosti dodatečné úpravy.

Čtěte také: Inovace v energetice a ekologii

Kal lze uplatnit jako surovinu při výrobě cihlářských výrobků v podobě tzv. vylehčovadla. Při výrobě cihel se do použité hlíny běžně přidávají spalitelné látky tvořící ve výrobku po vypálení malé dutinky, čímž jej činí lehčím. K tomuto účelu se běžně využívají dřevěné piliny. Avšak pilin je v současnosti na trhu nedostatek kvůli přesunu zpracování českého surového dřeva do zahraničí.

Výzkumníky zpracovávaný kal může díky svým vlastnostem piliny nahradit. Dokonce jej tvoří zhruba z poloviny hlína, která se do něj dostává z recyklovaných nečistých zemědělských fólií. Zajímavostí je, že i tyto zemědělské fólie jsou dopravovány z celé Evropy, česká cihla by tak v budoucnu mohla obsahovat malé množství hlíny např. ze španělského skleníku.

Kaly lze uplatnit lokálně v nejbližší cihelně, které jsou díky omezení dopravy stavebního materiálu v tuzemsku rozmístěny rovnoměrně. Metoda má tak nemalý ekonomický benefit, a to jak na úspoře nákupu stávajících vylehčovadel, tak na straně původce kalu, který za jeho likvidaci platí.

„Někdy i svérázné a odvážné řešení může být to pravé. K nápadu vyzkoušet zamísení odpadního kalu obsahujícího plasty jsem dospěl náhodou, a to díky své zálibě ve výrobě keramiky. Do keramických hlín se běžně přidávají spalitelné látky, například papír pro úpravu jejich zpracovatelnosti a finálních vlastností hlíny i výrobků. Získané vzorky kalů mi tyto suroviny připomínaly. „Tyto aktivity se náhodou sešly se zájemcem ze strany jednoho velkého výrobce cihel a stavebních prvků, který na našem pracovišti diskutoval možnosti průzkumu alternativních vylehčovadel. O existujícím nedostatku těchto přísad jsme do té doby neměli ponětí. Po domluvě jsme mohli výzkum ve specializované cihlářské laboratoři tohoto výrobce realizovat, což nám přineslo užitečný vhled do problematiky a možnost konzultovat dané téma s odborníky z praxe.

Velkým problémem využití jakéhokoliv kalu je vysoký obsah vody. Ten znemožňuje tyto odpady spalovat a zvyšuje náklady na dopravu. Při navrhovaném využití voda obsažená v kalu ve výši 80 % nevadí. Cihlářská hlína se uměle dovlhčuje, aby dosáhla potřebné plasticity. Cihly se před výpalem suší, při výpalu se může uplatnit energetický obsah spalitelných látek z kalu, tvořených zejména plasty a papírovinou z etiket recyklovaných plastových výrobků. Přídavek kalu tak vede k úspoře plynu na vypalovací peci a má i další pozitiva jako zvýšená pevnost ještě nesušených i sušených, ale nevypálených cihel. To umožnuje robotizovanou manipulaci s těmito výrobky bez rizika jejich deformace nebo praskání. Problematické látky obsažené v kalu navíc při výpalu bezezbytku shoří.

Čtěte také: Recyklace v českém průmyslu

Doktor Figalla si na své práci nejvíce cení svobody rozhodování a možnosti vymýšlet inovativní řešení problémů. „V naší práci je často zadán pouze očekávaný výsledek, cesta k němu je většinou ponechána v rukou výzkumníka. Motivuje mne možnost posunout vývoj techniky vpřed, byť k samotné realizaci nápadů v praxi dochází jen zřídka a mnohdy chybí zpětná vazba o dalším osudu odevzdané práce. Snem každého je přijít s něčím opravdu revolučním. Tuto možnost technologicky zaměřené projekty ze své povahy zpravidla nenabízejí, výsledné řešení problému je jen jedním z mnoha možných řešení. Ve zmíněném výzkumu vidím možnost pomoci přírodě odstraněním zdroje odpadu, který se do ní vyváží.

Spolupráce a nová řešení v odpadovém hospodářství

Na projektu se podílí nejen výzkumná pracoviště, ale i aplikační sféra. Vzniká tak síť kontaktů s cílem zvýšit vzájemné povědomí a využít vědecké instituce financované z veřejných zdrojů. Řešitelé jsou sdruženi v konsorciu univerzit VUT v Brně, UTB ve Zlíně, VŠCHT v Praze a společností s ručením omezeným Fortemix, ZODPA a ASIO TECH. Tito partneři zkoumají problém vlastní cestou nebo v některých oblastech spolupracují, aby nalezli možná řešení. Hlavním řešitelem je firma ASIO TECH.

Společnost Meva, a.s., Roudnice nad Labem je více než stoletým synonymem pro kvalitu, technickou preciznost a inovace v oblasti odpadového hospodářství. Díky hluboké znalosti potřeb municipalit, průmyslu i firem Meva úspěšně spojuje tradiční českou kvalitu s nejnovějšími světovými trendy. „Portfolio Mevy zahrnuje široké spektrum řešení - od klasických nádob na tříděný odpad přes mobilní sběrné systémy až po moderní podzemní a polopodzemní kontejnery. Právě ty nyní představují špičku technologického pokroku v oblasti nakládání s komunálním i tříděným odpadem.

Základem je předcházet nadměrné tvorbě odpadu v domácnostech i firmách. Nejde jen o redukci spotřeby, ale především o opětovné používání některých věcí, jejich půjčování, vyměňování nebo prodloužení životnosti. Smart technologie zásadně mění způsob, jakým se spravují odpadové toky. Senzory hladiny naplnění, online monitoring sběrných míst a optimalizace svozových tras přinášejí městům i firmám výrazné úspory nákladů a snižují uhlíkovou stopu.

Kromě funkčního systému selektivního sběru odpadu se v poslední době zdokonaluje i jeho třídění, které výrazně usnadňují automatické třídicí linky. Tato moderní zařízení postupně nahrazují manuální linky a jejich výhodou je kromě navýšení kapacity i to, že si poradí s většinou vytříděného materiálu.

Čtěte také: Asociace environmentální inovace: Inovace pro životní prostředí

Nové evropské regulace v oblasti oběhového hospodářství a ESG (Environmental, Social, Governance) nutí firmy i města přehodnocovat své přístupy. Prioritou se stává životní prostředí, společenská odpovědnost a dodržování správních kritérií. Současné municipality kladou důraz nejen na funkčnost, ale i na vzhled odpadového hospodářství.

Evropská unie i Česká republika kladou nové požadavky na úroveň třídění odpadů, která by se do 10 let měla dostat až na 75 procent. Stejně důležitá je ale i separace bioodpadu a minimalizace skládkování.

Podzemní a polopodzemní kontejnery

Moderní podzemní a polopodzemní kontejnery sestávají z velkoobjemových nádob uložených pod povrch chodníku nebo ulice. Díky tomu nejsou vizuálně rušivým prvkem, zabraňují šíření zápachu i bakterií do okolí a fungují i jako účinná prevence vandalismu. Kontejnerové systémy Meva kombinují vysokou kapacitu, odolnost, snadnou obsluhu a estetický vzhled.

Konstrukce nádob využívá kvalitní materiály (beton, nerezová ocel, vysoce odolné plasty apod.) s dlouhou životností a minimálními nároky na údržbu. Mnohá česká i evropská města již vsadila na podzemní a polopodzemní systémy jako klíčový prvek své strategie udržitelnosti. Počáteční investice do modernizace odpadového hospodářství je sice vyšší, ale přináší rychlou návratnost. A to jak ve formě nižších nákladů na svoz, tak ve vyšší spokojenosti obyvatel a pozitivním vnímání městského prostředí.

Na místech s nadměrnou kumulací odpadu se dále uplatní i lisovací kontejnery, které dokážou okamžitě snížit jeho objem o desítky procent. Díky vysokému zhutnění se do nádoby vejde větší množství odpadu, což šetří náklady na logistiku i likvidaci.

Odpadové hospodářství už dávno není jen o sběru a likvidaci odpadů. Dnes je to komplexní systém, který ovlivňuje kvalitu života, image města i environmentální stopu. Meva, a.s., nabízí technologicky vyspělá a spolehlivá řešení, která pomáhají municipalitám i firmám čelit těmto novým výzvám s jistotou, efektivitou a odpovědností.

Česká republika musí přidat v opatřeních s cílem předcházet vzniku odpadu, sbírat určité druhy odpadů samostatně, snížit množství zbytkového (nerecyklovaného) komunálního odpadu na polovinu, podporovat bezpečnější a čistší odpadové toky a zajišťovat vysoce kvalitní recyklaci.

Firmy jako začátek řetězce, budou muset omezit množství odpadu protože skládky jej nebudou přijímat, budou se muset řídit zásadou ,,znečišťovatel platí“.

Investice do nových inovativních technologií rozhodně mají smysl, nejen pro byznys, ale i pro celou společnost. „Moderní chemie a související technologické procesy nabízejí řadu řešení aktuálních společenských výzev, jako je například udržitelnost ekonomického růstu ve spojení s ochranou životního prostředí.

Nové konsorcium výzkumných pracovišť

V České republice vzniklo nové konsorcium výzkumných pracovišť. Náplní jeho činnosti bude především efektivní využití odpadů pocházejících ze zemědělství, živočišné výroby či lesnictví a stavebnictví, elektrozařízení a plastů. V neposlední řadě je jeho cílem vytvořit nové biopesticidy pro náhradu chemických pesticidů, katalyzátory pro syntézu petrochemických látek z etanolu na bázi lignocelulózových materiálů a také náhražky ropných produktů z kompletní recyklace plastů.

Nové výzkumné centrum má přitom na co navazovat. Jedenáct z jeho členů v závěru loňského roku ukončilo velmi úspěšný výzkum v rámci šestnáctičlenného konsorcia tvořícího NCK BIOCIRTECH. „BIOCIRKL je rovněž zaměřený na efektivní využívání odpadů vznikajících v zemědělství, živočišné výrobě i v elektrotechnických zařízeních či z plastových materiálů, nicméně se zaměřuje na jednotlivé prvky Zelené dohody pro Evropu,“ vysvětlila Olga Šolcová. Právě z tohoto důvodu je jeden z dílčích výzkumných projektů NCK BIOCIRKL zaměřený například na efektivní využití různých dosud nevyužívaných anebo složitě likvidovaných odpadů pro výrobu ekologických hnojiv.

Dalším dílčím projektem je využití odpadů ze sladovnického a pivovarského řetězce, či zvýšení nutriční hodnoty jedlého hmyzu při jeho chovu. S tím souvisí i možnost využití odpadu vznikajícího z tohoto chovu. Výrazného snížení energetické i nákladové náročnosti nejen na chov hmyzu lze pak dosáhnout opětovným použitím renovovaných solárních panelů s účinností až 95 procent oproti původním. Tuto hypotézu výzkumníci z NCK BIOCIRKL ověří v praxi.

Inovace v rámci předmětu proběhla ve všech ohledech, jak skladbou přednášek, tak do šíře představené problematiky i personálně. Inovovaný předmět navázal svou náplní na původní kurz s názvem „Recyklace a likvidace polymerního odpadu“. Tato tématika zůstala v inovované formě kurzu zachována s největší časovou dotací, ale byla rozvinuta o soudobé poznatky a trendy v recyklačním průmyslu, aktuální odpadová data a systémy recyklace. Předmět připravuje posluchače také na budoucnost recyklačního odvětví jako zapojení AI, strojní separace odpadu, digitální pasy materiálu, návaznost recyklace na ESG koncept apod.

Kurz byl nově rozšířen o problematiku separace a recyklace dvou největších segmentů odpadového průmyslu, kterými jsou stavební odpady a kovové materiály. Jedna z nových přednášek je věnována také problematice autovraků, která spojuje segment polymerního odpadu s kovonosným. Důraz je kladen na technický aspekt a strojní vybavení k separaci a zpracování odpadu.

Recyklace plastového odpadu

Plasty nás doslova obklopují, ať jsme kdekoli - tvoří nedílnou součást našich životů. Výčet produktů, ve které se každoročně promění zhruba 8 % vytěžené ropy, by snad neměl konce. U možností využití různých druhů plastů je to podobné. Moderní technologie dokážou s vytříděnými plasty divy. Výstupní surovina, regranulát, dosahuje čistoty až 99 %!

Předností technologie je, že disponuje vlastní dotřiďovací linkou s ručním dotříděním a především pak speciálním optometrickým zařízením, které od sebe dokáže oddělit, jak jednotlivé druhy plastových materiálů, tak jejich barevné varianty, a to s vysokou mírou čistoty dosahující až 99 %. Jakmile jsou ze směsi plastového odpadu vytříděny požadované druhy plastů a jejich barevné kombinace, které společnost zpracovává, tj. polypropylen (PP) a vysokohustotní polyethylen (HDPE), je z nich vytvořen regranulát, který může být ještě dodatečně upravován z hlediska fyzikálních vlastností nebo barvy, a to podle požadavků konečných odběratelů. Takto vytvořený regranulát dále putuje k výrobcům, kde je obvykle přidávám k primárním surovinám.

Škála výrobků, které mohou z recyklátu vzniknout, je poměrně široká. Jediným omezením je, že tento recyklát nelze použít k výrobě produktů, které přicházejí do styku s potravinami (tzv. Recyklace komunálního a průmyslového plastového odpadu v recyklačním zařízení Plastic Union.

Světová populace roste a roste i světová prosperita, což se v neposlední řadě projevuje i spotřebitelským chováním lidí. Obaly hrají důležitou roli, ať už se jedná o potraviny, kosmetiku nebo průmyslové výrobky. Současně čelíme výzvě zvyšujících se emisí skleníkových plynů a rostoucího znečištění vody v důsledku průmyslového odpadu a odpadu z domácností. Všichni musíme přispět svým dílem k tomu, abychom zabránili globálnímu oteplování a nešetrnému odhazování odpadků. Kouzelným slovem je "udržitelnost". Znamená šetrné využívání zdrojů a odpovědnost vůči lidem i přírodě.

V dnešní době podporují společnosti v obalovém průmyslu po celém světě udržitelná řešení a rozvoj i rozšiřování recyklační infrastruktury. V historickém vývoji obalů byly znovu a znovu objevovány a vyvíjeny nové materiály a postupy, přičemž některé byly zavrženy a jiné optimalizovány. V současné době je velká poptávka po alternativách ke konvenčním plastům, jako je např. papír z trávy nebo biologické a biologicky rozložitelné plasty. Jako základ nových typů materiálů se používá také cukr, řasy a mycelia. Ty, známé jako biopolymery, se skládají z obnovitelných surovin nebo biologických odpadních produktů a na konci své životnosti jsou plně kompostovatelné - v podstatě se jedná o přirozenou recyklaci. K tomu bude v budoucnu zapotřebí plocha a vhodné systémy likvidace.

Stejně jako u nových materiálů se díky chytrému designu a zdokonaleným materiálovým cyklům snižují emise uhlíku a odpad. V dnešní době se již ve fázi konstrukce obalů zohledňuje co nejšetrnější využívání zdrojů a recyklovatelnost. Hmotnost lze snížit systematickou optimalizací tvarů obalů a výrobních strojů. Tam, kde sběr, třídění a recyklační procesy uvedou do pohybu koloběh materiálů, se snižuje spotřeba energie a vody, protože k výrobě obalů je zapotřebí méně primárního materiálu. Zde přichází ke slovu tzv. postkonzumní materiál, jinými slovy materiály po použití obalu. Zejména v oblasti plastů využívá stále více společností pro obaly svých výrobků recyklát pocházející ze sběru druhotných surovin.

Zdroje lze šetřit také pomocí chytrých výrobních postupů, jako je například vnitropodniková koncepce společnosti ALPLA. Výroba obalů přímo u zákazníka eliminuje přepravu a snižuje emise uhlíku.

Žádné trendy budoucnosti se neobejdou bez digitalizace - chytré obaly znamenají digitální propojení výrobku, výrobce, maloobchodu a spotřebitelů včetně integrace kanálů sociálních médií. Toho je dosaženo například pomocí potisknutelných elektronických prvků, jako jsou čipy NFC a RFID, senzory, reproduktory a displeje. Tyto elektronické pomůcky poskytují vyhodnotitelné údaje během přepravy, skladování a používání a monitorují klíčové atributy výrobku, jako je teplota, vlhkost a zralost. Z těchto chytrých obalových řešení mají prospěch především výrobci a prodejci, protože jim umožňují průběžně sledovat stav výrobku. Čárové kódy, QR kódy a prvky rozšířené reality prostřednictvím chytrého telefonu nebo příslušných aplikací mohou spotřebitelům nabídnout další informace nebo speciální nabídky a zážitky související se značkou a výrobkem.

Ocenění podnikatelů za projekty v oblasti likvidace odpadu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Agenturou pro podnikání a inovace (API) ocenilo podnikatele v prestižní soutěži Podnikatelský projekt roku. Ta uděluje ceny za úspěšné projekty podpořené z evropských strukturálních fondů již od roku 2006. Projekty ročníku 2023 byly realizovány z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).

Společnost NIMETAL se zaměřuje na likvidaci nikl-kadmiových a nikl-železných průmyslových akumulátorů a legovaných kovových odpadů s obsahem niklu, chromu, molybdenu a kobaltu v souladu se zákony. V současnosti NIMETAL připravuje vznik první recyklační pece v ČR pro použité nikl-kadmiové baterie a akumulátory, čímž dojde k rozšíření poskytovaných služeb žadatele. Zavedení inovované služby vede k otevření nových trhů a růstu firmy.

Projekt, na který získala společnost dotaci, je a priori zacílen na technologie na zpracování částí z kadmiových akumulátorů a kovových odpadů s obsahem niklu. Dochází tak k optimalizaci zpracování odpadů při zachování cenných surovin nutných pro výrobu nových akumulátorů. Nová inovovaná pec přispívá ke snižování uhlíkové stopy, která by za normálních okolností vznikala při nové výrobě kadmia a železa, tudíž projekt přispívá k naplňování principů oběhového hospodářství.

Vítězi za rok 2023 se staly společnosti One3D v programu Aplikace, NIMETAL v programu Inovace a Univerzita Palackého v programu Služby infrastruktury. Dále pak Lakum Galma a Mironet v programu Technologie a eTruhlárna v programu Nemovitosti. V programu Nízkouhlíkové technologie zvítězila společnost COMPAG MLADÁ BOLESLAV, společnost Draslovka zabodovala v rámci programu Úspory energií a společnost Dudinger v programu Obnovitelné zdroje energie. Jediným vítězem v rámci programu ICT a sdílené služby se stala společnost FSG Finaudit.

„Současná situace v Evropě i ve světě ukazuje, jak důležitá je pomoc podnikatelům. Evropské fondy nám dávají možnost tuto pomoc poskytnout a na nelehkou situaci reagovat. „Projekty ročníku 2023 jsou oceněny v rámci čtyř prioritních os operačního programu a byly proto hodnoceny dle hodnotících kritérií specifických pro danou oblast podpory. Napříč prioritami se však hodnotila například také kvalita přípravy projektu, průběhu realizace či závěrečného hodnocení, přínos pro region či společenský a environmentální přínos.

NCK BIOCIRTECH

Čtyřiadvacet ověřených technologií, dvaatřicet funkčních vzorků a devět užitných vzorů. Konsorcium vytvořily společně specializovaná tuzemská výzkumná pracoviště a privátní firmy. Finančně je výrazně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci jejího programu Národní centra kompetence NCK.

Státní program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s názvem Národní centra kompetence vznikl v roce 2018. „Naše NCK BIOCIRTECH pokrývalo problematiku zpracování biomasy, a to mikrobiální, rostlinné, živočišné, ale i odpadní, včetně čistírenských či papírenských kalů. Cílem bylo získat nové produkty z obnovitelných zdrojů zpracované environmentálně šetrnými technologiemi v souladu s cirkulární ekonomikou řešící aktuální společenská témata, jako je potravinová udržitelnost, využívání přírodních zdrojů, udržitelná energetika apod. Výzkumný potenciál jednotlivých pracovišť tím měl přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků ve světě a obohatit jejich komerční sortiment. A to se také povedlo.

Kuřecí peří a další zbytky po zpracování drůbeže vytváří obtížně likvidovatelný odpad na celém světě. Vyzkoušeli ho ve venkovním prostředí na několika klonech topolu a vrby i záhonu feferonek. Aplikaci postřikem provedli dvakrát za vegetační sezónu. Každý rok se v České republice vyprodukuje na sedm tisíc tun odpadu při strojním oddělení kuřecího masa. Tvoří ho část hřbetů, krků, chrupavek, skeletů z prsou drůbeže a kostí. Vše se pak používá při zpracování v uzenářské výrobě nebo při přípravě krmiva pro zvířata. Část odpadu ale stále zůstává bez dalšího využití. čeští výzkumníci přišli na to, jak se ho smysluplně zbavit. Výsledkem je nové probiotikum, které prospívá zdraví psů.

„Podstatou je zpracování sekundárního odpadu, kdy ze zbytku po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve získávány cenné látky, jako je kyselina hyaluronová a další. Vhodná bakteriální probiotika mohou u psů podobně jako u lidí přinést zdravotní benefity. „Je to doslova učebnicový případ cirkulární ekonomiky, kdy nevyužité látky z vedlejších živočišných produktů se nestaly odpadem, ale surovinou pro další proces,“ zdůrazňuje Olga Šolcová.

Odborníci z NCK BIOCIRTECH se zaměřili na výzkum kosatců, coby zdroje aktivních látek využitelných v kosmetice i zdravotnictví. Kosatce mají výrazné protizánětlivé, protinádorové, antimikrobiální a antioxidační účinky. Jsou v nich bohatě zastoupeny farmakologicky zajímavé účinné látky. „Získané extrakty z kosatců a z nich formulované lipozomální účinné látky jsme využili jako přídavky do produktů léčebné kosmetiky, která má potenciál uplatnit se na tuzemském i zahraničním trhu, a to zejména ve speciální kosmetice pro osoby trpící akné či záněty na pokožce.

Dalším velkým úspěchem odborníků spojených v NCK BIOCIRTECH je vyřešení problému nakládaní s čistírenskými a papírenskými kaly. „Přebytečná vlhkost z nahromaděných kalů se odstraňuje za využití solární energie. Hygienizované kaly se mohou peletovat či briketovat pro energetické využití spalováním. Celá technologie zpracování kalů na energetické využití byla vyvinuta v Ústavu chemických procesů ve spolupráci s firmou REMA, s.r.o. Výhodou jsou nízké výrobní náklady, které se pohybují pod nákupní cenou hnědého uhlí. Nyní se čeká na schválení již připraveného návrhu zákona, který umožní rozjet zpracování čistírenských a papírenských kalů navrženým způsobem. Vyvinuté briketovací zařízení pro směsi odpadních materiálů nabízí firma Briklis, s.r.o.

Tabulka: Příklady inovací a technologií v odpadovém hospodářství

tags: #inovace #v #likvidaci #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Spojení Staré Město Velehrad
• Řešení pro zpoždění odpadu relé
• Definice a význam vnitřních vstupů živin
• Mechanické znečištění obalů
• Recyklace elektrospotřebičů s Alza.cz