Instalace Vnitřního Odpadu: Postup a Zásady

24.12.2025

Málokdo z nás si dnes dokáže představit život bez splachovacího WC, tekoucí teplé vody, automatické pračky apod. Tento komfort zajišťuje nejen přísun vody do domu, ale i odvod odpadů. Oproti našim předkům, kteří se spokojili se suchým záchodem mimo vlastní budovu, stejně tak jako s praním, na nás je, abychom vyřešili odvod odpadní vody jednak z domu, jednak z parcely.

Při realizaci kanalizace začínáme vždy od kanalizační přípojky a pokračujeme hlavním svodem, vedlejšími svody a po nich svislými odpady. Na ně napojíme připojovací potrubí k zařizovacím předmětům.

Při stavbě domu musíme dodržet minimální sklon ležatého potrubí- 3% (3 cm na 1 m). V našich projektech domů je délka připojovacího předmětu a jeho umístění přesně definována v řezech a půdorysech v měřítku 1:50. Klademe důraz na podrobné provedení výkresů, aby stavba domu svépomocí probíhala co nejsnáze.

Po kompletaci rozvodů potrubí se provádí kontrola nepropustnosti. Ucpou se všechny vsazené a čistící otvory a v nejnižší části se zapálí kus dehtové lepenky. Při stavbě domu či chaty bychom měli napřed uvážit, jak budeme s odpadní vodou nakládat.

Co mají systémy likvidace splaškových odpadních vod společné je princip vyčištění splaškových odpadních vod a následné vypuštění (přímo či nepřímo) do vodního recipientu. Místa, kde se odpadní voda čistí jsou veřejná čistírna odpadních vod, domácí čistírna odpadních vod a septik.

Čtěte také: Instalace kontejneru v ČR: co potřebujete?

Ne každá parcela a dokonce ne každá obec je napojena na veřejnou kanalizační síť, z níž putují splašky do veřejné čistírny odpadních vod. Pokud tedy nemáme vyřešenou kanalizační přípojku, měli bychom zřídit buď septik, nebo domácí čistírnu odpadních, případně akumulační nádrž (žumpu). Akumulační nádrž je třeba čas od času vyvést (záleží na objemu a přítoku), splašky z ní se dováží do veřejné čistírny odpadních vod.

V praxi se též rozlišuje mezi kanalizací jednotnou a oddílnou. Pro snazší porozumění bychom se měli seznámit se zažitým názvoslovím:

Zařizovací předmět - např. WC, umyvadlo, automatická pračka…
Připojovací potrubí - vodorovné připojení zařizovacích předmětů se svislým, tj. odpadním potrubím.

Připojovací potrubí se vede jako nevětrané, ve sklonu minimálně 3 %. Je-li delší než 4m, je nutné ho osadit čisticí tvarovkou. Minimální dimenzi připojovacího potrubí určuje norma, respektive výpočet. V praxi platí, že připojovací potrubí WC a výlevek volíme DN100, van, umyvadel a kuchyní DN70. Mělo by být co nejkratší a nejpřímější. Pro vedení bychom měli kalkulovat s výškou osazení zařizovacích předmětů a faktem, že odbočky a napojení se vyrábí pouze v určitých úhlech (15°, 30°, 45°, 60°). Napojení připojovacího potrubí na odpadní potrubí lze provést nad stropem i pod ním.

Odpadní potrubí by mělo být přímé, před každým zalomením by měla být osazena čisticí tvarovka (v případě jednopodlažní budovy tedy pouze před napojením na svodné potrubí 1 m nad podlahou). Změna směru se v praxi dělá koleny 45° a 87°. Dimenze jsou shodné jako pro připojovací potrubí. Dimenze se volí tak vysoká, aby odpadní voda stékala po stěnách potrubí a nikoliv v celém průřezu - v tom případě by stékání nedovolil přetlak vzduchu pod kapalinou!

Větrací potrubí se vyvádí 0,5 m nad úroveň střechy , pokud střecha není obytná. Při pohybu osob na střeše (např. střešní zahrada) se vyvádí 3 m nad úroveň střechy, pokud je nad střechou další konstrukce (další patro), umisťuje se větrací potrubí nejméně 3 m od ní. Variantou větracího potrubí je takzvaný kanalizační přivzdušňovací ventil.

Čtěte také: Instalace myčky krok za krokem

Svodné potrubí je vedeno pod stropem podzemních místností nebo v zemině pod objektem v základech. Uplatňuje se zde co nejjednodušší geometrie s minimem jednoduchých odboček.

Prostup svodného potrubí pasovým základem by měl posoudit statik, při stavbě svépomocí bychom se měli řídit aspoň těmito pravidly. Lze udělat prostup základovým pasem v rozumné výšce nad základovou sparou. Pokud se blížíme základové spáře, měli bychom pas snížit. Pohybujeme-li se blízko pod základovou sparou, měli bychom prostup obetonovat, kvůli reakci pasu na potrubí.

Pokud svádíme odpad do veřejné kanalizační sítě, měla by revizní šachta odpovídat požadavkům správce. Existují dva druhy - plastové (levnější, lehké, univerzální tvary…) a náročnější betonové (větší, nákladnější, spolehlivější).

Kanalizační přípojka by měla být samostatná pro každý objekt, dimenze minimálně DN 150, sklon mezi 2 % a 40 %, přesnější dimenzování a polohu vůči veřejné kanalizační síti Vám sdělí její správce.

Pokud jste napojení na veřejnou kanalizační síť, správce Vám sdělí tzv. hladinu vzduté vody. Té může voda dosáhnout při přívalových deštích.

Čtěte také: Instalace odpadní trubky krok za krokem

Kvůli vysoké dimenzi potrubí splaškové kanalizace se silně nedoporučuje vést připojovací a svodné potrubí ve stěnách a podlaze. V podlaze dimenze potrubí velmi často přesahuje výšku kročejové izolace (minimální běžně používaný profil je 70 mm), nehledě na to, že musíme dodržet sklon 3 %, laicky řečeno se nám připojovací potrubí do podlahy nevejde.

Rovněž problematické je zasekávání připojovacího a svodného potrubí do stěny. Dimenze je natolik velká, že naruší vlastnosti jak akustické, tak tepelně technické, občas i statické. Pokud vedeme svodné potrubí DN100 příčkou tloušťky 150 mm, vězme, že poté příčka přestane plnit svůj účel akustické dělicí konstrukce. Při zasekání DN100 do obvodového zdiva typu POROTHERM / HELUZ tloušťky např. Doporučují se tedy vřele instalační předstěny na připojovací potrubí (svislé i podhledy pod stropem) a instalační šachty pro svodné potrubí.

Při vedení odpadů svépomocí oceníme především materiály, která jsou levné, dostupné a snadno se s nimi manipuluje . Asi nejpoužívanějším materiálem na našem trhu je KG systém. Jedná se odolné trubky s PVC s hladkým vnitřním i vnějším povrchem. Jednotlivé díly se do sebe zasouvají a spoje se následně pojišťují těsnicími kroužky. Potrubí se dá snadno řezat , doporučuje se pilka na to určená. Řez musí být v pravém úhlu. Další variantou je HT systém, na rozdíl od KG systému není materiálem PVC, ale polypropylen.

Uložení kanalizační přípojky se doporučuje minimálně 70 cm , u namáhaného terénu 1 m pod povrch. Ideální lože je pískové či štěrkopískové.

Univerzální kolmé sedlo DN 150 a DN 200 pro hlavní potrubí z kameniny a betonu. Ve zvoleném místě vyvrtejte otvor diamantovým jádrovým vrtákem Ø 172 mm (Ø 232 pro FA 200 B). Změřte sílu stěny potrubí v místě vývrtu a nastavte stavitelný doraz tak, aby po zasunutí sedlo nepřečnívalo do vnitřního profilu. (Odpadá u sedla FA 150 ST.) Vytáhněte vnitřní zajišťovací pouzdro a sedlo vložte do otvoru tak, aby šipky vyznačené na manžetě sedla směřovaly ve směru průtoku v hlavním potrubí. Zasuňte zajišťovací pouzdro zpět do sedla tak, aby šipky vyznačené na pouzdru se kryly se šipkami na manžetě sedla. Pomocí dřevěného topůrka nebo špalíku zatlučte pouzdro co nejhlouběji - minimálně 3 cm. Vložte trubku přípojky do hrdla sedla a dotáhněte stahovací svorku. V případě použití vložky BC ji vložte do hrdla sedla nebo nasaďte na konec potrubí přípojky.

Trubky a tvarovky je třeba přepravovat ve vhodných dopravních prostředcích s čistou ložnou plochou bez vyčnívajících šroubů a hřebíků. Během transportu musí celou svou délkou spočívat na ložné ploše, aby se zabránilo nežádoucím průhybům. To neplatí pro transport v původním továrním BALENÍ, tj. svazcích. V tom případě je nutné dodržet pouze maximální výšku převáženého stohu, která činí 3 m.

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® jsou navzdory své nízké hmotnosti velmi houževnaté, což výrazně usnadňuje jejich manipulaci.

Při přemísťování jeřábem je nutné používat textilní popruhy.
Nástroje, užité pro manipulaci, by měly být vždy z materiálu měkčího než plast - nejlépe ze dřeva.
Skládání z dopravního prostředku nikdy neprovádějte pouhým sklopením - při přepravě „trubka v trubce” je nutné vždy před skládáním vyjmout vnitřní trubky.
Je nutné mít na paměti, že s klesající teplotou klesá i vrubová houževnatost PVC - roste křehkost trub.

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® mohou být skladovány na volném prostranství, jehož plocha musí být rovná a výrobek je třeba chránit před UV zářením. Trubky musí být uloženy tak, aby nemohlo dojít k jejich deformaci. Pro zabránění deformace hrdel musí být trubky uloženy volně. Při stohování volně ložených trubek nesmí výška stohu přesáhnout 2 m.

Výkop by měl být vytvořen krátce před pokládkou potrubí a zasypán bezprostředně po ní, nejlépe v průběhu jednoho dne. Při mrazivém počasí je nutné zabránit promrznutí lože. Šíře dna výkopu musí poskytnout dostatek prostoru pro pracovníky, umožnit správné hutnění, ale neměla by snížit kladný vliv rostlého terénu na statické podmínky uložení trubek. Nejmenší výška krytí nad vrcholem potrubí by měla činit - pod komunikací 1m a ve volném terénu 0,7m. To však neplatí pro ležatou kanalizaci pod budovami.

Výkop musí umožnit vytvoření potřebného lože. Vykopaný materiál je vhodný pro tvorbu lože a obsypu pokud je složen z částic, které odpovídají béžové ploše na nomogramu. Největší částice nesmí překročit 1/10 DN resp. 30 mm pro DN>250. Pokud není možné použít vykopaný materiál, je vhodné zvolit částečně tříděný písek nebo štěrkopísek (zeminu bez ostrohranných částic) s největšími částicemi 1/10 DN zasypávaného potrubí resp. 30 mm.

Nosné lože by mělo chránit před nerovnostmi a zajišťovat rovnoměrné podepření potrubí v celé jeho délce uložení. Úhel uložení potrubí výrazně ovlivňuje statické spolupůsobení systému zemina-trubka (čím větší je úhel uložení, tím větší je možnost zvětšit výšku krytí potrubí - viz obrázek Tvar lože na str. Před pokládkou potrubí, je nutné zkontrolovat každou trubku po stránce bezvadnosti hrdla, těsnění a celistvosti.

Poté je nutné položit potrubí tak, aby ani kolem hrdlových spojů nevznikaly žádné nerovnosti. Hrdla trubek větších průměrů je možné mírně zahloubit. Každou trubku a tvarovku je třeba zaměřit podle spádu a směru. Je nutné zachovávat přímý a nepřetržitý průběh, předepsaným spádem. Ve výjimečných případech může být potrubí v dimenzích DN 110 - 200 položeno podle následujícího obrázku.

Poté, co je potrubí uloženo, spojeno a předepsaným způsobem otestováno, můžeme přistoupit k jeho obsypu. Obsyp a hutnění je nutné provádět vždy po obou stranách potrubí současně a zamezit vzniku dutin pod kanalizací. Prostor mezi potrubím a stěnou výkopu musí být rovnoměrně zhutněn.

Boční obsyp by měl dosahovat výšky horní hrany potrubí. Provádí se postupným nasýpáním a hutněním tenkých vrstev předepsaného materiálu až do doby dosažení potřebné výšky. Je vhodné ponechat horní hranu potrubí odhalenou. Krycí obsyp by měl dosahovat výšky 0,3m nad horní hranou potrubí a měl by být hutněn dusadlem po obou stranách trubky. Nikdy ne přímo nad potrubím!!! Dokud není této vrstvy dosaženo, je nepřípustné zasypávat výkop jiným než předepsaným materiálem.

Vrstvy zásypu mohou být provedeny z vykopaného materiálu a hutněny po celé šíři výkopu. Nedoporučuje se používat pro zásyp promrzlou zeminu nebo zeminu s částicemi, většími než 150 mm. V místech s vyšší hladinou podzemní vody je nutné provádět obsyp, zásyp a hutnění rychleji, aby nedošlo k vyplavání potrubí.

Přestože se při použití KG Systému (PVC)® převážně počítá s uložením v zemi bez nutnosti potrubí obetonovat, je možné (v případě potřeby) trubky a tvarovky bezprostředně obetonovat. Je však třeba respektovat následující opatření:

Mezeru mezi hrdlem a trubkou je třeba chránit proti proniknutí cementového mléka, nejlépe lepící páskou.
Potrubí je třeba zajistit proti vznosu (vyplavání) - kotvení by mělo být provedeno tak, aby nedošlo k nežádoucím průhybům.
Při montáži je třeba respektovat teplotní délkovou roztažnost trubek, tzn.

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® jsou spojovány násuvnými hrdly, jejichž těsné spojení s rovnými konci trubek zajišťují jazýčkové těsnící kroužky. Lepení trubek ani tvarovek se nedoporučuje. Jednotlivé trubky a tvarovky jsou vždy na jednom konci opatřeny hrdlem s těsnícím kroužkem. Zbývající trubky bez hrdel je možné spojovat pomocí přesuvek, spojek dvouhrdlých a samostatných hrdel.

V některých případech je nutné trubky a tvarovky zkracovat. Činí se tak pomocí speciálního řezáku na plastové potrubí, který zároveň vytváří žádaný úkos.

Zkontrolujte bezvadnost a správnost založení těsnícího kroužku.
Rovný konec trubky natřete montážním mazivem, které je součástí nabízeného systému.
Rovný konec trubky zasuňte do hrdla až nadoraz. Poté si na rovném konci trubky označte okraj hrdla (např. fixem nebo tužkou).

Připojení do hrdla litinové trubky (přechod PVC/litina). Provádí se pomocí přechodky z PVC na kameninu (KGUSM), která se zasune do hrdla kameninové trubky, opatřené gumovou těsnící manžetou. Pokud kamenina není opatřena těsněním, je nutné zvolit klasické temování, popř. polyuretanové tmely.

Připojení na rovný konec kameninové trubky (přechod kamenina/PVC) Provádí se pomocí přechodky z kameniny na PVC (KGUS), v níž je vložena těsnící manžeta.

Bezpečnost Práce (BOZP) při montáži potrubních systémů

Dodržování předpisů musí být pro žáky závazné. Pravidelné větrání a dobré světelné podmínky jsou nezbytné. Musí být vodotěsná, plynotěsná a větraná.

Vnitřní kanalizace je souhrn odvodňovacích zařízení nemovitostí, objektů s příslušenstvím. Vnitřní kanalizace může být jednotná, nebo oddílná. Změny sklonu na jednom úseku nejsou vhodné.

PVC - trubky, tvarovky jsou pro montáž velmi výhodné. Používá se systém hrdla s tvarovaným těsněním, není možné ho lepit.

Zabraňujeme podtlaku v odpadním systému. Spojuje se pomocí systému hrdel. Trubku nesekáme. Spojuje se pomocí systému hrdel s těsnící gumou. Ostrý konec trubky se potře mazadlem. Spojuje se pomocí systému hrdel.

Poslední trend je tichý odpadní systém. První požadavek je odolnost zvýšené teplotě splašků. Otvory je nutno uzavřít, např. zátkami. Potrubí vnitřní kanalizace nejsou nosnou součástí konstrukce. Vrstva omítky má být alespoň 2 cm silná.

Je nutné provádět kontroly a zkoušky jednotlivých prací. Před provedením tlakové zkoušky potrubí zůstat přístupné všechny spoje. Konečná tlaková zkouška se provádí zásadně vodou. Po zahájení zkoušky se uzavře oddělovací uzávěr (např. domovní uzávěr) a odečte se hodnota přetlaku. Provoz vodovodu kontrolujeme po stránce technické. Armatury mají vyhovovat zdravotním a technickým předpisům.

Vedení Potrubí

Rozvod stoupá od hlavního domovního uzávěru (nejníže s odvodněním). U vstupu do budovy se potrubí vloží do ochranné trubky, tzv. chráničky, aby se zabezpečilo proti usmyknutí nebo prohnutí. Krátká svislá potrubí končí výtokem. Předměty, před ohřívače, splachovače, pračky, myčky, apod. pro možnost opravy a výměn zařízení.

sekání je drahé a může porušit stabilitu zdí a příček.
opravuje.
na konzolách nebo závěsech.
se blíže rohu místnosti, popř. přizděným splývajícím s těmito stavebními částmi.
u stropu v chodbách, lze je zakrýt zavěšeným podhledem, tj. přístupná.
rýhovaným plechem nebo prefabrikovanými deskami.
v moderní výstavbě se používá s výhodou vedení potrubí v šachtách.
tvořícími stěny příslušenství bytu.
mezi budovami je vhodné pro společné vedení několika potrubí.
nebo rýhovaným plechem.
průchozí, takže tvoří tunel s výškou aspoň 1,8 m.
u země na pražcích a výše na konzolách.
pásů.
nebo se sádrou.
stěnou s mezerou 10-20 mm.
místnostech. Rozvody teplé vody se izolují proti tepelným ztrátám.
podpěr potrubí je dána volbou materiálu a průměrem trubky.
něhož se klade s mezerou asi 15 cm.
zápachem.
zlepšení mechanických vlastností.

Trubkám do průměru 63 mm se musí vhodným uložením umožnit roztažení. Alespoň 100 mm. V suterénu se vede potrubí volně. Potrubí obaluje plstí proti opocení a pro umožnění dilatace. Plně zazděno. Prostupkami. Vrstvy asi 15 cm nad trubkou a pod trubkou. Pískem. Pro upevnění se nedoporučují háky, nýbrž objímky z PE. Být v malých vzdálenostech. Ve vzdálenosti nejvýše 8 průměrů. Ve vzdálenosti 20 až 24 průměrů. Na podložky z různých materiálů.

Zařizovací Předměty

Na trhu je opravdu nepřeberné množství typů, tvarů a druhů výrobků. Mají vždy přívod a odvod vody. Součástí každé stavby či rekonstrukce. Nízká akumulační schopnost, pouze jednoduché tvary. Celého těla do vody. Je možné ji použít i na sprchování. Určité vlastností a musí splňovat hygienická kritéria. Jsou hydromasážní a perličkové vany. Hotelových provozech a podobných zařízeních. U perličkové koupele proudí vzduch do trysek na dně vany. Očisty těla, se používá větší množství technických zařízení. Dnem vaničky a sprchy s ruční hadicí.

Bidet významně ulehčuje intimní hygienu. Bez ní. Umývání je možné i v napuštěné míse. Stěně. Zadní okraj mísy. Systému. Ventily. Dřez tvoří nezbytné vybavení každé kuchyně. A dalších surovin nebo polotovarů. Kuchyň nebo dřezová sestava pro stravovací celek. Dřez, odtokovou soupravu a výtokovou armaturu.

Při úklidu vnitřních prostor převážně v občanských stavbách. Postavit nádobu při odběru vody. A osazuje se na stavební konstrukci stejně jako záchodová mísa. Máme dvě možnosti konečného provedení a to závěsné a stacionární.

Účel těchto zařízení napovídá už sám název, a to umýt si např. ruce. Provedení, tvarů, barev a materiálů je nepřeberná. Umyvadlovou baterií, odvod odpadní vody přes odpadní ventil (sifon). Bude montován tak, aby se dal rozměřit přívod vody, resp. střed s osou odpadu. Nemožné cokoliv dodatečně opravovat!! Fakt, že není možné celou realizaci projektu zanedbat.

Armatury

Spíše na straně přítoku média tzn. Ale tu si nakonec uživatel upraví podle vlastního uvážení a potřeby. Pouze pověřená servisní organizace. Pákové mají možnost nastavení průtoku a teploty vody. Práce celkem jednoduše provádět. A množstvím vypouštěné vody u nádrží s dvojím splachováním. Do spotřebiče (např. ohřívač vody,…) udávaný výrobcem. O filtr nečistot.

Zásady pro Řešení Připojovacích Potrubí

Zásady pro řešení připojovacích potrubí uvedené v ČSN 75 6760 se mohou zdát na první pohled složité. Připojovací potrubí se nazývá potrubí mezi zařizovacím předmětem nebo podlahovou vpustí (zápachovou uzávěrkou) a splaškovým odpadním nebo svodným potrubím.

Nevětraná připojovací potrubí: Musí dodržet správné průměry a další zásady, aby odpadní vody dobře odtékaly a podtlak nedosahoval nadměrných hodnot.
Větraná připojovací potrubí: Navazuje větrací potrubí, které je spojuje s vnějším prostředím, umožňuje přisávání vzduchu při odtoku vody, a tím omezuje v potrubí podtlak.

Délka nevětraných připojovacích potrubí nemá překročit 4 m. Sklon připojovacích potrubí nemá být menší než 3 %. Kolena s velkým úhlem mohou způsobovat ucpávání a zahlcování připojovacího potrubí. Na ležatých částech připojovacích potrubí se smějí používat jen šikmé odbočky s úhlem do 60°.