Největší ekologické zemědělství v Česku

Česko patří mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě. Největší část tvoří pastviny v bývalých Sudetech. Biozemědělství je na vzestupu.

Vývoj ekologického zemědělství v ČR

Vznik a vývoj ekologického zemědělství (EZ) se v České republice datuje od roku 1990. V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je 5086. Dnes v režimu EZ hospodaří 5345 farem, a to na celkové výměře 595 190 ha, což představuje téměř 17% podíl z celkové výměry zemědělského půdního fondu v ČR.

Počet ekologicky hospodařících subjektů se v posledních dvaceti letech zvýšil na více než desetinásobek ze 418 na 4 534 subjektů a výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na čtyřnásobek ze 132 254 ha na 528 424 ha. Podíl ekologických zemědělců na celkovém počtu zemědělských subjektů vzrostl z 1,1 % na 15,7 % a podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové výměře zemědělské půdy se zvýšil ze 3,6 % na 15,1 %.

Struktura ekologického zemědělství

Z celkové rozlohy zemědělské půdy využívají více než 15 procent, tedy 570 tisíc hektarů - převážně v horských a podhorských oblastech bývalých Sudet. Nejčastěji jde o pastviny. Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy.

Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V těchto pěti krajích se nachází téměř 60 procent ploch v EZ. Zpráva uvádí, že ČR patří k zemím s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků jak v konvenčním, tak ekologickém zemědělství. Průměrná velikost ekofarem je 116 hektarů.

Čtěte také: Trendy v ekologickém zemědělství Rakouska

Ekologické zemědělství se v ČR rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký.

Využití půdy

Orná půda nyní tvoří zhruba pětinu celkové výměry ekologických pozemků. Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny.

V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní. Vinice přesáhly v letech 2012 až 2014 výměru 1 000 ha, v roce 2015 spadly na 978 hektarů a tvoří 14 % trvalých kultur.

Největší podíl ekologicky obhospodařovaných ploch z celkové výměry zemědělských pozemků vykázal Karlovarský kraj, ve kterém se tímto způsobem hospodaří na 18,1 % orné půdy, na 79,3 % trvalých travních porostů a na 92,8 % výměry ovocných sadů. Největší podíl ekologicky obhospodařovaných vinic se nachází v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji (20,8 %).

Chov zvířat

Na farmách v ekologickém režimu zemědělci chovali téměř 440 000 kusů zvířat. Nejvíce se chovalo skotu, přes 278 000 kusů. Farmáři měli přes 75 000 ovcí. Výrazně přibylo drůbeže, které se chovalo přes 32 000 kusů, meziročně to je o oproti roku 2020 nárůst o 31 procent. Nejvíce se na nárůstu podílel chov nosnic. Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso. V roce 2021 to bylo 8918 tun, což je z celkové produkce hovězího v ČR 11 procent.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

V roce 2023 bylo na ekofarmách chováno více než 272 tis. kusů skotu (z toho 6,7 tis. kusů dojnic), 70,6 tis. kusů ovcí, více než 7 tis. kusů koz, 10 tis. kusů koní, 2 193 prasat a více než 62 tis. kusů drůbeže. V posledních pěti letech došlo k mírnému poklesu počtu chovaný ovcí, koz a prasat, stavy skotu, koní a drůbeže vykazují naopak spíše rostoucí trend. Počet kusů ekologicky chovaného skotu se od roku 2019 zvýšil o 3,6 %, a to z původních 263 tis. kusů na 272 tis. kusů v roce 2023.

Struktura chovu hospodářských zvířat v EZ se výrazně liší od celkové živočišné produkce ČR. V ekologickém zemědělství dominuje chov skotu s 87% podílem na celkovém počtu hospodářských zvířat zařazených v EZ (vyjádřeno ve VDJ), následuje chov ovcí (5 %), koní (4 %) a koz (0,5 %). Zatím minoritou zůstává chov prasat (0,3 %) a drůbeže (0,3 %)

Tabulka: Vývoj počtu chovaných zvířat v EZ (2019-2023)

Financování a podpora ekologického zemědělství

Národní financování ekologického zemědělství je v Česku v porovnání s jinými unijními zeměmi nízké a chybí mu větší stabilita. Nedostatečné financování podle odborníků ekologické farmáře znevýhodňuje a brání plnému využití jejich potenciálu.

"V současném nastavení podpůrných programů v Česku je EZ často znevýhodněno oproti jiným přístupům, například regenerativnímu nebo uhlíkovému hospodaření. Tyto systémy bývají cíleny zejména na obnovu degradovaných půd, a proto na podporu snáze dosáhnou hospodáři, kteří teprve napravují vzniklé škody," uvedl jeden z expertů.

I náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek přiznal některé problémy, ekologičtí farmáři podle něj například často odcházejí z dotačního systému kvůli administrativní náročnosti a v Česku chybí širší podpora EZ ve společnosti.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Odborníci proto navrhují zavést model prémií, který existuje například ve Švýcarsku, kdy zemědělci dostávají vyšší objemy plateb za komplexní a nadstandardní přístup k hospodaření. Švýcarská certifikace je oproti té evropské přísnější, povoluje méně hnojiv a pomocných látek, na druhou stranu ale garantuje spravedlivé pracovní podmínky a poctivost každého produktu, tvrdí Czech Organics.

Česko by chtělo do roku 2030 dosáhnout čtvrtinového podílu ekologické půdy. Od příštího roku navíc budou muset školní jídelny s více než 180 strávníky povinně zařadit dvě procenta biopotravin.

Trh s biopotravinami

Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Většinu ale tvoří trvalé travní porosty a produkce na orné půdě je podle odborníků stále nedostatečná, stejně jako zpracovatelské kapacity, což vede k vysokému podílu dovozu biopotravin a brání soběstačnosti.

Rozvoji domácího trhu brání i chybějící strategické partnerství mezi nadnárodními obchodními řetězci a lokálními ekologickými farmáři. "Je potřeba iniciovat a podporovat propojování prvovýrobců a zpracovatelů zejména se školami či nemocnicemi," tvrdí společnost.

Zpráva uvádí, že v zemích střední a východní Evropy lidé za bio potraviny utrácí stále poměrně málo peněz, v ČR se podle posledních dat za rok 2020 útrata pohybuje kolem 22 eur za rok, což je podle aktuálního kurzu zhruba 530 Kč.

Ekologicky obhospodařovaná plocha v ČR se nadále stabilně zvyšuje, dosáhla více než 600 tisíc hektarů a představuje 17,1 procenta celkové zemědělské půdy. Roste také domácí trh biopotravin, v roce 2022 o 12,9 procenta na obrat téměř sedm miliard korun.

tags: #největší #ekologické #zemědělství #v #česku

Oblíbené příspěvky:

• Sběrná místa Jihlava
• Czech climate vote in EU parliament
• Sítko do odpadu dřezu
• Proces recyklace akumulátorů
• Co je Atest Ekologické Nezávislosti?