Při většině činností produkujeme odpady, se kterými je třeba dále správně nakládat. Bez správného nakládání s odpady bychom za chvíli nežili v domech, ale spíše na skládkách. O tom, zda dáme nový život odpadu, který vyhazujeme, rozhodujeme právě my. Když například vyhodíme plastový kelímek do směsného odpadu, nedáme tak použitému obalu šanci na další využití a jednoduše jej znehodnotíme.
Pokud odpady už doma správně roztřídíme, tak je čeká recyklace a další nový život v podobě výrobků, které běžně používáme. Navíc podle zákona č. 541/2020 Sb. je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Jaký je předepsaný způsob konkrétně pro Vaši domácnost zjistíte v příslušné obecní vyhlášce.
Nejsnadnějším způsobem, jak třídit odpad, je už v místě vzniku, a to ve vašich domácnostech. Tedy už ve chvíli, kdy obal nebo určitá věc dosloužila a my se jí chceme zbavit. Stačí obal, který právě dosloužil, hned hodit do koše na tříděný odpad, staré tašky nebo krabice. Ze zkušeností vyplývá, že průměrná česká domácnost nejvíce produkuje papír a plasty. Na tyto dva druhy odpadů by měl být prostor pro odkládání tohoto druhu odpadu největší.
Na střepy z rozbitého skla je nejlepší plastová krabice a nápojový karton mnoho lidí dává společně s plastem a u kontejnerů tyto dva druhy odpadu (pokud se v dané obci nesbírají společně) dotřiďuje. Tím, že odpady třídíme, se uvolní místo v koši na směsný odpad a nemusíme s ním chodit tak často nebo nám vystačí menší koš. Tříděný odpad můžeme odnášet jednou za týden nebo i méně často. To ovšem platí pouze v případě, že do něj vyhazujeme opravdu prázdné a co nejméně znečištěné obaly, proto je občas lepší kelímek od jogurtu lehce propláchnout.
Je tedy jen na každém z nás, jak si doma třídění zařídí. Třídit odpad znamená víc než papír, sklo, plasty a nápojové kartony. Papír, sklo, plasty a nápojové kartony už třídí většina z nás. Ve skutečnosti je ale třídění odpadů mnohem obsáhlejší. Podle zákona o odpadech, který platí pro každého z nás, předepisuje odpady třídit podle jejich vlastností, a tak s nimi nakládat.
Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze
V domácnostech vzniká tzv. domovní odpad, který je jednou z největších částí komunálního odpadu. Komunálním odpadem je pak odpad, který vzniká činností fyzických osob - tedy nepotřebné věci, odpad, který běžně produkujeme ve svém bydlišti. Dále se do „komunálu“ počítá i odpad z odpadkových košů (na ulici), údržby chodníků, cest a zeleně a případně odpady ze hřbitovů. Podle sběru komunální odpad rozdělujeme na směsný a tříděný (tzv. odděleně sbíraný).
Vytřídit můžeme prakticky většinu z celkového objemu komunálního odpadu. Pro tříděný sběr obvykle slouží barevné kontejnery. Stejně tak se ale odpad na některých místech ČR třídí do pytlů, ale i ve sběrných dvorech a střediscích, výkupnách druhotných surovin nebo při mobilních sběrech (především v malých obcích). Směsný odpad má pak své místo v černém kontejneru (popelnici). Obvykle končí svou pouť na skládkách nebo v zařízeních pro energetické využití odpadů.
O nakládání s komunálním odpadem rozhodují samotné obce a města. „Pravidla hry“ stanovují obecně závaznou vyhláškou, a ta je platná pro každého občana na jejím území. Proto je nutné se s touto vyhláškou seznámit. V ní se dozvíte, jakým způsobem se v obci nakládá s jednotlivými druhy odpadu, kde jsou místa pro odkládání odpadu, co můžete a co nesmíte. Dále z ní získáte informace o tom, kdy se konají, jaké sběrové akce, jaké jsou termíny svozů odpadů a podobně. Protože si každá obec tuto vyhlášku tvoří sama, je běžné, že to, na co jste byli zvyklí v místě trvalého bydliště, v obci, kde máte chatu, nebo chalupu neplatí, nebo funguje úplně jinak.
Ve své kompetenci mají obce a města také nastavení výše poplatků za svoz komunálního odpadu. V obchodech si dnes můžeme koupit spoustu různých věcí, možná by nás ani nenapadlo, kolik z nich je částečně recyklovaných. Každý výrobek i jeho obal jednou doslouží - to je chvíle, kdy bychom měli odpady vytřídit. Továrny při výrobě nových věcí využívají také druhotné suroviny (upravený dotříděný odpad). Tím se šetří primární suroviny (dřevo, ropa, rudy a další) a energie. Zpracování odpadu pro výrobu něčeho nového se říká RECYKLACE.
Aby se odpady mohly recyklovat, musí se nejdříve vytřídit. Ke třídění papíru, čirého skla, barevného skla, plastů, nápojových kartonů a kovu slouží barevné kontejnery. Někde se také třídí do barevných pytlů. Na kontejnerech vždy najdeme nálepku, kde je názorně uvedeno, co tam patří (viz dále). Odpad z barevných kontejnerů se ještě na třídících linkách dotřiďuje podle jednotlivých druhů materiálu. Odtud putuje upravený a slisovaný nebo rozemletý odpad jako druhotná surovina ke zpracovatelům.
Čtěte také: Werther – kniha o přírodě
Mimo odpadů, které lze třídit do barevných kontejnerů, vznikají v domácnostech další odpady, které je důležité třídit. Ať je to z důvodu jejich dalšího využití, nebo k omezení jejich škodlivých účinků na životní prostředí. Jak již bylo uvedeno, systém třídění odpadů je stanoven obecní vyhláškou a tu je nezbytné dodržovat. Konkrétní informace o možnosti odkládání odpadů získáte na obecním úřadě.
Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Podle hierarchie odpadového hospodářství je předcházení vzniku odpadů prvním krokem k tomu, aby se snížilo množství vyprodukovaných odpadů. Zkuste dát pro vás nepotřebným věcem druhý život. V ČR skončí ročně v koši až 100 kg potravin na osobu. Neplýtvejte potravinami. Nakupujte větší balení. Preferujte výrobky, které nejsou na jedno použití (např.
Předcházet vzniku odpadu znamená konat tak, že odpad nevzniká nebo že ho vzniká méně.Je na každém z nás, kolik odpadů vyprodukujeme. Je několik cest, jak produkovat odpadu méně. Odpady produkujeme prakticky denně, každý den máme příležitost vytvořit jich méně. Začít lze i těmi nejmenšími věcmi. A hlavně začít u sebe. Jen každý sám ví, co mu vyhovuje.
Kompostování umožňuje vracet organickou hmotu zpátky do půdy a tím zlepšovat a dlouhodobě udržovat její úrodnost, schopnost vázat živiny a vodu. Vracení organické hmoty do půdy zvyšujeme množství uhlíku vázaného v půdě. Půda je neobnovitelný zdroj, 1 cm půdy vznikne přibližně za 100 let. V českých popelnicích naleznete v průměru asi 40 až 75 kg bioodpadu v přepočtu na 1 obyvatele a rok.
Z rozborů tohoto odpadu se zjistilo, že nezanedbatelnou část (až polovinu) tvoří vyhozené potraviny (nesnězené či ještě zabalené jídlo). Pokud Vás toto téma oslovuje, doporučujeme se seznámit se s projektem „Zachraň jídlo“. Naleznete zde mnoho zajímavých návodů, jak zefektivnit nakupování, jak potraviny skladovat, ale i tipy na zajímavé recepty. Mnohé zde uvedené rady znali naše babičky a dědové a my je zapomněli. Vždy je to o nápadu. Já třeba menší jablíčka dávám kosům.
Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze
V jedné poštovní schránce ročně končí 15 až 20 kg reklamních letáků a časopisů. Máte-li na své schránce oznámení „NEVHAZUJTE REKLAMNÍ MATERIÁLY, PROSÍM“, množství letáků ve schránce se významně sníží. Protože Česká pošta eviduje počet domácností, které odmítají reklamu, dlouhodobě tím přispějete i ke snížení jejich tisku. Třídění sběr papíru (modré kontejnery) z jedné poštovní schránky stojí cca 100 Kč.
Obaly tvoří asi 30 % hmotnosti a 50 % objemu našich odpadů (z domácností) a je mnoho důvodů, proč minimalizovat jejich spotřebu. Například plastových obalů už spotřebováváme tolik, že každý z nás by jimi zaplnil celý žlutý kontejner (1100 litrů). Do měst není možné ani tolik nádob umístit, není pro ně dost místa. Část plastových obalů nejde také v současnosti recyklovat. Opakovaně můžeme používat sáčky, krabičky i láhve na stáčené produkty. U nákupní tašky není důležité, z jakého je vyrobena materiálu, ale zda jde opakovaně a dlouho používat.
Přestože hliníkové obaly jdou dobře recyklovat, přesto je nedoporučujeme. Jejich výroba je příliš energeticky náročná. PET láhve svým objemem zabírají významnou část prostoru v kontejnerech na tříděný sběr plastů. Důsledným zmáčknutím PET láhví lze snížit jejich objem, a tedy i náklady na jejich sběr třikrát. Alternativou k vodě v PET lahvích je pití vody z vodovodu, pramenů a studánek. Kohoutková voda patří k nejpřísněji sledovaným produktům, většina měst a obcí má její kvalitu velmi dobrou. Pokud Vám vadí chlór, je možné nechat vodu odstát, případně ji přefiltrovat (dobré zkušenosti máme s filtrem Reinfresh). Doporučit lze také pití teplé vody (tělu ušetříte energii nutnou pro její ohřev).
Většina z nás ještě byla odchována v klasických látkových plenách, které se nejčastěji vyrábějí z bavlny. V devadesátých letech je na našem trhu doslova převálcovaly papírové jednorázové pleny. Jejich používání ale není ohleduplné k životnímu prostředí. Kromě vyšší spotřeby surovin a energie jsou problematické i kvůli obtížné recyklovatelnosti. O míře dopadu výrobku na životní prostředí rozhoduje velmi často jeho životnost. Proto se říká, že výrobky na jedno použití mají velký dopad. Smysl má i věci opravovat. Na podporu prevence bylo nově sníženo DPH pro opravny obuvi, oblečení a kol.
Naše společnost je bohatá. V důsledku toho máme doma mnoho věcí, s kterých jen stíráme prach a nepotřebujeme je. Jednou z možnosti, co s nimi lze udělat, je darovat je potřebným. Již mnoho měst má na svém území rozmístěny kontejnery na textil, hračky, sportovní potřeby. V řadě měst začali budovat tzv. REUSE centra, kam lze nepotřebné věci odložit a jiný se je může za mírnou cenu koupit. Velká města začala budovat tzv. nábytkové banky. Nepotřebné věci lze nabídnout prostřednictvím webu (www.nevyhazujto.cz) nebo je prodat přes Aukro.
Oblečení je možné nabídnout či koupit (a tím druhotně využít) také přes www.vinted.cz.Již tradici mají bazary nebo dobročinné obchody (příklad Prahy). Darování má i svoji odvrácenou část. Pouze 15 % sebraného textilu a oblečení se využije v ČR pro charitativní účely. 45 % se vyváží do chudších zemí. Zde ale tyto „dary“ mohou narušit tradiční ekonomiku. Se 40 % sebraného textilu (především s umělými vlákny) se neví, co počít.