Instituce Nakládání s Odpady v České Republice

Oblast odpadového hospodářství je úzce spjata se všemi druhy výrobních procesů, zejména pak s průmyslovou výrobou a stavebnictvím, které produkují v ČR největší objem odpadů. Tradiční přístupy k odpadům a odpadovému hospodářství se mění. Lineární toky nahrazují v duchu konceptu oběhového hospodářství ty uzavřené, akcentující principy prevence, minimalizace a vyšší míry recyklace.

Úspěch přechodu k oběhovému hospodářství není podmíněn technickým řešením, ale změnou lidského chování a přenastavením rozhodovacích procesů v ekonomice. Změny výrobních a spotřebních vzorců chování, které jsou podmínkou nutnou (nikoli postačující) této změny, však nejsou dílem okamžiku a ani pokračující vývoj technických řešení (jakkoli existují) není dostatečnou zárukou, že tato změna bude úspěšná.

Legislativa a Plány v Odpadovém Hospodářství

Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a jeho prováděcími právními předpisy. Cíle pro nakládání s odpady a opatření pro jejich dosažení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR). Jeho plnění je vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotících zpráv. S Plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu také plány odpadového hospodářství krajů.

Za účelem pravidelného vyhodnocení odpadového hospodářství, a pro získání podkladů pro správní a kontrolní činnost, je v odpadovém hospodářství vedena evidence odpadů, umožňující v souladu s evropskými předpisy získat podrobné informace o produkci a nakládání s odpady. Získané informace jsou důležitým podkladem pro další strategické plánování v oblasti odpadového hospodářství, oběhového hospodářství a legislativní činnost Ministerstva životního prostředí. Oblast nakládání s odpady zahrnuje také přeshraniční přepravu odpadů z ČR a do ČR či přes její hranice.

Základní Principy Zákona o Odpadech

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, dále práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a též působnost orgánů veřejné správy v téže oblasti.

Čtěte také: Kdo se stará o ekologické zemědělství u nás?

Mezi nejdůležitější základní pojmy patří definice odpadu. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Má-li odpad jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu je povinnost zařadit tento odpad jako nebezpečný.

Hierarchie Nakládání s Odpady

1. předcházení vzniku odpadů
2. jejich využívání
3. odstraňování

Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.

Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí, dováží nebo uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí.

Plán Odpadového Hospodářství ČR

Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky stanovuje, že Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) je platný po dobu 10 let ode den nabytí účinnosti (tj. od 1.července 2003). Mezi strategické cíle POH ČR patří zejména snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady.

Čtěte také: Organizace pro přírodu

V POH ČR jsou definovány zásady pro nakládání s různými skupinami odpadů a stanovena procenta recyklace, která mají být dosažena do roku 2012.

Vyhlášky

• Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
• Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB)
• Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb. , o podrobnostech nakládání s odpady.

Praktické Aspekty Nakládání s Odpady

V České republice ročně vyprodukujeme desítky milionů tun odpadu. Spolu se zvyšující se životní úrovní roste i množství odpadu, které společnost vyprodukuje, přičemž současně spotřebovává stále více cenných surovin a neobnovitelných zdrojů. Dopady na životní prostředí jsou značné, tradiční způsoby nakládání s odpady je proto třeba zrevidovat.

Prosazuje se jiný úhel pohledu na odpady: jako na zdroj cenných surovin získaných během následné recyklace či jako na materiál vhodný např. k energetickému využití. Současný přístup EU jde ale ještě dál: tzv. odpadová pyramida.

Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat.

Recyklace vytříděných složek sice napomáhá k efektivnímu nakládání s odpady, jde však o energeticky náročný proces, přičemž reálně nelze zrecyklovat veškeré odpady a i jejich zpracováním vznikají další odpady, které končí na skládce či ZEVO.

Čtěte také: Seznam institucí ochrany přírody

V současnosti stále ještě většina směsného komunálního odpadu od občanů v České republice zůstává ve směsné podobě. Tuto část lze použít k výrobě plynu, tepla či elektrické energie, v tuzemsku se to však děje spíše zřídka: podíl energetického využití odpadů na celkové produkci se dlouhodobě pohybuje kolem 3 %. Největší množství komunálního odpadu - mezi 45 a 50 % - proto končí na skládce (průměr v EU je přitom kolem 23 %).

Pokud jde o tříděný odpad, nevede si Česká republika špatně: míra celkové recyklace odpadů z obalů se v posledních letech pohybuje okolo 75 %, což v mezinárodním srovnání řadí Česko na přední příčky mezi členskými státy Evropské unie (průměr EU v roce 2016 byl 67,2 %). Produkce odpadů z obalů má v Česku dlouhodobě rostoucí trend. V roce 2017 se tato produkce zvýšila meziročně o další 4 % na téměř 1,2 milionu tun. Nejvíce vytřídíme papíru a lepenky, které byly v materiálové struktuře odpadů z obalů v roce 2017 zastoupeny ze 42 %.

S tříděním souvisí i další trend, a sice postupně klesající množství směsného komunálního odpadu na obyvatele: z 245 kg v roce 2007 až na 195 kg na obyvatele ČR v roce 2017.

Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).

Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.

Doporučení pro Efektivní Nakládání s Odpady

Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.

Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.

Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní. Například je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo).

Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např. Totéž platí i pro zpracování vytříděných složek ve sběrném dvoře.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu.

Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Svoz může probíhat i individuálně (velkoobjemový kontejner na bioodpad je umístěn při vstupu do sběrného dvora). Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny).

Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.

Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

Informační Systém Odpadového Hospodářství (ISOH)

Informační systém odpadového hospodářství ISOH 2 je ucelený a celostátní databázový informační systém obsahující data ohlašovaná na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, v platném znění.

Mezi jeho součásti patří:

• Registr zařízení, obchodníků a spisů, který poskytuje aktuální informace o zařízeních pro nakládání s odpady provozovaných dle zákona č. 185/2001 Sb. a od 1.1.2021 také zákona č.
• Seznam dopravců, který obsahuje informace o dopravcích odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle § 13 odst. 2 zákona č.
• Seznam zprostředkovatelů odpadů ve smyslu § 128 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“) poskytuje informace o zprostředkovatelích odpadů podle § 45 zákona.
• Registr skladů u původce ve své veřejné části ve smyslu § 128 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“) poskytuje aktuální informace o provozu zařízení typu 12 uvedeném v příloze č. 4 zákona podle § 21 odst.

Původci odpadů, kteří nakládali v ohlašovacím roce s více než 600 kilogramy nebezpečného odpadu nebo s více než 100 tunami ostatního odpadu, oprávněné osoby, které v kalendářním roce nakládaly s odpady, a obchodníci, kteří v ohlašovaném roce obchodovali s odpady, mají povinnost zaslat informace o produkci a nakládání s odpady do 28.

ORP provede kontrolu všech doručených hlášení podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., přílohy č. 8 vyhlášky č. 352/2005 Sb., a přílohy č. 7 vyhlášky č. 345/2021 Sb., a zašle elektronicky soubor dat za celé ORP do datového skladu ISOH nejpozději do 30. dubna.

Doručená hlášení z ORP a Magistrátu hlavního města Prahy jsou postupně importována do Informačního systému odpadového hospodářství, kde probíhá celorepubliková kontrola. Z finálních dat se každoročně vyhodnocují indikátory Plánu odpadového hospodářství. Jejich hlavním cílem je poskytování informací o stavu a vývoji v dané oblasti.

K zajištění jednotného vyhodnocování indikátorů v oblasti odpadového hospodářství za celou Českou republiku i za jednotlivé kraje slouží metodika MŽP Soustava indikátorů odpadového hospodářství. Metodika popisuje způsob sběru a výpočtu dat. Tyto metodiky dále slouží k vytváření a analýze dat pro různé ukazatele, které nacházejí využití nejen ve veřejné správě, ale také ve výzkumu a odborných publikacích věnovaných problematice životního prostředí. Mezi tyto publikace patří například Zpráva o stavu životního prostředí v České republice, Zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích ČR a Statistická ročenka životního prostředí.

Regionální Řešení Nakládání s Odpady

Milan Havel, odpadový expert z Arniky, představuje výhody, které by přineslo regionální řešení nakládání s odpady v České republice. Havel jako zásadní problém současného systému vidí to, že odpady řeší každá obec individuálně.„Podle mě je to jediné řešení, které by vedlo k efektivnímu hospodaření a snížení produkce zbytkových odpadů,“ konstatuje Milan Havel.

Výhody regionálního řešení odpadů:

• Řešení odpadů z podnikatelské činnosti: Systémově by se někdo zabýval celým územím. Řešil by se odpad jednak z obcí, jednak ze živností. Odpad z podnikatelské činnosti v současnosti visí tak trochu ve vzduchu.
• Často chybí odborník na odpady: Téma odpadů je technicky náročné, mnoho obcí mu rozumí velmi povrchně.
• Jednodušší evidence: Zjednodušila by se evidence odpadu. V ČR je mnoho malých obcí, produkce se často rozpočítává podle objemu svezených i nasmlouvaných nádob. To nejsou přesná data.
• Jeden typ poplatku: V zahraničí mají obvykle i v celém regionu jeden typ poplatku. Mimo jiné tím předchází odpadové turistice. U nás se to liší obec od obce.
• Jednodušší plánování: Jeden systém se lépe plánuje. Je tedy i jednodušší pro svozovou firmu, což může mít i ekonomické dopady. V řadě obcí jsou dnes už větší náklady na odpadové hospodářství než v třeba v severní Itálii, kde zavedli Zero WASTE.
• Výdělečná RE-USE centra: V rámci regionálního řešení lze řešit i REUSE centra. V ČR vznikají chaoticky, počítá se automaticky s tím, že si na sebe nevydělají a že je obce budou dlouhodobě dotovat.
• Cíle odpadového hospodářství podle typu regionu: Ve Flandrech je organizace OVAM, která uzavírá smlouvu s jednotlivými regiony k jejich cílům odpadového hospodářství (cíle se liší region od regionu, například dle zástavby, průmyslu atd.).

tags: #instituce #nakládání #s #odpady #v #České

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie jezírkových bakterií
• Ekologie v Městském divadle Zlín
• Nakládání s odpady
• Červený seznam ČR: Zvířata
• Test bio ekologického prostředku na nádobí