Výzkum dopadů globální změny klimatu v Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR (CzechGlobe)

Pokud se naučíme o osudu národa přemýšlet skutečně moderně, povšimneme si, že v těchto dnech, před našima očima, se děje cosi epochálního. Právě se na našem území dokončuje a takřka současně bude spuštěno osm špičkových vědeckých ústavů, jimž se v dobovém slangu říká »centra excelence«.

CzechGlobe: Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu

CzechGlobe, neboli Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, je stěžejním projektem Centra výzkumu globální změny Akademie věd (dříve Ústav systémové biologie a ekologie). Zabývá se dopady globálních změn klimatu. Zkoumá například, jak rostliny reagují na zvyšující se objem skleníkových plynů, zabývá se chováním lidí v krizových situacích způsobených oteplováním nebo zkoumá možnosti energetického využití různých rostlin.

Projekt spojuje vědce z různých oborů, na úkolech spolupracuje třeba atmosférický fyzik se sociologem. Institut má výzkumné stanice v ČR, Panamě či Vietnamu, vlastní i speciální letadlo.

Centrum je umístěno v Brně, jeho sídlo bylo slavnostně otevřeno koncem letošního dubna, funguje ale už déle. Z evropských fondů dostalo přidělenou dotaci 550 milionů korun, z českého státního rozpočtu na něj šlo 97 milionů korun.

Cíle a zaměření výzkumu

Jak se budou chovat rostliny, až se v atmosféře zvýší množství oxidu uhličitého na dvojnásobek? Jaký budou mít vliv klimatické změny na krajinu? A jak je možné víc využívat biopaliva? Vědci chtějí v novém centru navázat na dosavadní výzkumy klimatických změn, kterým se čeští vědci věnují od roku 1992.

Čtěte také: Ochrana přírody a myslivost

„K pohledu biologů a klimatologů se přidají ještě výzkumy socioekonomů, kteří budou zjišťovat, jaký vliv mají klimatické změny na společnost,“ uvedl mluvčí projektu CzechGlobe Martin Procházka.

CzechGlobe - Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., je ústav zaměřený na komplexní sledování dopadů klimatické změny. Výzkum je realizován ve třech základních segmentech: atmosféra, ekosystémy, socioekonomické důsledky a inovace. V těchto oblastech je realizován základní výzkum, aplikovatelné výstupy a inovace. CzechGlobe realizuje řadu velkých mezinárodních a národních projektů.

Zapojení odborníků a mezinárodní spolupráce

Tam bude také pracovat přibližně třetina ze sto padesáti vědců, kteří se do výzkumů zapojí. O práci brněnského centra CzechGlobe se už zajímá i americká NASA a další mezinárodní firmy. Kromě toho podle vědců budou výsledky výzkumu přínosem pro celou společnost.

„Všichni víme, že povodně byly v Česku vždy. Jestliže tu však máme stoletou vodu třikrát za dvacet let, vnímáme, že se zvyšuje frekvence klimatických extrémů. Příležitost pracovat ve výzkumném centru dostanou podle něj nejen zkušení vědci. Víc než polovina pracovníků mají být mladí lidé a doktorandi. „Počítáme také s úzkou spoluprací s podobnými výzkumnými centry v zahraničí,“ doplnil Marek.

Financování a rozvoj

Uskutečnění projektu je možné díky 650 milionům korun od Evropské unie. Přijetí dotace tento týden stvrdilo podpisem i ministerstvo školství, které na projekt dohlíží. Díky stejným dotacím, které umožní rozvoj klimatického výzkumu, bude Brno lákat vědce i z dalších oblastí. Peníze z Unie totiž dostal i středoevropský technologický institut CEITEC a mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC.

Čtěte také: Nakládání s odpady: Zkušenosti IURS Institutu

Rozhovor s ředitelem CzechGlobe

V souvislosti s tématem sucha a klimatických změn, kterým se věnuje LP 11/2015, požádala redakce Lesnické práce o rozhovor Michala V. Marka, ředitele CzechGlobe, který svou profesní kariéru zasvětil fyziologii rostlin a výzkumu v mnoha podobách.

Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr. h.

• Absolvent brněnské lesnické fakulty, oboru lesní inženýr.
• Vystudoval obor biofyzika na Přírodovědecké fakultě UK Praha.
• V oboru fyziologie rostlin obhájil v roce 1982 titul kandidáta věd.
• V roce 1997 získal v oboru biologie rostlin titul doktor věd na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc.
• V roce 1992 byl habilitován docentem v oboru fyziologie rostlin.
• V roce 2001 se stal profesorem oboru ekologie lesa na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU Brno.
• Působil jako odborný asistent na Přírodovědecké fakultě UK Praha, vědecký pracovník Akademie věd ČR, na Ústavu experimentální fytotechniky ČSAV, jako vedoucí vědecký pracovník Ústav ekologie krajiny.
• Ředitel Ústavu ekologie krajiny AV ČR.
• V letech 2001-2009 byl předsedou Kontrolní rady Grantové agentury ČR.
• V období 2007-2010 byl ředitelem Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i.

Globální změna: Definice a vliv lidské činnosti

Vnímání klimatických změn a pohled na ně jsou velmi různorodé, od katastrofálních aktivistických prognóz až po jejich přehlížení. Vy se této problematice věnujete komplexně. Začnu definicí: globální změna je soubor biofyzikálních a socioekonomických změn, který mění chování Země jako planetárního systému. To, myslím, říká vše. Ano, planeta Země se neustále vyvíjí, vyvíjela se a vyvíjet bude. Tyto změny jdou mimo lidstvo, ale ovlivňují jeho prostředí. Co je nového, je to, že lidská činnost je už tak významná, že do tohoto vývoje zasahuje.

Strategie přizpůsobení se a role lesnictví

Jak v této souvislosti hodnotíte Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, kterou připravuje MŽP? Buďme rádi, že alespoň něco je. Strategie se snaží, je nasnadě, že se tak trochu míjí s aktuálním stavem problému, ale pevně věřím, že tvoří základ pro další postupy. Problém je v tom, že bohužel LH není tak silný hráč jako např. V současné době opravdu nedostatek vláhy v půdě. Nebude-li letošní zima dostatečně bohatá na sněhovou pokrývku, tak se obávám, že nastanou opravdu velké problémy.

Podpora vlastníků lesů a zachytávání vody v krajině

Kondice lesů v ČR je zásadní pro zadržování vody v krajině a následné předcházení suchu i povodním. Z různých prostředků je investováno do studia klimatických změn, ale neměli by být podpořeni také vlastníci a správci lesů tak, aby dokázali úspěšně bojovat s nepříznivými klimatickými podmínkami a udržovat lesní ekosystémy v kondici schopné poskytovat pro společnost zásadní ekologické a mimoprodukční funkce? Naprosto souhlasím. Musíme se intenzivně věnovat opatřením, jak vodu v krajině zachytit, a na straně druhé, jak zabránit jejímu nadměrnému úniku a rozlivu v době povodní. Mějme na paměti, že období sucha jsou i nerozlučně spjata s intenzivními náhlými povodněmi. Nevím o ničem lepším, než vytvoření speciálního fondu na podporu těchto opatření. Sám vlastník lesa asi na takového investiční akce nedosáhne.

Hodnocení léta a oslabené lesní porosty

Letošní rok představoval pro většinu lesů u nás významnou zátěž spočívající v kombinaci extrémních sucha, nadprůměrných teplot a semenného roku některých dřevin. Jak průběh letošního léta hodnotíte? Bohužel budu se držet více méně obecných pouček. To z toho důvodu, že nemáme stále po ruce dostatek spolehlivých experimentálně vytvořených dat. Ano, lesní prosty jsou po kombinaci vámi zmíněných vlivů oslabeny. Proto očekávám, že porosty mají značně sníženou kondici. Potenciál akumulace biomasy, a tedy i růstu v příštím roce je zeslaben. Je zesláblá i přirozená schopnost porostů se bránit biotickým i abiotickým vlivům.

Čtěte také: Ekologický Institut Veronica: Přehled činností

tags: #institut #systematicke #biologie #a #ekologie #vyzkum

Oblíbené příspěvky:

• Druhy průmyslového odpadu
• Recyklovaný papír a tisk
• Inspirace u Dvořáka
• Osek a příroda
• Legislativa pro ekologické chovy