Rozdíly mezi integrovaným a duálním systémem odpadu

Pokud holdujeme cestování po Evropě, určitě nám nějaké ty třídicí návyky neunikly. Třídit odpad bychom měli vždy a všude - i na cestách.

Co země, to jiný systém třídění odpadu. Zavítáme do Chorvatska, Itálie a dalších evropských zemí, ale také za oceán do New Yorku a do Peru. V tomto článku najdete informace o tom, jak je to s tříděním odpadu v zahraničí. Způsoby třídění se liší, se Samosebou.cz tentokrát nakoukneme do Evropy, Peru a USA, kde už lidem pomáhá s tříděním umělá inteligence.

Systémů třídění odpadu je vícero - například v České republice máme tzv. integrovaný odpadový systém, který umožňuje třídit do barevných kontejnerů obalové i neobalové složky odpadu.

Integrovaný vs. Duální systém

V Evropě se nejčastěji setkáváme se systémovým přístupem, přičemž ekonomicky nejvýhodnější jsou systémy organizované v přímé spolupráci průmyslu a obcí. Rozlišujeme dva hlavní typy systémů:

• Integrovaný systém: Sběr obalů probíhá společně s ostatním tříděným odpadem v dohodě systému a obce při zachování řízení odpadového hospodářství obcí. Příkladem je Česká republika.
• Duální systém: Sběr obalů probíhá odděleně od komunálního nakládání s odpady, bez finančního podílu a vlivu obcí.

Třídění odpadu v Evropě

Pokud narazíme v zahraničí na kontejner bez obrázkové nápovědy, ale na samolepce budou vyjmenované suroviny, které do něj patří, můžeme zkusit zapojit překladač. Mnoho jich dnes už totiž funguje tak, že stačí nápis naskenovat pomocí aplikace a zobrazí se nám překlad! V ČR máme mobilní aplikaci Kamtřídit.cz, která nám ukazuje na mapě nejbližší kontejnery na třídění, sběrná místa v okolí můžeme pomoci přidávat. Pro správné třídění je třeba řídit se informacemi uvedenými na samolepkách.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Itálie

V Itálii je třídění odpadu legislativně povinné od roku 2015 - ovšem systém třídění se může lišit region od regionu, ačkoli i mezi nimi lze najít podobná pravidla (a pověřené agentury se o unifikaci v třídění napříč Itálií snaží): to platí třeba pro mastné papírové krabice od pizzy, které patří do směsného odpadu a netřídí se (stejně jako u nás), ale i pro jiné druhy odpadu. Lišit se ovšem mohou barvy pytlů či barevných kontejnerů na jednotlivé komodity - v tom mají příslušné obce v regionech volné ruce. Za rok 2022 poslal díky třídění do recyklačního procesu průměrně na hlavu každý Ital 42,6 kg skla. Papír a sklo se v Římě sbírají také do příslušných kontejnerů, ty na sklo bývají podobně jako u nás označeny zeleně, ale pravidlem to být nemusí! Sklo v Římě patří do zeleně značeného kontejneru, ale pozor, ten s šedým víkem je zde na papír!

Chorvatsko

Oblíbenou destinací u moře, kam se hojně vydávají čeští turisté v létě, je Chorvatsko. I tam se samosebou třídí odpad! Jak? Záleží na tom, kde zrovna jsme - v přímořských letoviscích bývá turistická zkušenost s tříděním odpadu individuální a velmi se různí. V ubytovacích zařízeních soukromého typu (jako jsou apartmány či ubytování typu Airbnb) bývají koše či pytle na třídění odpadu standardem (na nás tak je dle instrukcí ubytovatelů pouze příslušný odpad třídit, dále se o něj stará pronajímatel). Systém se i zde liší místo od místa - některé obce, například na ostrovech, umožňují třídění odpadu pouze rezidentům a kontejnery na třídění jsou dostupné pouze na speciální kartu, stejně jako možnost vytřídit odpad v malých sběrných dvorech (tak to funguje například ve vesnici Martinštica na ostrově Cres). Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek. V některých obchodech napříč Chorvatskem tak najdeme speciální okénka, kam lze tyto komodity vracet. Povinnost takové místo zavést platí jen pro pro obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních. Obaly, které lze vracet do zpětného odběru, poznáme podle označení „povratna naknada“, a jde především o lahve od vod, minerálek a plechovek od sycených nápojů. Tyto obaly se vykupují za 7 eurocentů. Chorvatsko se snaží naplňovat povinné evropské normy v odpadovém hospodářství, které mají definované povinné cíle, jako například zvýšení míry recyklace a vhodného využití odpadu. Ovšem proto, že míra recyklace byla v Chorvatsku dlouhodobě nízká, funguje zde systém pokut (např.

Třídění odpadu za oceánem

Na druhé straně zeměkoule, konkrétně v jihoamerických státech, je to s tříděním trošku složitější. Na nádraží v proslulém Machu Picchu lze třídit kovy, bioodpad (organic) a papír. Orientovat se jen a pouze dle barev kontejnerů ovšem není nejlepším řešením - barevné značení mají nastaveno jinak, než jak jsme zvyklí u nás. Obří kovová láhev určená na třídění PET láhví. Tento způsob třídění plastových láhví nejde přehlédnout! Kam s rouškami? No přece do speciální nádoby červené barvy. Třídění odpadu v New Yorku - umělá inteligence ve scanneru poradí, kam patří vytřídit PET láhev i další obaly. Narazili jsme také na koše na třídění, které shromažďovaly společně různé typy recyklovatelných obalů a odpadů. Jde o nádoby určené na multikomoditní sběr odpadu, kam se v podstatě hází vše kromě směsného odpadu! Do „recyklační směsi“ patří petky, nápojové kartony, skleněné láhve i čistý papír. Má to smysl, třiďme odpad i na cestách!

Systém EKO-KOM v České republice

Použité spotřebitelské obaly jsou nedílnou součástí komunálních odpadů. S růstem životní úrovně jejich množství neustále narůstá. Evropská směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech přispěla ke zvýšení odpovědnosti výrobců obalů a stanovila povinnosti minimalizace, využití a recyklace odpadů z obalů. Poté vznikly i v členských státech zákony o obalech, které různým způsobem upravovaly povinnosti výrobců a dovozců obalů. V ČR byla poprvé zakotvena povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů (spolu s dalšími výrobky) v zákoně 125/1997 Sb., o odpadech. Bohužel zde nebyl jasně definován zpětný odběr, ani plnění zákonných povinností. Průmysl tedy hledal cestu sám. V roce 1999 uzavřelo České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí tzv. Dobrovolnou dohodu o implementaci evropské směrnice o obalech. Byla založena akciová společnost EKO-KOM, která měla za úkol uvést v život systém na zajištění zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů.

Od ledna 2002 začal platit zákon o obalech (č. 477/2001 Sb.), který stanovil řadu povinností výrobcům, plničům, dovozcům, resp. všem, kdo uvádějí obaly na trh a do oběhu. Kromě vedení náročné evidence, prevence a minimalizace obalů, značení obalů apod., stanovil rovněž povinnost zajištění zpětného odběru pro spotřebitelské obaly a povinnost recyklace a využití podle cílů uvedených v příloze č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech. Zpětný odběr je v zákoně jasně definován a vztahuje se pouze ke spotřebitelským obalům. Pro všechny druhy obalů (včetně přepravních a skupinových - tzv. "komerční obaly") platí povinnost recyklace a využití v rozsahu daném přílohou č. 3 zákona o obalech. Povinné osoby mohou plnit svoje povinnosti (zejména ty poslední jmenované) trojím způsobem, který umožňuje zákon v § 13. Nejčastěji se využívá samostatné plnění nebo uzavření smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností (AOS). EKO-KOM, a. s., je zatím jedinou AOS, která obdržela autorizaci v březnu 2002.

Čtěte také: Spolchemie a znečištění: Výzvy ke zlepšení

Ve srovnání s počtem povinných osob, které plní samostatně a zapsaly se do Seznamu spravovaného MŽP, je počet povinných osob využívajících sdruženého plnění několikanásobně vyšší. Ke konci listopadu 2003 mělo smlouvu o sdruženém plnění uzavřeno více než 20 000 povinných osob (podle sdělení MŽP projevilo zájem o zápis do Seznamu zhruba 1000 povinných osob). Míře zapojení průmyslu napomohl přístup celní správy, která ve spolupráci s MŽP omezila od 1. 7. 2002 dovoz "neošetřených" obalů do ČR, čímž přinutila většinu dovozců uzavřít smlouvu o sdruženém plnění nebo se zapsat do Seznamu MŽP. V současné době je zapojeno do sdruženého plnění kolem 85 % všech obalů, které jsou uváděny na trh a do oběhu v ČR. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je to stav více než uspokojivý.

V současné době je do systému EKO-KOM zapojeno 4235 obcí, ve kterých žije přibližně 9 386 000 obyvatel (92 % české populace). Obce spolupracují na základě smluv o zajištění zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů - v rámci svých obecních systémů nakládání s odpady zajišťují oddělený sběr a následnou recyklaci využitelných složek KO, včetně obalové složky. Odměny pro obce jsou postaveny jako motivační - podstatná část odměny se přesouvá do bonusových složek, které mohou obce získat např. zahuštěním sběrové sítě apod.

Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, zpětný odběr obalů a odpadů z obalů je nejrozvinutějším systémem na zajištění zpětného odběru v ČR. Kolektivní řešení založené na sdílené povinnosti všech subjektů zapojených do systému se ukázalo být velmi funkční. Nedostatkem takto založeného systému je menší flexibilita vzhledem k vysokému počtu smluvních partnerů - obcí. Rovněž využití finančních prostředků není v mnoha případech přidanou hodnotou na rozvoj OH, ale spíše nedílnou součástí obecního rozpočtu. V modelu AOS založené podle zákona povinnými osobami a dozorované státem se v plné míře uplatňuje princip "znečišťovatel platí". Systém se snaží díky přístupu vlastníků, povinných osob, být co nejvíce efektivní. Dohodou několika významných povinných osob došlo k založení funkčního systému nakládání s obaly a odpady z obalů. Dobrovolnou dohodu využily především nadnárodní společnosti nebo společnosti se zahraniční účastí, kde je povědomí o přístupu "environment friendly" velmi vysoké. EKO-KOM, a.

Státní postup - průmysl nenese žádné náklady sběru a třídění odpadů. Pokud nese nějakou povinnost, pak pouze za převzetí surovin vytříděných na požadovanou kvalitu.

Burzovní postup - podniky jsou povinny si nakupovat potvrzenky o vytřídění a využití obalů na volném burzovním trhu v množství odpovídajícím určitému procentu z vlastní produkce obalů.

Čtěte také: Praktické řešení do koupelny

Systémový postup - průmysl je ze zákona povinen vytvořit systém (např. autorizovanou společnost), který se podílí na rozvoji sběru a třídění odpadů tak, aby bylo dosaženo požadovaných výsledků.

tags: #integrovaný #a #duální #systém #odpadu #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Jaroslav Dušek o přírodě
• Znečištění vody a zdraví dětí
• Techniky pro přežití v divočině
• Přerovské autobusové nádraží
• Ekologické souvislosti mineralizace půdy