Dopady znečištění vody na zdraví dětí: Aktuální trendy a rizika

Státní zdravotní ústav (SZÚ) se již třicet let zabývá zkoumáním vlivů životního prostředí na českou populaci. Výroční zpráva SZÚ za rok 2024 přináší aktuální informace o zdravotních důsledcích znečištění ovzduší, vody, hluku a chemických látek v potravinách.

Výživové nedostatky a nadměrný příjem sodíku

Výsledky ukazují, že napříč generacemi má česká populace problém s nedostatečným příjmem některých důležitých minerálních látek. Prakticky všem, od čtyřletých dětí po seniory, chybí vápník. Naopak mají Češi ale nadměrný přívod sodíku.

„Nízký přívod vápníku jsme zaznamenali u více než osmdesáti procent lidi starších šedesáti let. Nedostatečný je ale také přívod hořčíku, a to zejména u žen a seniorů, nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15 až 17 let,“ komentovala výsledky Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin.

Nižší přívod železa, než je doporučeno, se podle ní nejvíc vyskytuje u poloviny žen v plodném věku a také u poloviny dětí ve věku od sedmi do deseti let. „U sodíku pozorujeme naopak nadměrný přívod, a to vzhledem ke zdravotním rizikům, která z něj plynou. Především u mužů bylo 91 procent ve věku 15 až 59 let nad hodnotou doporučení,“ doplňuje vědkyně.

Nadměrný příjem sodíku přitom může být spojený s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poškození ledvin, osteoporózy i rakoviny žaludku. Naopak chybějící vápník může negativně ovlivňovat zdraví kostí, zubů, svalů a nervové soustavy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny

Výzkum také ukazuje, že většina dětí nedodržuje doporučenou konzumaci ovoce a zeleniny - jen čtyři procenta sní denně alespoň pět porcí. Rodiče i děti přitom mají nízké povědomí o tom, jak tato doporučení vypadají - většina si myslí, že dvě až tři porce ovoce a zeleniny postačují.

„Významný vliv mají rodičovské návyky - děti rodičů, kteří dbají na zdravou stravu, mají nižší riziko nadváhy. Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů - děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity. Výsledky podtrhují potřebu rozsáhlejší prevence a větší informovanosti o zdravém životním stylu,“ přibližuje SZÚ.

„Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje, stejně jako zdravé návyky v rodině,“ shrnuje hlavní poznatky studie Kristýna Žejglicová ze Systému monitorování Centra Zdraví a životního prostředí.

Vliv znečištění a hluku na zdraví

Zdraví Čechů neovlivňují jenom stravovací návyky. Významným faktorem jsou i další vlivy, například i hluk, znečištění ovzduší anebo voda, kterou pijí.

„U obyvatel s expozicí hluku zjištěnou v rámci Strategického hlukového mapování odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 procenta nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů tohoto onemocnění v důsledku expozice hluku,“ uvádí konkrétní čísla Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Rizika spojená s pitnou vodou

Co se týká pitné vody, z hlediska zatím známých zdravotních rizik jsou nejproblematičtějšími látkami ty, které vznikají v důsledku dezinfekce vody, a také dusičnany. Pitím pitné vody z veřejných vodovodů se průměrně čerpá osm až deset procent celkového množství dusičnanů, které lze denně přijmout bez následků pro zdraví.

Nadměrný příjem dusičnanů je podle vědců nevhodný, protože se mohou v těle přeměnit na dusitany a ty následně za určitých podmínek na karcinogenní nitrosaminy. Ty zvyšují riziko rakoviny střev a dalších nádorových onemocnění. K hlavním zdrojům dusičnanů patří i průmyslově zpracované potraviny, zejména masné výrobky a uzeniny.

Autoři podotýkají, že tento monitoring je velmi náročný - což je nejlépe vidět právě u pitné vody. U té se sleduje celkem 377 různých ukazatelů a látek.

„Četnost nedodržení limitních hodnot vzrůstá se zmenšující se velikostí vodovodu,“ vysvětluje vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu František Kožíšek. Zatímco u velkých měst prakticky k překročení limitů nedošlo, u vodovodů, které zásobují třeba jen tisíce lidí, jsou tyto problémy mnohem větší.

Znečištění ovzduší a jeho dopady

Z hlediska vlivu na zdraví mají v ovzduší největší význam aerosolové částice, oxid dusičitý a takzvané polycyklické aromatické uhlovodíky, zvyšuje se ale význam přízemního ozónu.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

„V městských, dopravou a průmyslem nezatížených oblastech, se v roce 2024 expozice aerosolu podílela odhadem na šestiprocentním navýšení počtu zemřelých. Míra rizika onemocnění rakovinou v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší představuje mezi dvěma případy na 100 tisíc až dvěma případy na 10 tisíc obyvatel,“ přibližuje hlavní řešitelka Helena Kazmarová z Oddělení hygieny ovzduší.

Globální pohled: Zpráva UNICEF a WHO

Podle zprávy UNICEF žije každé třetí dítě na světě v oblastech s omezeným přístupem k vodě. Upozorňuje, že hrozba, kterou představují změny klimatu, situaci do roku 2050 ještě zhorší, protože se předpokládá, že s nedostatkem vody se bude potýkat o 35 milionů dětí více.

UNICEF poukazuje i na další hrozby, kterými jsou nemoci, znečištění ovzduší a extrémní povětrnostní jevy (povodně a sucha), které způsobují, že děti nejvíce trpí důsledky klimatické krize.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala dvojici vědeckých zpráv popisujících dopady znečištění životního prostředí a změny klimatu na životy dětí po celém světě. Vyplývá z nich, že až 1,7 milionu dětí ve věku do pěti let zahyne ročně na následky environmentálních rizik, jako je špatná kvalita vody, emise v ovzduší nebo nedostupnost hygieny.

Tyto faktory se významně podílejí na propuknutí a šíření pro mladé organismy potenciálně fatálních onemocnění, mezi které patří malárie, zápal plic nebo průjem. Špatný stav životního prostředí je také příčinou vzniku chronických respiračních onemocnění v předškolním věku.

PFAS v pitné vodě: Hrozba pro těhotné ženy a novorozence

Nová analýza ukazuje, že chemikálie známé pod zkratkou PFAS, často nazývané „věčné chemikálie“, mohou způsobit zvýšené riziko předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti i úmrtnost novorozenců, pokud je voda kontaminovaná a těhotné ženy ji pijí.

Studie, o níž informoval portál The Conversation, opět poukazuje na hrozby spojené s PFAS - syntetickými sloučeninami, které se v přírodě prakticky nerozkládají a snadno pronikají do vody, půdy i lidských těl.

Těhotné ženy zásobené kontaminovanou vodou měly výrazně vyšší riziko vadných výsledků těhotenství: více předčasných porodů, více novorozenců s nízkou váhou, více úmrtí do jednoho roku života.

Jednou z možností je monitoring a testování vodovodních sítí a studní - zejména v okolí průmyslových zón, letišť nebo míst, kde bylo používáno hasicí pěny s PFAS. Pro těhotné ženy to znamená, že by měly být obezřetné: pokud žijí v rizikové oblasti, zvážit alternativní zdroj vody nebo používat domácí filtrační zařízení.

Tabulka: Doporučené denní dávky vybraných látek pro děti

tags: #znečištění #vody #dopad #na #děti

Oblíbené příspěvky:

• Stupně ohrožení IUCN
• Krtek a další značky čističů
• Psychologie a životní prostředí
• Průvodce tříděním textilního odpadu
• Přírodní a kulturní skvosty Slovenska