Integrovaný registr znečištění a Spolchemie: Analýza dopadů a výzvy ke zlepšení

Největším problémem pro Labe jsou podle ekologů nebezpečné provozy podél řeky. Málokdo chce dýchat zamořené ovzduší, pít jedovatou vodu nebo žít vedle skládky. Přestože se příroda po roce 1989 hodně zlepšila, v posledních letech byla její ochrana opět zanedbávána. Chráníme přirozený charakter vodních toků a podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti - biodiverzity - údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Problémy se Spolchemií Ústí nad Labem

Sdružení Arnika vyzvalo ředitele Spolchemie Ústí nad Labem Ing. Martina Procházku, aby jeho podnik v nejbližším možném termínu přestal znečišťovat své okolí toxickou rtutí. Spolchemie již zveřejnila, že má v plánu nahradit při výrobě chloru dosavadní amalgámovou elektrolýzu za moderní membránovou technologii, která rtuť nepotřebuje. Tuto náhradu však chce chemička uskutečnit až v roce 2015. Podle Arniky je však technicky možné náhradu provést již v roce 2009.

Spolchemie by tak ušetřila životní prostředí od více jak 10 000 kilogramů rtuti, které podle výpočtu z dat v Integrovaném registru znečišťování zbytečně vypustí do ovzduší, země a odpadů od roku 2009 do počátku roku 2015.„Na základě konzultací s odborníky na chemické technologie víme, že náhradu je po technické stránce možné provést do dvou let. Spolchemie termín oddaluje zřejmě z ekonomických důvodů. Obyvatelé Ústí nad Labem za to však zaplatí v podobě zbytečného zatížení životního prostředí stovkami kilogramů rtuti. Ani 10 000 kilogramů rtuti obsažené za pětileté období v odpadech není malé množství. Tento údaj jsme si nevymysleli, vycházíme z toho, co Spolchemie ohlásila do integrovaného registru znečišťování (htt://www.irz.cz),“ vysvětlil RNDr.

Z integrovaného registru znečišťování vyplynulo, že Spolchemie měla nejvíce rtuti v odpadech v rámci celé České republiky. Jedná se přitom o velmi toxickou látku, která kontaminovala areál chemičky a trvale dochází k jejím únikům. Spolchemie vypouští i za normálního provozu do životního prostředí přes sto kilogramů rtuti ročně. Buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města Ústí nad Labem, nebo prostřednictvím vod, které i po procesu čištění stále obsahují velké množství rtuti.

„Když si uvědomíme, že nebezpečný je pouhý gram rtuti, zjistíme, že Spolchemie každoročně vypouští opravdu obrovská množství tohoto kovu, aniž by to bylo nezbytně nutné. Pokud tedy bude Spolchemie trvat na náhradě technologie až v roce 2015, chceme, aby vedení chemičky ústecké veřejnosti jasně vysvětlilo, co je vede k dalšímu vědomému poškozování životního prostředí,“ dodala Mgr. Hana Kuncová z Arniky.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Výzva Arniky řediteli Spolchemie

Právě v důsledku používání rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem do té míry, že bylo nutné přistoupit k sanaci této staré ekologické zátěže. Na druhé straně nebylo důsledně zjištěno zamoření rtutí v prostorech současných provozů.

Za rtuť, kterou Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem používá k výrobě chlóru, existuje náhrada v podobě změny technologie. Váš podnik chce náhradu technologie uskutečnit co nejpozději to půjde, přestože to znamená ročně více jak 100 kg rtuti vypuštěné do ovzduší či v odpadních vodách a 2 tuny rtuti v odpadech. Evropská komise připravila dokument Strategie řešení problémů se rtutí v Evropské Unii („EU Mercury Strategy“). V něm bylo zveřejněno, že největším spotřebitelem rtuti v Evropské Unii je právě chlórový průmysl s amalgámovou elektrolýzou. Podle samotného sdružení EuroChlor bylo již v roce 2004 více jak 50% výroby chlóru a louhu v západní a střední Evropě (země EU-25 a Švýcarsko) založeno na jiných technologiích než na amalgámové elektrolýze.

Proto Vás tímto dopisem vyzýváme, aby Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem opustil technologii výroby chloru a alkalických hydroxidů amalgámovým postupem a nahradil jej jinou dostupnou technologií, která je šetrnější k životnímu prostředí. Máme konkrétně na mysli například postupy definované jako nejlepší dostupné technologie (BAT) podle předpisů Evropské unie (například membránová či diafragmová technologie). Další a z hlediska životního prostředí i lepší variantou by samozřejmě mohlo být opuštění chlorové chemie a zaměření podniku na jiný, méně nebezpečný obor chemie.

Rtuť je jednou z nejstarších a nejznámějších jedovatých látek. Je vysoce toxická pro vodní organismy a vyvolává dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Rovněž se snadno hromadí v sedimentech a vodních organismech. Neméně nebezpečná je rtuť pro lidi. Proto by Váš podnik měl co nejdříve začít úniky rtuti řešit jejich naprostou eliminací. Vyzýváme Vás, abyste učinil potřebné kroky k náhradě rtuti v nejkratším možném termínu, kterým je podle našich informací rok 2009.

Další problémy a látky

Provoz Epitetra je podle Integrovaného registru znečišťování největším a jediným producentem odpadů kontaminovaných hexachlorbenzenem v České republice. Hexazbytky vznikají ve Spolchemii v provozu Epitetra jako vedlejší nežádoucí produkt při výrobě perchlorethylenu. Hexachlorbenzen je látka, jejíž produkci se Česká republika podepsáním Stockholmské úmluvy zavázala minimalizovat a následně úplně eliminovat.

Čtěte také: Praktické řešení do koupelny

„Místo toho, aby Spolchemie objem tohoto nebezpečného odpadu snižovala, tak jeho produkce ve Spolchemii stále roste. Přitom takováto produkce hexachlorbenzenu je zcela v rozporu s Národním implementačním plánem ke Stockholmské úmluvě, který odsouhlasila vláda České republiky na konci roku 2005. Jedním z jeho důležitých cílů totiž je řešit právě problémy produkce a nakládání s odpadním hexachlorbenzenem (HCB) a rizik spojených s přepravou odpadů HCB,“ okomentovala situaci Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.

Arnika proto hodlá v pondělí zopakovat své připomínky k problematice produkce hexazbytků ve Spolchemii. „Pokud se tento problém bude opět odsunut stranou, tak se následně obrátíme na samotného ministra životního prostředí či na příslušné orgány Evropské unie,“ dodala Kuncová.

Produkce hexazbytků ve Spolchemii:

V roce 2004 do Integrovaného registru znečišťování nahlásila emise HCB i společnost Fosta, a.s. a to pouze přenosy v odpadních vodách v množství 0,001 kg/rok.

Integrovaný registr znečišťování a další zjištění

Největším znečišťovatelem ovzduší rtutí ve městě Ústí nad Labem byla v roce 2004 ústecká Spolchemie. Vyplynulo to z odpovědi ministerstva životního prostředí, které Arnice potvrdilo, že Teplárna Ústí nad Labem, a.s. vypustila v roce 2004 do ovzduší 17,83 kg rtuti a nikoliv 106,977 kg, jak bylo uvedeno v Integrovaném registru znečišťování. Spolchemie oproti tomu vypustila podle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) a Integrovaného registru znečišťování 55,01 kg rtuti a jejích sloučenin do ovzduší.

„Sdružení Arnika objevilo nesrovnalosti v hodnotách emisí rtuti do ovzduší z Teplárny Ústí nad Labem, a.s., pro rok 2004 srovnáním hodnot, které byly uvedeny v obou registrech,“ řekla Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

Čtěte také: Klimatický Plán České Republiky

Ministerstvo se proto na výzvu Arniky obrátilo na zástupce společnosti Teplárna Ústí nad Labem, a.s. Výsledkem bylo zjednání nápravy a opravy chybných údajů uvedených do Integrovaného registru znečišťování. Podle Ministerstva životního prostředí šlo o formální chybu, která vznikla při provádění opravy hlášení do Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) a která nebyla zohledněna v hlášení do Integrovaného registru znečišťování.

"Spolchemie však této chyby zneužívala ve svůj prospěch a tvrdila, že není největším zdrojem úniků rtuti do ovzduší ve městě. „Emisím rtuti ze Spolchemie lze přitom jednoduše zabránit a to přechodem na jinou technologii, která nepoužívá rtuť,“ dodala Kuncová.

Arnika opakovaně vyzvala Spolchemii, aby začala používat nejlepší dostupnou technologii již v roce 2009. Integrovaný registr znečišťování je informační systém, který na internetu poskytuje celoroční přehled toxických látek vstupujících do výroby či vypouštěných do ovzduší, vody, půdy anebo opouštějících brány závodů v odpadech. Přehledy jsou dělány specificky pro každý podnik. Česká republika má uzákoněno jeho zavedení od roku 2004 (první zveřejnění v roce 2005) zákonem o integrované prevenci znečištění.

Arnika požaduje, aby se vláda začala intenzivně zabývat bezpečností těchto dvou podniků, které jsou v současnosti největší hrozbou pro obyvatele v jejich okolí. Jak srpnové úniky toxických látek ze Spolany, tak nedávný požár ve Spolchemii ukazují na nedostatečnost zákonů na ochranu životního prostředí, ale především na díry v jejich plnění.

„Kdybychom dnes měli funkční registr toxických látek (slibovaný ministry životního prostředí od roku 1994) , nemusely by se záchranné sbory a policie u Spolany a Spolchemie jen dohadovat, jaké nebezpečí je tam může potkat,“ říká vedoucí programu Arniky Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.

Rozšíření seznamu látek v IRZ

Sdružení Arnika chce, aby se seznam látek, které spadají pod Integrovaný registr znečištění (IRZ), rozšířil o další látky, které poškozují hormonální systém člověka. Některé látky navrhuje zakázat podle nařízení REACH. Příkladem látky, kterou je podle Arniky potřeba přestat používat, je bisfenol A. Jde o velmi často používanou látku, protože jde o jednu z hlavních přísad při výrobě plastů.

„Bisfenol A používá například Spolana při výrobě pryskyřic. Bisfenol A se ale nehlídá podle IRZ, takže nevíme, kolik ho ročně unikne do prostředí,“ říká Petrlík. Dodává, že na seznamu IRZ je jen deset látek, které poškozují hormonální systém člověka. Látek, které mají tyto vlastnosti, je ale známo více jak tři sta. „Integrovaný registr znečištění je potřeba doplnit o další nebezpečné látky. V tomto smyslu posíláme doporučení Evropské komisi,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky.

Arnika podle údajů IRZ za rok 2007 sestavila žebříček firem, které nejvíce znečisťují životní prostředí látkami, které poškozují hormonální systém člověka. Mezi přední znečišťovatele patří Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana v Brně nebo Hobas CZ v Uherském Hradišti. „Nová Mosilana a Hobas vypouštějí do ovzduší hlavně vysoké emise tetrachlorethylenu a styrenu, u Spolchemie jde především o velká množství hexachlorbenzenu a pentachlorbenzenu v odpadech. Odpady ze Spolchemie se pak většinou spalují. Vznikají přitom dioxiny a polychlorované bifenyly, které mají negativní efekt již ve velmi malých koncentracích,“ říká Kateřina Hryzáková z Arniky.

tags: #integrovany #registr #znecisteni #spolchemie

Oblíbené příspěvky:

• Třícestný ventil a jeho funkce
• Mendelova univerzita a sucho
• Funkce lambda sondy
• Kavárny a životní prostředí
• Vzor otevřeného dopisu