Pražský kompost z Kompostárny hl. m. Prahy ve Slivenci má své využití nejen u drobných odběratelů z řad veřejnosti, ale i v pražské přírodě. V letošním roce jeho kvalitu poprvé otestuje také největší pražský park Stromovka, který má naše organizace ve své správě. Čistě přírodní hnojivo v předjaří o nezbytné živiny obohatí přibližně 10 hektarů trávníků regenerovaných v letech 2016-2018.
Celkem 130 tun kompostu v těchto dnech rozvážíme a aplikujeme na trávníky v okolí vodních ploch a na místech s vysokou hladinou spodní vody. Pro naše potřeby mícháme kompost s křemičitým pískem a pomocí rozmetadla hnojiv jej sypeme na trávníky. Rovnoměrného rozprostření hnojiva pak dosáhneme pomocí sítí tažených za traktorem. Tento postup opakujeme každý rok na sklonku zimy, abychom trávníkům dodali novou sílu do nadcházející sezóny.
Dle letošního průzkumu Ipsos považuje až 74 % Čechů společenskou odpovědnost za důležitou součást hodnot každé firmy. Dvě třetiny obyvatel se navíc považují za udržitelné a etické spotřebitele, což se odráží i v jejich nákupním chování. Změny chování v nákupních preferencích se snaží reflektovat nejen firmy nabízející nejrůznější produkty a služby, ale také nákupní centra.
Většina tak implementuje jednotlivé systémy podporující udržitelný chod, pomalu však vznikají i celé udržitelné koncepty. V Česku je zatím ekologie pro nákupní centra výzvou, zároveň však představuje příležitost pro dosažení udržitelnější budoucnosti. „Celkový posun legislativy ustanovil udržitelnost jako téma číslo jedna. Řeší ji nejen obchodní centra, ale i průmyslové areály a další typy budov. Konkrétně obchodní centra většinou řeší monitoring a efektivizaci energetické náročnosti budov, zájem pak mají i o technologii footfall, která umožňuje sběr marketingových a provozních dat,“ říká Tomáš Exler, ředitel divize obchodních řetězců M2C.
Udržitelnost nákupních center se už dávno neřeší pouze nainstalováním úsporných LED svítidel či zařízeních k úspoře vody, jako jsou perlátory, bezdotykové baterie nebo automatické splachovače. Dnes již zahrnuje využívání moderních technologií a inovací, kdy je celý provoz centra řízen inteligentními systémy. Díky tomu je zajištěna například energetická účinnost klimatizačních soustav a jiných procesů.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Rostoucím trendem jsou proto takzvané zelené budovy, jež jsou navrženy s důrazem na minimalizaci energetické spotřeby a emisí skleníkových plynů. To zahrnuje využívání obnovitelných zdrojů energie jako třeba solární panely, různé podpůrné technologie - například pro řízení energetické spotřeby - i větší začlenění zeleně. Dle M2C narůstá zájem i o takzvané zelené střechy.
„Jejich obliba roste mimo jiné i proto, neboť spousta lidí pochopila, že tyto střechy fungují jako přírodní klimatizace, které dokážou snížit teplotu v horkých dnech až o 8 °C. Princip zelených ploch spočívá v odpařování vody uložené ve vegetační střeše a v odebíraní tepla z okolí. Díky odpařování vody se tedy okolí ochlazuje,“ říká Ondřej Pěnička, ředitel facility managementu společnosti M2C.
Zeleň rovněž výrazně přispívá ke snižování nákladů na energie a omezení emisí skleníkových plynů. „Střechu, interiér i okolí budovy zdobí parková zeleň s mnoha stromy, což má nejen estetický, ale i pozitivní praktický dopad: především pro udržení mikroklimatu a zamezení vzniku tepelného ostrova,“ popisuje ředitelka pražského obchodního centra Stromovka Martina Eke Šteklová udržitelný koncept budovy, který přispívá ke snížení provozních nákladů a současně je ohleduplný k životnímu prostředí.
„V interiéru centra jsme pak navýšili podíl květin a živé vegetace a v blízké budoucnosti počítáme na venkovních plochách a střechách s instalací hmyzích domků a včelínů, které přispějí k rozvoji biodiverzity v lokalitě,“ přibližuje budoucí ekologické plány. Mimo to pronikají do Česka nové trendy v „zelené“ gastronomii, které si musela osvojit i zdejší nákupní centra, aby pokryla změny v preferencích zákazníků.
Ve foodcourtech se tak čím dál více objevují veganské restaurace, salátové bary či čerstvé pokrmy připravované přímo před očima zákazníka. K jejich udržitelnému provozu se ale nákupní centra snaží přispívat nejen tříděním odpadu v gastrozónách, ale také omezením plastového nádobí. To se snaží nahradit buď klasickým porcelánovým, nebo alespoň tím z recyklovatelných materiálů. „V budoucnu je naším cílem dosáhnout nulové spotřeby jednorázových plastů v jídelní zóně,“ říká Eke Šteklová o ekologické vizi obchodního centra Stromovka, kterým ročně projde 5 milionů zákazníků, a potvrzuje, že českým zákazníkům přestává stačit pouze základní nabídka obchodů a služeb a stále více se zajímají o ekologickou nabídku nákupních center.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Počet nádob na bioodpad v Českých Budějovicích vzroste. Lidé využívají 6100 takových kontejnerů a přibude dalších 470. Město tím reaguje na vyšší poptávku. Náklady na nové nádoby uhradí společnost ASA, která se stará o údržbu města. „Pokud se podíváme na město, tak lokality, kde je bioodpad rozšířenou komoditou, jsou už nyní ve své podstatě nádobami pokryté. Uvidíme, jestli do budoucna bychom ještě ten počet navyšovali,“ řekl náměstek primátora Petr Podhola.
Nevyloučil, že do budoucna bude nádob na bioodpad ve městě dále přibývat. Vychází ze statistiky svezeného bioodpadu ve městě. Zatímco v roce 2013 šlo o 393 tun, letos to bylo 1547 tun. „Ten nárůst je poměrně významný,“ uvedl náměstek.
| Rok | Množství svezeného bioodpadu (tuny) |
|---|---|
| 2013 | 393 |
| Aktuální rok | 1547 |
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice