Národní Integrovaný Klimatický Plán České Republiky

Kvalita životního prostředí má příznivý účinek nejen na zdraví a blahobyt každého z nás, ale ovlivňuje taktéž celkovou kvalitu našeho života. Ostatně právo na příznivé životní prostředí patří mezi základní lidská práva definovaná nejen Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod, ale i značnou částí mezinárodních úmluv týkajících se lidských práv.

Ochrana životního prostředí však svojí komplexností a globálním přesahem nemůže být efektivně ovlivněna pouze jednotlivcem či skupinou osob, k tomu je nezbytná provázaná spolupráce celého společenství. Klimatické změny nejsou totiž pouze lokálním, ale především celosvětovým problémem.

Mezinárodní a Evropský Rámec Klimatické Politiky

Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Ta zavazuje státy ke snižování emisí a udržení globálního oteplení pod hranicí 2 °C, ideálně 1,5 °C.

• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC, 1992): Základní rámec pro mezinárodní spolupráci v oblasti klimatu. Každoroční konference COP (Conference of Parties), kde se dojednávají další kroky.
• Kjótský protokol (1997, vstoupil v platnost 2005): Zaváděl právně závazné cíle pro snížení emisí skleníkových plynů u vyspělých států.
• Pařížská dohoda (2015): Právně závazná mezinárodní smlouva o změně klimatu s cílem udržet nárůst globální teploty pod 2 °C oproti předindustriální době, ideálně pod 1,5 °C. Každá země má vlastní klimatické závazky (NDC - Nationally Determined Contributions).

Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021).

• Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, 2019): Vlajková klimatická strategie EU s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Obsahuje široké spektrum opatření v oblastech energie, dopravy, zemědělství, průmyslu, biodiverzity a oběhového hospodářství.
• Balíček „Fit for 55“ (2021): Legislativní balíček pro snížení emisí o 55 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990.
• Evropský klimatický zákon (European Climate Law, 2021): Právně závazný rámec k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
• Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2021): Adaptace na změnu klimatu jako doplněk mitigace. Zaměřuje se na prevenci klimatických rizik, podporu výzkumu a dat, a podporu regionů a měst.
• Taxonomie EU pro udržitelné investice (EU Taxonomy Regulation, 2020): Klasifikace „zelených“ investic, které významně přispívají ke klimatickým cílům.
• REPowerEU (2022): Reakce na energetickou krizi a válku na Ukrajině s cílem snížit závislost EU na ruských fosilních palivech a zrychlit přechod na obnovitelné zdroje.
• Strategie EU pro biodiverzitu do roku 2030: Obsahuje cíle na obnovu ekosystémů, které pomáhají pohlcovat CO₂ (např. mokřady, lesy).

Národní Strategie České Republiky

ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP). Zde nabízíme přehled nejvýznamnějších politických a strategických dokumentů týkajících se změny klimatu a jeho ochrany.

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

• Politika ochrany klimatu v ČR (schválena 2017)
• Státní politika životního prostředí ČR 2030 (s výhledem do 2050)
• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, aktualizace 2021)
• Integrovaný národní energeticko-klimatický plán ČR (NEKP)
• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (Adaptace na klimatickou změnu)

Česká republika je zavázána předkládat Evropské unii vnitrostátní plány, ve kterých stanoví opatření, které zaručí splnění emisních cílů do roku 2030, jak vyplývá z čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení. Dosažení těchto cílů je stanoveno i ve Státní politice životního prostředí pro období 2020 až 2030.

Integrovaný Národní Energeticko-Klimatický Plán ČR (NEKP)

NEKP je povinný dokument dle legislativy EU. Obsahuje cíle a opatření v oblasti obnovitelných zdrojů, úspor energie a emisí.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu byl zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu a obsahuje cíle a politiky ve všech pěti rozměrech energetické unie na období 2021-2030 s výhledem do roku 2050. Jedná se o následující oblasti: snižování skleníkových plynů; energetickou účinnost; vnitřní trh s energií; energetickou bezpečnost a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Vnitrostátní plán obsahuje pro každou oblast cíle, respektive příspěvek ČR k cílům EU, a také nástroje, jak těchto cílů dosáhnout. Vnitrostátní plán ČR byl schválen v lednu 2020. V říjnu 2023 vzala vláda ČR na vědomí návrh aktualizace tohoto dokumentu. Dokument byl v průběhu roku 2024 finalizován i s ohledem na tzv. iterativní proces se zástupci Evropské komise.

Vnitrostátní plán si klade za cíl snižovat emise zejména ve výše uvedených oblastech, a to za účelem splnění emisních cílů do roku 2030 a do roku 2050. V případě dopravy si vnitrostátní plán stanovuje za cíl postupnou náhradu konvenčních paliv (tedy paliv na bázi ropy) za alternativní energie v silniční dopravě a další elektrizaci železnic a městské hromadné dopravy, a postupný přesun nákladní dopravy ze silniční na železniční, případně vodní dopravu.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Dne 19. 12. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a environmentální udržitelnost.

Česko bude nadále pokračovat v rozvoji výroby elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů (OZE) a snižovat tak i nadále emise. Jako přechodný zdroj energie bude v sektoru výroby elektřiny a tepla sloužit plyn, který směrem k roku 2050 nahradí OZE a nízkoemisní plyny.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl: „Národní klimaticko-energetický plán, tzv. NKEP, představuje strategickou vizi budoucnosti české energetiky do roku 2050. Plán je především klíčový pro soukromý sektor, který potřebuje znát dlouhodobý výhled pro svoje plánování a investice. Scénář jsme nastavili tak, aby byl sociálně citlivý, zachovali jsme konkurenceschopnost České republiky, plnili klimatické cíle a zajistili dostatek energie za dostupné ceny. Cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent díky rozvoji OZE, akumulaci a flexibilitě, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033. Scénář počítá s pětinásobným navýšením energie z fotovoltaiky a větrných elektráren, se vzrůstající mírou renovací budov, který nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějším programu Nová zelená úsporám, a s rozvojem jádra. Celý NKEP má potenciál navýšit HDP o dva procentní body.“

Do roku 2030 by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie byl 30,1 procent. A podíl OZE na výrobě elektřiny by do roku 2030 měl ze 16,5 procenta v roce 2023 vzrůst na 28 procent. Do roku 2050 se počítá s nárůstem až na 46 procent. Podíl jádra se bude až do roku 2030 pohybovat okolo 44 procent. Společně s dostavováním nových reaktorů se dá počítat s nárůstem až na 68 procent v roce 2040.

Elektroenergetika je důležitou, ale ne jedinou částí energetického mixu. Již nyní například 28 % tepla pochází z OZE (Česko také využívá teplo z jaderných elektráren) a počítá se s tím, že v roce 2030 podíl OZE dosáhne až cca 40 % a v roce 2050 se bude jednat o 74 %.

Čtěte také: Národní úprava odpadového hospodářství

Adaptace na Změnu Klimatu

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je zaměřena na zmírnění negativních dopadů změny klimatu (sucho, povodně, eroze, horka apod.).

Integrované projekty (IP) realizují na velkém území plány ochrany životního prostředí nebo klimatu nebo strategie vyžadované specifickou legislativou EU pro životní prostředí nebo klima, v oblastech přírody, vody, odpadů, ovzduší včetně zmírňování a adaptace na klimatickou změnu.

Podpora Udržitelné Dopravy a Kvality Ovzduší

Klíčová je podpora rozvoje dostupnosti a atraktivity městské hromadné dopravy, infrastruktury pro cyklistickou dopravu a infrastruktury pro pěší. Tato opatření mohou snížit intenzitu silniční dopravy ve městě. Nad rámec těchto opatření se počítá dále s nahrazením jednostopých, osobních, dodávkových a lehkých nákladních vozidel z 50 % elektromobily.

Dále je důležité: Zajistit a kontrolovat, aby provozovatelé spalovacích zdrojů dodržovali požadavky zákona o ochraně ovzduší. Zvýšit povědomí provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů, především na pevná paliva, o podílu těchto zdrojů na celkové úrovni znečištění ovzduší a faktorech, které ke zvýšenému znečišťování přispívají.

Příklady konkrétních opatření zahrnují:

• Zlepšování mikroklimatických podmínek a snižování negativních vlivů extrémních teplot.
• Snižování dopadů extrémních hydrologických jevů (přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha).
• Podporu doplňování stávajících stromořadí a realizaci rehabilitace veřejných prostorů.
• Podporu rozvoje elektromobility a MHD.

tags: #narodni #integrovany #klimaticky #plan #ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• České zákony o obnovitelných zdrojích
• Průvodce tříděním odpadu
• Vliv obnovitelných zdrojů na životní prostředí
• Tapety příroda zdarma
• Vznik environmentálních dějin