Není novinkou, že Češi patří k nejvíce zodpovědným v oblasti třídění odpadu. Podle statistik třídí odpad téměř tři čtvrtiny populace, především pak sklo, papír a plasty.
Toto potvrdil i aktuální průzkum značky Absolut v rámci kampaně Absolut Recycled, podle kterého pravidelně třídí 82 % respondentů. Průzkum zároveň odhalil, že až 74 % dotázaných již neví a nezajímá se, co se dál děje se tříděným odpadem. A zároveň též poukázal na to, že často zapomínáme recyklovat použité telefony a počítače. Pouze 17 % dotázaných správně recykluje mobilní telefony. Pozitivní zprávou je, že poctivě recykluje i na dovolených 70 % oslovených.
„Ze vzorku 3 839 dotázaných třídí papír, sklo a plast pravidelně 37 % respondentů. Dalších 30 % lidí uvedlo, že kromě papíru, skla a plastu třídí i kov. Celkem tedy pravidelně třídí 82 % respondentů, 13,5 % uvedlo, že občas, 4,5 % občanů pak nerecykluje vůbec. Co se týče třídění skla, 45 % dotázaných třídí přesně podle návodu na kontejneru a 39 % při třídění skla nerozlišuje barevné nebo čiré sklo,“ prozrazuje závěry průzkumu Jakub Záruba, brand manažer značky Absolut pro ČR, která průzkum realizovala.
Mnoho lidí si při recyklaci přidává práci tím, že sklo vymývá nebo třídí víčka od lahví (46 %). Je to ale „zbytečná“ práce. Z lahví ani skla není nic potřeba odstraňovat, protože toto proběhne při drcení materiálu. Nemusíme ani vymývat jogurty nebo např. vaničky po sýrech. Vše se vymývá během recyklačního procesu.
„Jsme sice mistři v recyklování, ale podle průzkumu Absolut Recycled lidé příliš nepátrají po tom, co se s recyklovatelným materiálem dále děje. Důležité pro ně je, že třídí. Tento názor zastává většina dotázaných (74 %),“ dodává Jakub Záruba. Jak je s recyklovatelným materiálem dále nakládáno „pátrá“ 22 %. Většina lidí také uvedla, že třídí z důvodu ochrany životního prostředí a následného dalšího využití odpadu (49 %), dalších 30 % dotázaných třídí pouze kvůli životnímu prostředí. Pouze 4 % třídí, protože třídí i ostatní.
Čtěte také: Focení lidí v zimě
Největší mezery ale v recyklování Čechů ukázalo téma likvidace použitých telefonů či počítačů. Ty můžeme třídit do speciálních kontejnerů s nápisem elektro či je odvést do sběrného dvora. 54 % dotázaných uvedlo, že použitý telefon mají někde doma, aniž by ho vyhodili. Pouze 17 % pak použitý telefon dává do speciálních kontejnerů. Lepší je to s počítači, zde 27 % dotázaných používá služby sběrných dvorů. Stále ale převažují lidé, kteří použité počítače nechávají ležet doma (32 %).
Pozitivní zprávou je, že se snažíme třídit i na dovolených, kdy často podmínky recyklaci nepřejí.
Umělá inteligence a její součást v podobě strojového učená není pouze o tom, že váš telefon pozná při fotografování, že je na scéně kočička a zapne příslušný režim, případně, že vám Google Asistent správně porozumí a odpoví. Proniká i do průmyslu a dalších odvětví, kde šetří čas, peníze a dokonce i životy lidí.
Na konferenci Huawei Connect v Šanghaji se prezentovala celá řada společností, které umělou inteligenci skrze Huawei Cloud nebo pomocí AI procesorů Huawei Ascend používají. Příkladem může být čínská energetická společnost, která používá autonomní drony pro inspekci vodičů a stožárů vysokého napětí. Nemusí tak využívat plošiny a živé lidi na potenciálně nebezpečnou a zejména zdlouhavou práci. Dokonce není potřeba ani drony pilotovat.
Dron sám odstartuje a díky umělé inteligenci sám zkontroluje úsek vedení a potenciálně rizikové části a zároveň sám upozorní operátora, pokud zjistí určitý defekt. Strojové učení se používá dokonce také v odpadovém hospodářství. Společnost ABB, kterou budete znát například v Česku díky nabíjecím stanicím pro elektromobily, se pochlubila robotem pro automatické třídění odpadu, který využívá jeden z dřívějších AI čipů Huawei Ascend.
Čtěte také: Domácí násilí: Kde hledat pomoc?
Podobné roboty instalovala v USA i Evropě také společnost Sadako, která na strojové učení v rozlišování různých druhů odpadu dostala i evropskou dotaci. Odpadky se mohou i různě překrývat, lahve a plechovky mohou být hodně pomačkané a robot je stejně většinou rozpozná a anorganický odpad při demonstraci třídil takřka bezchybně. Problém měl občas pouze s různými zbytky jídla, které občas nedokázal identifikovat spolehlivě. Jakmile pravděpodobnost správné identifikace klesla pod 60 %, robot odpad nikam nepřemístil.
Floridské Miami instaluje do městských popelnic „chytré“ kamery, které měří a třídí odpad. Analýza snímků pomocí umělé inteligence (AI) ukáže, jak je popelnice plná, jak je plná při svozu a jak se její naplnění v čase mění. To by mělo umožnist efektivnější svoz odpadu. Dále systém identifikuje odpad, který by neměl být v recyklaci, nebo odpad, který byl nesprávně uložen - například nerozložené krabice. To může městu umožnit, aby lépe cílilo vzdělávací či osvětové kampaně či informovalo občany jinak.
Systém by měl také pomoci nejen v Miami, ale i ve zbytku Spojených států zvýšit poměrně mírou recyklace. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) bylo z 292,4 milionu tun tuhého komunálního odpadu vyprodukovaného Američany v roce 2018 recyklováno 69 milionů tun a 25 milionů tun bylo kompostováno, což odpovídá 32,1% míře recyklace a kompostování (v ČR se vytřídí cca 75 % obalového odpadu a necelých 40 % komunálního odpadu).
„Technologie společnosti Compology snižuje počet kilometrů, které musí popelářské vozy ujet, a pomáhá zlepšit množství materiálu, který lze recyklovat - aby se nedostal na skládky,“ řekl komisař města Miami Ken Russell, který vedl iniciativu za zavedení společnosti Compology v Miami. „Modernizací našich procesů sběru odpadu můžeme snížit ekologickou stopu města a zároveň ušetřit peníze daňových poplatníků.
„Přijetí inovativní technologie městem Miami slouží jako vzor pro to, jak mohou obce efektivněji nakládat s odpadem a dosáhnout tak udržitelnosti i úspory nákladů,“ dodal Jason Gates, generální ředitel společnosti Compology. V květnu společnost Compology vyhlásila program Clean and Green City Grants, v jehož rámci poskytuje 25 městům bezplatný 90denní pilotní provoz své technologie. Zatím se to týká jen měst v USA, ovšem.
Čtěte také: Česká republika: Analýza ohrožení
Mladí lidé z takzvané generace Z, tedy narození mezi lety 1996 a 2009, plýtvají jídlem nejvíce. Vyplývá to z průzkumu odborníků z Mendelovy univerzity v Brně.
Výzkumníci tak naplánovali tříletý experiment, jehož součástí bude i kampaň, která má pomoci plýtvání jídlem u mladých omezit. „Na generaci Z se orientujeme, protože je sama zaměřená na udržitelnost a je schopná uzpůsobit svůj životní styl pro zachování planety do budoucna. Hlavním cílem je zjistit, zda generace Z opravdu plýtvá nejvíce a případně v jakém množství. Dále jaké jsou příčiny a jejich motivace to změnit.
Součástí projektu je také vytvořit komunikační kampaň, která zacílí na změny v chování mladých lidí k potravinám. Generace Z má podle výzkumníků vlastní formu komunikace a nelze ji oslovit obecným sdělením bez zaměření. Výzkumníci v kampani využijí například i umělou inteligenci, která má pomoci mladé oslovit. Metodami budou například dotazníková šetření, ale i rozbor samotného odpadu z popelnic. Lidé jsou podle výzkumníků totiž často přesvědčeni, že plýtvají méně než ve skutečnosti.
Experiment samotný je rozfázován na tři roky. „V prvním roce budeme zjišťovat, kolik toho generace Z vyplýtvá. Druhý rok zahájíme komunikační kampaň k mladým a změříme množství odpadu. V průběhu prvního roku odborníci udělají rozbor potravinového odpadu na vysokoškolských kolejích v deseti různých městech v České republice.
„V prvním roce experimentu chceme zjistit reálné množství odpadu vyprodukovaného generací Z, za směsný komunální odpad produkovaný pouze touto věkovou skupinou považujeme odpad na kolejích. Konec experimentu nabídne podle odborníků souhrnnou metodiku, která umožní s generací Z pracovat tak, aby došlo z její strany ke snížení plýtvání.
tags: #IQ #lidí #kteří #třídí #odpad