Příroda Slovenska: Geografická rozmanitost a ochrana životního prostředí

Slovensko, stát ležící ve střední Evropě, se vyznačuje rozmanitou přírodou, která spojuje několik geografických typů. Velkou část jeho území zabírají Karpaty. Nejvýznamnější části Karpat jsou Nízké a Vysoké Tatry. Důležité je také Slovenské Rudohorie, kde se nachází zdroje magnezitu a železné rudy. Jihozápadu Slovenska dominuje Podunajská nížina, odkud pochází většina zemědělské produkce.

Nejvyšším bodem Slovenska je Gerlachovský štít (2665 m). Nejnižší bod je Streda nad Bodrogom (94 m).

Vodstvo Slovenska

Nejvíce využívanou řekou na Slovensku je Dunaj. Používá se, jak v průmyslu a hydroenergetice, tak i v dopravě. Je to nejdůležitější spojení Slovenska se západními zeměmi a Černým mořem. Dunaj také odvodňuje do Černého moře. Nejdelší slovenská řeka je Váh. Na Slovensku je také 19 přehradních nádrží (Gabčíkovo, Zemplínska Šírava, aj.). Nejvíc přehrad je na řece Váh.

Na Slovensku vznikly ústupem horského ledovce např. V oblasti Slovenského krasu se nachází Domica a Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně a Krásnohorská jaskyňa. Zvláště diskutovanou nádrží je Gabčíkovo na Dunaji na hranici s Maďarskem.

Klima Slovenska

Klima Slovenska je velmi podobné klimatu ČR. Kontinentální vlivy zde samozřejmě mají větší vliv. Další změny podnebí způsobuje nadmořská výška. Převládající proudění vzdušných hmot výrazně ovlivňuje místní počasí a klima. Teplotní poměry na Slovensku jsou ovlivněny nadmořskou výškou a dalšími klimatickými aspekty. Častá je situace, kdy do země občas zabloudí tzv. subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10°C).

Čtěte také: Dopady průmyslu na životní prostředí

Nejteplejší oblasti jsou na JZ Slovensku a ve Východoslovenské nížině. Průměrná roční teplota dosahuje 10,4°C (ve Štúrově). V Popradské kotlině je průměrná roční teplota nižší než v Podunajské nížině, a to díky delším zimám. Nejnižší průměrnou lednovou teplotou -3,7°C se vyznačuje Poprad. Všeobecně polohy nad 2 000 m.n.m. Nejteplejším měsícem je červenec, v horách se maximum někdy posouvá na srpen. Nejnižší průměrné teploty jsou v horách únor.

Největší nárůst teplot nastává na Slovensku od března do dubna. Počet letních dní (tj. v oblastech s nadmořskou výškou nad 1 500 m.n.m. žádné "letní dny" nebývají. Počet mrazových dnů (tj. s minimální teplotou pod 0°C) je na Slovensku od října do listopadu. Průměrný termín posledního jarního mrazu je v nížinách v polovině dubna. Na tatranských vrcholech mohou být tyto dny kdykoli v roce. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je v Bratislavě 87 a na Lomnickém štítu 286. Sněhové srážky jsou časté i v letních měsících. Absolutní maximum teplot bylo naměřeno v Hurbanovu roku 2007, konkrétně 40,3°C.

Množství srážek závisí na nadmořské výšce a návětrnnosti plochy vůči dešťonosným větrům. Roční úhrn srážek se pohybuje v nížinách a kotlinách 600 až 800 mm a na vrcholech hor až 1 000 až 2 000 mm. Pohoří, které leží v závětří, mají největší srážky v údolích, větrné vrcholy mají srážkový úhrn nižší. Rozložení srážek v průběhu roku je ovlivněno především regionálními evropskými vlivy, a to vlivem nadmořské výšky, expozic a regionálních evropských vlivů, ale neporušují kontinentálnost srážkového chodu. Nejsušší je únor (na horách březen). Většina Slovenska se červencové maximum přesouvá na červen, vlivy z Balkánu někdy i na květen a v karpatských pohořích i na srpen.

Množství sněhových srážek a trvání sněžení roste s nadmořskou výškou. V nížinách je jen 10 až 30 dní se sněhovými srážkami, v horách nad 1 200 m.n.m. přes polovinu srážkových dní v roce se sněhem. Podíl sněhových srážek na celkovém množství srážek je v nížinách kolem 5%, v horských oblastech 25% srážek, Lomnický štít až 70%. V nejvyšších polohách může sněžit kterýkoli den v roce. Sněhová pokrývka se v nejvyšších polohách objevuje už v polovině října a končí začátkem června nebo v polovině května. V nížinách začíná sněhová pokrývka začátkem prosince a končí na přelomu února a března. Horské oblasti mají chladnější podnebí než nížiny a to díky inverznímu počasí.

Ochrana přírody

Důležitá je na Slovensku ochrana přírody. Na Slovensku se nachází 9 národních parků. Dále je na Slovensku několik chráněných parků a také tzv. areály. Lokální územní systémy ekologické stability (ÚSES) představují biokoridory nebo biocentra místního nebo regionálního významu. Oblasti národních parků takřka souvisle navazují.

Čtěte také: Ekologické vzdělávání na Slovensku

Mezi nejznámější chráněné oblasti patří například Dunajské luhy a Latorica, Cerová vrchovina, Slovenský kras. V oblasti Slovenského krasu se nachází Domica a Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně a Krásnohorská jaskyňa.

Administrativní dělení Slovenska

Slovensko se dělí na osm samosprávných krajů, které jsou pojmenované podle svých center. Kraje se dále dělí ještě na okresy.

Geologický vývoj Slovenska

Slovensko se nachází v oblasti styku dvou hlavních geologických celků Evropy - platformy Východoevropské tabule a alpinského systému středoevropského kontinentu. Alpidy jsou zastoupené na slovenském území Karpatskou soustavou. Karpaty vznikly alpinským vrásněním a jsou součástí mladých pásmových pohoří v Evropě tzv. alpinského oblouku, zasahujícího od severozápadní Afriky (pohoří Atlas) až do malé Asie.

Pohoří Západních Karpat je tvořeno krystalickým masivu. Byly několikrát zvrásněny a regionálně přeměněné na pararuly a svory. Tyto procesy byly provázané magmatickou činností. Usazené horniny se ukládaly v mořích, především vápenců, dolomitů, atd. Hlubokomořské sedimenty provázely prohloubení moře a vytvořila se tak druhá geosynklinála. Vzniklo tak území s velmi složitou tektonickou stavbou tzv. Slovenska.

Ekonomika a cestovní ruch

Slovensko má rozvinuté zemědělství. Pěstuje se zde pšenice, ječmen, kukuřice, řepka olejná, slunečnice, cukrová řepa, brambory, ovoce a zelenina. Chová se zde domácí zvěře - ovcí a dobytka. Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Ve městě Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. V Galantě se nachází továrna korejská firma Samsung.

Čtěte také: Transformace energetiky na Slovensku: Přečtěte si více

Slovensko má potenciál v cestovním ruchu. Využívá je však nedostatečně. Cestovní ruch je jedním z hlavních zdrojů hrubého domácího produktu. Vzrostl podíl turistů, t.j. Slovensku ubytovali alespoň na jednu noc. Slovensko je na 97% zemí tranzitní a ne cílovou. Mezi hlavní faktory, které brzdí rozvoji cestovního ruchu za sousedními zeměmi patří negativní obraz Slovenska v zahraničí, slabá a neúčinná státní propagace.

Výzva na podporu slovenské přírody a životního prostředí

Vydána byla výzva s názvem "Je čas podat pomocnou ruku". K této výzvě se připojuje mnoho osobností z českého uměleckého, společenského a podnikatelského prostředí. Cílem je upozornit, že nejen kultura, ale i příroda, krajina a životní prostředí na celém Slovensku jsou akutně ohroženy. Ihned po nástupu k moci začaly masivní a arogantně prováděné čistky prakticky ve všech strukturách v působnosti ministerstva: od trestuhodné výměny kompetentních ředitelů národních parků, přes ředitele Státní ochrany přírody, Státní inspekce životního prostředí nebo Slovenský hydrometeorologický ústav až po generální ředitele a ředitelky sekcí na ministerstvu. Prakticky všechny změny zákonů připravované ministerstvem pod současným vedením jsou namířeny proti přírodě, krajině, životnímu prostředí, klimatu a lidem, přičemž snaha co nejvíce znemožnit účast veřejnosti na rozhodování (např. v procesu EIA) je zcela evidentní.

Organizace a jednotlivci v České republice jsou vyzýváni k podpoře a spolupráci se slovenskými kolegy a ochránci přírody. Cílem je vytvořit a podpořit síť kontaktů, společných projektů a podat pomocnou ruku přírodě, krajině, životnímu prostředí a jeho profesionálním i dobrovolným ochráncům na Slovensku.

tags: #slovensko #referat #priroda

Oblíbené příspěvky:

• Přežití ovcí ve volné přírodě
• Metody odstraňování vlhkosti v ekologickém stavitelství
• Dávky po narození dítěte Louny
• Skládka v plamenech
• Zemědělství v Česku a klima