Itálie a problém s plastovým odpadem

14.03.2026

Itálie jako přímořský stát má na rychlejším odstraňování plastových odpadů velký zájem, protože odpady zamořují i místní pobřeží.

Nová legislativa v Itálii a Evropské unii

Boj s plastovým odpadem se vede i na úrovni celé Evropské unie. Itálie v tomto ohledu unii předběhla a zákaz začala částečně uplatňovat už letos.

Už od začátku loňského roku smějí být v obchodech používány výhradně recyklovatelné plastové sáčky na ovoce zeleninu, maso a ryby.

Zákazníci v Itálii si od letošního 1. ledna už v obchodech nekoupí vatové tyčinky na čištění uší, které jsou vyrobené z plastu. V platnost totiž vstoupil nový zákon, podle něhož musejí být tyčinky vyrobeny jen z biologicky odbouratelných materiálů. Tyčinky do uší na italském trhu musí nyní být ze dřeva nebo jiných přírodních materiálů tak, aby byly kompostovatelné.

Podle nových pravidel PPWR, která mají vstoupit v platnost v příštích letech, zmizí z trhu takzvané „smetánky“ do kávy a další miniobaly, například jednotlivá balení omáček, cukru nebo másla. EU tím sleduje snížení objemu plastového odpadu, který prý každoročně zaplavuje domácí trh a komunální skládky.

Čtěte také: Dopady znečištění moře v Itálii

Globální pohled na plastové znečištění

Na papíře jde o krok správným směrem. V praxi se ale ukazuje paradox: tato opatření míří na viditelné, ale relativně marginální zdroje odpadu, zatímco hlavní příval plastů do oceánů přichází z úplně jiných míst.

Podle dat zveřejněných webem OilPrice.com byla v letech 2010 až 2019 největším přispěvatelem k plastovému znečištění oceánů Čína, odkud uniklo přes 2,6 milionu tun plastu na pobřeží jiných států. Následují Filipíny s 1,7 milionu tun a Indie s 966 tisíci tunami. Sedm z deseti největších přispěvatelů leží v Asii, což souvisí s rychlým hospodářským růstem, urbanizací a nedostatečnou infrastrukturou odpadového hospodářství.

Například v Evropě, kde se pravidelně zpřísňují ekologické standardy, jsou čísla nesrovnatelně nižší. Turecko je jedinou zemí z regionu, která se umístila v první desítce, s přibližně 354 tisíci tunami plastu uniklého do okolních moří. Další evropské státy se v pořadí objevují až desítky příček níže: Řecko kolem 26 tisíc tun, Spojené království přes šest tisíc tun, Itálie necelých šest tisíc tun a Německo dokonce jen něco málo pod dva tisíce tun. Jinými slovy: Evropa jako celek patří k menším znečišťovatelům světových moří a oceánů.

Zatímco evropská legislativa se zaměřuje na jednotlivé kelímky, brčka či miniobaly a spotřebitelé mají pocit, že každou novou normou významně chrání oceány, reálný problém je očividně jinde. Obrovský objem plastového odpadu, který se dostává do oceánů, pochází především z oblastí s nedostatečnou recyklací, nefunkčním sběrem a slabou regulací. Jak podotýká server, tamní vládní reprezentace to nepovažují za palčivé.

To ale neznamená, že evropská opatření nemají smysl. V dlouhodobém horizontu pomáhají snižovat objem jednorázových plastů, mění chování spotřebitelů a mohou sloužit jako model pro jiné regiony.

Čtěte také: Důsledky odpadkové aféry

Odborníci však upozorňují, že pokud se má skutečně vyřešit globální plastová krize, nestačí jen regulovat miniobaly a sáčky. Klíčová je mezinárodní spolupráce, investice do odpadového hospodářství a tlak na velké producenty plastů mimo Evropu. Pro mnohé vlády na východ od nás je však hospodářský růst nadřazen snahám o zelenější planetu.

Náklady na znečištění moří plasty se celosvětově odhadují až na 19 miliard dolarů ročně.

Nelegální dovoz odpadu z Itálie do Česka

Rekreační středisko Doksy u Máchova jezera se stalo nečekaným místem pro skládku italských odpadků. Kamiony navážely tuny plastů do areálu bývalé sodovkárny, situovaného nedaleko písečných pláží. Tento nečekaný vývoj vyvolal vlnu nevole mezi místními obyvateli a podnikateli.

Zděšení a strach zavládl mezi obyvateli i podnikateli v Doksech. Do areálu bývalé továrny na limonády poblíž tamní železniční stanice začaly kamiony navážet tuny zapáchajících plastů z Itálie. Nahlas se ptají, jak něco takového mohla radnice dopustit.

Na kamiony mířící do areálu upozornili lidé z okolí. „Podle dokladů směřoval odpad do Ostravy, skončil ale v Doksech,“ doplnil mluvčí celní správy v Libereckém kraji Martin Stočes.

Čtěte také: Národní parky severní Itálie

Reakce úřadů a inspekcí

Do Doks na popud občanů vyrazila Česká inspekce životního prostředí a celníci. Následně byla na místo povolána i Policie ČR. „Podle prvotních zjištění jde pravděpodobně o nelegální přeshraniční přepravu plastových odpadů z Itálie. Průmyslový areál v Doksech je hlídán jak policií, tak celním úřadem.

Namísto čistých plastů určených k recyklaci byly dovezeny znečištěné nevyužitelné směsi. Jeden z nich zamířil na sever Čech, do Doks na Českolipsku, z italského Milána. Areál prověřili také inspektoři životního prostředí a jednoznačně rozhodli, že odpadky tam nemají co dělat.

„Jsou namíchané i jiné druhy odpadu, jako kovy, skleněná vata nebo lepenka,“ popsala Danuše Hráská, vedoucí oddělení odpadového hospodářství z liberecké pobočky České inspekce životního prostředí.

Úřady přitom zpochybnily, že by navezený odpad byl určený k recyklaci. Mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát řekl již dříve, že „byly dovezeny znečištěné nevyužitelné směsi“. Danuše Hráská z České inspekce životního prostředí upřesnila, že jsou v odpadu příměsi jako kovy, skelná vata nebo lepenka.

„Přivezla to společnost, která podniká v Ostravě-Bohumíně, a dovezly to polské kamiony. V současné době probíhá kontrola u této společnosti. Požadujeme předložit doklady, protože pochybujeme, že to byla povolená přeprava odpadu,“ uvedla Hrýská. Pokud by se potvrdilo, že firma porušila zákony, hrozí jí pokuta až 50 milionů korun. Podle inspektorky může být pokuta jednak za složení dovezeného odpadu, ale i za to, že recyklační linka zatím není zkolaudována.

Celníci minulý týden zadrželi a odstavili dva kamiony s odpadem. Od té doby podle mluvčího Stočese již nikdo do Doks další odpad nepřivezl. Ve městě ale stále hlídkují celníci, policisté i strážníci. Ministerstvo životního prostředí zatím začalo připravovat návrat odpadu do Itálie. Obrátilo se na italské úřady s žádostí, aby jeho převzetí zajistily.

Reakce společnosti Globodera Group

Podle Roberta Topiarze, jednatele společnosti Glodobera group, která v areálu podniká, je vše v pořádku. „My jsme si tam dovezli materiál na zkušební provoz. Jednatel firmy Globodera Group Robert Topiarz řekl již o víkendu Deníku, že odpad, který do Doks navezly kamiony z Itálie, je „bezpečný recyklovatelný odpad“.

Ostravská firma Globodera Group, která dovoz odpadů do Doks zorganizovala, vydala obsáhlé prohlášení, kde obhajovala svůj podnikatelský záměr a vysvětlovala výrobní proces. „Řádně jsme přišli a nabídli jsme služby při pomoci v recyklaci odpadů, ničeho nezákonného jsme se nedopustili a nedopouštíme,“ uvedl jednatel společnosti Globodera Group Robert Topiarz.

„Naše společnost v areálu v Doksech zajišťuje materiál z recyklovatelného plastového odpadu. Jedná se tedy pouze o bezpečný recyklovatelný odpad. V žádném případě se nejedná o směsný, komunální či nebezpečný odpad,“ reaguje a dodává, že areál je uzpůsoben ke zpracování a skladování plastových odpadů a má řádné povolení s nakládání s plastovými odpady.

Jak zdůraznil, areál v Doksech převzali i se zásobami znehodnocených plastů v objemu asi 250 tun. Podle něj nehodlají odpad hromadit, ale rozjet výrobu.

Postup radnice a reakce obyvatel

Podle radnice společnost skutečně požádala o povolení zprovoznit recyklační linku, která v areálu je. Firma, která navezla odpad do bývalé sodovkárny v Doksech nedaleko břehu Máchova jezera, žádala podle starostky Evy Burešové (SLK) o povolení na zprovoznění recyklační linky, která v areálu již je. Odpad ale kamiony přivezly ještě před vydáním povolení.

S dovozem odpadu a takovým způsobem podnikání nesouhlasí ani zastupitel Doks Josef Oplt (ČSSD). „Riziko ekologické zátěže je veliké, jsme pár metrů od břehu Máchova jezera.

Strach obyvatel Doks vyvolaný navážením tun plastových odpadů jen kousek od jejich domů i břehu Máchova jezera se po následném setkání s vedením města zmírnil. Radnice se hájila, že jí chybí kompetence k zastavení dovozu plastu či jiným represivním zásahům. Proti podnikatelskému záměru se lidé ohradili a dožadovali se jeho ukončení a vyčištění místa od ekologických zátěží.

„Situaci sledujeme, jednáme a chceme vědět, co bude dál i s tím odpadem, co už v areálu je z minulosti. „Zatím od státních orgánů nemáme nové informace či závěry vyšetřování. Jak připomněla, s Českou inspekcí životního prostředí usiluje o to, aby z pustnoucího areálu se sklady zmizela záplava několik let starého plastového odpadu, který tam zůstal po jiném podnikatelském projektu.

Celní akce Plast a další zjištění

Kvůli nárůstu nelegálního dovozu odpadků spustila Celní správa v první polovině listopadu celorepublikovou akci Plast. Celníci během deseti dnů odhalili na hraničních přechodech i ve vnitrozemí sedmnáct kamionů převážejících celkem 410 tun odpadků. Papírově to měl být čistý plast. Ve skutečnosti to byla pestrá směs komunálního odpadu.

„Podle předložené dokumentace mělo být šestnáct případů určeno pro Polsko a Česko. Jedna vykládka se měla uskutečnit v Bulharsku. Odpad byl dovážen v jedenácti případech z Německa, v pěti z Itálie a v jednom z Rakouska,“ doplnila mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

Za Generální ředitelství cel potvrdila mluvčí Hana Prudičová, že celníci zajistili v Doksech dva kamiony přepravující odpad. „Ten neodpovídal předloženým dokladům. Celníci letos odhalili již 48 nelegálních přeprav odpadků. Za celý loňský rok to bylo jen 19 případů. Vyplývá to ze statistik Generálního ředitelství cel. Do Česka směřuje smetí hlavně ze západní a jižní Evropy. Za přívalem stojí mimo jiné zákaz dovozu plastových odpadů do asijských zemí.

„Vzhledem k tomu, že celníci v posledních týdnech evidují enormní nárůst nelegální přepravy odpadů, věnují této oblasti maximální pozornost a úzce spolupracují s ostatními orgány státního dozoru,“ uvedla mluvčí celníků Hana Prudičová.

Odpadky se do Česka tlačí také kvůli změnám v mezinárodním odpadkovém byznysu. „Dovoz zbytků z úpravy komunálního odpadu je závažný problém. Za poslední měsíce tento jev výrazně narostl. Je to mimo jiné výsledek zákazu dovozu plastových odpadů do Číny a dalších asijských zemí,“ řekl Lukáš Kůs z vedení České inspekce životního prostředí.

Celníci poslali z Doks zadržované kamiony s plastovým odpadem zpět do Itálie. Po týdnech zadržování mohly odjet dva cizí kamiony s plastovým odpadem z parkoviště v Doksech. Podle celníků se kamiony s odpadem musí vrátit zpět do Itálie. Další zásilky ještě zůstávají zadržené na hranicích a čekají na to, až Česko dohodne s italskými úřady podmínky vrácení.

„Po obdržení povolení z ministerstva životního prostředí jsme odstranili zábrany a kamiony mohly odjet s odpadem zpět do Itálie, kde složil dopravce kauci,“ potvrdil Martin Stočes z Celního úřadu pro Liberecký kraj. Celníci podle něj zkontrolovali všechny povinné doklady potřebné pro přepravu a řidičům byla určena povinná trasa, po které musejí jet.

Další vývoj situace

Podle posledního vyjádření mluvčí ČIŽP Radky Nastoupilové inspekce podala kvůli podezření na spáchání trestného činu nedovolené přeshraniční přepravy odpadů trestní oznámení a je připravena poskytnout policistům spolupráci. Dodala, že loni ČIŽP neukládala žádné sankce za nelegální přepravu odpadů, ale letos ji zaměstnává hned několik případů. „Poslední tři měsíce dochází k velkému nárůstu, řešíme minimálně pět lokalit, kde došlo k nějakému návozu odpadů z nelegální přeshraniční přepravy,“ řekla Nastoupilová.

Liberecká inspekce zatím udělila nejvyšší pokutu za odpad 28 milionů korun firmě Nisa Recykling, a to v případě skládky německého odpadu v Bulovce na Liberecku. I tam se před 15 lety začaly navážet tuny odpadů údajně k recyklaci. Zpracováno však bylo podle odhadů ČIŽP jen něco málo přes 500 tun textilu a plastů.

Firma měla odpad do roku 2009 zlikvidovat, nakonec se o to ale musel postarat Liberecký kraj.

Svět upí pod vrstvami plastového odpadu. Existují mikroorganismy, které plast „jedí“. Ale může takový biologický trik skutečně vyřešit ekologickou krizi, nebo je to jen pěkný, ale nedostatečný příslib? Zavaleni plasty. Mohou nám s jejich rozkladem pomoci některé druhy bakterií? „Je úžasné, že tento mikroorganismus může celý proces provést od fragmentace až po metabolismus plastu,“ říká Aristilde. S plastovými odpadky se dnes bohužel potkáte všude, klidně i na pláži u moře. Podle expertů na biologii může být důležitým nástrojem, ale není řešením samotné ekologické krize odpadů.

Takto loni vypadal nelegálně navezený odpad v areálu v Křižanovicích u Bučovic. Odvoz je stále v nedohlednu. Trestní stíhání dvou fyzických osob a jedné firmy. Milionové pokuty a obrovské hromady tlejícího převážně automotive odpadu. Kauza nelegálně dovezeného odpadu do Křižanovic u Bučovic na Vyškovsku už druhým rokem zaměstnává úředníky, policii i celníky nejen v Jihomoravském kraji. Do bývalého zemědělského areálu ho navezla společnost Hypo stavby, která má kvůli nezákonnému nakládání s odpady problémy také na severu Moravy. Její jednatel Jan Hroch navíc čelí milionovým exekucím.

Mluvilo se o investici kolem pětasedmdesáti milionů korun. Jakkoliv tento plán vypadá ve světle dosavadního nelegálního počínání zmíněných podnikatelů bizarně, Juska a jeho spolupracovníci si za ním stojí. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík vyjednával o odvozu odpadu zpět do zahraničí. „Ministerstvo životního prostředí na základě podkladů poskytnutých ze strany České inspekce životního prostředí oslovila dotčené všechny zahraniční úřady s žádostí o vrácení odpadu. Úřadům jsme předali dokumenty k odpadům, jak nám je zaslaly kontrolní orgány. Odpad byl dovezen od pěti italských a dvou polských společností. Jsme v kontaktu se všemi úřady a komunikujeme s nimi. Uvedla, že inspektoři udělili společnosti Hypo stavby za nelegální nakládání s odpadem dovezeným ze zahraničí pokutu čtyři miliony korun. Ta nabyla právní moci v závěru loňského roku. Firma se proti tomu neodvolala. Milionový flastr zahrnoval čtyři místa s odpadem. Tam Hypo stavby odpad původně navezly do areálu bývalé pily u nádraží, než ho následně převezly do bývalého zemědělského areálu. Jednalo se o textilní a automotive odpad, výmět nebo odpadní plasty.

Deník zajímalo, zda už pokuty zaplatila.