Normy a doporučení pro invalidní umyvadla a výšku odpadu

V oblasti stavebního práva v České republice je právní úprava týkající se bezbariérového užívání staveb na dobré úrovni a srovnatelná s ostatními právními úpravami členských států Evropské unie.

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby.

Legislativa a normy

Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst. věnuje přístupnosti.

ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství.

Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.

Čtěte také: Zbavte se ucpaného odpadu snadno

Historický vývoj vyhlášek

Ucelenou právní normu a pohled na bezbariérové řešení přináší až vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu, kterou vydala Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Vyhláška se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a vztahovala se na bytové domy, domy s byty určenými pro bydlení invalidních osob, na ústavy sociální péče, na stavby občanského vybavení a na stavby pro výrobu.

Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento zákon byl významným krokem ve vztahu staveb a zdravotně handicapovaných osob.

Následně Ministerstvo hospodářství vydává vyhlášku č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nahrazuje vyhlášku č. Několik let platnosti vyhlášky č. 174/1994 Sb., však odhalilo některé závažné nedostatky a vyhláška byla v roce 2001 novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2001.

Zásadní změnou, která se ve vyhlášce vyskytovala, bylo doplnění o některé požadavky pro zrakově postižené osoby, které se v předcházejících zákonných ustanovení příliš nerespektovaly. Bezbariérové užívání staveb ve vyhlášce č.

Čtěte také: Instalace pračky k umyvadlovému sifonu

V listopadu roku 2009 vstoupila v platnost nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, která zrušila a současně nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.

V této nové vyhlášce byl aplikován nový pohled na problematiku bezbariérového užívání staveb, a to zejména ve formulování požadavků technického řešení pro základní tři druhy zdravotního omezení - pohybového, zrakového a sluchového.

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, resp. 18. 11. 2009 ve Sbírce zákonů částce 129 s platností na celém území ČR a její působnost se vztahuje na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady.

Ruší a současně nahrazuje dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.

Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

Čtěte také: Návod na připojení odpadu pračky svépomocí

Vyhláška doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům uplynulých let. Struktura vyhlášky vychází z předchozího předpisu vyhlášky č. 369/2001 Sb., a to ze základního paragrafového znění a navazujících čtyř přílohových částí.

Změny ve vyhlášce č. Každé z výše uvedených omezení má zcela jiné požadavky na úpravy staveb, které je nutné řešit samostatně. Změny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb., jsou předmětem jak paragrafového znění, tak navazující přílohové části s požadavky na technické řešení.

Mezi základní a důležité změny vyhlášky č. Formuluje rozsah uplatnění vyhlášky, přičemž byl vložen postup podle této vyhlášky také při kontrolních prohlídkách staveb. U staveb pro výkon práce se mírně změnila hodnota počtu osob na 25 a více zaměstnanců.

Zásadní změnou je nový pohled na řešení vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Oproti původní hodnotě 5 % z každé dílčí parkovací plochy se požadavek od 101 a více celkového počtu stání zmírnil, a to až na konečnou hodnotu při 501 a více stání 2 % z celkového počtu stání každé dílčí plochy.

Vyhláška jasně stanovuje přístup k návrhu bezbariérových WC kabin v novostavbách a u změn dokončených staveb. Obdobně jako u stanovení počtu vyhrazených parkovacích stání vyhláška ve shromažďovacích prostorech detailně definuje minimální počty vyhrazených míst, které jsou na rozdíl od vyhlášky č. 369/2001 Sb. daleko přísnější.

Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele; je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma. Stavby se přednostně vybavují výtahy.

Šikmé nebo svislé zdvihací plošiny se použijí jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb. Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musí vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm.

Reliéfní značky nesmí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak s parametry standardní sazby.

Doporučení pro invalidní WC a umyvadla

Invalidní WC musí být osazeno na výšku, která umožňuje snadný přístup pro osoby s omezenou mobilitou. Standardně se doporučuje, aby horní okraj mísy byl v rozmezí 45 až 50 cm od podlahy. Při instalaci madel u WC je důležité vzít v úvahu výšku uživatele. Obecně platí, že madla by měla být osazena ve výšce přibližně 70 až 80 cm od podlahy.

Pro osobu přesedající z vozíku je však doporučována výška 47-50 cm, tedy přibližně stejná výška, v jaké je sedák vlastního vozíku. V případě většího počtu osob, které danou mísu používají, je nutné zohlednit požadavky všech. Z tohoto důvodu je mnohdy vhodnější klasickou mísu pouze dovybavit o nadstavec.

Ten je možné pořídit také s doplňující funkcí bidetu, pak je nutné mít tento nadstavec napojený na přípojku vody a elektrické energie. Výška mísy s horní hranou až 50 cm nad podlahou je vyžadována také osobami, které mají problém se vstáváním z polohy v sedu.

Umístění WC pod šikminou může být skvělým řešením pro využití prostoru, avšak je důležité zohlednit několik faktorů. Především je třeba zajistit dostatečnou výšku nad WC pro pohodlné použití.

Doporučená vzdálenost WC od stoupačky by měla být minimálně 30 cm. Doporučená vzdálenost WC od boční stěny pro pohodlí by měla být minimálně 45 cm. Pro závěsné WC se doporučuje minimálně 20 cm. Pro závěsné WC, které jsou obecně širší než modely se spodním odpadem, se doporučuje větší vzdálenost od dveří - minimálně 70 cm. V případě, že se jedná o WC se spodním odpadem, může být vzdálenost od dveří menší, ale stále by měla být alespoň 50 cm.

Ideální vzdálenost mezi WC a bidetem je zpravidla 40 cm. Podle normativů by vzdálenost mezi WC a bidetem měla být nejméně 20 cm. Minimální doporučená vzdálenost mezi umývátkem a WC je zhruba 60 cm. Doporučená minimální vzdálenost mezi WC a vanou je 70 cm. Doporučená vzdálenost dětských WC od zařizovacích předmětů, jako jsou umyvadla nebo kabinety, by měla být minimálně 60 cm.

Umyvadla pro osoby s omezenou schopností pohybu

Umyvadlo je vhodné vybírat ze speciální řady přímo určené pro osoby na vozíku. Rozdíl oproti standardnímu umyvadlu spočívá především v nižší hloubce umožňující snadnější podjetí a čelnímu tvaru umožňujícím co možná nejjednodušší přístup k samotné baterii.

Horní hrana umyvadla by měla být ve výšce 80 cm nad podlahou. Pro představu standardní výška umyvadla se pohybuje od 75 do 83 cm nad podlahou, takže požadovaná horní hrana pro osobu na vozíku je prakticky totožná se standardní výškou.

Umyvadlo se pak osazuje pákovou baterií kvůli snadnému používání. Klasickou páku baterie lze nahradit pákou lékařskou, která je delší a pro sedící osobu na vozíku tak přístupnější.

Pokud nad umyvadlem osazujeme také zrcadlo, pak vždy zohledňujeme výšky všech osob, které tuto místnost používají. Pro osobu na vozíku máme dvě možnosti, jak dosáhnout vhodné úpravy zrcadla.

Buď osadíme zrcadlo se sníženou spodní hranou v maximální výšce nad podlahou 90 cm a horní hranou ve výšce minimálně 180 cm. Tato varianta z důvodu častého špinění snížené hrany zrcadla odstřikující vodou není příliš oblíbená. Druhou variantou je pak osazení sklopného zrcadla.

Každý člen domácnosti si takovéto zrcadlo naklopí dle svých představ. Z bezpečnostních důvodů však neumísťujeme ovládací páku naklopení tak, aby vystupovala do prostoru.

Výška umyvadla pro invalidy: Klasicky se doporučuje umístění horní hrany umyvadla 80 cm od podlahy. Tato zaručuje dostatek místa i pro vjezd invalidního vozíku. Tělesně postižení mají také vlastní tvar umyvadla, který bývá většinou zepředu vybraný tak, aby se pod něj dalo lehce zajet s invalidním vozíkem a aby člověk pohodlně dosáhl na baterii.

Abychom mohli pohodlně používat umyvadlo, osazujeme jej v návaznosti na roh místnosti tak, aby osa umyvadla byla vzdálena minimálně 40 cm od stěny.

K umyvadlu doporučuji aplikovat podomítkový sifon. Docílíme tak volnějšího prostoru pod umyvadlem a jeho snadnější podjezdnost.

Správná výška umyvadla a odpadu

Správná výška umyvadla je klíčovým prvkem pro vytvoření ergonomicky a esteticky funkční koupelny. Nenápadná volba správné výšky umyvadla může výrazně zvýšit pohodlí a komfort při každodenním používání koupelny.

Faktory ovlivňující správnou výšku umyvadla

• Ergonomie: Ideální výška umyvadla by měla umožnit pohodlné mytí obličeje a rukou bez zbytečného ohýbání nebo vysokého zdvihu.
• Výška uživatelů: Zvažte výšku lidí, kteří budou umyvadlo používat nejčastěji.
• Design koupelny: Správná výška umyvadla by měla být v souladu s celkovým designem koupelny a ostatními prvky, jako jsou skříňky, zrcadla a sprchové kouty.
• Výška ostatních zařízení: Zvažte také výšku ostatních zařízení v koupelně, jako jsou toalety a vany.
• Věkové skupiny: Pokud je koupelna používána lidmi různého věku, zohledněte potřeby starších lidí nebo dětí. Pro starší osoby může být vhodné vybrat umyvadlo s menší výškou, aby minimalizovali riziko pádů a zranění.

Obecně platí, že ideální výška umyvadla by měla být kolem 80 až 85 centimetrů od podlahy. Někteří uživatelé mohou preferovat umyvadla umístěná o něco výše nebo níže v závislosti na jejich výšce a individuálních potřebách.

Výška umyvadla na WC

Výška umyvadla na WC (toaletním stole) se obvykle pohybuje mezi 70 až 80 centimetry od podlahy. Tato výška je považována za standardní a nejvhodnější pro většinu uživatelů. Stejně jako u výšky umyvadla v koupelně, i zde mohou být individuální potřeby a preference uživatele ovlivňující volbu výšky umyvadla.

Výška odpadu umyvadla

Ideální výška odpadu u umyvadla se obvykle pohybuje mezi 50 a 60 centimetry od podlahy. Standardní výška odpadu pro umyvadlo se pohybuje mezi 50 a 60 cm nad podlahou. Záleží samozřejmě na typu umyvadla a jeho designu, toto rozmezí ale patří mezi nejobvyklejší.

Výška odpadu pod umyvadlem se může lišit podle typu umyvadla nebo umyvadlové skříňky, kterou si vyberete.

Tabulka doporučených výšek

Důležité aspekty instalace

U umyvadla, dřezu, vany a sprchy je klíčové správně nainstalovat sifon. Používejte kvalitní materiály, které jsou odolné proti opotřebení a zaručí těsnost spojů.

tags: #invalidní #umyvadla #výška #odpadu #norma

Oblíbené příspěvky:

• Co očekávat po menopauze?
• Turistika v Zlatých Horách
• Frezování odpadu Znojmo: Podrobná recenze
• Metasekvoje v ČR
• Příroda jako náboženství